Záznam živého přenosu z Brněnských onkologických dní 2015 na téma prevence rakoviny

Záznam živého přenosu z Brněnských onkologických dní 2015 na téma prevence rakoviny

8. dubna 2015 odpoledne se uskutečnil živý přenos z největší tuzemské onkologické konference Brněnských onkologických dnů. Veřejnost měla možnost ptát se živě 90 minut na prevenci a včasný záchyt rakoviny. Přinášíme vám záznam. Poslechněte si odpovědi na otázky ze skutečného života. Pokud nenajdete odpověď na tu svou otázku, podívejte se na program dalších živých přenosů o prevenci rakoviny a zeptejte se.   

Video

Kapitoly

  1. Představení odpovídajících
  2. Jan z Ledče nad Sázavou: Od kolika let má smysl chodit na kolonoskopii?
  3. Paní Adamová: Dotaz na preventivní odstranění prsu
  4. Tereza z Prahy: Jak často je doporučeno chodit na preventivní prohlídky?
  5. Jitka z Pardubic: Jaké druhy rakoviny jsou dědičné?
  6. Eva z Ústí nad Labem: Dotaz na mammograf v Ústí nad Labem
  7. Martin z Prahy: Skupina dotazů na zatížení v rodině a další postup
  8. Kateřina: Jaká je prevence gynekologických zhoubných nádorů
  9. Eva z Brna: Jak dlouho mně chrání očkování proti HPV?
  10. Renata: Jak mnoho může škodit permanentní stres ze soužití s diktátorským partnerem?
  11. Pavla: Jak chránit před rakovinou děti?
  12. Květa z Prahy: Bude záznam?
  13. František S. z Brna: Jaký je vliv alkoholu na rakovinu jater a jiných orgánů?
  14. Marie z Hodonína: Mohou opakované virózy s vysokými horečkami způsobit maligní onemocnění?
  15. Jan V: Proč mladí lidé nemají na preventivní prohlídky nárok? Je to dobře nastaveno?
  16. Josef z Veselí: Máme očkovat 12 dceru proti nádoru děložního čípku?
  17. Slávek z Prahy: Jaký význam má při prevenci rakoviny vztah mezi životním stylem a genetickými dispozicemi?
  18. Kdy se dělají genetické testy? Jak včas podchytit rakovinu? O hormonální antikoncepci
  19. Lenka: Jak dlouho trvá genetický test na rakovinu vaječníků?
  20. Jana z Prahy: Prý se rakovina prostaty neléčí, ale jen sleduje? Je to pravda?
  21. Dotaz na změnu chování po léčbě.
  22. Denisa: Dotaz na zvětšené uzliny v 15 letech
  23. Alžběta: Riziko vzniku nádorů prsu při užívání hormonální substituce
  24. Anna: Jak je to s chemoterapií těhotných žen? Neuškodí plodu?
  25. Michal: Jdou dědičné nádory ledvin?
  26. Jaké jsou nejrizikovější nádory u malých dětí?
  27. Dušan: Dotaz na transplantaci pro nádor ledviny
  28. Pavel: Je lepší virtuální kolonoskopie nebo ta klasická?
  29. Kateřina: Dotaz na vysokodávkovaný vitamin C
  30. Anežka z Mikulova: Je lepší mammograf nebo ultrazvuk? Neměla by se mammografie dělat častěji?
  31. Mají nějakou souvislost hemeroidy a nádory konečníku?
  32. Petra: Škodí nedostatek spánku?
  33. Alena: Mohu absolvovat preventivní onkologické vyšetření v těhotenství?
  34. Naděnka: Dotaz na znovuobjevení nádoru po resekci
  35. Často trpím zácpou a pak mi krvácí konečník. Mám si udělat test na okultní krvácení?
  36. Je známá příčina leukémie?
  37. Hugo: Co si myslíte o paleo-dietě?
  38. Kristýna: Bude se takový přenos opakovat častěji?
  39. Marcela: Má gynekolog při preventivní prohlídce vyšetřovat prsa?
  40. Mají testy koupené v lékárně stejné výsledky jako ty od lékaře? Od kdy mám nárok u lékaře?
  41. Rozloučení

