Prevence a včasné odhalení rakoviny prsu u příležitosti Dne pro zdravá prsa 15. října - záznam živého přenosu

Prevence a včasné odhalení rakoviny prsu u příležitosti Dne pro zdravá prsa 15. října - záznam živého přenosu

7. října 2015 proběhl další živý přenos o prevenci rakoviny, tentokrát u příležitosti Dne pro zdravá prsa, který se celosvětově připomíná 15. října. Na vaše otázky odpovídala paní primářka MUDr. Miroslava Skovajsová, PhD. Ptali jste se na všechno, co vás zajímá o včasném odhalení rakoviny prsu, samovyšetřování, mammografii a prevenci rakoviny prsu. Připravili jsme pro vás záznam živého vysílání.  Najděte si otázku (kapitolu), která vás zajímá a poslechněte si, jak na ní paní primářka odpověděla. 

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Dobrý den všichni, kteří se díváte, kteří posloucháte, kteří jste poslali dotazy. Já vám na ně velice ráda odpovím a dopředu budu doufat, že moje odpovědi vám přinesou uspokojení. Když jsem se na to povídání tady k vám připravovala, tak jsem si združila několik podobných dotazů a tyto dotazy se týkají pravděpodobnosti vzniku rakoviny prsu. Já tedy teď budu mluvit k vám, které zajímala tato tématika, a občas možná ještě řeknu nějaký detail k jednotlivým tazatelům. Jak je to s dědičností, jak je to s primární prevencí rakoviny prsu, jak je to z možností mutace genu BRCA 1 nebo 2 atd. Paní Jana z Brna se právě ptá na tu mutaci genu BRCA 1 nebo 2. Ono je třeba říci, že teď jsou ty mutace takové módní. Gen BRCA 1 nebo 2 máme všichni tak, jak jsme teď společně na té konferenci, ale některé ženy mají ten gen zmutovaný. Je to asi dvacet let nazpět, kdy se podařilo ten gen testovat, vlastně poznat tu jeho strukturu a vlastně přišly první zprávy o tom, že ženy, který tento gen BRCA, tzn. Breast Cancer, mají zmutovaný, tak mají větší pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu. Teď v poslední době existuje vlastně hodně laboratoří, které ten test nabízejí. K těm testům bych se nerada vyjadřovala, nejsem v nich tak zběhlá a musím říct, že když u některé naší pacientky tušíme, že jde skutečně o ženu s mutací tohoto genu, tak ji posíláme testovat do fakultních nemocnic na genetická oddělení. Jak je to s tou dědičností? Kdy si můžeme myslet, že žena je nosičkou toho BRCA 1, 2 mutace? Je to tehdy, když se v té rodině vyskytne více žen v jedné rodové linii, které onemocněly rakovinou prsu, ale pozor, nebo vaječníků, ale pozor, ty ženy musí být ve středním věku. To znamená takový ten věk, kterému rádi říkáme fertilní, kdy je žena ještě schopná otěhotnění, řekněme do 45. roku věku nebo tak lehce nad padesát. Jakmile se tyto rakoviny, tyto zhoubné nádory vyskytují u žen spíše starších, tak pravděpodobnost že jsou svázané s tou mutací tohoto konkrétního genu, tak ta pravděpodobnost je poměrně nízká. Je třeba ale říci, že možná existují další geny, které jenom prostě neumíme natestovat, že v některých rodinách se opravdu ten nádor vyskytuje často. Nebo se vůbec vyskytují v rodinách nádorová onemocnění a velice to zadává na podezření, že v té rodině si něco předávají. Že si předávají nějakou další mutaci. A je velmi pravděpodobné, že ten další mutovaný gen ještě neumíme najít. Takže pro paní Janu: Já si nemyslím, že proto, že Vaše maminka má nádor prsu, tak že Vy máte 50% šanci, že máte mutaci genu. To tak prostě vůbec není. České ženy a na Moravě, abych byla spravedlivá, mají riziko 8 %, to znamená, že během života onemocní osm žen ze sta, a některé z nich - a bude jich většina - budou ty, u kterých se nikdy v rodině nevyskytla rakovina prsu. Pakliže onemocní jedna žena v rodině, tak naopak není velká pravděpodobnost, že by vaše osobní riziko bylo vyšší než oněch osm procent. To samé myslím, že jsem odpověděla Stáně, čtu to dobře, Stáně z Ústí nad Labem, protože ta se ptá, jaká je její pravděpodobnost v případě, že onemocněla babička z matčiny strany. Když si vezmete, kolik žen ročně onemocní, a těch je téměř 7000, každý rok je nových případů v České republice, tak vlastně skoro každý, v uvozovkách, má v bližší nebo ve vzdálenější rodině někoho, kdo onemocněl rakovinou prsu. A to automaticky nezadává na zvýšení osobního rizika. Takže Stáně tímto vzkazuji, ať se nebojí, jsem přesvědčena, že má stejné riziko jako mám já a to je těch 8 %. Dál se tady ptá také právě na ty genetické záležitosti paní Miluše z Roudnice, která říká, že se jí vrátila po deseti letech rakovina prsu a v rodině od maminky tu rakovinu nikdo neměl, otcovu stranu s tím nezná a akorát to tady píše, že se objevila nějaká jiná rakovina. Mám dvě