Biologická a cílená léčba v praxi českých onkologů

V roce 2010 bude v ČR nově diagnostikováno přibližně 76 000 onkologických onemocnění a v ČR bude žít přibližně 450 000 pacientů se zhoubnými nádory nebo pacientů s onkologickým onemocněním v minulosti. Přednáška prof. MUDr. Rostislava Vyzuly, CSc. z 12. dubna 2010 je součástí onkologického videosatelitu natočeného pro portál MojeMedicína.

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Velmi důležitou záležitostí je si uvědomit, když už biologickou léčbu máme pro naše pacienty, tak si musíme uvědomit, jak je tato biologická léčba ve skutečnosti v praxi u českých onkologů používána. A jenom krátce shrnu to, že v roce 2010 - v tomto roce - bude nově diagnostikováno 76 000 onkologických pacientů; že zemře přibližně 27 000 pacientů; a že celkově se bude muset onkologická obec postarat o 450 000 pacientů, kteří buď mají aktivní onemocnění, anebo mají onemocnění, které je vyléčené, nebo v určité fázi remise. A z tohoto hlediska před lety vznikla aktivita, která vedla k vývoji takzvaných klinických registrů. a potom po několika letech na základě potřeby při jednání s pojišťovnami vznikla expertní rada, která vytváří jakési odhady predikce pacientů pro další rok, kteří by mohli být léčeni danou biologickou léčbou. A ten panel expertů je velmi široký a v podstatě zabírá jak onkology, tak... jak klinické onkology, tak radioterapeuty, tak pneumology, tak chirurgy, urology a tak dále. A tito vlastně v podstatě... konfrontují svoje odhady léčených pacientů se statistickou analýzou, tedy ze surovými čísly, a porovnávají potom, co by eventuelně mohlo by takovým tím zlatým středem, a to je jakousi takovou pomocnou pákou pro jednání právě s pojišťovnami, a je to i orientačním pro všechna pracoviště v České republice, protože v České republice v současné době máme třináct komplexních onkologických center, jsou rozprostřena po celé republice, takže jsou dostupná každému pacientovi, a taková ta ekvita, ta rovnoprávnost v léčbě, zde určitě v té naší malé republičce může existovat. A tím pádem na základě tady těchto analýz a odborných předpovědí nebo kvalifikovaných analýz dostáváme přesná nebo poměrně přesná čísla o tom, kolik pacientů (například) nebo pacientek s karcinomem prsu v tomto roce bude (anebo se vyskytne) v daném kraji, ale i v hlavním městě Praze, a vidíme z toho - z této tabulky - že nejvíce těch pacientů bude přítomno, pokud se týká pokročilého onemocnění, právě v hlavním městě Praze, a celkově v České republice jich bude něco kolem 1 800, necelých 1 900 pacientek, které by byly v pokročilém stádiu a připadala by u nich léčba biologická. A pokud se týká kolorektálního karcinomu, tak tady těch pacientů ve čtvrtém stádiu můžeme očekávat v tomto roce něco kolem 3 000. Nejvíce je jich kupodivu v Moravskoslezském kraji, potom je to hlavní město Praha a Středočeský kraj. V Jihomoravském kraji také něco kolem 311 pacientů, kteří by byli pravděpodobně vhodní pro biologickou V případě nemalobuněčného karcinomu plic očekáváme v tomto roce něco kolem, plus minus, něco kolem 2 léčbu. 000 pacientů. A s největším nárůstem v Ústeckém kraji, a potom Středočeský kraj a hlavní město Praha. Pokud se týká renálního karcinomu, tak očekáváme něco kolem 670 pacientů s pokročilým onemocněním, tedy metastatickým onemocněním. A s největším výskytem v Jihomoravském kraji a potom na půdě hlavního města Prahy. Z těchto analýz v podstatě vychází také i další informace o tom, kolik pacientů dostaneme pro... nebo dostane v nižších stádiích onemocnění - jedna, dvě, tři, a samozřejmě i to stádiu čtyři. Takže víme, že u karcinomu prsu v tomto roce pro takzvanou adjuvanci a neoadjuvanci můžeme očekávat něco kolem 600 pacientek, a celkově k léčbě bude něco kolem 900 pacientek, a pro léčbu pokročilého onemocnění, které bude HER2 pozitivní a eventuelně s možností léčby herceptinem, něco kolem 255 pacientek. U kolorektálního karcinomu očekáváme celkem v tomto roce léčených něco kolem 1 920 pacientů, kde v první linii pokročilého onemocnění by mohlo být léčeno něco asi kolem 1 450 a v druhé a další linii, něco kolem necelých 500 pacientů. A u karcinomu prsu nově je indikovaná léčba bevacizumabem, od 1. 