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Dobré odpoledne, vítáme vás z brněnského výstaviště, kde právě dnes byly zahájeny takzvané Brněnské onkologické dny. To je kongres, jeden z největších v České republice, kde se sjedou nejenom lékaři, ale i jiné profese, které se zabývají diagnostikou a léčbou onkologického onemocnění. Letos čekáme asi tisíc pět set účastníků. A proč jsme se sešli právě teď v tomto sále? V tomto sále jsme připraveni odpovídat na vaše dotazy, na dotazy, které se budou týkat prevence nádorového onemocnění. To znamená - jestli vás zajímají příznaky nádorového onemocnění, jaká je diagnostika, jaké jsou možnosti preventivních vyšetření, na co máte nárok, čeho si máte všímat a co vlastně pro své zdraví můžete udělat sami. Kvůli tomu jsme se dneska sešli. A já mám tady s sebou své kolegy, kteří mají různé odbornosti, a budou odpovídat na vaše dotazy. Já bych prosila kolegyni doktorku Zuzanu Joukalovou, která je tiskovou mluvčí Ústavu, aby vám všechny lékaře představila. Děkuji. Já bych nejprve představila svoji kolegyni, se kterou budeme celý ten pořad řídit. Je to paní doktorka Milana Šachlová, primářka gastroenterologického oddělení MOÚ a současně vedoucí sekce preventivní onkologie České onkologické společnosti. A máme tady řadu dalších odborníků z celé republiky. Takže mi dovolte přivítat podle abecedy paní doktorku Boženu Augustinovou, která je z ambulance preventivní onkologie Kliniky komplexní onkologické péče MOÚ, zde se bude zaměřovat na dotazy týkající se především preventivní onkologie. Dále paní primářka doktorka Viera Bajčiová z Kliniky dětské onkologie FN Brno, ta se zaměří na zhoubné nádory u dětí a mladistvých a prevenci pozdních následků onkologické léčby. Paní primářka doktorka Helena Bartoňková, primářka oddělení radiologie MOÚ, jí se budou týkat dotazy ohledně prevence a screeningu rakoviny prsu, paní primářka docentka doktorka Lenka Foretová z oddělení epidemiologie a genetiky nádorů MOÚ Brno, čili genetická rizika nádoru. Paní profesorka doktorka Drahoslava Hrubá z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty MUNI v Brně. Ta se zaměří na primární prevenci, kouření a spánek. Paní doktorka Michaela Matoušková z Urocentra Praha, dále pan doktor Petr Novák, oddělení gynekologické onkologie MOÚ, tedy gynekologické nádory. Paní primářka doktorka Katarína Petráková z Kliniky komplexní onkologické péče MOÚ, jí se budou týkat dotazy ohledně nádoru prsu a obecné onkologie. A jak už jsem řekla, ještě jednou paní doktorka Milana Šachlová, která společně se mnou celý tento hodinu a půl dlouhý přenos bude uvádět. Děkuji za zahájení, my už některé dotazy od vás máme, protože už jste nám je posílali na webové stránky www.MojeMedicina.cz. A na tyto webové stránky máte možnost je posílat i nadále. Máte možnost připojení na facebook a jak budeme moct, tak budeme postupně odpovídat. Takže jdeme na první dotaz. Od kolika let má smysl chodit na kolonoskopii jako prevenci proti nádoru tlustého střeva? Moje matka ji měla a ačkoliv jí nebyl zjištěn dědičný gen, mám obavy z toho, abych něco neopomněl. Je mi třicet sedm let. Děkuji, ptá se pan Jan z Ledče nad Sázavou. Tak protože to je dotaz na kolonoskopii čili na vyšetření tlustého střeva, tak bych si to dovolila zodpovědět já. V České republice existuje preventivní program na nádory tlustého střeva, tento preventivní program je určen pro osoby od padesáti let, kdy jednou za rok mají nárok na test na okultní krvácení. Pokud tento test je pozitivní, tak následuje vyšetření tlustého střeva - kolonoskopie. A v padesáti pěti letech se může ten klient pojišťovny rozhodnout, buď pokračovat v testování jednou za dva roky, a nebo přímo zvolit kolonoskopii. Pokud je kolonoskopie v rámci tady toho preventivního vyšetření negativní, tak vypadává ten klient z preventivního programu na deset let. Toto, co jsem řekla, tak se týká takové té populace s tím všeobecným rizikem. Pak jsou ještě pacienti, kteří mají třeba v rodině nějaké zvýšené riziko nádoru střeva, že třeba několik členů rodiny mělo tento nádor a mělo ho v mladém věku. Potom se postupuje ale trošku jinak. Děkuji. Je tu další dotaz od paní Adamové. Ta má v podstatě dotazy dva, které se týkají preventivního odstranění prsu. Má totální mastektomii jednoho prsu a ptá se, jaká pravděpodobnost je, že se rakovina objeví ve druhém prsu či ve vaječnících. Genetickou dispozici nemá. A ten druhý dotaz - jaké parametry rakovina prsu musí mít, abych si mohla nechat odstranit i druhý prs, aby pojišťovna uhradila operaci, a pokud ne, jaká je cena pro samoplátce? Toto je asi dotaz jak na primářku Petrákovou, tak na docentku Foretovou. První dotaz - jaká je pravděpodobnost, že se rakovina objeví v druhém prsu či ve vaječnících? Genetickou predispozici nemám. Má totální mastektomii jednoho prsu. Pokuď pacientka nemá rodinnou anamnézu, to znamená nikdo jiný v rodině nemocen onkologickým onemocněním nebyl, tak má rizika jako běžná populace. Pacientky, které mají jednostranný karcinom prsu, mají mírně vyšší riziko i druhostranného - 0,1 procenta přibližně za rok. My je sledujeme jednou za rok mamografií, ale myslím si, že profylaktické odstranění druhého prsu by nepřineslo žádné zlepšení přežívání. Doporučila bych pouze sledování. A co se týče ovariálního karcinomu, tak má stejné riziko jako běžná populace. Děkujeme za odpověď. Další dotaz, ptá se Tereza K. z Prahy. Chtěla se zeptat, jak často je doporučené chodit na preventivní prohlídky k lékaři. To bych prosila paní doktorku Augustinovou. Hodně záleží na věku člověka. Obecně pojišťovny hradí běžné preventivní prohlídky, které jsou ovšem zaměřené spíš na kardiovaskulární choroby, metabolické choroby a tak dál od osmnácti let každé dva roky. Je jasné, že u těch nemocných je dobře také sledovat, co se u nich v rodině vyskytlo. To znamená zaměřit se i na rodinnou anamnézu a v případě, že ten člověk (ne tedy pacient) má v rodině nějaké nádorové onemocnění, musí to být individuální. Záleží na tom, jaký typ nádorového onemocnění se tam vyskytne a tak dál. Při běžně prohlídce u praktického lékaře lékař samozřejmě vyšetří kůži, vyšetří u děvčat a žen prsa, vyšetření per rectum konečník. U mužů potom vyšetří varlata a pokud člověk souhlasí, vyšetří se samozřejmě i prostata. Jak jsem říkala, záleží na věku a podle toho se odvíjí doporučení preventivních prohlídek. Nevím, je to hodně široká otázka, nevím, co k tomu ještě doplnit. Já myslím, že nám to takto stačí. Možná bych jenom ráda zdůraznila to, že je hrozně důležitá právě ta rodinná anamnéza. To znamená zjistit si veškeré údaje v rodině, kdy kdo zemřel a jestli opravdu to byl nádor střeva nebo jestli to třeba nebylo takzvané zauzlení střev, prostě mění to situaci potom. Takže zjistit v kolika letech to bylo, kdy kdo zemřel a tyto údaje doplnit potom praktickému lékaři. Jitka z Pardubic se ptá, jaké druhy rakoviny jsou dědičné. Prosila bych docentku Foretovou. V podstatě může být dědičný jakýkoliv typ rakoviny, ale nejčastěji jsou to nádory prsu, vaječníku a tlustého střeva. Ty jsou skutečně velmi časté v populaci, a tím i dědičné formy jsou časté. Asi pět až deset procent ze všech těchto nádorů může být dědičných. Je skutečně důležité si všímat rodinné anamnézy, zjistit, kdo z nejbližších příbuzných onemocněl, v jakém věku, jaký typ onemocnění a potom konzultovat i genetickou ambulanci, oddělení lékařských genetik jsou v podstatě ve všech nemocnicích České republiky, takže to není problém přijít na konzultaci celé rodinné anamnézy a eventuelně může dojít k tomu, že se indikuje i genetické vyšetření a ten genetik vám jistě poradí ve vaší situaci. Já bych to možná doplnila, že tím jak vlastně narůstají počty nádorů v populaci, jak taky populace stárne, tak v takové té široké rodině můžeme zjistit, že nějaký člověk nádorovým onemocněním prostě onemocněl. Ale ještě to neznamená, že musí být zvýšené nějaké riziko. Pokud zemřela babička na nádor tlustého střeva a jinak nikdo a ta rodina je početná, tak není zatím důvod k nějaké panice. Ale v takových těch typických případech jsou to třeba rodiny, kde vlastně ti pacienti onemocní do nějakých pětačtyřiceti let a je v té rodině třeba víc stejných typů nádorů nebo se to třeba kombinuje - tlusté střevo, vaječníky, prso. Je to tak, paní docentko? Já se zdráhám říct jakýkoliv věk a jakékoliv omezující kritérium, protože každá rodina je jiná a je skutečně důležité se podívat podrobně na celou tu anamnézu včetně těch podrobností, jaká je diagnóza, eventuelně histologie, v jakém věku u koho z těch příbuzných. A namalovat celý rodokmen a podle toho mnohdy krásně vidíte, odkud to riziko přichází. A že to je skutečné riziko, které je potřeba řešit. Takže doporučuji opravdu, pokud je pochybnost, cesta je taková, že zkonzultujete své pochybnosti a problémy se svým gynekologem nebo praktickým lékařem, který vám může dát doporučení na genetickou konzultaci. A tam už podrobně potom zhodnotíte celou situaci a můžete se domluvit na genetické testování. Ten genetik vám poradí, co by bylo vhodné dělat potom v rodině, co dělat u příbuzných a jaká prevence by byla vhodná. Samozřejmě téměř každá rodina má nějaký nádor, prostě jeden ze tří obyvatel naší republiky nakonec nádorové onemocnění má, takže ve většině rodin jsou nádory, ale spíš jsou to nádory samozřejmě ve vyšším věku. A vyšší věk myslíme nad padesát šedesát let, kdy se objevují poměrně už často, ta incidence stoupá. U těch dědičných onemocnění je v mnohem časnějším věku. Děkuju. Takže z praktického pohledu potřebujeme doporučení od praktického lékaře. A ten klient by se měl sám objednat na oddělení genetiky, které jsou v každé velké nemocnici. Ano, doporučení jakéhokoliv lékaře a objednání na oddělení lékařské genetiky, je to běžný proces a není s tím většinou žádný problém. Paní Eva z Ústí nad Labem se přímo ptá paní primářky Bartoňkové z oddělení radiologie. Četla, že v nemocnici v Ústí nad Labem mají nejlepší přístroj mamograf na vyšetření prsu a prý je možno vyšetřit až patnáct pacientek za hodinu. Víte o tom? Je to vůbec možné, tolik pacientek a nemusím se bát, že by mě špatně vyšetřili? To je pásová výroba. Prosím, paní primářko. Ano, ale je to dáno tím, že v Ústí nad Labem nemají jeden mamograf, ale mají tam, pokud vím, tři mamografy. Tak potom samozřejmě, když jedou všechny tři přístroje, tak pochopitelně počet vyšetřených pacientek může být vyšší. Jinak nelze říct, že by tam byl nejlepší přístroj, ale musím říct, že v České republice máme vynikající obsazení přístroji mamografy, protože většina center (a teď mluvím o screeningových mamografických centrech) má digitální přístroje. Dnes těch pracovišť, kde mají ještě takové ty starší typy mamografů, těch je minimum, já bych spočítala na prstech jedné ruky. A jestliže říkám, že v České republice je 66 screeningových mamografických center, tak s těmi staršími přístroji jsou v současné době asi tři. Tři pracoviště mají starší přístroje. Takže všechna ostatní pracoviště mají dneska velmi vysokou kvalitu, digitální mamografy, které přinášejí velmi dobrou diagnostiku. Děkuji. Já musím říct, že co se týká přístrojového vybavení, že se vůbec jako Česká republika nemáme za co stydět. Máme výborné přístrojové vybavení. Na screeningovou mamografii, pokud chcete jít, tak najdete seznam pracovišť na www.mamo.cz. Pokud chcete jít na kolonoskopii, tak jsou podobné webové stránky www.kolorektum.cz. A pro cervix je www.cervix.cz. Dobrý den, jsem muž, je mi 41 let a skoro celá moje rodina z matčiny strany zemřela na nějaké nádorové onemocnění. Nejčastěji to byl kolorektální karcinom, ale vyskytl se i karcinom prsu, nádor ledviny a nemalobuněčný karcinom plic. Z otcovy strany se nádorová onemocnění nevyskytují. Mně byl diagnostikován maligní melanom před 17 lety. Vím, že jsem asi nezodpovědný, protože už pět let jsem u žádného lékaře nebyl, ale chci to změnit. Jaký postup byste mi doporučili? Na koho bych se měl obrátit? Jak často a jaká vyšetření bych měl absolvovat? Kdo mi pomůže s koordinací všech potřebných vyšetření - praktický lékař, onkolog nebo kožní