dcery, jsou nějak ohroženy onemocněním? Paní Miluše, tady u vás není tak důležité ani to, zda už někdo před Vámi v té rodině rakovinu měl nebo neměl, u Vás je důležité to, že Vy jste poprvé onemocněla v 38 letech. To samo o sobě se bere jako rizikový věk a fakt je, že aspoň tady v Praze je taková zvyklost, že když onemocní žena do 35 let a možná i do 40 let, tak je vždycky testována na tu eventualitu BRCA 1 nebo 2 mutace. Je to z toho důvodu, že musíme uvažovat o tom, že ta mutace může vzniknout spontánně. Že vždycky v té rodině musí být někdo první, kdo tu mutaci má, a ta mutace může vzniknout sama od sebe. A protože víme, že do čtyřiceti let věku onemocní ani ne 10 % žen z těch všech, které každoročně onemocní, tak ty ženy v mladém věku, tam si klademe otázku, s čím ta nemoc byla svázána. Jestli jsou to nějaké zevní příčiny, nebo zda je to vnitřní příčina, zda ta žena náhodou nemá právě tu genetickou mutaci. Takže možná Vám bych paní Miluše doporučila, máte dvě dcery, doporučila bych vám to testování. Alespoň nějaké jednodušší, obvykle gynekologové nebo Vaši onkologové Vás budou umět nasměrovat na správnou adresu tak, aby ten test byl kvalitní a aby dával smysl právě pro ty Vaše dcery. Ještě jedna otázka a to se tady ptá pan Ladislav. Právě ptá se na to, že když babička z matčiny strany i jeho maminka měla rakovinu prsu, to znamená, že jsou tam dvě ženy za sebou, jestli je zvýšená šance, že ji může mít i moje dcera. Tady bych pane Ladislave zase nemyslela na nějaké kruté navýšení toho rizika, ale Vaše dcera možná může mít o nějaké to procentíčko vyšší riziko, než má běžná česká populace. Nebude to 50, nebude to 60 %, ale bude to lehce nad 8 %. A jediné doporučení pro Vaši dceru je, aby chodila na preventivní vyšetření. Pokud je ještě mladá, tak do 40 let se doporučuje ultrazvukové vyšetření a na to navázané samovyšetření. U toho samovyšetření se trošku zastavím, protože to má u mladých žen do 40 let věku opravdu obrovský význam. Z toho důvodu, že ta žláza u maldé ženy, která je ve fertilním věku, v době kdy může vlastně ještě otěhotnět, tak tu žlázu má takovou pohmatově složitou. Je to dáno tím právě, že ta žláza je stále ještě připravená na eventuelní kojení, a tato fertilní žláza, žláza u mladé ženy do 40 let je i taková hůře vyšetřitelná. Mamografi nám úplně selhává, mamografické vlnění, to mamografické emitované záření prakticky není schopno pořádně tu žlázu zobrazit a proto využíváme ultrazvukové vyšetření. Ten ultrazvuk u té mladé žlázy dává poměrně dost informací, ale pozor; ty kontroly ultrazvukové u mladých žen nemůžeme provádět často. A na druhou stranu, z takového praktického organizačního důvodu. Na druhou stranu, pakliže vznikne nádor u mladé ženy, tak ty nádory se vyvíjejí a rostou mnohem rychleji než u žen, které jsou po menopauze, které jsou v tom věku nad 50 let. A vlastně my u těch mladých žen ani nevíme pořádně, jak časté by ty kontroly měly být, aby se ony mohly spolehnout na to ultrazvukové vyšetření. Proto velice klademe důraz na to, že ta prevence v mladém věku do 40 let má svoje A a má svoje B. A to A je samovyšetřování. To je opravdu to nejpodstatnější. A to B je k tomu jednou, řekněme, za dva roky ultrazvukové vyšetření. Je ideální, když se žena chce naučit samovyšetřovat, aby začala tím B, aby si došla na preventivní vyšetření ultrazvukem, podotýkám do screeningového akreditovaného centra tak, aby opravdu si mohla být jistá tím, že je vyšetřena kvalitním lékařem. Ty adresy screeningových center jsou na www.mamo.cz. Ke každému akreditovanému screeningovému centru tam najdete kontaktní adresy, telefony a tak dále. A když tedy ta mladá žena, která se chce o sebe starat, když si dojde na ultrazvukové vyšetření, dostane se jí potvrzení, že je v pořádku, eventuelně jí ten lékař zobrazí, jestli tam má někde nějakou cystu nebo fibroadenom, což mohou být nálezy, které právě při tomto samovyšetření, kdyby o nich nevěděla, tak by ji mohly vyděsit. A s touto informací, s tím, že buďto jsem úplně v pořádku, nebo mám někdě nějaké nezhoubné nálezy, se může žena do toho samovyšetření pustit v klidu. Film o tom, jak se správně samovyšetřit je na www.buprague.cz, buprague jako Breast Unit Prague, a nebo www.mammacentrumhaje.cz, jedno dlouhé slovo: mammacentrumhaje bez těch čárek samozřejmě a v tom slově mamma jsou v tomto případě celkem tři m: mam, pak jsou ty dvě ma, dvě m, a, centrumhaje a tam najdete film krátký, osmiminutový film, kde nejenže ukazujeme, jak se samovyšetření provádí, ale je to i doprovázeno slovním doprovodem. Když se tedy vrátím k těm