Odpovědi na otázky o prevenci rakoviny - záznam živého přenosu

Odpovědi na otázky o prevenci rakoviny - záznam živého přenosu

V pátek v podvečer proběhla na brněnském výstavišti diskuse o rizicích a prevenci rakoviny. Odborníci na zhoubné nádory odpovídali živě na otázky, které pokládali občané přes internet v předchozích dnech nebo přímo během diskuse.  

Přes počítače, chytré telefony a tablety přicházely dotazy z oblasti prevence, screeningu a genetických rizik rakoviny tlustého střeva, prsu a děložního čípku, ale také dotazy na prevenci zhoubných nádorů plic, nádorů u dětí a dospívajících a otázky z oblasti rizik v životním stylu. Lékaři odpovídali na dotazy veřejnosti hodinu a 11 minut a zodpověděli více než 50 otázek. 

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Já vítám všechny přítomné v sále. Jsem ráda, že jsou tady jak specialisté, tak je tady část praktických lékařů, ale jsou tady i zástupci z občanských sdružení. A chtěla bych Vám představit po mé pravici pan doktor Skála, praktický lékař, doktor Suchánek z Ústřední vojenské nemocnice, gastroenterolog, paní doktorka Augustinová, onkoložka s praxí v preventivní ambulanci, pan docent Seifert, praktický lékař, paní profesorka Hrubá z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, doktorka Schneiderová z radiodiagnostiky Masarykova onkologického ústavu a jsou tady ale i další. Je tady paní primářka Bajčiová z dětské onkologie, je tady paní profesorka Skřičková z plicní kliniky, je tady pan docent Hanuš, urolog, paní asistentka Matoušková z Urocentra z Prahy, pan doktor Novák, gynekolog z Masarykova onkologického ústavu, pan doktor Prošvic z Náchoda, pan docent Tomíška z Hematoonkologické kliniky z Brna z Bohunic, který se zabývá výživou. A možná tady jsou i další, kterých jsem si teď nevšimla. Takže můžeme začít, můžeme přistoupit k prvnímu dotazu. První dotaz nám poslala paní Věra z Prahy a ptá se, zda existuje nějaký odhad v procentech, jaký podíl má nedostatečná kvantita a kvalita spánku včetně nedostatku tmy na nádorové mortalitě ve vyspělých zemích. Takže bych prosila paní profesorku Hrubou. Tyto odhady zatím nejsou, protože vztah spánku, a tedy tvorby melatoninu k onkologickým onemocněním je teprve v začátcích. A klinické studie v tom dělány nejsou. Byly takové epidemiologické studie, které ukázaly, že ženy, které pracují na nočních směnách a nebo jsou to letušky, které přecházejí z jednoho časového pásma do druhého, mají vyšší výskyt karcinomů prsu. Ale v procentech to uvedeno nebylo. U pilotů potom, kteří také mají ty transkontinentální lety, tam byl zvýšený výskyt nádorů varlat. Děkujeme za odpověď, prosím další otázku. Paní Romana z Plzně se ptá, zda existují studie, které by se zabývaly dlouhodobým stresem jako klíčovým faktorem při vzniku nádorových onemocnění. Zkoumají lékaři životní styl a zázemí nemocných? Ze svého okolí máme několik případů nemocných a žádný z nich nebyl lékařem dotazován. Tak to bude asi zase dotaz na paní profesorku Hrubou. Stres má určitě významný vliv ve vzniku nádorových onemocnění, ovšem obvykle bývá spojen s ostatními oblastmi životního stylu a my víme, jakým způsobem se v tom onkologickém procesu podílí, že zejména ovlivňuje imunitu, určitou část imunity, ale zase aby to bylo vyjádřeno percentuálně nebo nějakým příspěvkem významnějším, tyto studie nejsou. Ale stres je počítán mezi rizikové faktory nádorových onemocnění. Další dotaz paní Jitky. Moje matka a babička měly rakovinu prsu. Chodím na pravidelné kontroly. Slyšela jsem, že je možné udělat i genetické vyšetření. Když bude negativní, už nemusím na kontroly chodit? Je tady paní doktorka Navrátilová? Tam vzadu. Prosím o zodpovězení dotazu. Dobrý den, ano samozřejmě, pokud se v rodině opakovaně vyskytují nádory prsu, nádory vaječníků v neobvykle nízkém věku, určitě je potřeba genetická konzultace, případně podle výskytu, v jakém věku, podle té rodinné anamnézy je potom možné i určité genetické testování. A samozřejmě podle toho rizika se potom zhodnocuje míra toho rizika a je možné i určité preventivní vyšetření nad rámec těch screeningových vyšetření. Já jenom doplním, že jsou hrazená pojišťovnou, tato vyšetření. Další dotaz. Je pravda, že HPV viry způsobují i rakovinu krku, ptá se pan Jirka. To by nám asi odpověděl pan doktor Novák, což je gynekolog, který se zabývá také HPV infekcí. A pojďte trošku mezi nás dopředu. Děkuji. Já bych hlavně asi chtěl říct, že HPV viróza je spojována nebo asociována s problematikou gynekologickou, a to s nádory děložního čípku a nebo méně častěji se vyskytujících nádorů jako je nádor pochvy a zevních rodidel. V menší míře jsou to potom nádory konečníku a penisu a v poslední době se uvažuje i o významu u nádorů krku a hlavy. Blíže by k tomu možná někdo z klinických onkologů. Já teda vím, že to má být asi dvacet procent, jenom na upřesnění. Jaký sport je nejlepší proti rakovině, pán Véna se ptá. Pan magistr Vyhlídal už odešel, který tady měl dopoledne přednášku o pohybu. My jsme o tom spolu mluvili. Není vlastně žádný sport, který by byl preferován, určitě je dobrý jakýkoli sport, a to buď tři třikrát týdně po dvaceti minutách intenzivního cvičení, anebo pětkrát týdně třicet minut, což může být třeba cesta do práce. Další dotaz - prý je mammografie bolestivá, protože se stlačí prso, je to pravda? Prosila bych paní doktorku Schneiderovou. Chtěla bych říct, že každá žena je asi jinak, nebo každý člověk jinak citlivý, ale opravdu určité stlačení, určitou kompresi mammografické vyšetření vykazuje, protože k dobrému obrazovému rozlišení, k dobrému odečtení je určitá komprese nutná. Ale pokud ta žena přistupuje k tomu vyšetření pozitivně, tak si myslím, že to vyšetření není zbytečně nijak výrazně bolestivé. Ale komprese určitá je nutná, ano. Mám nárok na vyšetření PSA u praktického lékaře? Je mi pětašedesát let a mám strach z rakoviny. Prosila bych pana docenta Hanuše. V pětašedesáti letech některé pojišťovny hradí toto vyšetření, dneska prakticky všechny hlavní toto vyšetření hradí. To je asi všechno, co k tomu mohu říct. Hradí některé pojišťovny? - Teď už všechny pojišťovny hradí. Ale jiná věc je, když je pacient posílán na preventivní urologické vyšetření. Preventivní urologické vyšetření jako takové není. Já si myslím, že ani není PSA jako screening, ne? To je takový divoký screening... Já neříkám screening. Jestliže pacient přijde s požadavkem provedení PSA, tak to pojišťovny hradí. Ale screening by znamenalo, že budeme vyzývat všechnu populaci mužskou od nějakého věku k tomu, aby se dostavila na vyšetření, což není samozřejmě. Aha, takže když pacient chce si nechat dát odebrat krev na PSA u praktického lékaře, tak je to možný? Podle mého ano, ale je to od určitého věku, jestli pan docent Seifert k tomu má upřesnění... Prosím tedy pana docenta Seiferta. - Chtěl bych to uvést na pravou míru, že rozhodně nelze hovořit o nároku. Ta indikace toho vyšetření je vždycky rozhodnutím toho praktického lékaře. Já si taky myslím, že to není tak jednoduché, že by to mohl pacient požadovat. Takže další dotaz. - Mám křeče v břiše asi šest měsíců, občas průjem s hlenem a někdy krev na stolici. Co to může být? Mám si nechat udělat test na rakovinu střeva? Je mi čtyřicet let. To bych prosila pana doktore Suchánka. Samozřejmě ta diferenciální diagnostika je široká. Já si myslím, že pokud má někdo průjem, tak první co by se mělo vyloučit je, že to je infekční etiologie. Myslím si, že ten pacient nebo ta pacientka by měl jít k odbornému lékaři, který doporučí další diagnostický postup. Vyšetření na rakovinu tedy rozhodně není prvním krokem, který by měl být proveden. Já bych ještě možná upřesnila, že ten test vůbec není testem na rakovinu. Ten test