lékař, ke kterému chodím nebo bych měl chodit s melanomem? Mám totiž obavu z toho, že když mě bude někdo sledovat kvůli jednomu typu nádoru, tak se může zanedbat jiný typ nádoru. Je však hrazeno pojišťovnou? To je skutečně několik dotazů dohromady. Nejčastěji to byl kolorektální karcinom, ale i karcinom prsu, nádor ledviny a nemalobuněčný karcinom plic. Tady asi platí to, co říkala paní docentka Foretová, že? Určitě bych doporučila genetickou konzultaci, přesně zmapovat situaci v rodině, příbuznost, věk diagnózy a hledat možnosti eventuelně genetického vyšetření, zda se nejedná například o dědičný syndrom nádorů tlustého střeva, kde se mohou kromě nádorů tlustého střeva objevit i vyšší rizika některých jiných nádorů, jako je třeba melanom nebo nádor ledviny, nádory žaludku, u žen nádory dělohy a další. Takže to bych považovala za důležité v této rodině. A i klinický genetik může navrhnout, jak dále zkoordinovat prevenci. Prevence v takovéto rodině je samozřejmě velmi různorodá a zahrnuje více specialistů. Takže genetik většinou navrhuje určitý preventivní program, který odpovídá té zátěži rodinné. A následně potom doporučuje, kde by mohl být sledován. Pokud je to velmi vysoké riziko, tak většinou jsou tito lidé sledováni na onkologii, v onkologických centrech, na gastroenterologii a dalších pracovištích. Pokud je to menší riziko, riziko běžné nebo mírně, středně zvýšené, většinou stačí potom preventivní sledování přes praktického lékaře a eventuelně gastroenterologii a kožní lékaře a další specialisty, kteří jsou potom běžně dostupní v rámci třeba spádové nemocnice. Já bych ještě možná doplnila, že vlastně když je u nás vyšetřený nějaký klient na genetice, tak dostává zprávu, kde je psané jaká je asi míra toho rizika a jestli se zjistila nějaká mutace v genu nebo ne. A jaká by byla doporučená vyšetření jak pro něho, tak pro ty nejbližší příbuzné. A toto je vlastně taková zpráva, která je velmi důvěrná, a záleží čistě na tom klientovi, jakým způsobem s tím naloží, aby nebyl nějak znevýhodněn třeba vůči životní pojišťovně nebo něčemu... A podle toho potom jsou tito klienti u nás sledování vlastně v jedné ambulanci, v onkologické ambulanci s takovým tím genetickým rizikem. Takové to riziko diskriminace samozřejmě platí spíše pro ty, co mají skutečně velmi vysoké dědičné riziko. Není to diskriminace ze strany zdravotních pojišťoven, to u nás neexistuje, každý má přístup ke zdravotnímu pojištění, i když má vysoké riziko některých onemocnění, ale spíše samozřejmě jsou to komerční životní pojistky a nebo samozřejmě musíme si chránit tyto informace před zaměstnavatelem, který by i nechtěně mohl diskriminovat na základě třeba velmi vysokého rizika nádorových onemocnění. Takže na to upozorňujeme, ale to se týká těch dědičných nádorových syndromů. Ta běžná rizika nebo mírně zvýšená, tam většinou není žádný takový problém. Děkujeme. Jaká je prevence gynekologických zhoubných nádorů, ptá se Kateřina. To je jasně pro pana doktora Nováka. Prevence gynekologických zhoubných nádorů. Je potřeba říct to, že pacientky s někdy mylně myslí, že když absolvují roční gynekologickou kontrolu, které se říká preventivní, že je tím zahrnuta prevence veškerý gynekologických onemocnění nebo gynekologických nádorů. Není to takto. Preventivní prohlídka se tomu říká proto, že zde dochází pouze k prevenci nádorových onemocnění čípku a nebo přednádorových stavů děložního čípku. A to tak, že se provádí cytologický stěr z čípku. Na ostatní vyšetření - preventivní - ostatních nádorů ta prohlídka zaměřená není nebo respektive nikde ve světě, v žádné zemi neexistuje screenovací program na ostatní typy nádorů. Problematický nebo nejvíce diskutovaný je nádor vaječníku, kdy pacientky často hovoří, že absolvovaly a chodily na pravidelné preventivní roční kontroly a nádor jim nebyl zjištěn - jak to. Je to o tom, že nádor vaječníku dokáže růstu velmi rychle a z vlastních zkušeností se dá říct, že pacientka, která byla vyšetřena v určitou dobu s naprosto negativním nálezem, za tři měsíce měla například diseminovaný proces po celé dutině břišní. Takže roční gynekologická preventivní prohlídka je zaměřena stran prevence především na nádory čípku a přednádorové stavy. Na ostatní gynekologické nádory prevence neexistuje nikde na světě. Ještě je tady další dotaz, pane doktore. Jak dlouho mě chrání očkování proti HPV? Ptá se Eva z Brna. Vzhledem k tomu, že očkování proti HPV se očkuje poměrně krátce, tak se nedá s jistotou říct, jestli toto očkování vás ochrání na celý život nebo na nějakou dobu. Nicméně se dá říct, že vzhledem k délce, kdy se toto očkování aplikuje, tak jsou to určitě pět desítky let. A zatím se o přeočkování u těchto vakcín neuvažuje. Děkujeme. Jak mnoho může škodit permanentní stres ze soužití s diktátorským partnerem? Životní styl jinak je dobrý, cvičím pravidelně, jím bio, pěstuji vlastní zeleninu a tak dále, jsem aktivní, je mi 70 let. Ptá se paní Renata Sedláková. Nevím, pro koho by tento dotaz byl přímo určen, tak se na to pokusím odpovědět. Samozřejmě existuje taková škála stresujících faktorů, jedním z nich je například ztráta zaměstnání, úmrtí třeba partnera nebo stěhování nebo třeba úmrtí milovaného zvířete, ale taky třeba dovolená může představovat stresový faktor. A každý z nás je asi trošku jiný, každý se vyrovnáme s tím stresem trošku jinak. A pokud se týká diktátorského partnera, tak máme každý asi možnost volby, jak ten svůj život si řídit. Paní je 70 let, takže předpokládám, že už nějaký ten pátek s tímto pánem žije, tak zřejmě buď si na to zvykla a nebo jako buďme rádi, že se dožila 70 let. A asi nic jiného nemůžeme v tomto smyslu asi dalšího poradit. Prostě, je to věc její volby. Paní Pavla se zajímá o to, jak chránit před rakovinou děti. Ty přece nemají špatný životní styl - nebo zatím nemají špatný životní styl. Prosila bych paní primářku Bajčiovou. Chránit děti - jednou z možností, jak je chránit, je tím ukazovat jim a učit je zdravý životní styl. Takže i životní styl rodičů může ovlivnit příští zdraví jejich dětí. Jinak co se týká aktuálního stavu, tak jenom chodit na pravidelné preventivní prohlídky, které jsou u nás v pediatrii dány věkem a přesně stanovené, u svého obvodního dětského lékaře. A doporučuji si těch dětí všímat, protože nádory dětského věku se projevují jinak než nádory dospělého věku. Ony mají totiž úplně jiné typy nádorů, než mají dospělí lidé. A ty příznaky jsou vesměs nespecifické, takže kolikrát jedním z údajů, se kterými se setkáváme je: "To dítě se mně nějak nelíbí, je nějaké jiné." Takže to vůbec nemusí být něco, co pojmenujete. Prostě změna chování dítěte, změna pohybového stereotypu, změna chování, různé mnohé takovéto velmi nespecifické příznaky už můžou být třeba jedním z příznaků nádorových onemocnění. Ale speciální nějaké preventivní programy na prevenci nádorů u dětí neexistují, protože jsou to onemocnění extrémně vzácná, velmi vzácná v populaci. A je jenom jediné doporučení - těch vlastních děti si všímat a chodit na preventivní prohlídky. Nic víc nemůžeme dělat. Přesně tak. A také jít jim vlastním příkladem. Když bude žena silná kuřačka, tak těžko s cigaretou v ruce bude vykládat svému dítěti, že kouření škodí zdraví. Čili nejdřív asi musí začít u sebe a pak teprv může poučovat třeba ty své děti. Budou prosím odpovědi na otázky z dnešního pořadu k dispozici i v záznamu? Chtěla bych to ukázat své mamince, ale ta se bohužel nemůže koukat přesně v 16 hodin. Paní Květa z Prahy. Určitě otázky budou v záznamu a bude to zřejmě už tento víkend. Takže můžete se podívat na webové stránky www.MojeMedicina.cz a bude to zřejmě i na www.linkos.cz. Teď nám to právě odkývala paní doktorka Nováková, což je taková duše našeho programu. Jaký je vliv alkoholu na rakovinu jater a jiných orgánů, které alkohol ve větší míře poškozuje? František S. z Brna. Můžu poprosit paní profesorku Hrubou? Vliv alkoholu. Alkohol, zejména velké dávky, rozhodně má karcinogenní účinky, i když to není vyvolávatel nádorů. Ale alkoholické nápoje jsou rozpustidla, která mohou umožnit ostatním karcinogenním chemickým látkám, aby se dostaly dovnitř těla, dovnitř buněk a tam zahájily karcinogenní proces. Hlavní souvislost mezi alkoholem a nádory bych viděla u rakoviny jater, protože alkohol jak známo játra velice poškozuje. Vyvolává tam chronický zánět a právě ten chronický zánět je takovou živnou půdou pro vznik nádorového bujení. Děkujeme za odpověď. Dotaz paní Marie z Hodonína. Obrací se přímo na paní primářku Bajčiovou a ptá se, zda mohou opakované virózy s vysokými horečkami (39,2 až 39,4) dítěte, které prodělalo v novorozeneckém věku pneumothorax a multiorgánového selhání způsobit nějaké maligní onemocnění. Kamarádka měla syna, který měl podobné projevy, a pak ještě petechii a nakonec zemřel na leukémii. Myslím, že ta perinatální anamnéza, že mělo novorozeneckou sepsi, to nějaký vliv nemá. Ale samozřejmě opakované virové infekce mohou být ani ne příčinou, ale spíše spouštěčem. A nejčastěji to bývá u předškolních dětí nebo mladší školní věk čili mezi nějakým čtvrtým až desátým rokem. Velmi často spouštějí právě akutní lymfoblastickou leukémii. Ale když si vezmeme chřipkové epidemie a počet děti, kolik onemocní na jaře nebo na podzim, a kolik z nich tu leukémii skutečně má, tak si nemyslím, že je nutné mít nějaký absolutní strach. Ale opět upozorňuji - všímat si těch dětí. Pokud dítě překoná virový infekt, ale trvale zůstává unavené nebo se mu začnou dělat po těle takové červené tečky, lidí většinou myslí, že má nějakou vyrážku, ale jsou to drobné krvácivé projevy. Tak ano, toto už může být projevem leukémie, ale samozřejmě zase nemusí. Jsou i jiné nemoci krevní řady, které toto můžou způsobit. Ale každé dítě několikrát za život, mnohokrát za život překoná virózu. Takže pokud je nějaký ten průběh prodloužený nebo nějak atypický svým průběhem, tak bych doporučila vyšetřit krevní obraz a vůbec dítě, jestli nemá zvětšené uzliny, nemá zvětšená játra a podobně. Takže nasměrovat k lékaři. V přímém přenosu nás sleduje pan Jan V. a z vašich odpovědí mu vyplývá, že mladí lidé nemají na preventivní vyšetření nároky. Většina z nich je hrazená až od určitého věku. Myslíte si, že je to nastaveno správně? To je oříšek. Nevím, co myslí pod pojmem mladí lidé, protože já už rozhodně nemám dvacet a zato se necítím stará, ale pokud mladé lidi bereme do dvaceti let, tak ti mají dokonce povinné preventivní prohlídky. Takže tito mladí lidé mají nárok. A měli by ty preventivní prohlídky absolvovat samozřejmě s rodiči či bez rodičů, když mají nad osmnáct. Pokud je to už starší věk, tak je to spíš dotaz pro dospělé kolegy. Ale říkám - děti a dospívající a mladá generace do dvaceti let, tak tam jsou povinné preventivní prohlídky. Já myslím, že bychom hlavně měli upozornit na to, že některé nádory prostě do určitého věku, třeba nádor tlustého střeva a konečníku, tak do těch 50 let je to celkem málo častý nádor, ale potom ten výskyt vlastně prudce narůstá. Čili proto je prevence nádorů tlustého střeva a konečníku pro tu všeobecnou populaci stanovena od těch 50 let. A to není jenom v naší republice, ale je to v podstatě taková jakási dohoda celosvětově, nikde se nezačíná třeba od 30 let. Ještě paní doktorka Augustinová. Já jsem jenom chtěla doplnit tady paní primářku, že jakmile je člověku 18 let, tak od 18 let vlastně preventivní prohlídky jsou každé dva roky u praktického lékaře. A tam je hodně důležitá právě ta anamnéza. A jestliže se objeví nějaké mimořádné problémy, ten praktik už ví, kam nasměrovat, případně jestli konzultovat onkologa. Prostě od 18 jsou placené preventivní prohlídky každé dva roky. Docentka Foretová. Ještě bych dodala, že pokud je skutečně pozitivní rodinná anamnéza - třeba na příkladu těch nádorů tlustého střeva - pokud někdo z blízkých příbuzných měl v mladším věku nádor tlustého střeva, tak obecné doporučení je začít s kolonoskopií dříve, než je doporučeno v běžné populaci. A zhruba o pět až deset let dříve. Takže tam, kde třeba otec měl nádor tlustého střeva v 45 letech, tak je vhodné už od 35 mít kolonoskopie, a