mladým ženám, pakliže se nachají ujistit ultrazvukově, že jsou v pořádku, a na to vyšetření navážou samovyšetřením, které budou dělat vždy tehdy, když jim končí menstruace, tzn. pravidelně každý měsíc, budou to dělat v té kvalitě, jak je to naučí ten film na webu, tak vlastně ta mladá žena pro sebe nemůže udělat již víc, už prostě pro sebe udělá v této kombinaci maximum. A věřte mi, že žena, která si vyšetřuje ty prsy pravidelně, tak dokonale vlastně tu svoji žlázu začne znát a v případě, že by se tam objevilo něco nového, tak zareaguje. A v tu chvíli se samozřejmě zase vrátí do toho pracoviště, kde byla původně vyšetřena, a řekne jim: Podívejte se, byla jsem tady před půl rokem, například, a teď se mi nezdá v tomto místě tady mám nějakou pohmatovou změnu. Prosím vás, podívejte se mi tam ultrazvukem. Takže to byla doporučení pro mladé ženy. Jinak v České republice máme pro ženy, pro všechny ženy máme screeningové mamografie, máme screeningový program, který začíná ve čtyřiceti pěti letech věku. Je to nejnižší věková hranice v Evropě, ostatní země začínají v 50 nebo dokonce v 55 letech. A pozor, v České republice jsme dokonce odbourali horní věkovou hranici, takže na bezplatné preventivní vyšetření mamografické nebo ultrazvukové má nárok každá žena až do konce svého života. Samozřejmě tam, kde se v rodinách vyskytuje rakovina prsu častěji, jako je právě tady dcera pana Ladislava, tak tady bych doporučila, aby si to mamografické vyšetření uhradila dříve, jakmile překročí čtyřicátý rok věku, tak už si vlastně může uhradit jednu mamografii, vyměnit to za ten ultrazvuk, za dva roky další a od 45. roku až do konce života bude mít jednou za dva roky mamografii i ultrazvukové vyšetření zcela zdarma. Tak to jsem odpověděla na první takovu skupinku otázek a myslím, že je čas se podívat na ankety. Mě by hodně zajímalo, jaká je věková struktura vás posluchaček. A vidím, že do pětačtyřiceti let věku je v tuto chvíli u obrazovek 70 % posluchaček, a já se musím přiznat, že jsem se podívala už před započetím toho programu, a proto jsem tak obšířně hovořila o tom samovyšetřování a o tom významu samovyšetření, o významu pravidelného sebekontrolování vlastní prsní žlázy a o významu sebepoznání prsní žlázy, protože jsem věděla právě, že vás mladých je na druhé straně víc. Já k tomu samovyšetření ještě dořeknu jednu věc. Ono opravdu je to tak, že každá žena má tu žlázu pohmatově jinou. A přestože různě po republice ještě stále existují mamární poradny, kde lékaři provádějí samovyšetření, prostě připadá mně trošku - ne samovyšetření, vyšetření z ruky lékaře – mně to připadá až úsměvné, když si uvědomím, jak se mi v té ordinaci naší, kde tedy vyšetřujeme ultrazvukem, mamografem, jak se mi střídají ženy s různými typy prsní žlázy, a vůbec si nedovedu představit, že bych se spolehla jenom na tu vlastní ruku, že bych ji neměla prodlouženou tou ultrazvukovou sondou. Na druhou stranu si velice dobře dovedu představit, že žena, která se pravidelně samovyšetřuje, a dělám to i já, že ví přesně, kde jaký lalůček, kde jakou hrozničku té žlázy v prsu má uloženou, a při opakovaném vyšetření ve stejné hormonální době, to znamená tehdy, kdy ta menstruace končí, kdy ta žláza je vlastně nejlépe prohmatná. Tak když se žena vyšetřuje ve stejnou hormonální dobu, tak vlastně se jí nemůže stát, že by nějakou novinku přehlédla. Takže zdravím mladé dámy, které ze 70 % sledují tenhle pořad, a vracím se do otázek. A paní Jarmila se ptá: Jak je to tím, že alkohol prý zvyšuje u žen po rakovině riziko vzniku dalšího nádoru v prsu? Co je na tom pravdy? Víno mi pomáhá. Paní Jarmilo, víte, za tu dobu, co já jsem studovala a co jsem v medicíně, to je 25 let co pracuji, už se říkalo takových, takových mýtů proběhlo. Ani je tu nebudu opakovat. A zajímavé je, jak některé ty mýty se opravdu drží zuby nehty, jak si je předávají ty další generace dál a dál. Samozřejmě, že víno v nadměrné dávce vůbec není dobré. Ale ne z toho důvodu, že by zvyšovalo riziko vzniku rakoviny prsu nebo riziko dalšího nádoru, ale protože prostě ten alkohol v nadměrné dávce opravdu není dobrý. Na druhou stranu, víno jako lék je úžasná záležitost. Víno, zejména červené víno, obsahuje flavonoid, tzv. resveratrol. Pravda je, že ho je tam minimálně. Že kdybyste chtěla opravdu se léčit resveratrolem, který je vlastně ověřeným prostředkem proti rakovině prsu, tak byste si ho musela kupovat komprimovaný v tabletách, já nesmím tady říct název toho léku, ale vy jste šikovná a určitě si najdete, které tabletky, které se volně kupují v lékárnách, které tabletky