Dědičnost zhoubných nádorů - záznam živého vysílání

Dědičnost zhoubných nádorů - záznam živého vysílání

Nabízíme vám záznam živého webcastu o dědičnosti zhoubných nádorů, ve kterém Doc. MUDr. Lenka Foretová, PhD., primářka Oddělení epidemiologie a genetiky nádorů Masarykova onkologického ústavu v Brně, odpovídala na dotazy návštěvníků portálu. Živý přenos je součástí seriálu o prevenci, v němž vám odpovídají odborníci ze Sekce preventivní onkologie České onkologické společnosti.

Video

Kapitoly

  1. Úvodní slovo
  2. Jak vypadá genetické vyšetření
  3. Ondřej: Sestra mého otce zemřela na leukémii, jejich matka také a děda mé matky rovněž. Mám se této nemoci obávat?
  4. Pavel: Nikdo z mých nejbližších příbuzných nezemřel na rakovinu, jsem tedy i já méně ohrožen?
  5. Michaela: Babička z otcovy strany zemřela na nádor gynekologického původu (bohužel nevím, jaký typ). Moje matka měla myomy. Já mám už ve třetím testu zvýšené hodnoty ROMA se stoupající tendencí. Můj gynekolog to ignoruje a mává nad tím rukou...
  6. Lenka: Po ablaci levého prsu odstraněna děloha z důvodů nádorů. Matka nádor tlustého střeva a otec rakovina plic. Ptám se na dědičnost na mé děti. Kdo by mi případně doporučil genetické vyšetření?
  7. Veronika: Můj dědeček zemřel na rakovinu slinivky, strýc na karcinom tlustého střeva, maminka na rakovinu dělohy. Jsou nějaké genetické testy, které by mohly určit, zda je k některému typu rakoviny člověk náchylný? Jak a kde o ně požádat?
  8. Pan Hrubý: Moje babička měla rakovinu prsu, moje matka rakovinu tlustého střeva, obě kolem šedesátky. Je u mě zvýšené nebezpečí onemocnění? Mám nárok na genetické prediktivní testy placené pojišťovnou?
  9. Standa: Funguje rovnice, že čím vyšší věk diagnostikovaného nádorového onemocnění, tím menší pravděpodobnost, že se jedná o dědičné onemocnění pro mladší členy rodiny?
  10. Pavel: Můžete mi, prosím, osvětlit pojem genetické vyšetření? Jak takové vyšetření probíhá?
  11. Majka: Vy sama jste podstoupila genetické vyšetření?
  12. Jaké typy rakoviny jsou více geneticky podmíněné než jiné? Existuje nádor, který když mám, tak je velmi jasné, že ho budou mít i moje děti?
  13. Petr: Moje matka měla nádor tlustého střeva, nebyl jí zjištěn ten špatný gen. Je i u mě zvýšená šance na výskyt podobného onemocnění? Myslel jsem si, že nikoli, ale na kolonoskopii mi sdělili, že mám raději chodit na preventivní kolonoskopie.
  14. Karel: Mám nárok na prevenci dříve než v padesáti letech? Za kým s požadavkem na preventivní kontrolu?
  15. Marie: Co si myslíte o rozhodnutí, co udělala Angelina Jolie? Nechala si preventivně odstranit prsy.
  16. Výsledky ankety.