je vyšetřením na okultní krvácení, které ještě ale vůbec neznamená, že tam nějaká rakovina je. Čili ten test nerozliší, jestli krvácí hemoroidy nebo jestli krvácí něco ze zánětu nebo z polypů nebo z nádoru. A je vlastně (test na okultní krvácení) určen do screeningu, čili pro ty, kteří nemají žádné potíže, jsou zcela bezpříznakoví a splňují určitou věkovou hranici. Mám jít na očkování, abych neměla nádor děložního čípku? Je mi čtyřiadvacet let, sex mám asi od šestnácti let. Má se očkovat i můj kluk, ptá se paní Božena. Prosila bych pana doktora Nováka. Očkování proti rakovině děložního čípku je doporučováno nejideálněji v rozmezí let devět, dvanáct, eventuelně až patnáct, a to z důvodů, kdy se předpokládá, že nezačal ještě pohlavní život a pacientka nemůže být již HPV virózou nakažena. V případě této pacientky, pokud je jí čtyřiadvacet let a pohlavní život již má od šestnácti let, tak se dá předpokládat, že s HPV virózou již do styku mohla přijít. Nicméně jestli u ní nejsou známky onemocnění dle preventivních gynekologických prohlídek, tak se dá říct, že bychom v tomto věku to očkování doporučili. Děkuji. A bude to hrazené pojišťovnou? - Nebude, musí si to zaplatit. A co partner? Role partnera je asi taková, že většinou působí pouze jako přenašeč. Takže pokuď ho nechá naočkovat, tak samozřejmě nebude tuto roli hrát, ale další význam tam je ještě ten, že HPV viróza může způsobovat, jak už jsem řekl před chvílí, nádory penisu, eventuelně konečníku, takže pokud se partner nechá naočkovat, tak bude chráněn i proti tomuto. Výborně, děkujeme za odpověď. Pan Václav má jít na kolonoskopii a určitě nezvládne vypít čtyři litry projímadla. Ptá se, co má dělat. Pan doktor Suchánek určitě poradí. Příprava na kolonoskopii je velmi důležitá a nejčastěji používané přípravky opravdu vyžadují, aby bylo vypito minimálně čtyři litry tekutin, nicméně jsou i jiné preparáty v současné době, než je ten klasický. Já ho tady tedy nebudu jmenovat... Ale které i tak vyžadují, aby opravdu bylo velké množství tekutin vypito. Existuje jedna možnost, to je u určitých pacientů, kteří toho skutečně nejsou schopni, aby tu přípravu provedli během hospitalizace. Čili je to výjimečné, ale je to možné. Pokud ten pacient to nezvládne a nebude připraven, tak ta kolonoskopie je v podstatě zbytečná. Já bych možná doplnila, jak říkal pan doktor, do čtyř litrů je takový ten klasický přípravek Makrogol. A ten další, asi nesmíme jmenovat firmu, ten je do dvou litrů, dá se napsat na recept, ale pacient ho v celém rozsahu hradí - asi tři sta korun. Pak jsou možné fosfátové roztoky a pak je možný síran hořečnatý, MgSO4, který se používal i dřív. Takže i toto je určitá možnost. Ale čím lépe je pacient vyprázdněn, tím je lepší průběh té kolonoskopie a lepší záchyt polypu. Další dotaz. Paní Marie má dvouletou holčičku a zajímá ji, zda může už v tomto věku onemocnět na nějaký nádor. Jsou nějaká vyšetření, která by měla absolvovat? Prosila bych paní primářku Bajčiovou. Ano, samozřejmě nádorovým onemocněním může onemocnět i novorozenec, už děti se rodí s nádory, není to nic překvapivého, ale žádný screening, žádné preventivní vyšetření, nic neexistuje, protože jsou to nádory vzácné různým způsobem. Většinou teda neznámého původu a různé typy nádorů, takže ne, ona jako maminka pro to nemůže udělat vůbec nic. Žádné speciální vyšetření. Já si myslím, pokud dítě je zdravé, prospívá, chutná mu jíst, tak asi není důvod se stresovat tím, že by mohlo onemocnět. Je mi pětačtyřicet let, moje matka zemřela na nádor vaječníku v pětatřiceti letech, sestra na nádor prsu v pětatřiceti letech. Jaká by měla být preventivní doporučení? Mám dceru čtyřiadvacet let. Prosila bych paní doktorku Navrátilovou. Stejně jako u toho prvního dotazu, určitě by měla paní přijít na genetickou konzultaci. Podle té rodinné anamnézy se potom stanovují preventivní vyšetření, minimálně se začíná o deset let dřív, než onemocněl ten nejmladší z rodiny. V tomto případě by možná byla i indikace ke genetickému testování. A podle výsledků těch testů se potom pokračuje v možnostech té prevence. Vlastně v té zprávě genetika bude nejenom návrh jednotlivých vyšetření, ale také návrh primární prevence. Na to bychom neměli zapomínat, že určitě by neměla třeba kouřit, neměla by pít alkohol, měla by si udržovat hmotnost, čili i to je hrozně důležité. A další dotaz je od pana Petra z Hradce Králové. Mám tři roky po radioterapii pro karcinom prostaty. Je lepší si chleba mazat máslem nebo Florou nebo Herou nebo ještě něčím jiným? Prosím pana docenta Tomíšku. Tuk ve výživě nebude ovlivňovat riziko návratu nádoru. Je třeba dodržovat zásady zdravé výživy, tak jak je známe - jíst hodně zeleniny, ovoce. Což znamená každodenní konzumaci v celkovém množství 500 g zeleniny plus ovoce, což je velké množství. Málokdo z nás to denně konzumuje. Je to určitou prevencí nádorů, stejně jako další zásady. To znamená udržovat si normální tělesnou hmotnost, vyvarovat se nabývání hmotnosti a obezity a vyvarovat se škodlivých výživových vlivů, jako je obecně vysoká konzumace tuku, vysoká konzumace masa, přisolování stravy, což už je ve vztahu k prevenci nádorů obecně, nejenom prostaty. A tak je tedy lepší si namazat na chleba máslo a nebo nějaký ten umělý margarín? Ve vztahu k nádorům to nehraje roli, jaký je typ tuku, škodlivá je nadměrná konzumace tuků u lidí, kteří jsou obézní a nebo konzumují vysoké množství tuků. Děkujeme, další dotaz. Pan Adam se ptá, proč je v České republice tolik rozšířená rakovina střev. Čím jsme tak vyjímeční? Slyšel jsem, že to může mít souvislost s konzumací piva. Jaký na to máte názor? Na to asi nejlépe pan doktor Čupka. Je tady ještě pan doktor Čupka? Tak jedny studie, které se konaly v Dánsku na zaměstnancích pivovaru, kde dostávali po čas svého zaměstnání domů jako odměnu šest piv, které pak konzumovali, se ukázalo, že tam opravdu je ve zvýšené míře právě i nádor kolorekta. Ale i další nádory - močového traktu a horního traktu trávicího. Takže jako jeden z možných faktorů by to mohlo být, ale není jediný. A je tedy nějaká bezpečná hranice, kolik ještě se může vypít? Teď myslíte alkoholu nebo piva? Alkoholu... i to je alkohol. Ano, je to alkohol. Samozřejmě v tom je nějaký konsenzus pro dávku, která odpovídá zhruba jednomu pivu denně aneb dvaceti čtyř gramům alkoholu pro muže a dvanáct gramů alkoholu pro ženy. Čili důležitá je vlastně ta míra, že? - Rozhodně ano. Paní Věra se již několikrát pokoušela přestat kouřit, ale za nějakou dobu zase začala. Co má dělat? Problém asi více lidí. Paní profesorka Hrubá. Odvykání kouření je velice obtížná věc. Nejdůležitější je tam motivace. Mít silnou vůli, chtít opravdu, najít si důvod, proč přestat kouřit a případně se poradit s odborníky v poradnách pro odvykání kouření. Protože ti mohou uspořádat a navrhnout, jakým způsobem se má vést další život k tomu, aby se vyvarovala - pacientka nebo klientka - rizikových situací, při kterých se kouří. Chce to pevnou vůli, je možná určitá medikamentózní podpora, ale bez aktivní účasti to nejde. Ještě doplní paní profesorka Skřičková. Já bych doporučila tazatelce, aby navštívila Centrum pro odvykání závislosti na tabáku ve svém bydlišti a nebo nejblíže svého bydliště, tam už jí všechno vysvětlí a upraví individuální plán odvykání. Přehled těchto ambulancí, těch poraden, těch center - pardon, správně to jsou centra - je na webových stránkách (www.bezcigaret.cz) (...) a určitě na ně budou i odkliky z Linkosu a nebo, když se zadá Poradna pro odvykání kouření na na Google, tak to tam vyskočí. - A jedna je v Masarykově onkologickém ústavu. Další dotaz. Víno je prý dobré na snížení hladiny cholesterolu. Kolik ho mám vypít, abych neměl nádor, zajímá se pan