v sobě ten resveratrol, napište si to slovo těžké - resveratrol, obsahují. Jinak ale v tom vínu samotném je samozřejmě kromě těch flavonoidů je tam úžasná ta určitá příjemná hladina alkoholu, která pokud to víno, nesmí to být tvrdý alkohol, ale pokud je to víno, které má řekněme 12 13 % alkoholu, pokud si každý večer dáte ty tři dovolené decky, - sedmičky vína jsou prý postaveny tak, aby je vypila žena s mužem a žena má tři deci a můž má čtyři deci. Údajně prý tak je to ideální. Takže pokud si dáte každý večer pro radost, pro pohodu tři deci kvalitního vína, ideálně červeného, protože tam je více toho resveratrolu, tak si navodíte pocit pohody, který vlastně pro boj s tou rakovinou, kterou jste podstoupiala, taky potřebujete. Tady pan František z Jaroměře se ptá, že slyšel, že rakovinou prsu mohou onemocnět i muži. Mají se i oni nějak samovyšetřovat nebo chodit na vyšetření k lékaři a pokud ano, tak k jakému? Ano, pane Františku, i muži mohou mít rakovinu prsu a je to u nich taková hodně minoritní záležitost. Když si zopakujeme to číslo, že každý rok v České republice onemocnění 7000 žen rakovinou prsu, z toho 6500 má invazivní nádor a 500 má neinvazivní nádor, tak muži onemocní přibližně v jednom procentu. Mužů onemocní asi tak 70. Toto číslo, co jsem Vám řekla, je číslo z roku 2012 a v roce 2012 onemocnělo 70 mužů. Je to mnohem méně případů než nádorů tlustého střeva, prostaty, ledvin atd. Mohla bych vyjmenovávat. Z tohoto důvodu, protože je to tak minoritní záležitost, opravdu nedává smysl, abychom pro muže dělali nějaké preventivní programy. Na druhou stranu i u mužů platí to, co jsem tady říkala před chvílí pro mladé ženy, to samovyšetření. Sáhnout si jednou za měsíc třeba ke dnu, kdy jste se narodil, jesltiže jste se narodil třeba 15., tak klidně každého 15. si sáhnout na dvorce, na bradavky a zjistit si, zda pod nimi hmatáte jenom takový zcela obvyklý u mužů zárodek prsní žlázy, pokud je ten nález symetrický na obou prsech, pokud se Vám podaří tou kůží tak jakoby pohybovat nahoře nad tou prsní žlázou, kterou tam máte, tak jste naprosto v pořádku. Já chci říct, že každý muž má prsní žlázu. Víte, že mladí kluci v tom období puberty a po pubertě mají dokonce ty prsy poměrně dost zduřelé a tam je to zduření, právě podkladem toho zduření jsou prsní mužské žlázy a to je v pořádku, to je tak naprosto normální. Pak další zduření prsní žlázy se objevuje u mužů tak po padesátce, říká se tomu gynekomastie a tam vlastně dochází k takové hormonální změně kdy poklesá lehce testosteron u mužů a tím relativně vlastně se dostává do jakéhosi vyššího procenta estrogen, nebo ty prekurzory ženských hormonů, které muži v sobě mají také. My ženy v sobě máme také prekurzory testosteronu a určitě víte, že starší ženy, seniorky mají vousy, mají některé mužské projevy. A muži nám prostě zase v tom seniorském věku malinko mají takové ty tělesné projevy ženské. Takže u některých mužů dojde k symetrickému zvětšení prsní žlázy, nebo také jenom k jednostrannému, ale to všechno je naprosto normální. Zduření prsní žlázy, takové to měkké, proti kůži pohyblivé, u mužů dělají některé léky, kterými se léčí kardiaci, muži s nemocným srdíčkem, nebo léčba na problémy s prostatou může přinést toto zvětšení. Takže pokud muž má problém s tím vyhodnotit, co se mu děje pod oběma bradavkami, tak pak je ideální se jít vyšetřit a zase do těch screeningových center. Je jich celá republika, je jich 70, adresy jsou na www.mamo.cz, tam se objednáte, nebo se necháte poslat od svého praktického lékaře. Tomu když sdělíte, že máte nejasný pohmatový nález pod bradavkou nebo pod bradavkami, tak on je povinen vám vypsat žádanku na toto vyšetření, a vy se objednáte do screeningového centra. Já se s dovolením napiju a budeme pokračovat. Paní Jaroslava z Prahy pokládá velice složitý a takový bolestný dotaz. Říká to, co říkáme my, kteří děláme preventivní mamografii, že mammografie dokáže odhalit i milimetrové nádory, a je smutná z toho, že u ní nebyl odhalen při mamografii a následném ultrazvuku nádor o velikosti 5 cm a za dalšího půl roku se ten nádor ještě zvětšil. A nechápe, jak je možné, že ten pěticentimetrový nádor nebyl diagnostikován. Paní Jaroslavo, mě to samozřejmě také moc trápí. Abych Vám mohla dobře odpovědět, musela bych vidět ten původní mamografický obrázek a ten původní ultrazvukový obrázek. Víte, ono ani v té medicíně nic není na 100 %. V životě nic není na 100 %. A zda u Vás ten nádor měl nějaké charakteristiky takové neurčité, že vlastně ten nádor vypadal jenom jako prsní žláza, nebo možná že se