3. je hrazená, ještě není definitivně teda vyřešena z hlediska úhradového dodatku, ale nicméně u tohoto onemocnění je možno očekávat, že bychom mohli léčit něco kolem 330 pacientek. V případě nemalobuněčného karcinomu a léčby avastinem můžeme v tomto roce očekávat něco kolem 300 pacientů, a v případě renálního karcinomu a léčby avastinem můžeme očekáváte pro první linii něco kolem 120 pacientů. Tato léčba, jak jsem říkal, je prostě hrazená a úhrada je stanovena od 1. 3. tohoto roku. Čeká se na úhradové dodatky. Nemalobuněčný karcinom a léčba tarcevou - můžeme očekávat něco kolem 650 pacientů, kteří by mohli být léčeni touto léčbou. Smyslem všech těchto analýz a predikcí do budoucnosti je především to, abychom upozornili jednak, pochopitelně, státní úřady, jednak ale pochopitelně i vedení jednotlivých komplexních onkologických center, s jakými finančními nároky mohou počítat pro tento rok, protože přibližně takovýto počet pacientů k nim přijde. Pochopitelně, že ne všichni budou léčeni - z důvodu svého fyzického stavu, z důvodu pokročilosti onemocnění, kdy léčba už z etických důvodů potom není možná a je vlastně neprospěšná. My se jako onkologická společnost jednoznačně snažíme o to, aby všichni pacienti v tomto státě měli možnost (pokud jsou schopni, tak aby měli tu možnost) dostávat tu nejlepší léčbu srovnatelnou s vyspělými evropskými zeměmi. Mohu říct, že doposud se to víceméně dařilo, i když některé ukázky z registru ukazují, že nejsou naplněny celkové počty, přesto jsem přesvědčen, že velká většina pacientů je je dostupná k této léčbě, má tu možnost. Ty rezervy, které jsou, musíme hledat potom v dalších aspektech. Třeba ta analýza... ...není úplně přesná, třeba ne všichni pacienti jsou doporučováni do komplexních onkologických center, třeba je potřeba ještě další a další edukace našeho obyvatelstva, aby si toho byli vědomi, a aby eventuelně na to svého lékaře upozornili, zda je to možné. A z osobní zkušenosti vím, že dostávám celou řadu dotazů na toto téma - zda právě dané onemocnění daného člověka by mohlo být léčeno některým z těchto preparátů nebo jiným biologickým či cíleným lékem. A je to dobře, protože lidé si nedokážou uvědomit, že tyto léky nejsou všelékem pro všechna onemocnění, ale že jsou vlastně specifická jenom pro dané onemocnění a pro danou fázi toho onemocnění.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Podívejte se i na další přednášky webcastu Onkologický videoseminář.

Vložit komentář

Autor komentáře
Text komentáře
Akce

Související články

Psychologicko - sociální zamyšlení nad tím, jak se lékař rozhoduje o podávání léčby zazněla na závěr bloku Chemoterapie a hormonální léčba. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím naše léčebné rozhodnutí o zařazení chemoterapie, by vždy měl být souhlas nemocného po předchozím vysvětlení rizik a očekávaného přínosu, toxicity a zhoršení kvality života podanou léčbou vs jeho možného zlepšení úlevou od nádorové symptomatologie s možným prodloužením. Součástí přednášky jsou také dvě kasuistiky. 

Přednáška prof. MUDr. Rostislava Vyzuly, CSc. z 12. dubna 2010 je součástí onkologického videosatelitu natočeného pro portál MojeMedicína.

Přednáška o současné situaci v chirurgické léčbě onkologických onemocnění v České Republice, s podtitulem Role, témata, vzdělávání a ekonomika, zazněla na 2. pracovním setkání onkologů a chirurgů v Lednici.