to je právě to, co je vhodné diskutovat s praktickým lékařem, eventuelně teda navštívit genetické oddělení a konzultovat tam tu rodinnou anamnézu. Protože je možné začít s prevencí tam, kde to vhodné je, už mnohem dříve, než je to běžně doporučeno v populaci. Spíše je otázka, co všechno v rámci té takzvaně preventivní prohlídky je možné odhalit. Co všechno je možné vyšetřit z toho základního laboratorního vyšetření a co všechno je možné zjistit třeba pohmatem břicha. Mluvili jsme tedy o tom, že v rámci té preventivní prohlídky praktický lékař vyšetřuje prsa, ale popravdě řečeno, aby něco poznal lékař v prsu, to už musí být přeci jenom větší nález. Proto dneska je ta tendence do těch zobrazovacích metod, kde jsou vlastně k rozpoznání minimální změny. Paní doktorka Augustinová. Já jsem chtěla ještě doplnit z naší preventivní ambulance, která je na MOÚ, vždycky doporučuji maminkám, která mají dcery, aby už od puberty naučily děvčata znát svoje prsa. Když se naučí ta dívka znát svoje prsa, když jsou ještě malá a v rozvoji, tak poznají mnohem snáz změny, které nám můžou nastat. A stejně tak mladé může, kteří mají syny, přesvědčuji o tom, aby nezapomínali poučit své syny o tom, že by měli znát dobře svoje varlata, protože je to součást těla. A právě nádory varlat jsou onemocnění mladého věku. A měli jsme na oboje krásnou akci. A vlastně i paní primářka ví o tom programu. Viero, řekni o těch koulích. My vzhledem k tomu, že se věnujeme nádorům u mladých lidí, to znamená do těch dvaceti let, tak skutečně všichni chlapci, kteří byli nad patnáct let, se dostavili k lékaři většinou pozdě, že už měli přítomné metastázy i jinde v těle. Přitom ten nádor byl hmatný a věděli o něm dlouhé měsíce, ale nikomu nic neřekli. Takže proto jsme zahájili - myslím, že to bylo v roce 2010 dva tisíce deset - takovou osvětovou kampaň, různé přednášky, různé osvětové akce a podobně, na školách jsme dělali prezentace pro ty mladé lidi. A aby se k tomu tedy každý dostal, tak máme webovou stránku, která funguje. Jmenuje se to www.maskoule.cz. Je to takové možná pro někoho úsměvný název, ale cílem bylo, aby ti mladí lidé na to klikli. Protože když bychom dali název Prevence nádorů varlat, tak samozřejmě nikdo z nich na to neklikne. A já tam mám teda poradnu anonymní, kde mám skoro každý den dva až tři dotazy. A musím tedy říct, že se tam ptají nejenom chlapci ve věku, pro které to bylo eventuelně myšleno, ale mám tam i šedesáti, sedmdesátipětileté pány, kteří se ptají a které ještě zajímají různé věci, že mě to někdy až překvapuje. Že fakt naši pánové častokrát vůbec neví, co je ještě normální a co už normální není. A onemocnění varlat je myslím právě v tom mladém věku a potom zase až po šedesátce. A bohužel ti mladí kluci někdy si myslí, že čím je varle větší, tak tím je to jakási známka mužnost. A ono tomu tak není. Je to tak, paní doktorko Matoušková? To nepochybně. Naši mladí muži přicházejí mnohdy velmi překvapeni vůbec tím, jak jejich zevní genitál vypadá. A vypadá to, že jsou nedotčeni rodinnou výchovou. Nicméně když se vrátím ještě k té problematice toho vyšetření, tak stejná problematika se potom týká i vyšetření vzhledem ke karcinomu prostaty. Kdy muži, kteří mají rodinnou zátěž, tak nepochybně by měli předcházet řádově o generaci dříve k vyšetření urologem. Nejenom k vyšetření PSA, ale skutečně k vyšetření jako takovému. Protože nejenom krevní test a krevní marker je tím, co nás vede k diagnostice karcinomu prostaty. A samozřejmě, čím dříve je to nádorové onemocnění u prostaty zachyceno, stejně jako u jiných nádorů, tím je větší šance na vyléčení. Takže zatímco běžné populaci doporučujeme, pokud ten pacient má zájem, tady to není součástí těch preventivních programů, tak jako je tomu třeba u nádorů kolorekta, tak nad padesát let. A u mužů, kteří mají rodinnou zátěž, tak už u mužů kteří jsou čtyřicátnici, ale i mladší, je vyšetření doporučováno. Správě jste řekla, pokud mají zájem, protože vlastně ten PSA antigen není hrazený zdravotní pojišťovnou v rámci prevence. To znamená, že pokud si to některý muž chce dát vyšetřit, může, ale mělo by to být vlastně za úhradu. Říkám to dobře? Říkáte to dobře, ale pokud přijde s tím, že má klinické příznaky, tak je samozřejmě situace odlišná. A pak je to standardní vyšetření s úhradou ze zdravotního pojištění. Pan Josef z Veselí se obrací přímo na pana doktora Nováka a ptá se, zda je pro očkování proti rakovině děložního čípku u jeho dvanáctileté dcery. Neví, zda jí očkovat. V rodině mají mnoho nádorových onemocnění, ale zažívacího traktu. Takže váš názor, pane doktore. Očkování proti nádorům děložního čípku je v České republice doporučováno mezi třináctým a čtrnáctým věkem, to znamená v době, kdy se dá předpokládat, že pacienti nepřišli do styku s tímto virem pohlavním stykem. Pokud pán nemá námitky nebo věří v princip očkování, tak samozřejmě očkování by se doporučilo. A zažívací trakt byl v rodině diagnostikován. To si myslím, že by nemělo být nějakým rizikovým faktorem nebo důvodem, proč se pro to očkování rozhodnout. To nemá vliv. Já bych možná jenom doplnila, že vlastně by to očkování nemělo nahradit ten pocit - "tak a teď můžu mít nechráněný styk a můžu se chovat promiskuitně" - ale mělo by to jít tak jako ruku v ruce, že? Určitě. Prevence očkováním znamená, že proočkovaná populace je proti nádorovým onemocněním čípku chráněna řekněme sedmdesáti, osmdesáti, devadesáti procenty. Protože etiologický nádor čípku se nepovažuje, že je stoprocentně způsoben těmi viry. Takže ta ochrana proti tomuto nádorovému onemocnění je 70, 80, 90 procent podle materiálů nebo podle studií. Děkujeme. A víme taky, že i tyto viry mohou způsobovat i jiné nádory, nejenom nádory děložního čípku, ale zřejmě je tam určitá souvislost i s nádory ORL oblasti, hltanu, hrtanu, tam kde je podobný epitel, a že by to mohlo mít vztah i k tvorbě kondylomat kolem svěrače konečníku. A stejně tak i u mužů nádory penisu, je to tak? Určitě. Krom prevence nádorů děložního čípku u jedné z vakcín, která se používá v České republice, je i ochrana proti kondylomatům v oblasti genitálního traktu. A určitě je tady i ochrana proti těm nádorům, jak říkala paní primářka, v orofaciální oblasti, kde se nachází dlaždicový epitel. Je tu dotaz na paní profesorku Hrubou od pana Slávka z Prahy: jaký je podle vaší zkušenosti při prevenci rakovinných onemocnění význam a vzájemný vztah ovlivnitelných faktorů, například životní styl, strava, odpočinek sport, preventivní prohlídky, otevřenost, optimismus atd. a neovlivnitelných faktorů, zejména genetické dispozice. Jaká je reálná šance pro odpovědného, optimistického člověka se silnou vůli, avšak s negativní genetickou dispozicí předcházet, případně bojovat s rakovinou. Takže, paní profesorko. Takový výčet zhoubných nádorů je velmi široký a různé zhoubné nádory mohou mít různé preventabilní rizikové faktory. V každém případě je pokládán za nejvyšší, nejvýznamnější rizikový faktor pro nádory kouření, které přispívá obecně ke všem zhoubným nádorům zhruba 30%. Nejsilnější vztah má k rakovině plic, který je vyjádřen. že zhruba ze sta lidí, kteří zemřou na rakovinu plic, tak 90 zemře, protože byli aktivními kuřáky a další 4 zemřou, protože byli pasivními kuřáky. Velký vztah má kouření také k nádorům v dutině ústní a v krku, potom i k rakovině močového měchýře i k té rakovině děložního čípku, to je právě ten asi zbývající výsek do těch rizikových faktorů, jak jsme hovořili předtím, a k celé řadě dalších nádorů, dokonce i u kolorektálního faktoru se prokázalo, že tam kouření má velký vztah. Z těch oblastí genetických, tak to už tady bylo řečeno, že některé nádory mají větší vztah k té genetice, zatímco u jiných ho buď ještě neznáme, anebo je ten vztah volnější. Genetiku ovlivnit nemůžeme, s tím jsme se narodili, buď jsme šťastní, nebo nešťastní podle toho, co nám naši rodiče věnovali a můžeme ovšem ovlivnit ty ovlivnitelné rizikové faktory. K nim patří kromě kouření také výživa, pohyb, aktivní tělesná činnost a samozřejmě i ta psychická vyrovnanost, také máme preventabilní rizikové faktory v pracovním prostředí, které pomocí různých hygienických opatření můžeme významně snížit. Děkuji a ještě paní docentka Foretová. Já jsem jenom ještě chtěla dodat k těm genetickým faktorů, že bych je nebrala tak fatalisticky, protože dneska máme velké možnosti prevence, máme úžasné diagnostické metody a spousta těch nádorových onemocnění, kdy víme, že to riziko existuje, máme ho, víme, jak se máme chovat, podstoupili jsme konzultace, jsme dispenzarizováni v náležitém centru a máme doporučeny preventivní prohlídky, máme obrovskou šanci, že se nás to nádorové onemocnění nemusí v životě týkat, přestože máme velké riziko. Například lidé s vysokým rizikem, dědičným rizikem nádoru tlustého střeva mnohdy při těch pravidelných kolonoskopiích a odstraněních všech nezhoubných přednádorů vlastně, adenomů, které ještě nejsou zhoubné, se dožívají vysokého věku bez karcinomu tlustého střeva, protože ta preventivní opatření jsou velmi, velmi účinná. Proto je důležité o tom vědět zavčas, že se zrovna mě týká takové nebo jiné riziko. Já ještě, ten pan Slávek má takový dodatek: velice vám děkuje za to, že se vlastně může tady tohoto přímého přenosu zúčastnit a moc děkuje za tu komunikaci mezi lékaři a pacienty tady právě tímto způsobem. Takže ten dík patří vám všem, kteří se té dnešní diskuse účastníte. Pojďme k dalším dotazům. Matka karcinom ovaria v 57 letech, v jednom dotazu mi odpověděli, že genetické testy se dělají alespoň při výskytu 2 onemocnění v rodině, na prevence chodím pravidelně 1x ročně, lékařka mi dělá ultrazvuk. Mohu si nechat udělat genetiku nebo ještě nějak posílit prevenci? Beru hormonální antikoncepci, která by měla riziko mírně snižovat, uvažuji, jestli se to dá nějak lékařsky včas podchytit. To je také dotaz asi na docentku Foretovou, možná i k té hormonální antikoncepci, jestli něco můžete říct. Já bych začala možná s tím, že skutečně podle dosavadních kritérií to genetické testování se doporučuje tam, kde je výskyt nádorů vaječníku + ještě další onemocnění nádorem vaječníku nebo prsu v rodině. Ale právě na této konferenci budeme diskutovat úplně nová kritéria, kde bychom chtěli rozšířit genetické testování pro všechny určité histologické typy nádorů vaječníků v podstatě bez ohledu na věk, to znamená i sporadický výskyt, kde v rodině nebylo nic dalšího, žádný další nádor vaječníku nebo prsu. Takže je to úplně nová věc a doporučila bych této paní opravdu navštívit genetické pracoviště, klidně na Masarykův onkologický ústav se objednat, my můžeme probrat celou situaci a domluvit se, jestli u ní je skutečně vhodné testování. Nevím, jestli maminka žije, protože optimální je začít testovat u té pacientky, ovšem pokud maminka třeba nežije, je možné zkusit vyšetřit, genetické testování udělat přímo u ní jako příbuzné prvního stupně. A prevence, tak, jak jsme se už dozvěděli od pana doktora, prevence nádorů vaječníků je mírně iluzorní, takže v tom případě, kdy se prokáže dědičná dispozice, tak se doporučuje preventivní odstranění vaječníku většinou do těch 40ti let věku, protože skutečně časný záchyt nádoru vaječníků je velmi problematický, což by asi doplnil pan doktor Novák. Takže ještě k tomu dotazu, byla tam zmínka o té hormonální antikoncepci. Ano, hormonální antikoncepce je protektivní ochranný činitel, stran vzniku nádorových onemocnění. Je to pravděpodobně tím, že hormonální antikoncepce nám zablokuje hormonálních system a tím v těle není podpora nebo není součinnost nebo není možnost, aby se hormony více projevily, laicky řečeno. Pak tam byl ještě dotaz, co může pacientka udělat pro svoji prevenci. Tak, jak už bylo řečeno, preventivní program na nádorové onemocnění existuje pouze na nádory čípku a přednádorové stavy čípku, na nádory vaječníků zhoubné neexistuje. Pokud by pacientka přesto chtěla něco pro své zdraví udělat více, tak v případě, že je tam nějaká rodinná zátěž genetická, ať už prokázané mutace, které existují, anebo neprokázané, ale to nevylučuje rodinnou zátěž nebo genetiku, kterou