tvářil jenom jako zcela benigní, nezhoubný nález, nevím. Nevím, co se stalo. Zažíváme situace v České republice, a to je asi tak v 5 %, když vezmete, že zdiagnostikujeme 100 žen na nádor prsu, tak u pěti z nich se stane to, čemu se říká intervalový karcinom. Intervalový karcinom je rychle rostoucí nádor, který prostě se jakoby prošmykne mezi těmi kontrolami. Na ty intervalové rychle rostoucí nádory vůbec nemáme v tom screeningu. Prostě ten screening nádoru prsu, to odhalování nádorů je postavené na tom, že více než 90 % nádorů prsu roste velmi pomalu a my máme vlastně čas dva roky v tom dvouletém intervalu ten nádor odhalit, odhalit jeho zobrazení v mamografii nebo v ultrazvuku dříve, než se stane hmatným. Já opravdu nevím, co se stalo u Vás. Moc mě to mrzí. Jestli došlo k chybě, diagnostické, je otázka kdy jste byla diagnostikovaná. Možná, že u Vás šlo o ten intervalový karcinom. Já to prostě takto nerozluštím. Mně v tuhle chvíli nezbývá nic jiného, než Vám popřát, abyste tu léčbu zvládla. Možná, že aspoň malinko se Vám uleví, když Vám řeknu, že ve chvíli, kdy ten nádor byl menší o ty 2 cm, tak byste tu léčbu podstupovala úplně stejnou a nějaké významné nebezpečí z prodledení ohledně Vaší budoucnosti tam zcela určitě není. To mně zkuste uvěřit, protože jestliže ten nádor měl jednou 5 cm a začala jste se léčit ve chvíli, kdy měl 7,5 cm, tak vlastně v tom už není moc veliký rozdíl. Byla to vždycky pozdní diagnóza a vždycky byste bývala byla podstoupila veškerou tu škálu té léčby. Takže já Vám budu držet palce, abyste to zvládla dobře, teď se netrapte tím, jesli to měl někdo najít v 5 cm a jestli v 7,5 cm bylo hodně pozdě. Nemyslete na to. Veškerou energii, kterou máte, věnujte do pozitivního myšlení a do toho, abyste tím pozitivním myšlením, pozitivním nastavením, abyste vlastně pomohla té léčbě, abyste pomohla té chemoterapii a radioterapii a abyste se z této nemoci dostala. Tak a my se podíváme, jak je to v anketách. Provádíte samovyšetřování prsou? Dobrý, tady 10 % žen říká, že se samovyšetřuje, což to samozřejmě není úplně ideální, ale je to fajn. Když jsme vůbec o prevenci prsu, o samovyšetřování začali mluvit někdy před patnácti lety, ještě v době, kdy dávno nechodily žádné Avon pochody, které právě mají hlavně vést k povědomí o prevenci, k povědomí u mladých žen u těch žen ve fertilním věku do čtyřiceti let, tak tehdy se o samovyšetřování ani nezdálo a prakticky ani ženy netušily, že je to nějak podstatné a že by se měly samovyšetřovat. Takže 10 % žen se vyšetřuje pravidelně. To vám gratuluju, dámy. Děláte pro sebe něco naprosto úžasného. 23 - 24 % žen se nevyšetřuje nikdy, ale pozor, 66 % žen to občas udělá. A to mně připadá taky hrozně fajn. Takž vy, co to občas uděláte, kdybyste si z toho udělaly pravidelnou záležitost každoměsíční, tak z toho, že teď pro sebe něco hodně fajn děláte, tak by se to posunulo do kategorie, že toho pro sebe děláte úžasně moc. A já se vrátím do dotazů. A tady se mě Patricie z Prahy ptá, zda má vliv na rakovinu prsu kouření. Říká, že kouří pět až deset cigaret denně. Já jsem přesvědčena, že o dopad kouření na rakovinu prsu, že tam jako neumíme přesně říct, jestli rakovinu prsu způsobují také cigarety. Vy samozřejmě víte, že kouřit není fajn. A předpokládám, že jste asi mladá a že by bylo fajn, aby se z těch pěti deseti cigaret nestalo dvacet, protože to kouření opravdu není dobré. Jednou budete chtít být matkou, budete třeba těhotná. A pokud hovořím ke starší ženě, tak prostě ty plíce Vám za tohle neděkují, za to, že kouříte. Ale že by přímo tam bylo rovnítko mezi cigaretami a rakovinou prsů, já osbně přesvědčená nejsem. I když existují různé studie a paní docentka Králíková by mě asi teď tloukla knihou po hlavě, paní docentka je velká bojovnice proti kouření. Ale myslím si, že to prostě není ten základní problém. Já osobně si dovolím takové drobné ukrončení. Já jsem přesvědčena, že rakovina prsu má hodně společného se samotným ženstvím. S tím, jak se žena cítí jako žena, s tím, jak má vyřešené vztahové problémy, jaké má vztahy s lidmi v rodině a zejména s matkou. To je moje přesvědčení po 25 letech v ordinaci. Takže paní Patricie, i přesto bych si přála, abyste přestala kouřit. Může jít na mamograf i dvacetiletá žena? Uhradí jí to pojišťovna? Pojišťovna by tu mamografii uhradila ve velice závažném případě, to znamená v podezření na rakovinu prsu, což ale u dvacetileté ženy prakticky, to je tak minoritní záležitost. Já za svoji 25 letou praxi znám jednu jedinou ženu, která onemocněla, byla mladší než 20 let. Jinak v České republice