Václav. Na to zase pan doktor Čupka, už jsme částečně odpověděli. To jsou všechno takové lehce problematické dotazy, protože řada výzkumů ukazuje, že tam lehce protektivní efekt je. Na druhé straně další studie ukazují, že i minimální dávka alkoholu přece jenom vytváří riziko pro nádory. Čím více alkoholu, tím větší riziko nádorového onemocnění. Jenom ještě jsem si uvědomil, že ten předchozí dotaz byl i ve vztahu ke kolorektálnímu karcinomu. Tak tam ještě další faktory, které jsou v souvislosti s výživou, kouřením samozřejmě a tak dál, jsou v tom obsaženy. Ale co se týče vína a nádorů, tak opět tam platí obecně ta maximální dávka toho alkoholu, těch dvacet čtyři gramů pro muže, dvanáct gramů pro ženu. Kdežto není ještě zcela prokázáno, jestli ten protektivní efekt na kardiovaskulární aparát je způsoben malou dávkou alkoholu nebo spíše složkami, které víno může obsahovat, flavonoidně, takže stejný efekt můžou mít i vinné džusy. Děkuji. Já jsem slyšela nedávno diskusní pořád takový zábavný, kde byl pan profesor Pirk a on právě říkal sedmička vína dohromady muž se ženou, že to je ta prevence kardiovaskulárních chorob. Ale trošku zapomněl, že máme také nádorová onemocnění, takže bychom měli k té sedmičce vína pozvat ještě někoho dalšího. Dotaz paní Silvy. Ptá se, zdá hrozí rakovina více předčasně narozením dětem. Primářka Bajčiová. Předčasně narozené děti jsou ohroženy jistými typy nádorů. Potvrzená je nízká porodní hmotnost a kauzální vztah třeba k nádorům jater. Ale to neznamená, že když je dítě narozené předčasně nebo má nízkou porodní hmotnost, že stoprocentně dostane ten nádor. Jenom je v té skupině vyššího rizika. Bylo to potvrzeno konkrétně s tím hepatoblastomem u Japonců, u nás máme tento vztah potvrzený u pacientů z vícečetných gravidit, kde jsou ty váhy menší. Takže je to především k jistým typům nádorů, samozřejmě nádorů dětského typu, embryonálním typům nádorů. Ale ano, o něco málo mají vyšší riziko než ostatní děti, které se narodily včas a s dobrou hmotností. Děkujeme za odpověď. Já mám tady další dotaz pana Martina, kterému je čtyřicet let, je obézní, nekuřák a nepije. Nakolik je obezita nebo nadváha rizikovým faktorem vzniku rakoviny a jaká je nejrozšířenější rakovina u mužů? Takže bych prosila paní profesorku Hrubou. Tak nadváha je velmi významným rizikovým faktorem pro celou řadu onkologických onemocnění. Snad největší vztah má ke kolorektálnímu karcinomu, tam to je rizikový faktor číšlo jedna. Zajímavé je, že lidé s nadváhou mají nižší výskyt rakoviny plic. A jestliže pan tazatel je nekuřák, tak si myslím, že plic se bát nemusí. Ale jinak ten kolorektální karcinom bych asi vyzdvihla jako první. A ještě tady je druhá otázka, jaká je nejrozšířenější rakovina u mužů? Je to stále ještě rakovina plic, protože muži hodně kouří. Ale její výskyt u mužů se snižuje, nastupuje velmi výrazně rakovina prostaty a rakovina kolorektální, kde jsme tedy také na špičce světa. Já bych jenom doplnila, že obezita jinak představuje rizikový faktor vlastně pro všechny ostatní nádory. Nevím, teď si nejsem jistá s těmi plícemi, ale to ostatní vlastně endometrium a další je rizikovým faktorem. Dotaz od paní Marie. Můj otec, děda a babička zemřeli na nádor plic. Všichni kouřili jak fabriky. Já kouřím asi od patnácti let a teď je mi pětadvacet. Mám chodit na nějakou prevenci? - Paní profesorka Skřičková. Neexistuje zatím žádná metoda, která by jednoznačně prokázala, že když se bude provádět jako screening, že se sníží mortalita, to znamená úmrtnost na to onemocnění v populaci. V České republice zatím není hrazené z pojištění žádné vyšetření, které by se pro rakovinu plic dalo provádět jako screeningové. Ale přesto mezi pneumology je takové racionální doporučení, že člověk, který je silný kuřák, to znamená kouří více jak dvacet cigaret denně, má rakovinu plic v anamnéze, by měl při sebemenších plicních příznacích vyhledat plicního lékaře nebo poprosit praktika, aby ho tam odeslal. Protože tito pacienti jsou ohroženi nejenom rakovinou, ale i chronickou obstrukční plicní nemocí, která je svým způsobem ještě závažnější a více invalidizující onemocnění než rakovina plic. A s tím souvisí další dotaz od paní Marcely. Proč se už nechodí na preventivní rentgen plic, jak tomu bylo dřív? Na preventivní rentgen plic se vlastně chodilo někdy do začátku devadesátých let. Chodilo se na dvě modality. Jednak na to takzvané štítkování, které mělo odhalit časné formy tuberkulózy, ale protože incidence tuberkulózy výrazně klesla, patříme mezi země, kde je ta incidence tuberkulózy nejnižší na světě, tak toto bylo z důvodu tuberkulózy zrušeno. A v osmdesátých letech probíhala takzvaná Kolínská studie v České republice, která se zaměřila na to, že pokud lidi budou pravidelně snímkovaní, předpokládalo se, tak se sníží úmrtnost na rakovinu plic. Ale ta studie to neprokázala. Snížil se sice vyšší záchyt, ale nesnížil se počet úmrtí. Takže z těchto důvodů byla v České republice tato metoda opuštěna. Paní profesorko, já Vám ještě ten mikrofon nechám, protože tady je další dotaz týkající se Vaší odbornosti. Když nebudu kouřit, nebudu mít nádor plic? Otec zemřel ve třiceti letech a děda ve čtyřiceti letech na nádor plic. Ptá se paní Adéla. Pokuď tazatelka nebude kouřit, sníží dvacetkrát možnost vzniku nádoru plic. Ale nesníží ho na nulu. To riziko tady bude pořád existovat. Děkuji. A pan Adam, od kterého jsme už tady jeden dotaz položili, tak má upřesňující dotaz a ptá se, což vlastně byla součást jeho dotazu, proč je rakovina tlustého střeva tak rozšířena v České republice. A myslí si, že ve srovnání se světem přece nežijeme méně zdravě. Je pravda, že na tuto část dotazu jsme neodpověděli. Poprosím někoho z odborníků. Pan doktor Suchánek. Zde je potřeba říci, že ty rizikové faktory, o kterých jsme tady mluvili, jsou v podstatě jenom jedním z důvodů, proč ten kolorektální karcinom vzniká. Velkou roli tam hrají určité genetické změny a není tedy náhodou, že na nejvyšších příčkách v počtu úmrtností na toto zhoubné onemocnění je Maďarsko, Slovensko a Česká republika. Tady určitě existuje nějaký genofond, který toto způsobuje. To že ta výživa není dobrá, tak je faktem, že nějakých dvacet třicet let nazpátek se tolik o zdravé výživě nevědělo a rozhodně se to nevědělo v těchto zemích. Takže myslím si, že ten vliv je kombinovaný. Děkujeme. A teď je tady dotaz, který skutečně dokazuje, že nás lidé sledují on-line prostřednictvím www.MojeMedicina.cz. Ozvala se paní Jaroslava. Zajímalo by jí, jestli pan profesor Zavoral si nechal někdy udělat kolonoskopii. A moc nás všechny zdraví a děkuje za fajn přenos. Tak jestli si nechal pan profesor Zavoral udělat koloskopii, to tedy nevím, ale můžu důvěrně sdělit, že na kolonoskopii už jsem byla. Bude mi padesát čtyři let, takže kolonoskopii už jsem absolvovala. A moje kolegyně je tisková mluvčí našeho ústavu. Tak co ty, bylas? - Tak já jsem taky byla na kolonoskopii, ale ne proto, že bych dbala o své zdraví, ale měla jsem nějaký problém, takže jsem měla spíš strach, když jsem to viděla u nás v ústavu. Naštěstí to všechno dobře dopadlo. Takže to nebylo v souvislosti s testem, ale byla to tedy spíše diagnostická. Víme tedy, co to obnáší, není to určitě příjemné vyšetření, na které by se člověk těšil, ale prostě když je potřeba, tak se to dá určitě zvládnout. A na druhou stranu paní doktorka Šachlová to ze své vrozené skromnosti neřekla, ona je skvělá tady na to vyšetření. Je velmi jemná, že člověk ani nemá pocit, že by takové nepřijemné vyšetření prodělával. Děkuji, tak jdeme na další dotazy. - V rodině jsme měli nádory střeva, otec, matka, obě babičky. Chtěla jsem si nechat udělat test na krev ve stolici u praktického lékaře a prý to nejde. Je