my ještě v současné době třeba neznáme dle daných možností, tak je možnost odstranění, preventivní odstranění vaječníků a vejcovodů a tím pacientka bude chráněna, aby nedostala nádorové onemocnění anebo další možností je, pokud bych chtěla investovat do svého zdraví, tak samozřejmě si, krom těch klasických ročních gynekologických prohlídek, zaplatit například vyšetření ultrazvukové nebo vyšetření tumorových markerů, což samozřejmě jsou vyšetření drahá, tak proto je nelze plošně aplikovat na populaci, a tudíž z nich dělat screeningovou metodu, ale pokud by pacientka tuto možnost chtěla využít, tak je možné toto provést a tím jaksi snížit riziko, že by onemocnění nádorovým vaječníku byla postižena, eventuálně nějaké časnější zdiagnostikování než je pouze v rámci ročních prohlídek. Já bych možná jen upřesnila, že nádorové markery jsou myšlené spíše pro už onkologické pacienty, kteří mají zjištěný nějaký nádor a odoperují se, ty nádorové markery klesnou a potom se ten onkologický pacient sleduje. A pokud tyto markery stoupají, tak je to vždycky takové trošku varování, ale u právě nádorů vaječníků je taková trošku výjimka, že. A to nám asi chce říct primářka Petráková. Já bych asi nejdřív si vzala slovo, pak ho dám Lence. Já bych chtěla varovat před odebíráním nádorových markerů jako screeningovým vyšetřením jakéhokoliv nádoru, protože častokrát bývají falešně pozitivní a ty lidi zbytečně vyšetřujeme, zažívací trakt - měli jsme hodnotu stonásobně vyšší, která byla falešně pozitivní jen z důvodu třeba stáze, cholestáze jater, takže nedělejme to, také kouření může dělat pozitivní, kouření, nedělejme to, protože nedává to relevantní odpověď, zbytečně to stresuje lidi. U těch vaječníků ano, děláváme to u té rizikové populace, které mají třeba mutaci, ale to není prevence, to už je odhalení nádorového onemocnění a úplně ne zavčas. Je to jedna z metod, které se dělají a ještě předám tedy slovo genetikovi. Já bych jen řekla, že empirické riziko onemocnění u této ženy, že by mohla mít karcinom vaječníku, je asi čtyřnásobné ve srovnání s ostatní populaci, pokud maminka měla karcinom vaječníku. Ten postup by byl asi takový, že bych skutečně doporučila genetickou konzultaci, eventuálně genetické testování. A v případě, že by byla odhalena mutace v těch rizikových genech, tak by byla vysoce riziková, bylo by to potvrzeno jako dědičná dispozice a pak by bylo skutečně velmi důležité se rozhodnout i pro preventivní operaci, protože to je ta jediná možnost, jak se chránit před tím vysokým rizikem onemocnění. A pokud by neměla zjištěnou mutaci, zůstane jí čtyřnásobné riziko a pak se má možnost rozhodnout jak dál, jak dál bude postupovat v prevenci a co všecko zařadí do toho preventivního vyšetřování, ale je to samozřejmě komplikované. To bych jenom tady zdůraznila, že někdy vlastně ten negativní výsledek toho genetického vyšetření neznamená, že ta mutace neexistuje. Takže vyšetřuje se prostě z těch údajů, které pacient nebo ještě vlastně ten zdravý klient udává o své rodině, tak se vyšetřuje nějaká ta předpokládaná mutace, ale někdy se stane, že vlastně ta mutace zjištěna není, ale přesto tušíme z těch rodinných údajů, že by tam nějaké zvýšené riziko mohlo třeba být. Takže negativní výsledek neznamená, že ten klient nemá žádné riziko. Je to tak? Přesně tak, jak říkal pan doktor Novák. Testujeme v současné době třeba pro toto riziko 2 geny, ale víme, že existují i další geny, třeba méně rizikové geny než ty BRCA1 a 2. Pokud testujeme pacientku a je negativní, tak můžeme říct nenašli jsme žádnou chybu v těchto genech, ale nejedná se o vyloučení dědičného rizika. To riziko pro příbuzné může být nadále zvýšené. Takže to je ten zásadní závěr. Někdy to je také proto, že ještě vlastně všechny ty geny ani neznáme a na jejich objevení se čeká. Takže to je také další ještě možnost. A jak už předtím vzpomenula docentka Foretová, začíná se testovat nejlépe od toho onkologického pacienta a vlastně ta mutace, ta změna, která se najde v jeho genetické výbavě, ta se potom hledá u těch zdravých bezpříznakových příbuzných. Je to tak, že? Ano, to první testování je nejlepší, pokud je to možné tedy a žije ten pacient, u toho nejrizikovějšího pacienta a jedná se o to najít tu rodinnou mutaci, protože ty geny jsou velké, jsou to tisíce změn, které tam mohou být a každá rodina může mít svou vlastní rodinnou mutaci, může mít úplně jinou mutaci než nějaká další rodina. Takže když se najde tady tato mutace, pak je velmi jednoduché testovat všechny příbuzné, už je to jednoduchý, krátký a levní test, říká se tomu prediktivní testování té rodinné mutace. A je to nabízeno paušálně v těch rodinách, kde to je potvrzeno jako dědičný nádorový syndrom. Ještě bych možná upozornila na to, že takové testování není vůbec jednoduchá věc a že někdy vlastně trvá třeba i několik měsíců, než dostane třeba ta pacientka výsledek. Ano, určitě, vždycky informujeme, že to bude nějakou dobu trvat. Několik měsíců většinou trvá, než vyšetříme ty velké geny. Ta vyšetření jsou vlastně velmi drahá, ale v indikovaných případech jsou hrazená pojišťovnou, takže není nutné si v indikovaných případech nic platit. Vyšetření, pokud samozřejmě dospějeme k tomu, že to je indikované v rodině, že to je riziková rodina, je to hrazeno pojišťovnou. Řekla bych, že velmi drahá, tak trvá to několik měsíců to zjistit, tak samozřejmě to něco stojí, ale ve srovnání třeba s náročnou léčbou onkologických pacientů zase to není nějaká závratná suma a prediktivní testování té známé mutace je velmi levné. Ano, to je pravda. Náročná léčba, to znamená třeba i 100 000 za měsíc, abyste věděli, jaká čísla tady tady vlastně používáme. Přistoupíme k další otázce. Ano, je tady další dotaz, který v podstatě navazuje na to, co paní docentka Foretová teď tady říkala, že to genetické testování trvá mnohdy i několik měsíců a paní Lenka se ptá, jak dlouho trvá výsledek genetického testu, konkrétně na rakovinu vaječníků. Tak to jsme říkali, že to je většinou několik měsíců, informujeme pacientky, že to tak asi bude trvat, takže jakmile bude výsledek, že je budeme informovat a nelze říct paušálně, jestli to bude jeden měsíc nebo tři nebo čtyři. Každé to vyšetření je trošku jiné, trvá jinou dobu. Jana z Prahy slyšela, že rakovina prostaty se neléčí, jen se sleduje, ptá se, zda je to pravda. Paní doktorka Matoušková bude vědět. Je to samozřejmě jedna z léčebných možností pro časná stádia onemocnění, kdy v podstatě pacient na základě nám dostupných prediktivních znalostí o tom, jakým způsobem se může nádorové onemocnění chovat, vybíráme s pacientem, podotýkám s informovaným pacientem, nejlepší léčebnou modalitu konkrétně šitou na míru pro něho a volíme mezi radioterapií, mezi chirurgickou léčbou, anebo sledováním. Nicméně to sledování upřednostňujeme přece jenom u pacientů s vyšším věkem, s nižší pravděpodobností generalizace onemocnění, takže ano, je to jednou z léčebných modalit u dobře informovaného pacienta, který chápe i rizika tohoto postupu. Vždycky je potřeba zvážit to riziko, co vlastně pro toho pacienta je to nejlepší a co mu přináší nejvíce třeba komplikací a problémů v životě, jestli osmdesátiletý pán má časný karcinom prostaty, tak zřejmě zemře na něco možná úplně jiného. Tady je otázka vůbec samotného vyšetření PSA a stanovení té diagnózy, jestli je opravdu naší snahou v 80ti nebo v 75ti letech stanovovat časnou diagnózu v případě, že pro toho pacienta speciálně u karcinomu prostaty, který má zcela zvláštní a ojedinělé biologické chování, dokážeme něco udělat. Děkujeme za odpověď. Další dotaz: můj otec 60 let je po operaci zhoubného nádoru na frontálním laloku, nyní chodí na ozařování a je na medikaci. Po operaci se mu změnila povaha k horšímu, je více vznětlivý, často mě uráží a své vnuky napomíná poměrně agresivním hlasem i za maličkosti, které by jiný člověk jen přešel. My mu to pořád říkáme, ať je klidnější, ať to nekomentuje, ale stav je stále stejný. Je nějaká prognóza, jestli se to bude zhoršovat či zlepšovat a s tím souvisí ještě jedna otázka: pomohla by mu nějaká psychoterapie v rámci komplexní onkologické léčby, případně byla být dostupná i pro nás, rodinné příslušníky, kteří se s tím vyrovnávají? Tak už se dostáváme pomalu od prevence k léčbě čili tam, kam jsme nechtěli se dostat, ale dotaz je tady, tak já prosím paní primářku Petrákovou. Dotaz byl, jestli se to bude zhoršovat, těžko odhadnout, je to už určitě důsledek léčby, takže je to vlastně věc, kterou nelze moc ovlivnit. Jestli navštívit psychologa - určitě, já si myslím, že se dá aspoň změnit přístup věci, když nezměním věc, dá se změnit přístup k věci. Otázka, jestli by pomohla psychofarmaka, také to stojí za konzultaci, ale to je určitě důsledek operace hlavy. Já si myslím, že když to je ve frontálním laloku čili v čelním laloku, tak je velmi pravděpodobné, že to je následek léčby a vlastně ten pán za to nemůže čili je zbytečné mu říkat: musíš se zklidnit a takhle to s tebou nejde. Prostě on za to nemůže a může jenom velmi těžko korigovat asi své chování, ale určitě návštěva psychologa by nemuselo být od věci, mohla by spíš pomoci. Dotaz Denisy: má už 2 týdny zvětšené lymfatické uzliny na krku, 3 na levé straně a 1 na pravé, jsou hmatatelné a dost velké, krev jí vyšla dobře, je jí 15 let, ptá se, zda je to normální. Zvětšené uzliny nejsou normální, ale samozřejmě nemusí to být vůbec zhoubné onemocnění lymfatických uzlin, protože lymfatická uzlina je filtr čili my nevíme nic, jestli měla zánět krku, jestli má zubní kaz nebo jakoukoliv infekci, protože všechny infekce v oblasti hlavy a krku se drénují přes krční lymfatické uzliny. Pokud jsou ty uzliny zvětšené, ale nebolestivé, nejsou pohyblivé vůči spodině a říkám na pohmat nebolí a v průběhu 10-14 dnů nevymizí, tak pak by měla jít dívenka ke svému obvodnímu lékaři na další testy, které vyloučí jiné onemocnění. Nemusí to být nutně lymfom, je to jedna z nejčastějších příčin zvětšení krčních uzlin na krku a těch důvodů je minimálně 50. Přesně tak. Ten nádor je až poslední. I různé infekční choroby přenášené třeba zvířaty, že, nemoc kočičího škrábnutí a podobně. Od andulek, přes kočky, přes všechno možné, obyčejné banální záněty, všechno může způsobit zvětšené uzliny. Paní Alžběta se ptá, jak je to s rizikem vzniku nádoru prsu při užívání hormonů v přechodu, je jí 68 let a stále hormony bere, moc jí pomáhají, bylo jí velmi zle, děkuje za odpověď. Tak primářka Petráková. Záleží na tom, jak dlouho je hormonálně substituční léčba užívaná. Pokud je to nad 5 let, tak to riziko se zvyšuje a je to hlavně v případě, že užívá kombinovanou hormonální substituci, to znamená kombinaci gestagen a estrogen. V případě, že má dělohu, není po hysterektomii, tak asi užívá kombinovanou, to znamená pokud užívá více jak 5 let, tak musí počítat s mírně vyšším rizikem vzniku karcinomu prsu. A potom je možná na zvážení místo hormonální léčby zkusit nějaké preparáty ze sóji nebo z čeho to je, pane doktore. Jsou přírodní fytoestrogeny, které jsou obsaženy hlavně v sóje. My většinou pacientkám jako první volbu doporučujeme tyto přírodní fytoestrogeny, pokud tam není efekt, tak pak přecházíme na klasickou hormonální léčbu. To riziko je, jak řekla paní primářka Petráková. Já bych ještě chtěla říct, že to není léčba, to je substituce. Děkujeme. Paní Anna slyšela, že na Žlutém kopci na Masarykově onkologickém ústavu dostaly chemoterapii i těhotné ženy, neublíží to plodu? Čeká miminko, je ve 27. týdnu těhotenství a má jít na biopsii prsu, protože tam má bulku a na ultrazvuku se jim to nelíbilo. Opravdu se narodí zdravé dítě, neublíží chemoterapie? V současné době jsou data na to, že lze podat bezpečně chemoterapii u těhotných žen od druhého trimestru, to znamená začátkem druhého trimestru. Studie jsou samozřejmě retrospektivní, to znamená děti, které se narodily ženám, které chemoterapii dostaly, nebylo prokázané, že by byly poškozené, možná jsou menší váhou, ale narodí se normální, samozřejmě může být porucha, ale ta může být i u zdravých žen, ale není tam rozdíl mezi zdravou populací a ženami, které byly