do pětadvaceti let věku onemocnění ročně maximálně jedna žena. Takže ten důvod zdravotní tady není. Je otázka, proč byste, Vlaďko, ráda šla na tu mamografii. Pokud z důvodu, že máte Vy sama nějaký problém třeba v rozdílnosti velikosti prsů, chtěla byste podstoupit plastickou operaci, nebo teď mě napadají takovéto spíš kosmetické věci, tak si ji budete muset uhradit sama. Jinak pro dvacetiletou ženu, která chce preventivní vyšetření zobrazovací metodou, tak je samozřejmě ideální ten ultrazvuk, jak jsem o tom říkala na začátku. Ono v těch 20 letech ta žláza je strukturovaná tak, že ta mammografie je vždycky až jakoby doplňující vyšetření po ultrazvukovém vyšetření. A pokud byste chtěla jít na ultrazvukové vyšetření, tak si ho můžete uhradit sama v některém ze screeningových center, které jsou na tom www.mamo.cz, jak jsem již říkala. Nebo si můžete přes Avon vykomunikovat slevenku v akci Ženy ženám. Existuje takový poukaz, který slevňuje to ultrazvukové vyšetření prsu, které obvykle stojí 350 až 500 korun, záleží v jaké lokalitě se necháte vyšetřit. A jinak pojišťovna by Vám to hradila pouze tehdy, i ten ultrazvuk, kdyby existovalo nějaké opravdu velké podezření, že v tom prsu máte něco závažného. Takže v tom případě ta cesta je skrze gynekologa nebo Vašeho praktického lékaře. Kdo a kdy může předepsat preventivní mamografické vyšetření? Ptá se Vlaďka. To je velice jednoduché. Všichni praktičtí lékaři a všichni gynekologové mají z vyhlášky č. 372 povinnost každé ženě v České republice v 45 letech dát žádanku na preventivní mamografické vyšetření. Od 45 let jednou za dva roky až do konce života. Vedle toho existuje program OZP, což je jedna z pojišťoven, která má číslo 207, a pojišťovna OZP hradí svým pojištěnkyním preventivní mamografii od 40 let věku a tom případě ani není zapotřebí žádanka. A domnívám se, že další pojišťovny přispívají na tu prevenci od 40 let věku. Takže je na Vás, paní Vlaďko, kdyžtak se podívat na pojistné plány pojišťovny, u které jste pojištěná. Je-li Vám méně než 45 let, tak se podívat, kolik přispívá Vaše pojišťovna. Je-li Vám 45 a výše, dojdete si ke svému gynekologovi nebo praktikovi a jeden nebo druhý Vám tu žádanku je povinen vystavit. Pak je tady otázka a já jsem ráda, že přišla. Ptá se paní Radka, zda záření z mamografu je škodlivé zdraví. Radko, já tady sedím teď už tři čtvrtě hodiny u monitoru, který na mě září, A při té třičtvrtěhodinové relaci už jsem dostala částečnou dávku, kterou vlastně dostává žena při té mamografii. Ono je to tak, my jsme obklopeni zářením. Každý den života absorbujeme nějaké záření - kosmické záření, záření z pozadí, záření z monitorů, záření z ultrazvuku, u kterého jindy sedím celý den. A ta mamografie pracuje s měkkým zářením. Existuje takový jakýsi převaděč, který říká, že ta mamografie vám udělí toho záření tolik jako čtyři a půl dne života. Když jdete na CT vyšetření, tak při tom jednom CTčku dostanete záření tolik jako čtyři a půl roku života. Já vím, že to vůbec není přesné, ale je to pro jakousi představu. Další srovnávání říká, že to mamografické záření nebo tu dávku vlastně obdržíte, když letíte v letadle Praha - New York a zpět, tak si představte letušky, kolik těch dávek za svůj život dostanou a přesto se u letušek nevyskytuje rakovina prsu častěji než u ostatní populace. Chci tím říct, že ano, mamografie využívá záření, záření měkké, proto jsou v těch screeningových centrech všechny mamografie pod tvrdým dohledem Státního ústavu pro jadernou bezpečnost. Denně se na těch mamografech dělají zkoušky. Dělají se denní protokoly, týdenní, měsíční, roční měření. Okolo těch mamografů se opravdu skáče jako okolo vzácného zboží. Některé ty zkoušky si dělá pracoviště samo, ale musí vyhotovovat protokoly, které potom předkládá tomu Státnímu ústavu pro jadernou bezpečnost. Některé ty kontroly za peníze provádí nezávislý externí pracovník, který přeměřuje rentgeny. Ve screeningu nesmí být mamograf starší osmi let. Všechna pracoviště v České republice obměňují ty mamografy dokonce dříve, protože samozřejmě tím sledují to, jak se ty mamografy vyvíjejí, tak obvykle po pěti šesti letech si to pracoviště už kupuje nový mamograf, protože chce mít zase novější technologii. Všechna česká screeningová centra využívají digitální mamografy. A ty mají nižší tu dávku, než měly ty původní. Prostě celá ta technologie se stále posouvá krůček za krůčkem k tomu, aby to mamografické vyšetření bylo co nejméně zátěžové. Znova chci na závěr říci, že okolo údajné škodlivosti mamografie běží vlny, každý rok, každý půlrok pomalu se