mi pětatřicet let. Je lepší test nebo vyšetření střeva? Tak určitě je lepší vyšetření tlustého střeva. Ten test je určen především pro bezpříznakovou populaci a je vlastně vyzkoušen v řadě zemí na osobách starších padesáti let. Takže začíná se většinou tak o těch pět až deset let dříve, než byl ten nejmladší účastník v rodině. A pokud je těch osob víc, čili otec, matka a obě babičky, v tom případě je určitě na zvážení i genetické vyšetření. Dotaz paní Jany. Nemohla bych jít místo na kolonoskopii na CT břicha? Prý je možné polknout kameru. Pan doktor Suchánek. To je velmi častý dotaz. Je potřeba si uvědomit, že kolonoskopie je považována za zlatý standard vyšetřování tlustého střeva, neboť během tohoto vyšetření je zaveden ten kolonoskop vlastně do toho tlustého střeva a je to celé prohlédnuto. Význam té kolonoskopie je i v tom, že pokud my najdeme nějaký polyp, takovou tu přednádorovou lézi, tak my ji v podstatě hned můžeme odstranit. To znamená, že to není jenom diagnostická, ale i profylaktická část toho vyšetření. Kamera na vyšetření tlustého střeva samozřejmě existuje, to je správný dotaz. Nicméně co se týká indikace na tlusté střevo, tak není zatím běžně používána. Kamera na vyšetření trávicího traktu se používá pro tenké střevo v současné době, protože tenké střevo se jinak velmi špatně zobrazuje endoskopickými metodami. Ale v rámci různých studií nebo vědeckých projektů se používá i kamera takzvaná kolonická, ta má ale ovšem tu nevýhodu, že ta kamera v podstatě mechanicky projede tím tlustým střevem a nic neodstraní a ani ji nemůžeme nijak ovládat. Navíc je to někdy trošku složitější v tom, že ta kamera vlastně je vázaná na to, jak dlouho vydrží baterka. Pokud někde ta kamera uvízne, tak třeba fotí jen na jednom místě a nebo zabírá to střevo... - To ale většinou není problém. To není problém, protože ta baterie vydrží deset hodin, takže s tím se my moc nesetkáváme. Já se podílím na jedné této studii, která probíhá ve Vojenské fakultní nemocnici, a zatím se nám stalo ve velmi málo případech, že bychom to nenahráli celé, to tlusté střevo. Ještě paní doktorka Schneiderová by chtěla doplnit. Já bych jenom chtěla doplnit, že si musíme uvědomit, že CT vyšetření je rentgenové vyšetření a každé CT břicha i CT plic je nezanedbatelná dávka záření. A proto vlastně bych doplnila jak pana doktora Suchánka, tak paní profesorku Skřičkovou - proto zatím žádné rentgenové vyšetření a hlavně CT vyšetření nikde na světě nemůže být a není jako screeningové vyšetření. To znamená abychom ozářili takovou dávkou záření bezpříznakovou populaci v určitém věku, není možné. Je tady zájem pacienta, to všechno, ale je tady i jakýsi radiační zákon. Ještě paní profesorka Skřičková. Je tu jedna země na světě a to jsou Spojené státy, kdybyste to neříkala, já o tom nebudu mluvit, ale kde existuje CT vyšetření nízkou dávkou záření, takzvané low dose. A tam bylo velkou studií prokázáno, že pro určitou velmi úzce specifikovanou skupinu nemocných to význam má. Já jsem se musela ozvat. Určitě. Já jsem myslela obecně. Potom jsou ty speciální skupiny. Ale jenom jsem chtěla té pacientce řict, že to CT sice není invazivní, ale určitě je metodou volby ta kolonoskopie. Že to není zanedbatelná dávka. Já také krátce dopním. Právě v těch Spojených státech existuje tak zvaná CT kolonografie, což je metoda, kdy se tlusté střevo vyšetří pomocí CT. A i tam tedy byla tato metoda součástí screeningového vyšetření, nicméně teď to není tak úplně jisté, jestli opravdu bude doporučována. Ale ta kapslová koloskopie, já si myslím, že to je budoucnost, nebo možná budoucnost screeningového programu, ale v současné době je opravdu nejlepší metoda kolonoskopie. Ano, nejsme v Americe, jsme v České republice, takže jednoznačně vítězí kolonoskopie. Pojďme na zcela jiný dotaz. Je vodní dýmka neškodná? A co elektronická cigareta - nějaké cigarety mají příjemnou vůni, asi tak neškodí, je to pravda? Paní profesorka Hrubá. Pan Tomáš se ptá. Vodní dýmka v žádném případě neškodná není. To je běžný omyl, že lidé si myslí, že kouř který prochází tou vodou, že jsou škodliviny pohlcovány. Není to pravda. Ta voda ten kouř ochlazuje, to znamená, že ten kuřák má lepší vjem v tom, že není ten kouř tak horký a hlouběji vdechuje. V jedné vodní dýmce dostává třeba šest až desetkrát více oxidu uhelnatého, mnohem více dehtu než z cigarety, asi pětkrát více nikotinu než z cigarety. Navíc pokud se vodní dýmka kouří v nějaké společnosti, kde si běžně sdílejí náustek, tak je tam značné riziko infekcí. Elektronické cigarety jsou dnes módním hitem, jsou vyráběny společnostmi, které nemají dobrý výrobní standard, takže neznáme obsah toho, co v těch elektronických cigaretách je. Je pravda, že se vdechuje především nikotin, ale prosím nikotin není nějaká bezpečná látka. Je to látka, která jednak vyvolává závislost, za druhé vyvolává akutní kardiovaskulární příhody, to znamená infarkt myokardu a mozkovou mrtvici. To je z každé cigarety, i z té elektronické. A navíc nikotin má celou řadu úkolů v procesu karcinogeneze. Takže nikotin je určitou volbou při odvykání kouření, že pomáháme zmírnit abstinenční příznaky. Ale nelze to doporučit jako běžné kouření. - Děkujeme za odpověd. Další dotaz. Paní Věra má nějaké znaménko na patě a ptá se, zda je pravda, že melanom je jen tam, kde se opaluje. Já bych prosila paní doktorku Augustinovou. Maligní melanom se může vyskytnout na kterékoli části kůže nebo sliznic. Stejně tak se může vyskytnout třeba na noze. A rozhodně doporučuji, aby praktičtí lékaři nechali pacienta sundat i položky. Protože stačí, když jednou uvidíte maligní melanom pod nehtem anebo na plosce nohy a už ty ponožky necháte sundat vždycky. Takže může být kdekoli. Tady na tuto problematiku navazuje pana Michal. Ptá se, jaký vliv má slunce na možnost vzniku rakoviny kůže. Všude se mluví o jeho blahodárném účinku, ale v případě rakoviny kůže asi moc blahodárné nebude, nebo se pletu? Paní doktorka Augustinová ještě odpoví? Nemáme tady žádného dermatologa. Samozřejmě záleží na tom, jaký je člověk fototyp. Jinak bude reagovat kůže člověka, který se nikdy nespálí, a jinak třeba moje kůže, která je světlá. Ale co se považuje v poslední době za velmi rizikové je, když se spálí dítě. To mi jistě potvrdí paní primářka Bajčiová, nenechte svoje děti spálit. Natírejte je, na sluníčku prostě ať mají trička, ať v době, kdy to slunce vrcholí, ať se na tom slunci radši moc nepohybují. Slunce rozhodně vyvolává, jsou to vlastně první zhoubné nádory, které byly takto prokázány. Byly rakovina kůže u burgundských vinařů nebo typická rakovina kůže u norských lodníků, kteří ještě tu kůži měli v kontaktu s dehtem. A nebo když se přestěhovali do Austrálie lidé z Evropy. Prostě to slunce je příjemné, ale naší kůži nedělá dobře. Děkujeme za odpověď. A doplní ještě paní primářka Bajčiová. Já bych jenom doplnila, že dnes se už melanom přesouvá do mladších věkových skupin. Už není žádnou vzácností i maligní melanom u malého dítěte i pod deset let. My máme nejmladšího pacienta, který měl osmnáct měsíců. A samozřejmě sluníčko je velmi nebezpečné, protože dětská kůže je tenká. Čili jakákoliv dětská pokožka bez ohledu na fototyp musí být považována za rizikový typ a podtyp kůže, protože má tenčí podkoží a výrazně škodlivější je nárazové opalování - v létě jedeme do Chorvatska a tam se fajn spálíme... Tak je to výrazně horší, než když se nějak postupně člověk opaluje. Takže skutečně děti chránit a samozřejmě rodiče taky, protože rodiče jsou příkladem pro ty děti. Takže nezapomenout na to. Také samozřejmě opakovaně používat ten opalovací krém s co možná nejvyšším faktorem, pokrývku hlavy a tak, že? K dalšímu tématu. - Existuje nějaká potravina, která