léčené chemoterapií. Ale vlastně na to nemáme možná tak úplně ještě data, protože třeba těm dětem je dneska nějakých 20 let třeba nebo 30. Ale děti jsou zdravé. Můj otec u vás podstoupil 2 zákroky na odstranění zhoubného nádoru na obou ledvinách, chtěl bych se zeptat, zda na výskyt těchto nádorů nádory má vliv dědičnost a kdy případně začít s preventivními prohlídkami, pan Michal. Paní doktorka Matoušková. Ano, nádory ledvin, pokud jsou takovéhoto charakteru, tak mohou být spojené s dědičnými syndromy. Takže určitě může mít u polycystických ledvin výskyt prokazatelný a pacient by měl být dostatečně sledován. Pokud se podaří u těchto pacientů udělat resekční výkony, což je naším cílem, aby neskončil bez ledvin a na umělé ledvině, tak je to samozřejmě velmi dobře. Ale v průběhu dalším musí být sledován, protože to riziko je stále vyšší a vyšší pro pacienta, který už takto ošetřený tumor ledvin měl. Děkujeme za odpověď. Jaké jsou nejrizikovější nádory u malých dětí, na co si dát jako zodpovědný rodič pozor? Primářka Bajčiová. Nejčastějším, ani tak ne nádorem jako zhoubným onemocněním, jsou leukémie, akutní lymfoblastické leukémie. Takže tam, jak už jsem říkala, ani jeden z dětských typů nádoru není preventabilní z toho důvodu, že my nevíme, co tyto nádory způsobuje čili nemůžeme udělat žádné nějaké konkrétní opatření. Druhým nejčastějším typem zhoubných nádorů jsou nádory mozku a míchy čili nádory centrálního nervového systému. Na třetím místě jsou zhoubné lymfomy čili onemocnění lymfatických uzlin a pak jsou už takové ty typické nádory malinkých děti, takzvaný neuroblastom, který může být kdekoliv v těle, nádory ledviny, nádory měkkých tkání, nádory kostí a podobně. Takže ty typy nádorů, děti nemají, respektive většinou nemají karcinomy, oni mají úplně jiné typy nádorů a jak už jsem říkala, ty příznaky jsou naprosto nespecifické čili dávat na to své dítě pozor, vyjít mu vstříc svým vlastním způsobem a modifikací chování, dodržovat všeobecné zásady zdravého životního stylu, ale nic víc dělat nemůžeme, protože my nevíme příčinu. Kdybychom viděli příčinu, můžeme odstranit tuto příčinu a pak by ty děti a tímto typem onemocnění netrpěly, ale vzhledem k tomu, že většina nevíme příčinu, tak jenom všeobecné zásady, nic konkrétního. Paní primářka Foretová doplní. Ještě bych chtěla říct, že některé nádory u dětí mohou být dědičného původu, paní primářka sleduje takové rodiny, kde jsou určité dědičné syndromy, vzácný dědičné syndromy, kde se mohou vyskytovat opakovaně nádory v dětském věku, ale i nádory u dospělých příbuzných a tam je nesmírně důležité diagnostikovat tyto syndromy včas a dispenzarizovat rizikové už od dětského věku. Ano, to jsou, takový typický nádor dětského věku je třeba nádor oka, retinoblastom, který může být dědičný, může být i sporadický, ale i dědičný, to už se většinou ví, že dítě se narodí z takové rodiny, takže tam je ta prevence už vlastně prenatálně, když je žena gravidní. A sledujeme, že v posledních několika letech se centralizují děti z rodin, u kterých je potvrzený ten predispoziční nádorový syndrom, nějaká genetická zátěž v rodině, tak sledujeme tyto děti, protože třeba u těch predispoziční syndromů které se vážou se nádorem střeva u dospělých, tak třeba malé dítě může mít zhoubný nádor jater, třeba hepatoblastom, což je typický nádor jater malého věku, ale to jsou extrémně vzácné případy. Děkujeme. Další dotaz. Dotaz pana Dušana: mamince vzali ledvinu a zhruba po 2-3 letech jí na té druhé našli nádory a s bratry se chce zeptat, zda by v této situace byla možnost, aby některý z nich mamince ledvinu daroval. To jsme se zase dostali někam do léčby. Paní doktorka Matoušková si s tím poradí. Samozřejmě, že se musí pokusit otestovat příslušným genetickým vyšetřením, zda tam funguje kompatibilita v rámci HA systému, a pokud bude, tak nepochybně bude mamince ledvinu darovat, ale je to samozřejmě věc, která už jde trošku mimo rámec toho, o čem si povídáme. Takže nepochybně ano, dá se vyšetřit, je možné tam to dárcovství zvážit. Děkujeme. Také to nemusí být ale zhoubný nádor, to tady vlastně z toho není jasné, že. Možná se to bude třeba řešit jenom nějakou částečnou resekcí, že. Přesně tak. Dotaz přímo na tebe, Milano. Je lepší virtuální kolonoskopie, nebo ta klasická? Moc se bojím, nechci tam jít, ale kvůli rodinné zátěži mi byla doporučena. Ptá se pan Pavel. Já jsem gastroenterolog, takže samozřejmě lepší je ta klasická, ale lepší je proto, že vidíme vlastně skutečný obraz sliznice ve zvětšeném na obrazovce. Můžeme odebrat vzorky, můžeme odstranit polypy, to znamená, že už ta diagnostická část může mít v sobě zahrnutou i terapeutickou část. Je možné dát pacientovi injekci, analgosedaci před tím výkonem tak, aby ten výkon prostě dobře zvládl. Virtuální kolonoskopie to je trošku zase něco jiného, protože jednak je tam dávka záření, potom vlastně se počítačově skládá ten celkový obraz, a pokud je podezření na nějaký polyp, tak při té virtuální kolonoskopii se ten polyp nemůže odstranit. To znamená, že následuje stejně kolonoskopie. Co bys chtěla k tomu dodat? Já bych chtěla doplnit, ať se nebojí kolonoskopie, protože já jsem tady u paní primářky byla na ní 2x a můžu říct, že radši půjdu 2x na kolonoskopii než jednou k zubaři, že si fakt nic nepamatuji, že to bylo opravdu bez problému. Tak vidíte. Další dotaz nám poslala paní Kateřina, chce se zeptat... Pardon, já se omlouvám. Paní doktorka Matoušková. Já jsem chtěla doplnit, že totéž se týká, o čem jste mluvila, paní primářko, virtuální cytoskopie, je to úplně přesně stejný problém, nenahradí to ten pohled a možnost odběru tkání. Určitě nechceme zpochybňovat radiodiagnostické metody, jsou výborné a v mnohém nenahraditelné, ale zrovna tady u těch dutých orgánů ta parketa je prostě naše. Takže pojďme k dotazu paní Kateřiny, chtěla se zeptat na názor ohledně vysokodávkovaného infuzního podávání vitamínu C, je po operaci prsu, začala chodit na chemoterapii, zatím byla na první, má jich mít celkem 6, chodí po 3 týdnech a je jí 35 let. Tak a už jsme zase v té léčbě, kde jsme nechtěli být. Tak primářka Petráková. To si asi vezmu já, protože já bych jen chtěla zdůraznit, že opravdu vysokodávkovaný vitamin C neprokázal žádný protinádorový efekt. V současné době ještě běží nějaké studie, výsledky tedy nemáme, ale to na čem se staví a propaganda vysokodávkovaného vitaminu C je nepodložená. Takže nevzdávat se klasické léčby, která výsledky má, nekombinovat s vitaminem C, s vysokými dávkami, protože může být problém, měli jsme problémy - ledvinové selhání - a držet se té klasické léčby. Já myslím, že totéž platí i pro další třeba nějakou alternativní, takzvaně alternativní, léčbu nebo potravinové doplňky, které nejsou prokázané, účinek není prokázaný klinickými studiemi. Takže je lepší se prostě držet toho, kde ty výsledky jsou a tu léčbu absolvovat tam, kde můžeme od toho očekávat nějaký efekt a víme, jaké to má nežádoucí účinky a co to přinese, než prostě sázet na něco nepodloženého. Paní Anežka z Mikulova se obrací přímo na paní primářku Bartoňkovou a ptá se, zda je lepší mamograf nebo ultrazvuk a je tu ještě druhá část této otázky: když statistiky uvádějí, že počet úspěšně léčených nádorů prsu stoupl jen díky prevenci, neměl by se mamograf dělat častěji než po 2 letech? Odborná společnost radiologické doporučuje, aby ultrazvuk bylo upřednostňován u mladých žen a máme na mysli skupinu žen pod 40 let, zatímco u žen přes, které mají 40 a více let se doporučuje mamografie, a to z toho důvodu, že právě tyto metody jsou výtěžnější, ten ultrazvuk u mladších žen a mamografie u starších žen, to znamená více ten lékař-radiolog při vyšetřeních pozná, jestli je tam nějaká choroba nebo ne. A to druhé? Zda by to nemělo být častější než ty 2 roky. Ne, nemělo by to být častější, to záření, které ta žena obdrží při mamografickém vyšetření, sice je nějaké, ale není tak vysoké, jak se o tom pořád mluví a některé žen odmítají chodit na mamografii právě kvůli tomu záření. Já tady musím říct, že to záření je zhruba takové nebo ta dávka, kterou obdrží při mamografii, zhruba takové jako dostane každý z nás ž životního prostředí, ať je míněno třeba kosmické záření nebo radon atd. za 2 měsíce, to znamená za 2 měsíce dostaneme takové záření, jaké dostaneme při mamografii. Z toho vidíte, že ta dávka, kterou obdržíme na prsa je prostě minimální, je velmi malá, takže není třeba se tohoto obávat, ale přesto doporučujeme jenom jednou ročně. Když si uvědomíme, že ta žena od 40ti let by mohla chodit do, já nevím, 100 let, tak je to nějakých 40,50 mamografií třeba jednou za rok preventivně a to už potom ta dávka narůstá, sčítá se, že, takže je zbytečné chodit častěji než jednou za rok. Děkujeme. Já bych ještě chtěla protestovat proti tomu, že lepší výsledky jsou jen díky screeningu, jsou i díky léčbě. A je to o tom, že v současnosti ty ženy žijí s metastatickým onemocněním, to znamená s přítomností nádoru, 2x tak dlouho jako ženy před 10ti lety. A dokládá to i prevalence, to znamená počet žijících pacientek s přítomností toho nádoru, která je daleko vyšší jako byla v minulosti, není to jen incidence. To ano, ale myslím statistika z Institutu biostatistiky a analýz, že jsou zachyceny jako častěji časná stádia. To určitě, to určitě, nezpochybňuji prevenci, určitě prevence, prevence, prevence. Prostě prevence je potřeba, mammografie jsou potřeba, protože to, co se dá vyhmatat rukama, tak to je pozdě, větší velikosti, obzvlášť v prsou o velikosti 4 třeba, tak to může být problém, ale mamografie je určitě potřeba, neměly by se ženy toho bát, že je tam záření nebo že je to bolestivé, protože musí dojít k takovému stlačení vlastně prsou, aby se ta zhuštěná tkáň prosvítila, ale dá se to vydržet. Mají nějakou souvislost hemoroidy a nádory konečníku? Nemají. Tak to bylo velmi stručné. Už 10 let spím 3 hodiny denně a cítím se dobře, škodím si tím? Ptá se Petra z Prahy. Já myslím, že to je velmi individuální. Myslím, že to byl Churchill, kdo si chodil lehnout vždycky po obědě ve 2 hodiny a říkal, že ve světě se nic neděje v tuto dobu. Takže každý potřebujeme spát různě dlouho, někomu stačí 4 hodiny, někdo potřebuje 10. A pokud se paní cítí dobře při 4 hodinách, tak jenom jí to závidím. Mohu absolvovat onkologické preventivní vyšetření i jako těhotná? Popřípadě v jakém časovém odstupu od porodu nebo kojení. Ptá se paní Alena. Paní doktorka Augustinová. Měli jsme na preventivní ambulanci ženy, které byly třeba těsně po porodu nebo měli jsme tam i na začátku těhotenství a v tom případě ji nezatěžujeme rentgenem. I všechny ostatní metody může absolvovat bez rizika. Já bych možná doplnila, že vlastně vaše ambulance, to jsou trošku takoví jako jiní klienti, protože jsou to placené preventivní prohlídky, že. Jak to je vlastně organizované, paní doktorko, čili kdo tam nejvíce chodí? Je to zajímavé. Já jsem si myslela, že to budou třeba lidé starší po šedesátce, ale chodí nám tam třeba i dvacetiletí, pak je tam velká skupina lidí, kteří už si pořídili všechno, třeba druhou, třetí manželku, žijí bio a prostě chtějí udělat pro sebe něco navíc. Je to fajn. A potom tam chodí lidé, kteří třeba mají někoho v rodině, vyskytl se nějaký zhoubný nádor u jejich blízkých příbuzných nebo u kolegů v práci. A co mě překvapuje, že k nám, ne úplně nevýznamně, chodí i onkologičtí pacienti, kteří absolvovali onkologickou léčbu někde, nemyslím tím na Masarykově ústavu, ale někde jinde a přijdou si zkonzultovat, zaplatí si tuto preventivní prohlídku. A také to jsou, myslím, někteří, kteří dostanou třeba poukázku k Vánocům jako dárek, že, aby něco udělali pro své zdraví. Ano, to je hodně dobře, že když třeba pro své rodiče uvažujeme, co bychom jim koupili, tak je to dobrý dárek, je to výborný dárek třeba pro partnera a co oceňuji hodně, že přibývá firem, které pro svůj třeba management nebo pro své dobré pracovníky předplatí vlastně ty preventivní prohlídky. A potom je hodně dobře, že jedna pojišťovna, 211, vlastně svým klientům toto nabízí, že to vlastně jim hradí. A pokud si to někdo chce zaplatit, kolik teď stojí