objevuje někde nějaký článek, ale o škodlivosti CTčka, CT vyšetření, které dává násobně vyšší dávku, se vlastně nedočtete nikde. A přesto i to CT vyšetření se musí využívat, protože tady je riziko z toho vyšetření, ale tady je riziko té nepoznané nemoci. A všichni ti lékaři v České republice, na celém světě, ale v České republice máme vysokou kulturu hygieny záření, všichni zvažují, nakolik to vyšetření mají indikovat, co jim může přinést, a proti tomu zvažují to riziko. Pakliže česká žena za svůj život podstoupí nějakých 25 mamografií, nejde o indukční dávku, která by mohla navodit bujení v té prsní žláze. Takže paní Radko, já doufám, že jsem Vás uklidnila, co se týká mamografie, a že se nebudete bát docházet na preventivní mamografická vyšetření, buďto pokud už ten věk máte, nebo pokud se k němu blížíte. A podíváme se na anketu. Poslední anketa. Tady jsme se zeptali, zda chodíte na pravidelná preventivní mamografická nebo ultrazvuková vyšetření. A ano odpovědělo úžasných 57 % posluchaček. A já vám musím říct, že to přesně odpovídá celostátním datům. My ten screening máme moc dobře zorganizovaný v České republice a velice dobře podchycený datově. Všechna ta centra, všech těch sedmdesát center, má povinnost odesílat takovou jakoby sortu dat, je to asi 12 skupin dat, které povinně odesíláme do IBA Masarykovy univerzity v Brně, to je institut biostatistiky a analýz. Všechna ta centra, i moje centrum zde v Praze, posílají data a z nich se vyhodnocují jednak celostátní data a jednak každé pracoviště dostává nazpět sečtená svoje data v porovnání s ostatními centry v republice, takže já přesně vím, na kterém místě jsme v účasti v našem centru, přesně vím, jak si stojíme ve vyhledávání malých nádorů atd. Ale díky sběru dat víme, že v České republice ta návštěvnost mamografického screeningu a eventuelních ultrazvukových prevencí se točí někde okolo šedesáti procent. Takže pakliže 57 % z vás chodí na prevenci a k tomu většina je těch mladých, které ještě na tu mamografickou prevenci nemají nárok, tak to, že jste mně odpověděli, že z 57 %, tak to je prostě úžasné. Já se vrátím do dotazů. Jaký životní styl byste doporučila, abych se vyhnula rakovině prsu? Kamarádka zdravě jedla, sportovala a pak stejně rakovinu dostala. Gabrielo, ta doporučení, která se zužují na zdravý životní styl, nebo která zdravým životním stylem nazývají to, že zdravě jím a sportuji, tak ta doporučení jsou prostě plochá. Zdravý životní styl je především psychické zdraví. Věřte mi, že žena, která bude i malinko nezdravě jíst a která vůbec nebude sportovat, ale bude ve veliké osobní psychické pohodě, bude mít krásné vyvážené vztahy ve své rodině, bude mít krásné vyvážené pracovní vztahy, vztahy s kamarádkami, která vyřeší různá tabu, která se v některých rodinách předávají, která bude umět komunikovat i o těch nejbolestivějších věcech ve svém nitru. Žena, která bude vědět, jaké jsou její role, co je role matky, co je role dítěte, když ještě byla dítětem, co je její role být zaměstnancem, věřte mi, že tato žena bude mít vlastně mnohem lepší ten životní styl a bude mít větší šanci, že se rakovině prsu ubrání. Já znova opakuji už to, co jsem jednou tady řekla, a to je pozorování z mé ordinace za těch 25 let, žena s rakovinou prsu je žena, která všechno stihne, všem vyhoví, nemá na sebe čas, o někteých věcech se nechce bavit, protože v rodině se prostě o těch věcech nebaví, mají tu rodinu zanesenou různými tabu a docela často se mi tam objevují ženy, které mají nevyřešené vztahy s matkami, které nedokázaly odpustit svým mamimkám to, co jim zazlívají. Já jsem odpověděla velmi složitě, asi trošku zmanteně, protože ona ta obrazovka, když se vám nemůžu dívat do očí a dívám se tady do těch otázek, tak je to taky pro mě docela těžké, hůře se mi udržuje kontinuita myšlení. Ale snažila jsem se vám dát jakýsi návod. Takže pohoda, mír v duši, mír v srdci. Jak se díváte na aktivity jako jsou "prsakoule"? No, to jste trochu trefila do jakéhosi mého problému, který teď řeším. Víte, osvěty opravdu není nikdy dost. Ta osvěta, v ní opravdu "ztrácím čas" už 25 let a ta osvěta zejména vedou-li ji zdravotníci, tak by měla být taková láskyplná, vznešená. Mně trošku na tom "prsakoule" vadí ty "prsakoule". Já prsům v ordinaci říkám ňadra, nebo alespoň prsy, tak jak to říkal můj kolega chirurg Václav Pecha. Ten nikdy neoperoval prsa, on operoval prsy. A tím vlastně dával té ženě už rovnou najevo úctu tomu orgánu, který on bude operovat, nebo možná odstraňovat. A já vím, že chlapi říkají koule nebo kulky, ale já si myslím, kdybych mohla