má prokazatelně ochranný vliv proti rakovině? Pan docent Tomíška. Jsou určitě látky ve výživě, které mají ochranný vliv, ale žádná jednotlivá potravina nemůže spolehlivě nahradit to, co označujeme za zdravou výživu. Ta doporučení, která jsem shrnul už v tom prvním vstupu. Děkujeme. Paní Jaroslava se obrací přímo na tebe, Milano. U koho sis nechala dělat kolonoskopii, o které jsi tady hovořila a kterému ze svých kolegů důvěřuješ? A děkuje za doplnění. Já to řeknu, bylo to na našem pracovišti, můj kolega doktor Ivo Novotný. Jaké druhy rakoviny mají děti nejčastěji, ptá se paní Zuzana. Děti do patnácti let mají nejčastěji akutní lymfoblastické leukémie, pak na druhém místě jsou nádory mozku a míchy, na třetím místě jsou nádory lymfatického systému, to znamená zhoubné lymfomy buď hodgkinova, nebo non-hodgkinova typu. A pak už jsou typické nádory dětského věku, takzvané embryonální, jako je neuroblastom, nefroblastom nebo nádor ledviny a podobně. Ale nejčastěji leukémie. Nad patnáct let, mezi patnáctým a devatenáctým rokem věku, což jsou ještě také děti, i když starší, tam je to spektrum jiné. Tam je u dívek na prvním místě hodgkinův lymfom, u kluků nádory varlat. Pak jsou tam na druhém místě nádory mozku a velmi časté jsou už sarkomy kostí, sarkomy měkkých tkání, u dívek nádory ovarií a velmi prudce stoupá právě maligní melanom. Děkuji za odpověď. Paní Renata nám píše přes internet. Opakovaně měla HPV test pozitivní, gynekolog ji zve každého půl roku na kontrolu. Má to smysl objednávat se na specielní gynekologické vyšetření do našeho Masarykova onkologického ústavu? - Pan doktor Novák odpoví. Samotné vyšetření HPV není, dá se říct, indikací k nějaké konzultaci. Vždycky se to musí posuzovat v komplexnějším pohledu. To znamená v České republice není HPV vyšetření zařazeno do spektra preventivních vyšetření, kombinuje se s běžnými preventivními vyšetřeními, jako je cytologie a kolposkopie. Pokud u těchto vyšetření je nějaký nejasný nález, který by vyšetření HPV mohlo objasnit, tak pak by se mělo doporučit další vyšetření na vyšším pracovišti. Nemusí to být Masarykův onkologický, ale prostě jakékoliv vyšší pracoviště, které provede další podrobná vyšetření. Poměrně často se setkáváme s tím, že běžné gynekologické ambulance vyšetření na HPV berou v rámci jako preventivní, ačkoli v České republice toto takto není zavedené. Neříkám, že to je špatně, některé státy to mají zavedené, ale v České republice ne. Takže důležitý je hlavně ten nález toho gynekologa, jak vlastně ten čípek vypadá, jestli jsem to pochopila. Může být časté létání v letadle rizikové pro vznik rakoviny? Mám na mysli především různé typy záření a podobně, ptá se pan Josef. Teď nevím, asi paní profesorka Hrubá. Časté létání u profesionálních letců, pilotů a letušek přes transkontinentální čili přes časová pásma bylo spojeno s vyšším výskytem nádorů prsu u žen a nádorů varlat u pilotů. Předpokládá se, že tam selhal protektivní vliv melatoninu, což je hormon, který se tvoří ve tmavé části dne, a tito lidé ho mají nedostatek. Ale ta spojitost se nabízí tímto způsobem. Že jsou na jedné straně epidemiologické výsledky a na druhé straně experimentální důkazy o tom, jaký má melatonin protektivní vliv v karcinogenním procesu. Děkujeme za odpověď. Kamarádka chodí na ultrazvuk prsu. Proč je to lepší než mammografie? Paní doktorka Schneiderová. Ultrazvuk není lepší než mammografie, je to jenom jiná diagnostická metoda, kterou volíme v závislosti na věku pacientky a výtěžnosti, kterou nám ta metoda poskytuje. U mladých žen volíme ultrazvuk jako první diagnostickou metodou z několika důvodů. Ta první je vzhledem k tomu, že mladé ženy mají mnohem sytější strukturu prsní žlázy a zde je ultrazvuk jednoznačně výtěžnější než mammografie, která je lepší až u starších žen, kde se postupně mléčná žláza nahrazuje tukem. Druhý důvod, proč se plošně nepoužívá mammografie u mladších žen je potom z hlediska ochrany před ionizujícím zářením. Protože mammografie je rentgenová metoda, byť je tam malá dávka záření, tak se s ní musí nakládat opatrně jako s každou rentgenovou metodou. A proto v tom screeningovém programu je dána striktně od čtyřiceti pěti let. Téměř všude na světě je to plus minus kolem padesáti let a je to z několika důvodů. Jednak to omezí ten screening na určitou věkovou hranici a jednak tam, kde je nejvyšší záchyt karcinomu prsu. Děkujeme, další dotaz. - Manžel zemřel na rakovinu kostí, mám obavy o děti a vnuky. Je možné si nechat udělat vyšetření nádorových markerů? Paní doktorka Augustinová. Bohužel žádný z těch markerů, které máme k dispozici a máme jich celou řadu, není marker, který by dovedl diagnostikovat nádor v časném stádiu. I ten prostatický specifický antigen, o kterém se tady mluvilo v minulém bloku, je vlastně marker prostaty, ne nádoru prostaty. Takže preventivně rozhodně nemá smysl nechat si vyšetřit nádorové markery, byť existují laboratorní studie, které běží a možná že se jich výhledově dočkáme. Na kosti není vlastně žádný marker, říká paní primářka Bajčiová, ale markery se prostě používají ke sledování onkologického pacienta. To je to důležité. Nikoliv jako prevence nějakého vyšetření. Další dotaz. - V kolika letech mám přestat kouřit, abych nedostala rakovinu plic? Je mi dvacet let. Ptá se slečna Irena. - Paní profesorka Skřičková. Okamžitě. Okamžitě. A já už jsem to tady říkala v té dopolední přednášce, ale byla bych ráda, aby to tady odeznělo. Je mnohem škodlivější, když někdo vykouří svoje cigarety mezi patnácti a pětadvaceti, než když je vykouří mezi čtyřiceti a padesáti. Protože ta mladá sliznice je velmi senzitivní ke všem těm škodlivým vlivům. Čili nejlepší je nezapálit si tu první cigaretu. A tam je ten největší úkol v boji s kouřením. Děkujeme. - Další dotaz od pana Jirky z Liberce. Jaký je rozdíl mezi polypem a divertiklem střeva? Může z toho být rakovina? Polyp to je vlastně taková bambulka na stopce nebo to může být taková plochá léze na té sliznici, kdežto divertikl, to je vlastně z vnitřku toho střeva taková zaslepená chodbička ven. V tom je ten rozdíl. - Jestli můžu říct, hlavní rozdíl je v tom chování té tkáně. Pan doktor Suchánek to vysvětlí. Já jsem Vám nechtěl skočit do řeči, jenom toto je hrozně důležité, protože divertikly samozřejmě můžou vyvolávat určité problémy, ale divertikl je jenom vyklenutí té stěny, je to anatomická změna té sliznice, kdežto určitý charakter toho polypu už je přednádorové stádium toho nádoru. Tedy co se týká vývoje nádoru, tak polypů se musíme bát, musíme je odstraňovat, a divertiklů ne. Já vždycky říkám pacientům, že ty divertikly jim můžou tak jako znepříjemňovat život, protože třeba to dělá nepříjemné pocity při nadýmání, ale většinou jim ten život nezkrátí. Kdežto u těch polypů může dojít k vývoji nádorového bujení. Proto ty polypy musíme odstraňovat. Další dotaz. - Moje matka zemřela na nádor prsu ve čtyřiceti dvou letech. Je mi dvaadvacet. Praktický lékař mě nechce na žádnou prevenci poslat. Můžu jít na mammografii? Paní doktorka Schneiderová a doktorka Navrátilová. Na mammografii asi určitě ne, to je z hlediska toho rentgenového záření. Pokud žena přijde na vyšetření, za jakých podmínek, k tomu se vrátím, tak jako první bude použit určitě ultrazvuk. Mammografie, pokud z toho vyšetření bude nějaký výstup a bude uznáno za vhodné, tak bude použita jako metoda druhé volby. A co se týče toho, jestli žena může přijít k vyšetření, je tam několik cest. Buď prostě chce a bez návštěvy přes praktického lékaře nebo genetika může přijít a to vyšetření si uhradit. Tedy vstoupí do toho preventivního vyšetření, uhradí si to a bude to ultrazvukové vyšetření. A nebo cestou přes konzultaci s genetikem, kde by popřípadě, pokud