ta preventivní prohlídka? Je to kolem 5 000. Takže k Vánocům pro dědečka, pro babičku papuče a k tomu poukázku na 5 000. Vždyť si vezměte - to je jedna dobrá večeře pro rodinu třeba, že. To zase není tolik. Já se s tím někdy setkám, že mají pocit klienti, že vždyť oni zaplatili 5 000, že mají pocit, že to je hodně. A že za těch 5 000 už tedy by měli mít úplně veškerý servis sakumprásk a vůbec si neuvědomují, jak třeba některá ta vyšetření jsou finančně nákladná a že třeba jenom ta kolonoskopie, vlastně sice pojišťovnou je hrazených asi 2 000, ale támhle za Mikulovem to stojí 8 000, že a lišíme se jenom cenou práce lékaře a sestry. Takže ty přístroje, na to musíme vydělat, my stejně jako ti Rakušané třeba. Já bych jenom chtěla doplnit, že vlastně veškeré informace týkající se těch preventivních onkologických prohlídek, které děláme v Masarykově onkologickém ústavu, tak najdete na našich webových stránkách www.mou.cz, jsou tam veškeré dispozice, veškeré informace, které k tomu potřebujete, včetně kontaktu v sekci prevence. Můžete se tam přímo i online objednat, online objednat i ten dárkový poukaz. Takže až budete mít čas, tak se podívejte na webové stránky Masarykova onkologického ústavu a tam se o té prevenci skutečně dozvíte maximum. Děkujeme za informaci. A stejně tak máme v ústavu onkologické centrum, kde je možné získat informace o onkologické léčbě a spoustu informací o nežádoucích účincích a o výživě a je možné se ptát přes internet, zavolat, přijít osobně atd., že? Je to přesně tak. Funguje tam také bezplatná nádorová telefonní linka, můžete zeptat také přes internet a my vám garantujeme, že do 3 dnů vlastně ty odpovědi dostanete od nás písemně, protože jsme nakontaktováni na odborníky z celého našeho ústavu, kteří podle svých odbornosti na ty dotazy odpovídají. Koneckonců většina lidí, kteří tady teď s námi sedí, tak na ty dotazy z Masarykova onkologického ústavu také odpovídají. Tak nám ještě řekni ten telefon, když jsme to nakousli. 822 222 222. Děkujeme a máme ještě nějaký dotaz? Máme tady poslední dotaz, ptá se paní Naděnka, je rok po operaci a resekci zhoubného nádoru ledviny prvního stupně, může se nádor opět někde vytvořit i s metastázemi? Paní doktorka Matoušková. Děkuji za krásnou otázkou. Předpokládejme, že pokud to opravdu byl nádor ve stádiu 1, tak by se tento nádor měl jen sledovat, respektive pacientka. Může se stát samozřejmě, že dojde k výskytu nádorového onemocnění buďto v postižené, nebo ve druhé ledvině, nicméně ta pravděpodobnost je malá a u pacientky můžeme v tomto onemocnění a v tomto stádiu považovat za dostatečné, pokud bude jenom sledována a žádnou další léčbu nebude vyžadovat. Já jsem teď načetla ještě další dotazy, které nám v průběhu té naší diskuse přišly, takže pojďme zodpovědět ještě je. Často trpím zácpou a pak mi krvácí konečník, čerstvá krev, mohu si udělat test na krvácení do stolice, nebude to mít pozitivní výsledky na kolonoskopii, věk nemám, je mi 40 let. Tak určitě si nemáte udělat test na okultní krvácení, protože ten test vám žádnou jinou informaci nedá, než to že tam je krev. Test, který se dělá, to není žádný test na rakovinu, to je test na přítomnost krve ve stolici. A ve vašem věku je nejlepší, když tu krev ve stolici vidíte, tak do 2 dnů vás viděl lékař, protože pokud je skutečně ten zdroj krvácení někde na svěrači konečníku nebo tam někde dole, tak se to může velice jednoduchým vyšetřením zjistit. Když přijdete k lékaři za měsíc, tak můžete mi hemeroidy, ale také můžete mít nějaký jiný nález, třeba 15 cm od toho konečníku, takže chtělo by to navštívit lékaře. A pokud je potřeba, tak v tomto případě to není vlastně preventivní vyšetření, ale je to vyšetření pro přítomnost krve ve stolici, je indikována i kolonoskopie. Je známá příčina leukemie? Da se jí nějak předcházet? Tak to asi primářka Bajčiová, ta má nejvíc leukemie v ruce. Zrovna leukemii ne, ale mají to děti nejčastěji a příčina není známá. Jednoznačná příčina, kterou můžeme určit, není známá. Jsou samozřejmě typy leukemie, které už potom, když dítě tu leukemii má, tak tam zjistíme určité genetické faktory ve smyslu různých mutací, změn nebo prostě chromozomálních změn v rámci toho leukemického klonu, ale jako příčina, že moje dítě má leukemii, protože měl někdo něco v rodině nebo že mělo tu chřipku nebo něco podobného, tak takováto jednoznačná příčina není. Jsou zase genetické určité predispoziční syndromy, u kterých jsou leukemie nejčastější, ale to je opět velmi vzácné. Paní profesorka Hrubá chtěla doplnit. Ono těch leukemií je celá škála a u některých zejména ta akutní myeloidní leukemie, která je myslím u dětí nejčastější, ne, tak u jednoho typu leukemie je známý vztah ke kouření pasivnímu, když ty děti jsou tedy exponovány v kuřáckých rodinách, tam bývá ten výskyt 2x-3x častější než u dětí z nekuřáckých rodin. Děkujeme za doplnění. Co si myslíte o paleodietě, popřípadě i jiných dietách, o kterých se tvrdí, že mohou být jako prevence proti různým rakovinám. Ptá se pan Hugo. Tak toho se tedy chopím já. Tak prosím. Tady o těch dietách, paleodietách a tak, si nemyslím vůbec nic prospěšného. Ta naše strava by měla vypadat asi trochu jako kolem Středozemního moře. To znamená, měli bychom mít ve stravě více ovoce a zeleniny, v době té přirozené zralosti, měli bychom mít více drůbeže, více ryb a méně červeného masa. Měla by ta naše česká kuchyně být trochu méně tučná, prostě takové ty zabijačky, svíčkové, bůčky a tak podobně, toho bychom se měli vyvarovat. Neznamená to, že už nikdy si nemůžeme dát třeba jelítko nebo nemůžeme už nikdy jít na tu zabijačku, ale asi by to mělo být opravdu výjimečně, jenom tak ve svátek, jednou za rok. Takže to je ta dieta pro prevenci nádorového onemocnění a nic dalšího vlastně není potřeba, nějaké omezení. Rozhodně není potřeba žádná makrobiotika, není potřeba žádná přísná vegetariánská dieta, ta zrovna třeba u dětí je nevhodná. Takže strava by měla být plnohodnotná, měla by obsahovat všechny živiny, ale měli bychom trošku omezit tedy ty tuky ve stravě. Ví se, že třeba, kdy jsme tady mluvili o nádoru tlustého střeva a konečníku, tak v japonské populaci za posledních 30 let asi 3x stoupla spotřeba tuku a také narostl počet nádorů tohoto onemocnění. Takže zřejmě i ty tuky tam hrají prostě nějakou roli. Paní Kristýna nám děkuje za přenos a ptá se, zda se bude opakovat častěji. Tak určitě se bude opakovat minimálně za rok, ale mám pro vás dobrou zprávu, vlastně tato akce měla teď zahájit takové cykly, každou první středu v měsíci od 4 hodin budete moci se ptát konkrétního lékaře na tu konkrétní problematiku. Takže jednu středu bude odpovídat jenom docentka Foretová, pak tam bude paní doktorka Matoušková, další první středu v měsíci bude odpovídat primářka Bajčiová. Seznam všech těch těch programů, kdy co bude, najdete na webových stránkách www.mojemedicina.cz. Tak a to byl už tentokrát skutečně poslední dotaz, který nám přišel online. Tak já jsem zeptám, jestli ještě naši hosté, naši lékaři, jestli nám by nechtěli doplnit třeba to dnešní vystoupení, jestli jste si na něco nevzpomněli, co bychom měli zdůraznit nebo co třeba jsme neřekli dobře. Tak pokud tomu tak není, tak já vám všem děkuji. Paní doktorka Nováková ukazuje, že ještě 3 dotazy, ale mně se tady zatím žádný z těch dotazů nezobrazuje. Chviličku počkejme. Já jenom bych ještě zopakovala to telefonní číslo k nám do onkologického informačního centra, protože si nejsem jistá, jestli jsem ho řekla správně. Je to: 822 222 322. Je to bezplatná nádorová linka, která odpovídá v podstatě díky tomu, že tam sedí zkušená sestra, tak na takové obecné informace týkající se onkologických onemocnění. Není zaměřená pouze na jedno onemocnění, ano? A mně už se zatím načetly ty 3 dotazy, takže pojďme rychle k nim. Můj gynekolog mi odmítá vyšetřit prsa při preventivní prohlídce. Má to dělat, nebo ne? Ptá se paní Marcela. Tak co, pane profesore, jak to tedy je? Součástí gynekologického vyšetření by mělo být i vyšetření prsou. Já tedy musím říct ale, že dříve taková ta starší generace gynekologů moc nebyla zvyklá na ta prsa sahat, že? To je spíš věc až posledních 20ti let. Máte zcela pravdu. Dříve prsa byla, nevím, jestli to řeknu dobře, tabu, protože se o ně starali gynekologové, chirurgové, onkologové a ta péče, si myslím, neměla takový jednoznačný řád, jako má v současné době. Proto tento názor dříve mohl být. Ale tak, jak jsme tedy říkali, má smysl, aby se žena naučila vyšetřovat svá vlastní prsa, protože pohmatem vlastně ten gynekolog tolik možnosti nemá, jak správně najít nějaké drobné ložisko, že? Určitě z vlastní praxe můžu říct, že palpačně podařit vyhmatat nějaké drobné ložisko, to je bez šance. Bavíme se jako o ložisku třeba 5mm, že, to jsou ta časná stádia, která bychom chtěli. Takže největší záchyt i třeba z ambulance, co můžu já říct, tak je opravdu pacientka, že přijde sama a opravdu si nahmatá, než že by se objevilo nebo zjistilo při té jednoroční gynekologické prohlídce, tam ta výtěžnost je rozhodně menší, samovyšetřování. Přesně tak. Slyšela jsem, že se dají testy na krev ve stolici koupit i v lékárně. Mají stejné výsledky jako ty od lékaře a odkdy mám nárok u lékaře na tento test? Je mi 40 let. Tak s testy na okultní krvácení, takzvané skryté krvácení, je to trošku složitější, protože v minulosti jsme používali takzvané guajakové testy. To byla taková papírová psaníčka a vlastně 3 dny po sobě ze 2 různých míst stolice se bral vzorek. Dnes už se od těchto testů upouští a už by se ani moc používat neměly. A dnes používají jak praktičtí lékaři, tak i gynekologové, kteří se zapojili vlastně tady do toho preventivního programu, používají imunologické testy, kde je buď monoklonální, nebo polyklonální protilátka. A ty jednodušší testy jsou na bázi takového jako papírku, který se namočí vlastně do té odběrové zkumavky, kam dáváte vzorek stolice, a do toho se ten papírek namočí a vlastně odečte se výsledek, buď tam je ta krev, nebo tam není. A potom jsou takové ty přesnější, které se dávají do analyzátoru, kde se zase tím analyzátorem zhodnotí, jestli teda je krev, nebo není, a případně číselnou hodnotou, kolik té krve tam je. A ty nejpřesnější testy, které třeba používáme u nás na ústavu, tak to jsou testy, kdy je potřeba mít za milion koupený analyzátor a dostáváme číselnou hodnotu. To znamená, že i když si v lékárně koupíte nějaký test, tak je skutečně potřeba, aby vám ho někdo ale dokázal odečíst, aby prostě ten test, aby dával nějakou validní informaci. Chtěla bych jenom upozornit na to, že ty testy vám můžou dát jenom takovou informaci, jakou můžete čekat za 50 Kč. To znamená můžou být také falešně pozitivní i falešně negativní a rozhodně jako negativní test neznamená, že je všechno v pořádku, že nemáte nádor a pozitivní test zase neznamená, že nádor máte. Prostě znamená to jenom to, že tam je stopa krve a ten pacient by měl být dále došetřen. Protože náš přímý přenos měl trvat hodinu a půl a ta právě teď uplynula, těch 90 minut, skutečně a navíc to byla opravdu poslední odpověď na poslední dotaz, takže já myslím, že je na čase se rozloučit. Tak tedy dobře. Všem chceme moc a moc poděkovat za to, že odpovídali na dotazy lidí, kteří sledovali naše vysílání. Já moc děkuji paní doktorce Bajčiové, paní doktorce Augustinové, paní doktorce Matouškové, paní profesorce Hrubé, paní primářce Petrákové, paní docentce Foretové, panu doktoru Novákovi a paní primářce Bartoňkové a samozřejmě paní doktorce Milaně Šachlové. Já děkuji také tobě, doktorka Zuzana Joukalová po mé pravici. A ještě bych vás chtěla upozornit, že existuje i možnost posílat dotazy na prevenci na webové stránky www.linkos.cz, kde funguje preventivní poradna a kde také odpovídáme na různé dotazy. Takže děkujeme vám, že jste nás sledovali a doufám, že jste se něco zajímavého dozvěděli a určitě za rok tuto akci zopakujeme a sledujte nás každou první středu v měsíci od 16ti hodin. Na shledanou.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Omluvte, prosím, sníženou hladinu zvuku od  24 sekundy do 3 minuty způsobenou mikrofonem moderující. 