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Vážení posluchači, vítáme vás při dnešním přenosu. Budeme mluvit o dědičnosti nádorových onemocnění. Já bych se vám nejdříve představila, moje jméno je Foretová a pracuji na Masarykově onkologickém ústavu jako vedoucí Oddělení epidemiologie a genetiky nádorů a zabýváme se především vyšetřováním pacientů a rodin s velkým rizikem dědičného nádorového onemocnění. Možná na úvod bych vám řekla, že většina nádorů není dědičných, že je to skutečně výjimka, je to jenom takový vrchol ledovce. Většina nádorů vzniká náhodně bez nějaké dědičná dispozice. Takový hlavní rizikový faktor v našem životě je věk, jak stárneme, tak se postupně zvyšuje riziko onemocnění a po padesátce už mnohé typy nádorových onemocnění jsou velmi časté. Možná podotknete: ano, nádory se vyskytují i u dětí a tam by skutečně děti neměly mít nárok na to být nemocné, nicméně stane se to, je to náhoda, náhoda to může být jak u dětí, tak u dospělých a vždycky je to otázka jenom pravděpodobnosti, zda se tato náhoda stane, nebo ne a víte moc dobře, že u dětí jsou nádory velmi vzácné, zatímco u starých lidí už jsou to běžná onemocnění. Všude se dočtete, že každý z nás, každý třetí člověk, má možnost onemocnět nádorovým onemocněním, takže to je onemocnění časté a bude to onemocnění časté, je potřeba o nich mluvit - o těchto nemocech a vědět, co vlastně dělat v prevenci, jak se jim bránit a jaká preventivní vyšetření využít. Možná ještě na úvod - jak takové genetické vyšetření vypadá a co všechno obnáší. Pokud má člověk podezření, že v jeho rodině je to něco neobvyklého, že jsou tam velmi častá onemocnění, časté nádory ve více generacích, má možnost konzultovat pracoviště lékařské genetiky a je dobré vědět, že tato pracoviště jsou de facto v každé větší nemocnici v naší republice, takže nemůžete mít problém se objednat na toto vyšetření. Říká se tomu genetická konzultace a přijdete na pohovor s lékařským genetikem. Probere se velmi podrobně osobní anamnéza a rodinná, sestavuje se rodokmen až třeba do generací prarodičů, praprarodičů z obou stran a na základě těchto dat, která vy tomu lékaři řeknete, je možné zhodnotit celou situaci a říci: ano, třeba ve vaší rodině je velmi pravděpodobné, že by se mohlo jednat o ten nebo onen dědičný syndrom, doporučí takové nebo onaké vyšetření. U mnoha rodin nakonec ten genetik spíše řekne: no, vzhledem k typu nádorů, k věku, kdy se tyto nádory objevily v rodině, je velmi málo pravděpodobné, že by se jednalo o dědičnou dispozici a nenabízí třeba genetické testování, ale nabídne určitý typ prevence, který byste mohli ve vaší situaci podstoupit. Takže to je asi na úvod celé té naší problematiky a já bych se podívala tedy na některé vaše dotazy, které už přišly, ale musím si je nejprve najít. Takže první dotaz bych vám přečetla: Dobré odpoledne, sestra mého otce zemřela na leukémii, jejich matka také a děda mé matky rovněž, mám se této nemoci obávat? Děkuji. Ptá se Ondřej z Ondřejova. Jedná se tedy o vzdálenější příbuzné druhého stupně, to je sestra otce, tatínek ale zjevně je tedy zdravý, žádné onkologické onemocnění neměl, maminka toho strýce měla také leukémií a z druhé strany, z maminčiny strany, kde předpokládám, že maminka je také zdravá, měl dědeček té maminky, zase vzdálená přízeň. Myslím si, že přímo pro Ondřeje to riziko leukémie nějak zásadně zvýšené není. O leukémiích, my moc o jejich dědičnosti nevíme. Ví se, že je to spíše polygenní, polyfaktoriální onemocnění, mnohdy vzniká v rodinách na základě určitého typu imunitního systému nebo určitého sdílení životní stylu, určitého typu prodělaných infekčních nemocí, mnohdy bývají leukémie po nějaký zásadních a velmi těžkých infekčních nemocech, souvisejí i s virovými onemocněními. Takže bych řekla, že vzhledem k tomu, že to není přímý příbuzný těch nemocných, že asi to jeho riziko nebude nějak zvýšené. Příbuzný prvního stupně, to znamená sourozenec třeba toho nemocného nebo dítě toho nemocného má asi zhruba odhadem dvojnásobné riziko hematoonkologického onemocnění, pokud už se onemocnění v rodině tedy objevilo. Takže velmi mírně zvýšené riziko, je potřeba si dát především pozor na životní styl, na stres v životě, na přepracování. Jinak bych doporučila tedy domluvit se s praktickým lékařem a chodit pravidelně na preventivní kontroly, na které máte nárok, k praktickému lékaři. Pravděpodobně všichni víte, že po dvou letech máme všichni chodit k praktickému lékaři na celkové prevence a jaké všechny vyšetření vám může provést ten praktický lékař, to zjistíte na webových stránkách vaší pojišťovny. To znamená domluvit se vám bude kontrolovat pravidelně i krevní obraz, ale jinak si myslím, že tady bychom asi o dědičné dispozici neuvažovali, ani bychom nenabízeli žádné genetické testování, ani v podstatě by nebylo možné. A potom bych tedy přešla na další dotaz Pavla z Brna. Nikdo z mých nejbližších příbuzných nezemřel na rakovinu, jsem tedy i já méně ohrožen? Asi to není úplně tak jednoduché to říci. Je pravda, že je to velmi dobrá rodinná anamnéza, že z té rodinné anamnézy nevyplývá, že byste měl nějak vyšší riziko nemoci, nicméně pokud budete mít rizikový životní styl a životní prostředí zase můžete být díky tomu ohrožen některými typy nádorů, pokud budete kuřák, budete mít vyšší riziko mnoha nádorů, které s tím tabakismem souvisejí a jsou to nejen nádory plic, ale i jiných orgánů a těch orgánů je spousta, takže je to těžký karcinogen, pokud budete často pít alkohol, také budete mít vyšší rizika některých onemocnění i nádorů a tak dále. Takže je potřeba to vzít tak nějak komplexně a podívat se na to, jakým způsobem tedy žijete a v jakém můžete být dalším ohrožení. Jinak doporučuji samozřejmě to riziko nepodceňovat a chodit na prevence, které ve vašem věku můžete mít, což je praktický lékař po dvou letech, od 50ti let se dělají testy na krev ve stolici, od 55 doporučuji všem první kolonoskopii, protože nádory tlustého střeva jsou velmi preventabilní a dá se jim předcházet a je to skutečně jedno z nejčastějších nádorových onemocnění a v naší republice je extrémně vysoká incidence tohoto onemocnění, ale vzhledem k tomu, že se tomu dá zabránit, pokud budete chodit na preventivní kontroly, tak to vřele doporučuji, opravdu dodržovat od těch 55ti let, a pokud byla rodinná anamnéza, tak mnohem dříve. To pravidlo je asi začít chodit obecně o 10 let dříve na prevence, než se ten daný nádor v rodině vyskytl u přímého příbuzného. Takže to byl ten druhý dotaz. Další dotaz je od Michaely z Benešova, který je trošku složitější a delší. Babička z otcovy strany zemřela na nádor gynekologického původu a bohužel tedy nevíte, jaký to byl typ, což je pro nás genetiky dost důležité, jestli to byl nádor dělohy, děložního čípku nebo vaječníků, vejcovodů, podle toho my se můžeme nějakým způsobem orientovat a hledat i možnou dědičnou dispozici. Takže to je z té otcovy strany jeho matka a moje matka měla myomy, což je docela běžná věc kolem padesátky, každá druhá žena myomy má a sledují se a jsou třeba odstraňovány, většina z nich nepřechází do nějakého maligního procesu a dá se to velmi dobře sledovat. A já mám už ve třetím testu zvýšené hodnoty ROMA se stoupající tendencí, můj gynekolog to ignoruje a mává nad tím rukou, na vnitřním ultrazvuku jedna cysta 2 cm, na vaječníku menší. Prosím, mohu se někde nechat zdarma otestovat, jak nejlépe a na co se zaměřit? 