genetik nazná, pak ve svém závěru doporučil speciální preventivní program. A pak už by se to odvíjelo podle pravidel těch speciálních preventivních programů pro ženy s určitou mírou rizika. My ještě poprosíme tedy o doplnění paní doktorku Navrátilovou z oddělení genetiky Masarykova onkologického ústavu. Paní doktorka řekla všechno. Záleží také na věku, kdy ta maminka onemocněla. Ona zemřela ve dvaačtyřiceti letech, ale záleží na tom, kdy onemocněla. Jestli onemocněla v mladším věku, třeba před tím čtyřicátým rokem věku, určitě je vhodné genetické vyšetření, genetická konzultace. Děkuji. A další dotaz paní Hany. - Je mi třiašedesát let a mám asi rok a půl potíže s nočním pocením. Musím se za noc třikrát až čtyřikrát převléknout. Od čtyřiceti let mám provedenou hysterektomii a ponechán jeden vaječník. V gynekologické ambulanci byla zjištěna normální hladina estrogenu. Prosím o radu. Mám užívat fytoestrogeny nebo brát estrogen injekčně? Hlavně mě obtěžuje, že se nevyspím. Pan doktor Novák. Hormonální substituční léčba je doporučována nebo indikována po období přechodu, které průměrně bývá řekněme kolem padesátého roku, a to u pacientek, které mají nějaké subjektivní klimakterické potíže, nebo eventuelně jako prevence osteoporózy. V tomto případě je to možná takový trošičku atypický případ. Pacienta udává věk šedesát tři let a normální hladinu estrogenů a má tyto subjektivní potíže. Dá se říct, že se buď může jednat o to, že v období před přechodem mohla mít hladiny estrogenů nad normu, než je průměrná pro tento fertilní věk. A nebo to může být způsobeno tím, že může mít tvorbu estrogenu třeba při obezitě z tukové tkáně. Nicméně pokud ty subjektivní potíže má, tak možná by bylo za zkoušku tu hormonální substituční léčbu vyzkoušet. Pokud by subjektivní potíže ustaly a nebyly by kontraindikace k této léčbě, tak by bylo na zváženou, jestli léčbu nasadit a nepokračovat v ní. Není to také tak, že když třeba užívá estrogeny, tak ta hladina, když se jí odebere krev, je zjištěna jako vyšší? Jestli to není zkreslené tím, že už má léčbu a tím, že je jí šedesát tři roků. - Ne, neměla léčbu. Ještě můžu doporučit tak, že hladina estrogenu jednorázově odebraná nemusí být jednoznačně vypovídající, protože o insuficienci toho hormonálního systému ještě nám dávají výpověď hormony LH a FSH, to znamená tato pacientka může mít jakousi vlastní menopauzu takhle velmi pozdě kolem šedesátého roku. Hormony ještě nemusí být insuficientní, mohou kolísat a při tomto odběru ten estrogen může být třeba v normě, ačkoliv ta pacientka už se dostává do období, kdy ty hormony jsou insuficientní. Také bychom ještě neměli zapomenout, že jsou i některá jiná onemocnění, kde je typické noční pocení. Takže nemusí to být vždycky způsobené jenom klimakteriem, že? Ještě bych možná dodal, že samozřejmě i některé nádory můžou být hormonálně aktivní. Můžou to být některé nádory vaječníků, tam bychom čekali tu hladinu hormonů ne v normě, ale spíš výrazně zvýšenou, ale musí se pamatovat i tady na toto. Oni to nemusí být jenom gynekologické nádory, mohou to být třeba i nějaké lymfomy nebo nějaké neuroendokrinní nádory. Takže měla by se spíš domluvit se s ním praktickým lékařem, jestli za tím důvodem toho pocení třeba není ještě i něco jiného. Dotaz od paní Lenky. Manžel měl v dětství leukémii a vyléčil se. Má nějaké další riziko onemocnění rakovinou v tomto věku? Paní doktorko. Ano, samozřejmě. Z tohoto důvodu všichni pacienti, kteří prodělali v dětském věku jakýkoliv typ zhoubného onemocnění, měli by být sledovaní ne že dlouhodobě, ale v podstatě celoživotně. Takže i její pan manžel by měl být sledován nějakým onkologem nebo někde v nějakém onkologickém centru, pravidelně kontrolován nejenom na pozdní následky, ale samozřejmě i riziko sekundární malignity, která může dosahovat tří až deseti procent v časovém horizontu kolem patnácti let. U leukémií je nejčastějším sekundárním nádorem u pacientů, kteří v dětství měli leukémii, jsou nejčastějšími sekundárními nádory nádory CNS, může mít ale i jinou hematologickou malignitu nebo sarkomy nebo prostě různé, ale má vyšší riziko, než má okolní zdravá populace. To neznamená, že musí trpět karcinofobií a čekat, kdy to vypukne. Ale musí být sledován, měl by být sledován. Já jen doplním, že nádory CNS jsou nádory mozku, že by to nemusela paní vědět. Pozná rakovinu obvodní lékař? Ptá se paní Petra. Pan docent Seifert. Praktický lékař má těžko možnost dokončit tu diagnózu až j jejímu úplnému stanovení, ale může včas zachytit podezřelé známky jak v anamnéze, tak i při objektivním vyšetření, eventuelně indikovat vyšetření, která vedou směrem k té diagnóze a včas pacienta předat. Hlavně praktický lékař má velkou výhodu v tom, že zná rodinu, ví, co tam kdy probíhalo, a ví, co pacient prodělal v předchorobí, jak jsme o tom před chvílí slyšeli od pana doktora Skály. Ano, to jsem chtěl říct. Ale já bych si dovolil říct, že dost často zkušený praktik by mohl poznat a měl by poznal třeba některý z typů kožního nádoru, jako je melanom, nebo aspoň na to mít velké podezření. A v podstatě tam už směřovat toho pacienta. Jinak je to to, jak říkal docent Seifert. Znalost pacientů a vlastně ta celá edukace pacientů v těch zvláštních známkach nebo těch nepřirozených faktorech nebo v tom, co se mění, v té změně - třeba právě to noční pocení, změna defekačního stereotypu, nadměrná únava, která nebyla, dlouhotrvající kašel, to je to, co vlastně vede k té diferenciálně diagnostického úvaze. Děkuji, další dotaz. - Jaké vitamíny si mám koupit, abych neměla rakovinu, zajímá se paní Jana. Pan docent Tomíška. V primární prevenci, to znamená u zdravých lidí, nedoporučujeme vitamíny žádné ani multivitaminové přípravky jako prevenci rakoviny. Daleko jednoznačněji můžeme říci, že zelenina a ovoce jako přirozený zdroj vitamínu je skutečně reálnou prevencí a má potenciál snížit výskyt některých nádorů. Nahmatala jsem si nějakou bulku v prsu. Mám se objednat na preventivní mammografii? Je mi čtyřicet let. Paní doktorka Schneiderová. Teoreticky, tady je to trošku hraniční. Těch čtyřicet let je hraniční věk. Oficiální mammografický screening v České republice je kolem pětačtyřiceti let a těch čtyřicet let je taková hranice, kdy my začínáme jakákoli vyšetření mammografická nebo vyšetření prsu mammografií. Takže v podstatě by se mohla. Každopádně ať se žena určitě na preventivní vyšetření prsou objedná, ať už jí bude proveden ultrazvuk nebo mammografie, určitě nebude o nic ošizená, ale bude dobře vyšetřena, ať bude první metoda taková nebo taková. - A má to být preventivní vyšetření, když si nahmatala něco v prsu? Ne preventivní, promiňtě, diagnostické vyšetření, ano. Diagnostické vyšetření prsu. Pokud by náhodou... Ano, diagnostické vyšetření prsu a rozhodne lékař, jestli to bude mammografie nebo ultrazvuk. Pan doktor Skála chtěl doplnit. - Já bych právě se domníval, že to je ta ranní diskuse. Ta žena by měla, je to klinický nález, by měla navštívit mammologickou poradnu a na základě toho v podstatě bude indikováno doplňující vyšetření. To znamená tady asi by nebylo rovnou vhodné ten most přecházet rovnou na to zobrazovací pracoviště. Já za sebe určitě souhlasím klidně s tou mammologickou poradnou, protože je to hmatný nález, takže tam ten klinický lékař, to já plně respektuji. Ale stejně za tu zobrazovací metodu bych si dovolila ponechat to na tom diagnostikovi. A musím říct, že u nás v ústavu to tak probíhá. To, co si rozhodnu já, co považuji za nejvhodnější, takové vyšetření udělám a doplním. Děkujeme. Další dotaz. - Můj manžel má sedmdesát čtyři let a v posledních měsících nemá chuť k jídlu. Nechce ani svoje oblíbená jídla, je unavený, pospává, stěžuje si na nějaký tlak v