Poslechněte si nesestříhaný záznam živé diskuse. Zajímají-li vás jen některé odpovědi, klikněte na dotaz v záložce "kapitoly" u videa a nebo vypsaný níže, video se posune k odpovědi, která vás zajímá.  

Rizika rakoviny a životní styl (alkohol, výživa, stres, spánek)

Systém prevence v ČR:

Dědičnost zhoubných nádorů

Zhoubné nádory tlustého střeva (genetická rizika, prevence a screening)

Zhoubné nádory prsu (genetická rizika, prevence a screening) 

Gynekologické zhoubné nádory, gynekologické potíže a lidský papillomavir (HPV)

Zhoubné nádory dětí a dospívajících

Urologické zhoubné nádory

 

Související články

Odpovědi na otázky o prevenci rakoviny - záznam živého přenosu

V pátek v podvečer proběhla na brněnském výstavišti diskuse o rizicích a prevenci rakoviny. Odborníci na zhoubné nádory odpovídali živě na otázky, které pokládali občané přes internet v předchozích dnech nebo přímo během diskuse.  

Movember - změňte tvář mužského zdraví

Movember (MOustache+noVEMBER) není jen měsíc padajícího listí, ale také měsíc zarostlých mužských tváří. V průběhu každého listopadu je preventivní hnutí Movember zodpovědné za vypěstování miliónů knírů po celém světě. Muži s knírkem navyšují povědomí o rakovině prostaty, rakovině varlat a psychickém zdraví a také finanční prostředky na boj proti těmto nemocem. Přečtěte si co ohrožuje mužské zdraví, naučte se vyšetřit svá varlata podle návodů v našem videu a zeptejte se na prevenci zhoubných nádorů varlat.  

Třetinu všech nádorových onemocnění způsobuje kouření. Jak se ho zbavit? Zeptejte se ve středu 3. června od 16 hodin

Uvažujete o tom, že byste přestali kouřit? Každou první středu v měsíci členové Sekce preventivní onkologie České onkologické společnosti odpovídají živě na dotazy veřejnosti o prevenci rakoviny. První červnová středa bude věnována právě závislosti na tabáku. Na vaše otázky bude odpovídat Doc. MUDr. Eva Králíková, CSc., která vede Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze na Karlově náměstí. Paní docentka je také předsedkyní Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku a její specializací je epidemiologie, prevence a léčba závislosti na tabáku. Nalaďte si ve středu 3. června v 16 hodin portál MojeMedicina a přestaňte kouřit.