40 let, bezdětná. Milá Michaelo, já si myslím, že asi těžko z tohoto dotazu mohu říci, že by zde bylo podezření na nějakou dědičnou formu nádoru v rodině. Co měla babička z otcovy strany, nevím, jestli jste schopna zjistit někde, asi už těžko, je to vzdálenější přízeň, takže bych řekla, že pravděpodobnost dědičné dispozice z toho, co víte a co my tedy z toho můžeme vyvodit, je poměrně malá, indikace ke genetickému testování na dědičnou formu nádorů prsu a vaječníku, což je ten hlavní dědičný syndrom, tady asi není. Ta pravděpodobnost, že by to v rodině bylo, je poměrně malá. Na co se zaměřit: na prevenci, vaječníky - moc dobře víme všichni, že prevence je velmi málo efektivní, zaměřuje se tedy na jednak markery, ale markery skutečně nejsou většinou směrodatné, nelze se o ně opřít, takže vyšetření tím gynekologem, vaginální ultrazvuk, to je asi vše, co můžete udělat, domluvit se s gynekologem a eventuálně pokud je nějaký problém, tak se dá dělat magnetická rezonance nebo CT. To znamená další typ těch vyšetření, která jsou mnohem citlivější než vaginální ultrazvuk, ale zatím z toho, co jsme si řekli, nevidím důvod myslet na závažný dědičný syndrom, to by asi ta rodinná anamnéza z obou stran vypadala trošku jinak, než to takhle v té rodině dosud je. Další dotaz je od Lenky z Mostu, která říká, že po ablaci levého prsu měla i tedy odstraněnu dělohu z důvodu nádoru, matka nádor tlustého střeva a otec rakovina plic, ptám se na dědičnost na mé děti. Kdo by mi případně doporučil genetické vyšetření? Já tady zase nevím přesnější údaje, nevím, v kolika letech onemocněla karcinomem toho prsu, nevím, zda to odejmutí dělohy bylo z důvodu maligního nádoru nebo nezhoubného nádoru. Dost často po léčbě karcinomu prsu, kdy ženy dostávají třeba tu léčbu 5 a více let, bývá velmi zvýšené riziko karcinomu dělohy, může to být takzvaný sekundární karcinom dělohy, takže nemusí to být skutečně nádor dělohy, který souvisí s nějakou dědičnou dispozicí, ale spíše může souviset právě s tou prodělanou léčbou. Vaše maminka měla nádor tlustého střeva, nevím zase v jakém věku a otec měl nádor plic, což většinou souvisí s kouřením, velká většina nádorů plic je skutečně u kuřáků. Takže bych doporučila: můžete klidně požádat vaši praktickou lékařku, vašeho onkologa, ať vám dá doporučení na genetickou konzultaci, kde se vše probere mnohem důkladněji a podrobněji, kde vám potom ten lékařský genetik může poradit, zda opravdu myslet na dědičnou dispozici na ten nebo onen syndrom, ale z toho, co tady vím, vidím, co mi píšete, těžko můžu skutečně předvídat. Vy musíte chodit na kolonoskopie, protože jestliže maminka měla nádor tlustého střeva, musíte si dát na to velký pozor, máte až dvojnásobné riziko onemocnění. Doufám, že nekouříte, to znamená riziko nádorů plic asi nebude nějak zvýšené u vás. Onkolog vám určitě poradí, jak dále a pokud jste onemocněla v mladém věku pod 50 let, asi bych to konzultovala, zda by nebyla vhodná genetická poradna, přístup byste k ní měla mít. V Mostě dokonce je genetická ambulance, v Ústí nad Labem, takže všude okolo máte možnosti, abyste vlastně podstoupila to genetické vyšetření, genetickou konzultaci a ten lékař určitě zhodnotí všechny údaje podrobně a řekne vám co a jak. Samozřejmě pokud máte dcery, pokud vy jste měla nádor prsu, jejich riziko onemocnění je určitě zvýšené, to je vždycky, pokud se objeví nádor prsu u blízkého příbuzného, ti nejbližší příbuzní jako jsou sourozenci nebo dcery, tak mají zhruba - podle věku kdy onemocněla pacientka - jeden a půl, dvojnásobné, někdy i vícenásobné riziko karcinomu prsu a doporučuje se u nich začít s prevencí o 10 let dříve, než ten nádor byl u vás. Pokud jsou to ženy tedy mladého věku, tak se většinou dělají ultrazvuky prsů, ten mammograf se začíná dělat až zase podle rizika rodinného, rodinné anamnézy, normálně se dělá od 45ti let, to je ten mammografický screening, na který má nárok každá žena po dvou letech, ale pokud je rodinná anamnéza, je tam větší riziko, tak doporučujeme začít dříve s ultrazvukem a mammograf přidat tak od těch 40ti let zhruba, většinou se střídá ultrazvuk s mammografií v ročních intervalech. Takže poučit vaše dcery, doporučit preventivní sledování, i když by si to měly platit, protože je problém, že ne všechna tato vyšetření, která v podstatě nejsou součástí běžného screeningu hrazeného pojišťovnou, ta pojišťovna bude hradit. Nevadí, jestliže máte zájem o prevenci, máte vždycky možnost si zaplatit ultrazvuky, jakékoliv ultrazvuky, je to vyšetření, které stojí poměrně málo peněz, určitě na to každý ty peníze má, některé pojišťovny jsou ochotné zpětně uhradit, takže i na to se můžou potom zeptat ve své pojišťovně, ale je to několik set korun, které opravdu stojí za to. Takže vždycky říkám: běžte do prevence, i když byste si ji měli hradit sami, na ultrazvuk vždycky máte nárok jako samoplátkyně, nijak vám to neuškodí, mammograf je už rentgen, to už je trošku problém, že. Samozřejmě je lepší vždycky, když ho indikuje lékař, ale u toho ultrazvuku každá žena může na ty ultrazvuky chodit. Proč u těch mladých žen se dělají spíše ultrazvuky a nedělají se mammografie? Z toho důvodu, že každé to vyšetření vidí tu prsní žlázu trošku jinak a zobrazuje jí trošku jinak. Ultrazvuky jsou lepší na vyšetření spíše cyst, mammografie na takové ty tuhé solidní nádory, nicméně u mladých žen jsou ty prsní žlázy trošku jiné a mammograf tam toho moc nevidí. Ten mammografický obraz vypadá, jako kdybyste se dívali přes mléčné sklo, takže ten lékař skutečně má tu sníženou senzitivitu záchytu a toto se spíš doporučuje u těch žen až pod čtyřicítce, kdy zase ta prsní žláza je trošku vhodnější pro to rentgenové, mammografické vyšetření. Takže u mladých žen do těch 40ti let se spíše dělají ultrazvuky a později tedy se kombinují třeba s mammografiemi. Takže v tomto případě Lence doporučuji genetickou konzultaci, není to problém, neměl by to být problém a skutečně zjistit si nejprve všechny podrobné údaje o té rodinné anamnéze až do generaci prarodičů z obou stran a skutečně se zeptejte, kdo měl jaké onemocnění, v jakém věku. Je dobré ty podrobné údaje pro toho genetika mít nachystané. Takže bych