břiše. Zhubnul osm kilogramů za půl roku. Co máme dělat? Má jít na test ze stolice? - Pan doktor Suchánek. Já bych možná se domníval, že to je přesně to, co jsme zmínili. Toto není jasná indikace k vyšetření přímo k odbornému lékaři. Tento soubor příznaků je právě ta celá řada těch nespecifických příznaků, které by měl vidět praktický lékař, jeho registrující praktický lékař a indikovat další doplňující vyšetření, protože jistě i po tom probrání a po zjištění té anamnézy možná tento dotaz je natolik zkrácený, že bychom se dozvěděli daleko více. Rozhodně, toto je přímo ten model, kdy by pacient měl navštívit svého registrujícího lékaře a tento stav s ním konzultovat. Já souhlasím, ale ještě bych doplnila, že test na okultní krvácení v tomto případě není indikován, protože pacient zhubnul osm kilo, má jakési příznaky bolestí břicha, takže asi by se spíše volilo jiné vyšetření. Ten test nám vlastně nic dalšího neřekne. Kde najdu nějaké ověřené informace o prevenci, ptá se paní Petra. Na to se pokusím odpovědět. Je řada webových stránek - www.Linkos.cz, což jsou webové stránky České onkologické společnosti, www.MojeMedicina.cz, kde můžete sledovat i náš dnešní přenos, a www.Mou.cz, což jsou webové stránky Masarykova onkologického ústavu. Těch stránek webových je samozřejmě více, ale ne na všech jsou informace, které bychom Vám doporučili nebo které jsou ověřené. Do jaké míry pomůže při prevenci přírodní medicína? Je například záhodno hlídat si acidobazickou rovnováhu? Co používat jako náhradu ovoce a zeleniny, když víme, že tyto potraviny dnes neobsahují potřebné vitamíny a minerály? Tak to je dotaz na pana docenta Tomíšku. Acidobazická rovnováha. Acidobazickou rovnováhu není třeba sledovat, není nijak prokázáno, že bychom tímto způsobem mohli snížit výskyt nádorů. Pokud se týká ovoce a zeleniny, ta je skutečně v tomto smyslu nenahraditelná. Pokud by pacient z nějakých důvodů vůbec nemohl přijímat, potom bychom asi uvažovali o multivitaminových preparátech, ale jedině po konzultaci s lékařem u pacienta, který nemůže z přirozených zdrojů vitamíny získat. Děkuji. A já, protože čas pokročil, bych nechala už jen tři poslední dotazy. A současně bych se chtěla omluvit těm, kteří nás sledují a jsou nespokojeni, že neodpovídáme na dotazy na léčbu. Tato odpovědna nebyla myšlená jako konzultace léčby, ale dopředu jsme hlásili, že budeme mluvit na téma prevence. Takže poslední tři dotazy. Moje máma zemřela ve čtyřiceti sedmi letech na rakovinu prsu. Je mi čtyřiadvacet. Chodím pravidelně na gynekologii, užívám antikoncepci. Je pro mě i nějaká jiná prevence? Paní doktorka Navrátilová. Zase stejný dotaz. To znamená, že důležité je v kolika letech ta maminka onemocněla, nikoliv v kolika zemřela, ale v kolika letech onemocněla. Pokud onemocněla v mladém věku pod čtyřicet let, určitě genetická konzultace. Jinak vhodné mammologické kontroly se doporučují zhruba o deset let dřív, než teda ta maminka onemocněla. Děkujeme. Můžu se objednat na preventivní vyšetření střeva? Měla jsem pozitivní test se ze stolice. Ptá se paní Hana. - Ne že může, ale dokonce paní musí, protože kvůli tomu ten test se dělá, aby při jeho pozitivitě následoval ten další krok - to znamená vyšetření tlustého střeva po vyprázdnění, kolonoskopie. Ona má konkrétně zájem o to se nechat vyšetřit v našem ústavu. Tak i to je možné a pokud je to vyšetření screeningové, tak potřebujeme doporučení praktického lékaře. Nebo gynekologa. A poslední dotaz. Kdy má syn začít s preventivní prohlídkou? Je mu šestadvacet let a jeho otec zemřel na rakovinu tlustého střeva ve čtyřiceti šesti letech. A jeho otec, děda, na rakovinu tlustého střeva ve čtyřiceti sedmi letech. Matka otce na rakovinu tlustého střeva v šestašedesáti letech. Tam je těch rodinných příslušníků víc, čili mohlo by se jednat vlastně i o nějaký genetický syndrom, nějakou dědičnost. Nejlepší by bylo domluvit se s praktickým lékařem na odeslání do genetické ambulance, zjistit si všechny údaje, jestli skutečně to byly nádory střeva, doplnit to s rodinnou anamnézou dopodrobna. Ještě pan docent Seifert. Já bych chtěl tazateli připomenout, že má nárok na preventivní prohlídku každé dva roky. A že nemusí čekat, až naroste jeho riziko na kolorektální karcinom, ale z celé řady jiných rizik, kterých je nositelem, by měl absolvovat preventivní prohlídky systematicky každé dva roky. To ano, ale měl dvacet šest roků. Takže to bude taková ta všeobecná preventivní prohlídka. - Ano. A to je právě to, co jaksi tady dnes nezaznělo a co jsem rád, že docent Seifert řekl. My čekáme jaksi na ten kritický věk a setkáváme se s pacienty, kteří přijdou v šedesáti, v padesáti letech a "teď" chtějí... Ale mezi tím, když opustili praktického lékaře pro děti a dorost, který má pravidelné prevence a on má možnost právě ten praktik dospělých každé dva roky skládat tu mozaiku na základě těch znalostí, tak toto je důležité, aby si uvědomil každý ten náš klient. Že každé dva roky má nárok na tu prohlídku a ten design té prohlídky je nějak vytvořen. A samozřejmě do toho zavezmeme i tu rodinnou anamnézu a pracovní. To znamená čekat, až mi bude těch padesát, jak tady řekl docent Seifert, a já se vlastně dostanu do té nejrizikovější skupiny, je naprosto, naprosto špatně. Ano. Ale pokud byly v té rodině čtyři nádory u přímých příbuzných, tak zřejmě stejně dojde ke kolonoskopii. - U tohoto pacienta se zdá, že ten skutečně už v tom vysokém riziku je a že by mohlo jít o syndrom karcionomové rodiny. Myslím, že spíše než aby šel na preventivní prohlídku, by opravdu měl být odeslán do nějaké specializované genetické laboratoře nebo nějaké poradny. - Ano, souhlasím, že dnes je možnost tady v těchto indikovaných případech vlastně vyšetřit přímo i cíleně třeba tu genovou mutaci, jak jsme o tom mluvili. Takže poslední dotaz... Já jsem myslela, že už to byl třetí dotaz... Takže ještě jeden, tak vydržte... Co mám jíst, abych neměla rakovinu? Ptá se paní Petra. Tak o tom jsme už tady mluvili, ovoce, zelenina, hlavně nekouřit, pohybová aktivita, hlídat si hmotnost, nepřibývat... Je tady poslední dotaz, takže když tak už bychom mohli zodpovědět i ten. - Je mi třiadvacet let, minulý týden jsem byl nachlazený a od doby jsem si nahmatal pod prsní bradavkou citlivou žlázu. Přijde mi, že už to ustupuje, akorát jsem zjistil, že když ji pořádně stisknu, tak se objeví jakoby minikapička mléka. Je to normální, ptá se pan Václav. Paní doktorka Augustinová. Samozřejmě že tyto nálezy někdy vídáme i u nás na onkologii, že praktický lékař odešle mladého muže se sekrecí z bradavky, ale většinou doplňujeme hormonální hladiny, protože to může být nějaká nerovnováha v hormonálních hladinách. Nádory prsu v této věkové skupině bývají velmi, velmi vzácné. Myslím, že mě to potvrdí paní primářka. Někdy to bývá myslím v souvislosti právě s tím nachlazením, čili asi nehmoždit tu prsní bradavku. A až když by tam něco skutečně si nahmatal, nějaký útvar, tak se obrátit na lékaře. Takže tímto bych to ukončila. Já bych Vám jenom chtěla říct, že jsme měli padesát dva dotazů a sledovalo nás sto čtyřicet osm lidí. Takže my jsme rádi, že se na nás dívali a že nám posílali dotazy. A já děkuji všem přítomným, že odpovídali na dotazy, že vydrželi až do takových večerních páteční hodin, že nám věnovali čas. A doufám, že se zase někdy sejdeme na nějakých příštích akcích. Děkuji.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Pořadatel: Sekce preventivní onkologie České onkologické společnosti ČLS J.E.P. 
Spolufinancováno grantem MZ Národní akční plán a koncepce na rok 2013, číslo 9/13/A (Včasné informace- nástroj úspěšného boje s rakovinou), Masarykovým onkologickým ústavem a edukačním grantem společnosti Roche, s.r.o. 