poradit těm medikům, a třeba se ptá některý z těch mediků, možná, že v té Janě je někdo z této aktivity, já bych to tlačila spíš, protože genialita toho programu je v tom, že jako kontrolujte se v páru. Já bych to nazývala "osahávání povoleno", což je také trochu pejorativní, je v tom trochu sexu, je to přitažlivé a nejsou v tom ty prsa a ty koule. Zejména ty koule mně vadí, bohužel musím říci. Ale ten program má v sobě genialitu v tom, že vyzývá muže a ženy, aby se kontrolovali navzájem. A jsme u poslední otázky. Mohla byste shrnout všechny metody diagnostiky prsu, mluvila jste o mamografii, ultrazvuku, existuje ještě něco jiného? Ptá se zřejmě opakovaně Jana. Podívejte se, jsou metody, které slouží v té primární prevenci, nebo ne, to není nikdy primární prevence, v sekundární prevenci, a to je mamograf a ultrazvuk. Ale samozřejmě někdy nám tyto dvě metody nedokážou pomoci, takže pak rozšiřujeme tu diagnostiku o magnetickou rezonanci. A nebo ještě další, biopsii z toho prsu, PET, PET CT atd. Já možná ale tuším tady z té otázky takovou podotázku. Možná se ptáte na takové ty metody, které se nevyužívají ve zdravotnických zařízeních, možná se ptáte na tzv. MEIK, nevím. Možná že ano, možná že ne. Když už jsem to nakousla, jsou ordinace po republice, které využívají tuto metodu, jakési elektrické impedance, já sama jsem s ní neměla příležitost pracovat, ale mám několik pacientek, kterým to vyšetření neodhalilo poměrně velký nádor. Takže tudy prostě já si myslím, že cesta nevede, protože ta metoda funguje právě na různých změnách odporu té tkáně a já vím zcela určitě, že ultrazvuk má mnohem větší senzitivitu než právě ta zmíněná metoda. Měla jsem možnost zkoušet metodu, bylo to takové jakoby svítidlo, které v úplném zatemnění mělo prosvítit tu prsní žlázu. Já si bohužel nepamatuji, jak se to jmenovalo. Zkoušelo nás to několik odborníků pro mamární diagnostiku a ani tam jsme nemohli říci, že ta metoda je lepší než ultrazvuk nebo mamograf. Samozřejmě přála bych si, aby existovaly další metody, aby byly zcela nezátěžové, ale prostě jedna věc je ta nezátěžovost a druhá věc je ta výtěžnost těch metod. A věřte mi, že mamografie a ultrazvuk v ruce skutečného odborníka přinášejí tu diagnózu skoro ve sto procentech, a když si odborník neví rady, nebo potřebuje rozšířit, sáhne po magnetické rezonanci. Takže já jsem se dostala v čase na konec našeho vysílání. Jsem šťastná, že jsem zodpověděla skoro všechno. Teď vídím, že už nenaskočil žádný dotaz. Povídala jsem si s vámi 56 minut, musím říct, že jsem docela upovídaná. Věřím, že vy, co jste mě sledovali, že jste si z toho mého povídání něco vzali. A já končím tím, že rakovina prsu je opravdu závažný problém, protože postihuje obrovské množství žen, 8 % žen, primárně se té rakovině neumíme ubránit, ale umíme ji včas odhalit. Takže dámy, choďte na prevenci, samovyšetřujte se a starejte se o svá prsa. Je to to nejlepší, co pro sebe můžete udělat.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Související články

Dědičnost zhoubných nádorů - záznam živého vysílání

Nabízíme vám záznam živého webcastu o dědičnosti zhoubných nádorů, ve kterém Doc. MUDr. Lenka Foretová, PhD., primářka Oddělení epidemiologie a genetiky nádorů Masarykova onkologického ústavu v Brně, odpovídala na dotazy návštěvníků portálu. Živý přenos je součástí seriálu o prevenci, v němž vám odpovídají odborníci ze Sekce preventivní onkologie České onkologické společnosti.

Třetinu všech nádorových onemocnění způsobuje kouření. Jak se ho zbavit? - záznam živého vysílání

Nabízíme vám záznam živého webcastu o závislosti na tabáku, ve kterém Doc. MUDr. Eva Králíková, CSc. hodinu zodpovídala vaše otázky a dávala rady a tipy, jak se kouření zbavit. Ptali jste se na vodní dýmky v čajovnách, e-cigarety, opékání buřtů, šňupací tabák a na mnoho dalšího. Víte, co má snaha přestat kouřit společného s rozvodem nebo snahou naučit se jezdit na kole a co má společného šest krabiček s jedním rentgenovým snímkem? Patříte-li mezi jeden a tři čtvrtě miliónu kuřáků v České republice a chcete přestat, určitě si záznam poslechněte. Nechcete-li poslouchat celý záznam, vyberte si v části "Kapitoly" (u videa) jen témata, která vás zajímají. A na závěr si můžete otestovat své znalosti z oblasti léčby závislosti na tabáku. Video je zajímavé i pro nekuřáky! 

Samovyšetřování prsů - video

Pro včasné odhalení zhoubného nádoru prsu jsou nezbytná nejen preventivní vyšetření prsu u praktického lékaře a gynekologa a screeningová mamografie, ale i pravidelné a správně provedené samovyšetřování prsů.