se potom věnovala dalšímu dotazu od Veroniky z Ústí nad Labem. Můj dědeček zemřel na rakovinu slinivky, strýc na karcinom tlustého střeva, maminka na rakovinu dělohy. Jsou nějaké genetické testy, které by mohly určit, zda je k některému typu rakoviny člověk náchylný a jak a kde lze o ně případně požádat? Takže dědeček nevím z jaké strany, jestli byl ze strany otce nebo matky, v jakém věku, jestli byl kuřák, nebyl kuřák, jestli tam nebyl i alkohol, nevím podrobnosti. Strýc měl karcinom tlustého střeva, byl to bratr otce, nebo to byl bratr matky, v jakém věku onemocněl tím karcinom tlustého střeva, byl kuřák, nebyl kuřák, to jsou důležité informace. Maminka měla rakovinu dělohy, bylo to skutečně tělo děložní nebo byl to děložní čípek, byla maminka kuřák, v jakém věku onemocněla? Takže je toho spoustu, co nevím. Takže je velmi těžké na to odpovědět a zase si myslím, že by bylo dobré se poradit se svým gynekologem nebo praktickým lékařem, probrat to trošku podrobněji a eventuálně požádat o možnost genetického poradenství a dát dohromady mnohem podrobnější rodokmen. Některé tyto rodiny, pokud by to byla jedna větev a maminka měla karcinom dělohy třeba ve 45ti letech, její bratr měl karcinom tlustého střeva dejme tomu ve 40ti, 50ti, jejich otec měl rakovinu slinivky, asi byl pomýšlela i na genetické testování. Jenom chci říci, že vždycky, když máme podezření na dědičný syndrom a rozhodujeme se o testování, snažíme se testovat u pacienta, který je jakoby nejrizikovější v rodině. To znamená začít vyhledávání té dědičné příčiny u někoho, kdo už se léčil na takový ten typický nádor pro daný syndrom, takže tady třeba by to byla maminka s karcinomem dělohy, pokud tam bylo nějaké časnější onemocnění. Takže zkonzultovat na genetickém pracovišti v Ústí nad Labem, v nemocnici vám určitě vyjdou vstříc na genetice, není to problém, abyste získala žádanku a zavolala a objednala se na takovou podrobnější konzultaci. Jinak pokud měla maminka karcinom dělohy, samozřejmě vaše riziko toho nádoru je o malinko vyšší, zhruba jeden a půl až dvakrát vyšší než mají ostatní ženy v populaci. Prevence pro rakovinu dělohy je celkem dobrá, tam to znázornění ultrazvukem je mnohem lepší než u těch vaječníků, takže tam si myslím, že ta preventivní péče může být velmi účinná. Takže určitě se domluvte s gynekologem na kontrolách třeba po půl roce s vaginálními ultrazvuky. Pokud by je nechtěl dělat tak často, můžete si i zaplatit, je to 200-300 Kč za každý vaginální ultrazvuk, není problém. Takže prevence je nesmírně důležitá. Je důležité nekouřit a je důležité skutečně chodit na preventivní kontroly, později budete mít i kontroly kolonoskopické na karcinom tlustého střeva, což je velmi důležité ve vaší rodině. Takže doporučuji genetické poradenství s mnohem podrobnějšími údaji, které vlastně ten genetik bude potřebovat pro nějakou analýzu. Další otázka od pana Hrubého z Prahy. Moje babička měla rakovinu prsu, moje matka rakovinu tlustého střeva, obě kolem šedesátky, je u mě zvýšené nebezpečí onemocnění, mám nárok na genetické prediktivní testy placené pojišťovnou? Babička byla matčina matka nebo byla to otcova matka, nevím v jakém věku. Po té šedesátce měla karcinom prsu a maminka taky kolem šedesátky. Nejspíše jsou to onemocnění náhodně vzniklá ve vyšším věku, věk kolem šedesátky je bohužel už takový standardní věk, kdy nádory přicházejí zleva zprava a je nutné opravdu na ty preventivní kontroly chodit. Jestliže maminka měla rakovinu tlustého střeva kolem šedesátky, řekla bych, že vy musíte mít kolonoskopie už od těch 50ti let. Nevím, kolik je vám roků. Zatím můžete chodit na testy na krev ve stolici k praktickému lékaři, ale nejpozději v padesátce se objednejte na první kolonoskopii. Myslím si, že genetické testování asi není nutné, na nějakou dědičnou dispozici to nevypadá. Pokud by to měla být dědičná dispozice, tak si myslím, že maminka by měla rakovinu tlustého střeva třeba ve 30ti, ve 40ti letech, tam skutečně to bývá tak vysoké riziko, že ti lidé onemocní hodně mladí. Rakovina prsu do toho syndromu nádoru tlustého střeva příliš nepatří. Spíše si myslím, že se jedná o náhodnou koincidenci v rodině a musíte to řešit spíše preventivními opatřeními. To znamená nekouřit, minimálně alkohol, chodit na prevence, chodit na kolonoskopii a chodit pravidelně. Rozhodně nemá smysl jít po 10ti letech, kdy už se může nádor tlustého střeva vyvinout ve velmi rozsáhlý nádor. Takže doporučuji opravdu preventivní sledování a domluvte se s praktickým lékařem, ale genetické testy, si myslím, asi nejsou úplně na místě v tomto případě. Další dotaz přišel od Standy z Karlových Varů, kdy se ptá: funguje rovnice, že čím vyšší věk diagnostikovaného nádorového onemocnění, tím menší pravděpodobnost, že se jedná o dědičné onemocnění? Tady píše ještě pro mladší členy rodiny, ale já bych řekla obecně o dědičné onemocnění. Ano, máte pravdu. Čím starší je věk, tím spíše se bude jednat o takový ten s věkem související nádor, který vzniká náhodně, protože s vzrůstajícím věkem vlastně máme čím dál tím menší schopnosti opravovat jakékoli náhodně vznikající chyby v DNA, jakékoli chyby v genetickém materiálu. Je to jako se stárnoucím autem, začne se vám porouchávat to nebo ono, tak i v tom organismu ty schopnosti reparovat chyby v DNA jsou menší a menší s věkem. Takže je to tak, čím starší byli ti nemocní, tím je menší pravděpodobnost, že to byla v rodině dědičná dispozice. Ale zase to nemůžeme úplně tak paušalizovat a říci, samozřejmě pokud je v rodině 3 a více nádorů, i v tom vyšším věku většinou děláme genetickou konzultaci a díváme se na to, jaké typy nádory tam byly a někdy dokonce testujeme, i když to byly třeba rodiny, kde byli pacienti s karcinomem tlustého střeva třeba po padesátce, ale byl to pacient, jeho otec a jeho dědeček, všechno to bylo v jedné linii, takže tam už samozřejmě na dědičnou dispozici můžeme také pomýšlet. Takže pokud to bylo takhle, bylo to opakované onemocnění v rodině, i když ve vyšším věku, byl to stejný typ onemocnění, který by se mohl být týkat nějakého syndromu, tak zase byste asi konzultoval genetiku v Karlových Varech přímo nebo v Plzni, kdekoliv, není problém. Ale jinak máte obecně pravdu, že to tak asi je a tak se na to také díváme. Další dotaz přišel od Pavla D.: Můžete mi, prosím, osvětlit pojem genetické vyšetření? Jak takové vyšetření probíhá? Pavel z Prahy. Ano, už jsem to možná říkala na začátku. Probíhá tak, že pokud máte podezření, že je to zrovna vaše rodina, ve které je tento problém, tak je důležité to zkonzultovat s praktickým lékařem nebo s nějakým specialistou, s jakýmkoliv jiným lékařem, který vám může poradit, zda skutečně je důležité to genetické vyšetření. Samozřejmě je to určitě síto, ne všichni by asi měli navštívit genetiku, ani by