Poslechněte si nesestříhaný záznam  živé diskuse. Zajímají-li vás jen některé odpovědi, klikněte na dotaz, video se posune k odpovědi, která vás zajímá.  

 

Na jaké otázky lékaři v pátek odpověděli?

Seznam otázek: Rizika rakoviny a životní styl | zhoubné nádory tlustého střeva | zhoubné nádory prsu | gynekologické zhoubné nádory a HPV | zhoubné nádory plic | zhoubné nádory dětí a dospívajících | zhoubné nádory prostaty | ostatní dotazy

Rizika rakoviny a životní styl (kouření, alkohol, výživa, sport)

Zhoubné nádory tlustého střeva (genetická rizika, prevence a screening)

Zhoubné nádory prsu (genetická rizika, prevence a screening)

Gynekologické zhoubné nádory, gynekologické potíže a lidský papillomavir (HPV)

Zhoubné nádory plic

Zhoubné nádory dětí a dospívajících

Zhoubné nádory prostaty

Ostatní dotazy 

 

Podívejte se i na další přednášky webcastu Brněnské onkologické dny 2013 - webcast.

Podívejte se i na další přednášky webcastu Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře - webcast.

Podívejte se i na další přednášky webcastu Brněnské onkologické dny 2015 - přehled natočených přednášek.

Související články

Právě probíhá živý přenos na téma prevence rakoviny

Platnost tohoto článku vypršela! 

Movember - změňte tvář mužského zdraví

Movember (MOustache+noVEMBER) není jen měsíc padajícího listí, ale také měsíc zarostlých mužských tváří. V průběhu každého listopadu je preventivní hnutí Movember zodpovědné za vypěstování miliónů knírů po celém světě. Muži s knírkem navyšují povědomí o rakovině prostaty, rakovině varlat a psychickém zdraví a také finanční prostředky na boj proti těmto nemocem. Přečtěte si co ohrožuje mužské zdraví, naučte se vyšetřit svá varlata podle návodů v našem videu a zeptejte se na prevenci zhoubných nádorů varlat.  

Třetinu všech nádorových onemocnění způsobuje kouření. Jak se ho zbavit? Zeptejte se ve středu 3. června od 16 hodin

Uvažujete o tom, že byste přestali kouřit? Každou první středu v měsíci členové Sekce preventivní onkologie České onkologické společnosti odpovídají živě na dotazy veřejnosti o prevenci rakoviny. První červnová středa bude věnována právě závislosti na tabáku. Na vaše otázky bude odpovídat Doc. MUDr. Eva Králíková, CSc., která vede Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze na Karlově náměstí. Paní docentka je také předsedkyní Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku a její specializací je epidemiologie, prevence a léčba závislosti na tabáku. Nalaďte si ve středu 3. června v 16 hodin portál MojeMedicina a přestaňte kouřit.