Jak poradit pacientovi, který chce změnit práci nebo se obrátit na Úřad práce či Českou správu sociálního zabezpečení?

Víte jak správně poradit, pokud chce pacient změnit práci nebo se obrátit na Úřad práce či Českou správu sociálního zabezpečení? 

Neurologie je velmi  zajímavý a elegantní obor. Když se podíváme na cévní mozkové příhody, epilepsii, roztroušenou sklerózu najdeme mnoho společného, ale i mnoho rozdílného. A zejména roztroušená skleróza (RS) má mnoho tváří. Neexistují dva stejní pacienti, kteří by měli shodné příznaky, průběh onemocnění, trable. Před třiceti lety nebyly na RS žádné léky. Nyní je ale k dispozici obrovská škála léků, které již umí roztroušenou sklerózu výrazně zpomalit a umožňují tak většině pacientkám a pacientům žít naplno aktivním životem.  

Pokusila jsem se proto vytvořit jakýsi základní přehled forem zaměstnávání či podnikání, podpory v sociálním systému. Není to ale určitě plnohodnotný manuál „jak na to“, ale spíše základní průvodce, který Vám, sestřičkám na RS centrech, může v komunikaci s pacienty pomoci rozklíčovat nějaké jejich potřeby či nejistoty.  

V České republice mají všechny firmy, státní správa, samospráva, neziskovky, prostě každý zaměstnavatel bez rozlišení jeho statutu, povinnost zaměstnávat čtyři procenta osob se zdravotním znevýhodněním nebo postižením, pokud mají více než dvacet pět zaměstnanců v přepočteném stavu. Pokud tak nečiní, platí za každého chybějícího kolegu se zdravotním znevýhodněním nebo postižením odvod do státního rozpočtu. A ten nyní vychází přibližně na 99 000 Kč ročně. Nebo musí nakupovat výrobky či služby od uznaných zaměstnavatelů na chráněném trhu práce (dříve označovaných za chráněné dílny) nebo od hendikepovaných živnostníků, takzvané náhradní plnění. V případě této varianty za jednoho chybějícího zdravotně znevýhodněného nebo postiženého kolegu musí zaměstnavatel nakoupit za zhruba 280 000 Kč bez DPH. 

Co znamenají ony výrazy „osoba zdravotně znevýhodněná“ a „osoba zdravotně postižená“? 

Osoba zdravotně znevýhodněná má od České správy sociálního zabezpečení „papír“ na to, že má nějaké onemocnění, které ji omezuje na trhu práce. Nepobírá ale žádný invalidní důchod. Tím, že svému zaměstnavateli dané rozhodnutí předloží, pomůže mu k naplnění zákonné povinnosti zaměstnávat hendikepované. 

Osoba zdravotně postižená pobírá invalidní důchod. A pokud má rozhodnutí o třetím stupni invalidity, zaměstnavatel si ji může uplatnit třikrát. Tedy jako by zaměstnával tři osoby s nižším stupněm invalidity nebo osobu zdravotně znevýhodněnou. 

Co je důležité vědět. Pacient nemá povinnost svému zaměstnavateli sdělovat, že má roztroušenou sklerózu, je osobou se zdravotním znevýhodněním (OZZ) nebo postižením (OZP). Pokud projde vstupní lékařskou prohlídkou nebo preventivní prohlídkou u „závodního lékaře“, není třeba cokoli řešit a přiznávat. 

1. Práce na plný úvazek, jak ji přizpůsobit potřebám RS? Možnosti pro pacienta i zaměstnavatele

Je RS Vašeho pacienta dlouhodobě téměř bez aktivity? Je RS nově diagnostikována? Pracuje pacient na plný úvazek nebo zvažuje rozšíření úvazku? Pokud má pacient ve spolupráci s lékaři a Vámi roztroušenou sklerózu pod kontrolou, RS ho neomezuje v práci, studiu, podnikání, není důvod něco měnit.

2. Poloviční úvazek

Jste pacient ve stavu, kdy ho RS omezuje? Částečný úvazek je určitě tou správou volbou. V tomto případně je vhodné, probrat s pacientem a jeho ošetřujícím lékařem žádost na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o statut osoby zdravotně znevýhodněné nebo postižené. Podrobné informace jsou velmi dobře sepsány na stránkách ČSSZ. 

3. Živnostník

Máte pacienta, který zvažuje, že by šel „na volnou nohu“?  Připomeňte mu, ať si nezapomene platit nemocenské pojištění! To je u nás pro podnikatele dobrovolné. 

Pokud jej živnostník chce, musí se k němu předem přihlásit. Pokud ho zapomene zaplatit, tak  zanikne a musí se k němu znovu přihlásit. 

Na rozdíl od zaměstnanců, kteří stonají, nedostávají živnostníci ani korunu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Nemocenská začne běžet až od 15. dne neschopnosti.

4. Vlastní firma, zaměstnávající další lidi

Máte pacienta, který vlastní firmu a dává dalším lidem práci? No, není firma jako firma. Je rozdíl, pokud majitel v týmu lidí, kdy každý dělá všechno anebo zaměstnává desítky, stovky zaměstnanců. 

U roztroušené sklerózy je nutné počítat s únavou. Ta k té nemoci patří, i když je její průběh pod kontrolou. Je dobré, aby tento pacient či pacientka naplánovala ve svém diáři každý týden alespoň čtyři hodiny jen pro sebe. Ideálně každý týden ve stejný čas a dny, aby si na to jeho pracovní okolí brzo zvyklo a počítalo s tím. Malý tým to snadno pochopí, ale bude tam určitě trochu chybět. U velkého už má vedle sebe určitě skupinu zodpovědných kolegů, na které se může spolehnout. A věnovat se třeba aktivnímu pohybu nebo rehabilitaci, které jsou u RS tak důležité! 

A co je základem našeho sociálního systému?

Na každém Úřadu práce je k dispozici poradce pro osoby se zdravotním postižením. Pokud Váš pacient nebo pacientka chtějí probrat jednotlivé sociální podpory, dávky, příspěvky, možnosti podpory v zaměstnání či podnikání, mohou tyto poradce bez problémů vyhledat. Nemusí být ani v evidenci Úřadu práce, ani mít statut osoby se zdravotním znevýhodněním nebo postižením. Prostě chtějí v životě nějakou změnu, pořešit aktuální životní situaci. Tak ať nelení a na Úřad práce se hned vypraví! 

Poradci pro „OZP“ jsou v sociálním systému někdo, jako Vy, sestřička na centru pro léčbu roztroušené sklerózy. Jsou tady proto, aby svým klientům, pomáhali!

Hana Potměšilová

M-CZ-00003174