to genetická ambulance nezvládla konzultovat všechny lidi v populaci, jestli zrovna u nich je nebo není riziko dědičného onemocnění. Takže tento lékař má zkušenosti, jsou to onkologové, gastroenterologové, jsou to chirurgové, jsou to praktičtí lékaři, gynekologové, mnoho různých profesi, s kterými můžete konzultovat. Předají vám kdyžtak doporučení, přijdete na konzultaci na to genetické pracoviště a tam proběhne asi hodinová konzultace, někdy je to i delší konzultace, kde se podrobně mluví o vaší osobní a rodinné anamnéze, dělá se rodokmen tří, čtyřgenerační a vyptáváme se vás, vždycky vám řekneme dopředu, jaké všechny informace si máte v té rodině zjistit a vyptáváme se vás na to, jaké onemocnění onkologické, u koho v rodině, jsou to sourozenci vaši, jejich děti, vaše rodiče, jejich sourozenci, jejich děti, prarodiče, eventuálně další sourozenci prarodičů, takže se vytváří takový podrobný rodokmen. A z toho se teprve dá tak nějak usuzovat na možnou dědičnou dispozicí, a pokud to skutečně je rodina, kde to vypadá na nějaké možné dědičné onemocnění, tak vám vysvětlí ten genetik, o co by se mohlo jednat, jaký ten syndrom by třeba to mohl být, jaké geny by bylo vhodné vyšetřit, co by vám přineslo to genetické vyšetření a eventuálně jaké informace byste tím mohli získat. V případě, že by to bylo pozitivní a byl by potvrzen dědičný syndrom, tak vám může vysvětlit co dál tedy. Když se zjistí, že to je, dejme tomu, dědičný syndrom nádoru prsu, není to jen informace pro vás, je to vlastně informace pro celou rodinu. To znamená, je vhodné potom si říci, kdo všechno by měla být informován o té závažné skutečnosti, protože samozřejmě tam potom dochází k tomu, že by bylo vhodné kontaktovat příbuzné, nejenom přímé příbuzné, ale i mnohdy vzdálené příbuzné. Takže když v mnoha rodinách třeba diagnostikujeme dědičný syndrom, tak přichází 10,20 příbuzných z rodiny, kteří chtějí vědět, zda se jich to také týká nebo netýká, mají možnost se nechat takzvaně prediktivně vyšetřit, protože už jsme v té rodině třeba u pacienta zjistili, že je to takový je takový syndrom, takový a takový gen, taková a taková mutace. Víme přesně, jak ta rodinná mutace vypadá, to je ten důležitý první krok vyšetření a toto vyšetření první v té rodině většinou trvá hodně dlouhou dobu. Mnohdy jsou lidé překvapeni, že nám třeba trvá několik měsíců, někdy říkám i rok nám může trvat, než prostě si vás pozveme s výsledky vyšetření. Je to složité vyšetření, takže nám trvá delší dobu, než k tomu výsledku dojdeme. A pokud je pozitivní a objasní se genetická příčina a zjistíme tu rodinnou mutaci, jak vypadá, každá rodina může mít svou mutaci, svůj gen, takže potom už je jednoduché dělat vyšetření u všech těch příbuzných v riziku, to už je velmi jednoduché rychlé vyšetření poměrně a i finančně nenáročné pro tu pojišťovnu. Takže je důležité potom, aby se to dozvěděli všichni příbuzní, kteří by to měli vědět. Takže pokud se to otestuje ve specializovaných laboratořích a zjistí se dědičná dispozice, prokáže se ta dědičná forma, tak se doporučuje specializovaná prevence, mluví se o tom, co ten syndrom přináší za rizika, jaká další vyšetření preventivní byste měli mít ve vaší situaci s těmito riziky. Například u dědičného syndromu nádoru prsu, vaječníku ty ženy mají magnetické rezonance prsou už od těch 25ti let, což se běžně samozřejmě nedá dělat v populaci, protože jsou to velmi drahá vyšetření, jedno vyšetření může stát 8-9 tisíc. Mají velmi podrobná další vyšetření, která k tomu syndromu se pojí a je důležité říci, že dokonce mluvíme u těchto žen, které jsou ve vysokém riziku, o preventivních operacích. Je velmi důležité, aby věděly, že ve svých 40ti letech by se měly rozhodnout, zda náhodou nepodstoupí preventivní gynekologickou operaci, protože to riziko nádoru vaječníku je tady tak velké a víme, že prevence třeba vaječníku selhává. Takže jim doporučujeme mít časně děti a potom, až už děti neplánují, opravdu přijít na preventivní gynekologickou operaci. To stejné je třeba u dědičné formy nádoru tlustého střeva, kdy s těmi lidmi mluvíme o tom, že oni mají sice velké riziko nádoru tlustého střeva, ale zároveň i ženy mají velmi vysoké riziko nádoru dělohy, vaječníků a tam také vlastně do prevence patří i návrh preventivní gynekologické operace, protože vaječníky jsou neuhlídatelné, děloha sice ano, ale také někdy to může být velmi zrádné. Takže pro tu prevenci nádorů, pro to, aby se skutečně mohli dožít vysokého věku bez nádorového onemocnění, i toto se diskutuje, záleží syndrom od syndromu, co všechno diskutujeme, jaká preventivní opatření jsou důležitá. U dědičné formy nádoru tlustého střeva například nabízíme už kolonoskopie od 20ti let, protože není výjimkou, že ti lidé onemocní ve 25ti, ve 30ti letech. Tam to riziko je tak silné, jmenuje se to Lynchův syndrom, tam to riziko je tak silné, že opravdu je nutné už od těch 20ti let mít kolonoskopii, jinak je to takový hazard se zdravím. Takže to je asi takové vysvětlení, jak probíhá to genetické vyšetření. Na závěr každého genetické vyšetření vlastně jste zase pozvaní genetikem na konzultaci osobní a ty výsledky se proberou osobně, protože je to důležité vysvětlit se vším všudy, tak jak jsem vám říkala, je to další hodinová konzultace, kdy se vysvětluje výsledek toho testování a zároveň se potom vysvětluje, co dál. Pokud ten test byl negativní, nepřineslo nám to žádné nové údaje, nepotvrdilo to genetickým testováním dědičnou dispozici, tak samozřejmě to neznamená, že nemáte chodit na žádné preventivní kontroly. Ten genetik vám navrhne, jaké máte empirické riziko podle rodinné anamnézy, co všechno v té prevenci byste měli dělat, i když třeba se genetická dispozice neprokázala, tak většinou vám navrhne zostřenou prevenci a mnohem větší preventivní a častější preventivní kontroly, než má běžná populace bez nějaké rodinné zátěže. Takže určitě je důležité se potom podle těch doporučení toho genetika řídit a zařídit si prevenci přes svého praktika nebo přes další lékaře, kteří jsou vám samozřejmě k dispozici následně. A většinou se to domlouvá už přes svého praktického lékaře. Pokud je tam dědičná dispozice, pokud je to velké riziko, velmi vysoké riziko nádoru, jsou to deseti až dvaceti i třicetinásobná rizika ve srovnání s ostatní populací, pak většinou doporučujeme být sledováni na onkologických centrech onkologem, protože ten nejlépe ví, jak ta specializovaná vyšetření dělat. Ta prevence, to sledování je tam určitě nejlepší a těch onkologických center je v České republice 13 a každé z těch onkologických center má určitou preventivní ambulanci, kam ti rizikoví chodí pravidelně, mnohdy i po půl roce chodí na preventivní kontroly. Většinou to bývá taková komplexní prevence, která zahrnuje nejenom ty hlavní rizika, ale i další vedlejší rizika, která s tím syndromem mohou souviset. Takže genetik by vám všem měl vysvětlit, o co se jedná a co dále, jak dále postupovat. Takže to je asi k tomu vašemu dotazu. Pak je tady takový osobní: Vy sama jste podstoupila genetické vyšetření? Majka. Já bych asi o sobě nemluvila, je pravda, že moje rodinná anamnéza je velmi riziková, takže podle toho se tedy řídím a snažím se tedy dělat maximum, co je možné pro mě, protože i sama mám velmi vysoké riziko některých nádorů. Takže děkuji za ten dotaz. Jaké typy rakoviny jsou více geneticky podmíněné než jiné? Existuje nádor, který když mám, je také velmi jasné, že ho budou mít i moje děti? Tak to asi není. Tak, jak třeba v té anketě probíhalo, jaké jsou nejčastější, tak nejčastější jsou nádory prsu, vaječníků. U těch prsou: asi 5-10% nádorů prsu je dědičných, zhruba asi méně než těch 10%, nádorů vaječníků: až 10,15% se dá předpokládat, těch bez nějakého výběru rodinné anamnézy, že mohou být dědičné. A nádory tlustého střeva a dělohy: to je takzvaný Lynchův syndrom, dědičná forma nádorů kolorekta nebo lypózní forma nádorů kolorekta, kde se nevyskytují v tom nádoru mnohočetné polypy, ale prostě naroste jeden polyp, který velmi rychle zmalignizuje. K tomu tedy vysoká rizika u žen dělohy, vaječníků. Takže to jsou ty nejčastější, ale dědičné mohou být úplně jakýkoliv typy, nádory, pravděpodobně i ty lymfomy, ale ty geny neznáme. Leukémie, lymfomy jsou třeba součástí některých komplexních syndromů, je to například syndrom Li-Fraumeni, kde bývá kromě leukémií hlavní riziko sarkomů nebo nádorů nadledvin, nádorů v dětském věku, nádorů mozku. Takže skutečně ty rodiny poznáte podle té rodinné anamnézy, ale jinak samotné leukémie většinou jako dědičné nejsou nebo nedokážeme to zatím zdiagnostikovat. Nádory plic většinou dědičné nejsou, spíše je skutečně takový ten špatný životní styl, kdy si člověk tak nějak trošku za to může sám tím, že dlouhodobě kouřil. Je málo nádorů plic u nekuřáků a tam je samozřejmě dobré se podívat i na tu rodinnou anamnézu, obzvláště pokud je to člověk bez jakéhokoli rizika životního stylu, je velmi mladý, má karcinom plic, tak je důležité se podívat i na tu rodinnou anamnézu, co dále bylo v té rodině. Takže nedá se asi říci, že je naprosto jasné, že ho budou mít i moje děti a nedá se říci, že existuje nádor, který když mám, tak je jasné, že je to dědičné. Ne. Každý typ nádoru je jak dědičný, vyskytuje se jak v dědičné formě, tak v nedědičné a některé jsou častěji dědičné, některé velmi vzácně dědičné. Takže to je asi tak nějak zhruba všechno. Další je od Petra z Prahy: moje matka měla nádor tlustého střeva, nebyl jí zjištěn ten špatný gen. Ono je několik genů, nevím, jak byla testovaná, kde byla testovaná, na co byla testovaná. Je i u mě zvýšená šance na výskyt podobného onemocnění? Myslel jsem si, že nikoliv, ale na koloskopii mi sdělili, že mám raději chodit na preventivní kolonoskopie pravidelně. Trochu mě to znervóznilo. Nevím podrobnosti, maminka pokud měla sama nádor tlustého střeva, nevím, kolik jí bylo, jestli jí bylo 50, 60. Pokud neměla pozitivní rodinnou anamnézu, tak si myslím, že genetické testování nabízeno nebylo, ale skutečně neznám podrobnosti. Nebyl jí zjištěn špatný gen. Mnoho nádorů tlustého střeva se testuje ne jakoby zárodečné mutace, jestli je to dědičné nebo ne, ale onkologové potřebují vědět, jestli je tam v tom nádoru samotném nějaká mutace, která je důležitá pro léčbu toho pacienta. Je možné, že měla testovaný právě jen ten nádor samotný pro účely léčbu toho nádoru tlustého střeva, to nevím přesně. Takže záleží na tom, jakou máte další rodinnou anamnézu, pokud to byla jen maminka, nádor tlustého střeva měla po padesátce, asi se na dědičnou formu, na ten Lynchův syndrom netestovala. A pokud se tedy testovala a nebylo by jí to zjištěno jako ten Lynchův syndrom, tak vy máte mírně zvýšené riziko nádoru tlustého střeva. Určitě, protože každý přímý příbuzný prostě to vyšší riziko má, z velkých epidemiologických studií se to ví. To riziko může být zhruba dvoj, trojnásobné mež mají ostatní lidé v populaci a měl byste začít s kolonoskopií alespoň o 10 let dříve, než onemocněla maminka. Takže příklad: pokud mamince bylo 50, kolonoskopie pravidelně od 40ti, zhruba po 2-3 letech, ale pokud tam bude pozitivní nález, budete mít polyp, tak musíte chodit alespoň pod 2 letech. Takže pokud tam bude nějaký nález na kolonoskopii, musíte chodit častěji, pokud ne, není tam nic, tak můžete třeba po 3,4,5ti letech. Ale samozřejmě to záleží na těchto dalších informacích, které tady z toho dotazu neznám a nevím, jestli skutečně maminka byla testována pouze na ten špatný gen v tom nádoru, který je důležitý pro léčbu, nebo jestli byla testována na takzvanou dědičnou formou nádoru tlustého střeva, to byste asi psal o pozitivní rodinné anamnéze a nic takového nepíšete. Další dotaz je od Karla z Mladé Boleslavi: mám nárok na prevenci dříve než v 50ti letech? Za kým s požadavkem na preventivní kontrolu? Takže možná jsme to už trošku zmínili. Každý z nás má nárok na prevence u praktického lékaře, to jsou takové všeobecné prevence, od svých 18ti let, takže každé 2 roky zavoláte svému praktickému lékaři a řeknete: chci se objednat na preventivní prohlídku. Není to preventivní onkologická, ale je to preventivní celková prohlídka, to znamená odběry krve, moče podle věku. Podívejte se na webové stránky pojišťovny, ve vašem věku tam najdete, co vám všechno má za úkol tedy lékař udělat, někdy se dělá i EKG a další vyšetření. V 50ti letech vám začínají testy na krev stolici, v 55ti vám má za úkol nabídnout první kolonoskopii a kontroly prostaty by měli být od 50ti let. Ale zatím žádný preventivní screening prostaty nebyl uzákoněn, takže de facto to není úplně jasné, jestli všichni praktici posílají, neposílají. Spoustu věcí si můžete hradit sám, není důležité mít žádanku, jsou to levná vyšetření, testy na krev ve stolici můžete mít kdykoli, je to snad stokoruna. Ultrazvuky kdykoli, je to 200, 300 Kč, můžete mít ultrazvuky břicha, ultrazvuky prostaty. Je to levné vyšetření, pár set korun a nepotřebujete ani žádanky. Kolonoskopie se můžete také uhradit dříve, pokud máte obavu a chcete se sledovat, tam je to myslím v řádu tisíce Kč, ale zase je to dostupné. Takže myslím, že si můžete vytvořit svůj vlastní program. Ten, co je hrazený pojišťovnou, se řídí takovými těmi běžnými riziky v populaci a těmi vysokými incidencemi od určitého věku a týkají se hlavně tedy kolorekta a u žen jsou to potom samozřejmě prsa a gynekologie. Takže zkuste si vymyslet svůj program a spoustu preventivních opatření si můžete v podstatě řídit sám. Paní doktorko, co si myslíte o rozhodnutí, co udělala Angelina Jolie? Nechala si preventivně odstranit prsy. Marie z Prahy. Samozřejmě vím o té kauze, Angelina Jolie má tu smůlu, že je nositelkou BRCA1 mutace a je to vlastně žena, která má dědičný syndrom nádorů prsu, vaječníků. Ona to dala do novin, protože věděla, že samozřejmě novináři vždycky na to přijdou, takže je předběhla. Bylo to rozumné, protože jako známá osobnost si byla určitě jistá, že přijdou na to, že potřebuje podstoupit preventivní operace. Trošku mě mrzí, že se to více odborně nevysvětlilo ani v našich novinách. U nás novináři trošku do té odborné problematiky nezasahují, možná se jí trošku obávají, ale mělo to být i trošku více odborně konzultováno, abyste všichni věděli, proč to vlastně bylo a že to bylo důležité rozhodnutí a takto se rozhodují desítky a stovky žen. U nás už mnoho let, už vlastně testujeme od roku 1997 mutace v genech BRCA1 a 2 pro dědičný syndrom nádorů prsu a vaječníků. Takže Angelina Jolie, její maminka, myslím, měla karcinom prsu, její teta měla karcinom vaječníku, typická rodinná anamnéza pro dědičnou formu a když byla testována, tak se zjistilo, že je nosičkou závažné mutace genu BRCA1, což jí genetik vysvětlil a její onkolog také, že je žena, která má až desetinásobné riziko onemocnění karcinomem prsu a že ty ženy s dědičným rizikem skutečně mohou onemocnět brzo, mohou onemocnět v 35ti, ve 40ti letech, většinou se říká o 10 let dříve, než to onemocnění v populaci se normálně nachází. A zároveň jí bylo řečeno, že má velké riziko i nádoru vaječníků - až třicetinásobné. Takže ona věděla, že má děti, že je mladá, že chce pracovat, že chce být zdravá, že nechce podstoupit onkologickou léčbu, protože pro každého, i pro ni, je to léčba nesmírně toxická a namáhavá a zatěžující, vyřadí vás na mnoho měsíců, mnohdy i roků z práce a ten život je tím takový jakoby velmi velmi změněný. Takže ona velmi rozumně se rozhodla pro preventivní operace. A o tom my mluvíme s každou ženou, která je nosičkou buď BRCA1, nebo BRCA2 mutace, když jim sdělujeme pozitivní výsledky, tak jim říkáme, že samozřejmě jednou z možností je chodit na prevence a snažit se pravidelně každého půl roku mít ultrazvuky prsou, magnetické rezonance, mammografie, ale to je sekundární prevence, která nezabrání vzniku nádoru prsu, to ona věděla. Ta sekundární prevence se snaží o časnou diagnostiku nádoru, to znamená, to je to, co vám může nabídnout ten lékař, snažit se o to, aby nádor byl diagnostikován brzo, když se nešíří dále, nešíří se do uzlin, je vlastně takzvaně jakoby opouzdřený v tom nádoru, je maličký a dá se úspěšně vyléčit. Někdy se to podaří, někdy se to nepodaří, i když se u těch rizikových žen třeba používá magnetická rezonance, někdy jsou to tak agresivní tumory, které rostou u těch mladých žen hrozně rychle, vlastně měsíc od měsíce se zdvojnásobují. Takže ona se rozhodla pro tu variantu primární prevence, pro kterou se rozhodne spousta žen i u nás, ale u nás se o tom samozřejmě nepíše tak často v novinách. Takže bych řekla, že se rozhodla správně. Nechala si odstranit preventivně prsa, standardní operace, oboustranně se vyjmou prsní žlázy a nahradí se buď implantáty, což si myslím, že měla ona, nebo se nahradí z vlastní tkáně, to velmi často dělají tedy zde naprosto excelentní plastičtí chirurgové, například v Brně v Nemocnici u svaté Anny, kde je špičkové pracoviště plastické chirurgie, kde se tomuto věnují naši plastičtí chirurgové už více než 20 let a mají velmi dobré výsledky. Takže se vymodelují znovu prsa, ty ženy mají krásná nová prsa, většinou se to podaří bez nějakých komplikací a nemají to velmi vysoké riziko onemocnění. To riziko klesne z těch celoživotních 85% téměř na 0, dalo by se říci. Odstraňuje se většinou i bradavka, protože by přes tu bradavku vlastně procházely dukty, dělá se nová bradavka, většinou vypadá krásně jako přirozená bradavka a tím ty ženy si sníží maximálně to riziko, většinou už neonemocní nádorem prsu. A stejně tak se rozhodují, to je ještě důležitější, pro preventivní odstranění vaječníků, vejcovodů, protože to jsou agresivní smrtící nádory. Takže ona také se rozhodla pro to odstranění a je to důležité a takto se rozhoduje spousta žen, které to riziko mají. Takže myslím si, že to rozhodnutí bylo správné, má velkou velkou šanci, že bude žít bez nádorů, má velkou šanci, že se bude moci věnovat své práci, svým dětem a že se dožije vysokého věku. A spousta našich žen to tady také řeší a my jsme tady od toho, abychom jim pomáhali, plus nejenom my genetici, ale spousta odborníků, kterým tedy mnohokrát děkuji a odvádějí úžasnou práci. Takže moc vám děkuji za všechny dotazy. Ještě se podívám na anketu a ještě bych chtěla říci, že pokud máte a byly tam další dotazy a my jsme je neměli čas odpovědět, takže je vám k dispozici poradna na www.linkos.cz, na webových stránkách České onkologické společnosti, máte možnost se ptát a my vám budeme odpovídat. Vesměs jste odpovídali velmi dobře. U té první otázky bych jenom chtěla říci, že zhruba asi 5-10% zhoubných nádorů je dědičných, to je jen ten vrchol ledovce. 20-30%, jak odpovídala většina, je hodně, to tak asi nebude, ale samozřejmě ty naše informace se s postupem času a schopnostmi a možnostmi genetického testování mění. Kdo by měl požadovat genetické vyšetření? Asi bych řekla tak, jak jste odpovídali. Pokud je v rodině časný a opakovaný výskyt nádorů, tam bych řekla: běžte na genetiku, konzultujte to a hledejte z toho nějaká východiska. Buď se testuje, anebo se upraví preventivní péče i bez testování. Takže samozřejmě kdo má ten problém nádorových onemocnění, především tedy časného výskytu a opakovaného výskytu. Kdo mě může odeslat? Jakýkoli lékař, ke kterému chodíte, praktický, gynekolog i další lékaři. A pokud je dědičná dispozice odhalena, týká se to jen mé osoby - samozřejmě, že ne, může se to týkat mnoha příbuzných v rodině a jak jsem říkala, potom se snažíme, abyste pozvali další příbuzné k testování. A pokud je dědičná dispozice odhalena, stejně nemohu nic dělat - to určitě není pravda, mám možnost být speciálně preventivně sledován a dokonce, jak jsme o tom mluvili, někdy se doporučují i preventivní operativní řešení, která mohou minimalizovat to riziko onemocnění, ale tam skutečně potřebujete vědět, že to je na místě, nebudete to dělat zbytečně. Jaké jsou nejčastější dědičné typy? Tak samozřejmě jsou to prsu, vaječníků, tlustého střeva, to už jsme si říkali. Takže moc děkuji za všechny dotazy, byly skutečně pěkné a zajímavé. Těším se na nějaké další setkání. A pokud budete mít nějaké otázky, tak je směřujte na webové stránky České onkologické společnosti. Děkuji vám za váš čas a za vaši pozornost.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Nestačili jste se zeptat? Paní docentka odpovídá na otázky týkající se dědičných rizik nádorového onemocnění také v online poradně na stránkách České onkologické společnosti Linkos.cz

Vyzkoušejte si vaše znalosti o dědičnosti rakoviny

Během živého přenosu diváci odpovídali na otázky. Vyzkoušejte si, zda byste odpověděli správně. Správné odpovědi najdete v záznamu výše nebo na závěr kvízu.

Související články

Odpovědi na otázky o prevenci rakoviny - záznam živého přenosu

V pátek v podvečer proběhla na brněnském výstavišti diskuse o rizicích a prevenci rakoviny. Odborníci na zhoubné nádory odpovídali živě na otázky, které pokládali občané přes internet v předchozích dnech nebo přímo během diskuse.  

Movember - změňte tvář mužského zdraví

Movember (MOustache+noVEMBER) není jen měsíc padajícího listí, ale také měsíc zarostlých mužských tváří. V průběhu každého listopadu je preventivní hnutí Movember zodpovědné za vypěstování miliónů knírů po celém světě. Muži s knírkem navyšují povědomí o rakovině prostaty, rakovině varlat a psychickém zdraví a také finanční prostředky na boj proti těmto nemocem. Přečtěte si co ohrožuje mužské zdraví, naučte se vyšetřit svá varlata podle návodů v našem videu a zeptejte se na prevenci zhoubných nádorů varlat.  

Třetinu všech nádorových onemocnění způsobuje kouření. Jak se ho zbavit? Zeptejte se ve středu 3. června od 16 hodin

Uvažujete o tom, že byste přestali kouřit? Každou první středu v měsíci členové Sekce preventivní onkologie České onkologické společnosti odpovídají živě na dotazy veřejnosti o prevenci rakoviny. První červnová středa bude věnována právě závislosti na tabáku. Na vaše otázky bude odpovídat Doc. MUDr. Eva Králíková, CSc., která vede Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze na Karlově náměstí. Paní docentka je také předsedkyní Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku a její specializací je epidemiologie, prevence a léčba závislosti na tabáku. Nalaďte si ve středu 3. června v 16 hodin portál MojeMedicina a přestaňte kouřit.