Biologická léčba solidních nádorů

Přednáška prof. MUDr. Rostislava Vyzuly, CSc. z 12. dubna 2010 je součástí onkologického videosatelitu natočeného pro portál MojeMedicína.

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Pokud se týká biologické léčby solidních nádorů, tak v poslední době došlo poměrně k významnému rozšíření portfolia pro různé indikace nádorových onemocnění. Zkusme se dneska... ...podívat se na situaci, jaká je právě v této biologické léčbě v letošním roce, a potom v dalších letech. Nesporné je, že biologická léčba - tak jak bylo prokázáno v řadě klinických studií - má svůj jasný prokazatelný přínos. Účelem dnešní přednášky je, abychom si řekli, kde ten přínos je větší, a kde eventuelně očekáváme více. Jedná se o přípravky Herceptin, Avastin a Tarceva, a tyto přípravky všechny byly jednoznačně v klinických studiích prokázány jako účinné. Pokud se týká u Herceptinu nebo trastuzumabu, tak tam jde o diagnózy, jako je karcinom prsu především, a potom karcinom žaludku. Pokud se týká Avastinu neboli bevacizumabu, tak především se budeme zabývat situací u kolorektálního karcinomu, jak v první, tak v dalších liniích, potom u nové indikace, což je karcinom prsu, dále nemalobuněčný karcinom plic a karcinom ledviny. Posledním přípravkem je Tarceva neboli erlotinib, kde jsou jednoznačné výsledky u karcinomu plic a u karcinomu pankreatu. V podstatě jde říct (na celé řadě studií), že výsledky, pokud se týkají celkového přežití anebo takzvaného progression-free survival, tedy doby do... ...doby do progrese onemocnění, jsou statisticky významné v řádu měsíců. A o to jde, abychom tuto skutečnost mohli prokázat u všech těchto přípravků - jak Herceptinu, tak Avastinu, tak i Tarcevy. Hlavně tedy Tarcevy u karcinomu plic. Je jednoznačně známo, že tyto studie všechny prokázaly určitý benefit pacientům, a to jak... Hlavně teda ve dvou parametrech - ty parametry, nejdůležitější jsou pochopitelně celkové přežití pacienta, což zajímá nejvíc jeho, a potom ale důležitý parametr, který je pro nás, pro onkology, zajímavý, a to je takzvaný progression-free survival neboli doba do progrese onemocnění. Což vlastně ukazuje, nejzákladnější efekt daného preparátu. Když se podíváme na všechny studie týkající se Herceptinu, Avastinu i Tarcevy, tak je tady evidentně jednoznačný pokrok v těchto obou parametrech, a to si řekneme v dalším průběhu. Ukázka toho, že tato biologická léčba může být až kurativní, je velmi důležitá, protože stále jsme pod náporem (myslím tím onkology), jsme pod náporem..., ...kdy konečně dostaneme lék, který dané onemocnění (nádorové onemocnění) vyléčí. A problém všech studií je v tom, že nové léky se dostávají vždycky k dispozici s indikací u pokročilých onemocnění, kde pokročilé onemocnění, tedy metastatické onemocnění, nemůžeme vyléčit. Tady ten kurativní efekt je jednoznačně patrný právě v těch časných stádiích, a zde se opíráme o dvě studie - u karcinomu prsu u studie HERA, a nebo u studií u neoadjuvantního podání Herceptinu u studií NOAH, kde je právě přežití - jak celkové přežití, tak progression-free survival - jednoznačně pozitivní. Česká onkologická společnost má poměrně unikátní možnost, jak předvídát, predikovat, budoucí počty možných pacientů, kteří by byly touto biologickou léčbou, která je nesmírně ekonomicky náročná, tak kolik počtů pacientů na jednotlivé léčbě bude v dalším roce. Tyto počty se dělají vždy dopředu v průběhu podzimu předcházejícího roku, a my jednoznačně víme, kolik přibližně bude pacientů léčených u karcinomu prsu pro stádium 4, u karcinomu tlustého střeva pro stadium 4, nebo u nemalobuněčného karcinomu plic, nebo u karcinomu ledviny. Což je podstatné, protože o těchto počtech se dá potom diskutovat s pojišťovnou na téma, zda a do jaké míry je možno opravdu využít všech možností, aby všichni pacienti tuto léčbu dostali. Celkově se dá říct, že se stanovuje, že ten proces, aby se vlastně lék dostal až k pacientovi, tak musí mít několik náležitostí. Pochopitelně, že je to záležitost, která je řešena na úrovni státu a Státního ústavu pro kontrolu léčiv, ale nicméně onkologická společnost potřebuje v této věci také něco udělat - tak, aby dopomohla, aby pomohla tomu celému procesu. Takže samozřejmě, že jsou stanoveny určité úhrady, které jsou stanoveny jako úhrada za lék - které jsou stanoveny SÚKLem. A samozřejmě, že onkologická společnost se snaží jednak vytvářet tady ty předcházející zmíněné prediktivní hodnoty možných pacientů, kteří budou léčeni, a navíc - co dělám já, a myslím si, že to je unikátní - děláme takzvané klinické registry k této náročné biologické léčbě, což je poměrně unikátní ve světě, navíc tedy máme svoje vlastní onkologickou společností vydané guideline - standardy používání náročné léčby, ale i ostatních cytostatik. Takže krátce bychom si mohli říci, jaké jsou mechanismy účinku. Jenom pro zopakování pro všechny, protože je to obecně známo, nicméně právě ta biologická léčba svoji unikátnosti zasahuje do těch nejzákladnějších biologických procesů a mnohé se o těch mechanismech ví na začátku, ale myslím si, že v průběhu používání dochází k dalšímu výzkumu a tedy ne zcela jednoduché cesty signální se objevujé až třeba v průběhu používání. A také výzkum jde stále kupředu, takže není vůbec od věci si o tom říci pár poznámek. Pokud se týká bevacizumabu, tak myslím si, že mechanismus je jednoznačně daný, to je blokádou plazmatického růstového faktoru VEGF, čímž dochází vlastně k inhibici potlačení růstu cév, dochází k potlačení opětovného růstu cév, a dochází vlastně k takové jakoby organizaci cévního řečiště v nádoru. Z toho chaotického, které tam původně je, vzniká organizovaná síť, a tím vlastně dochází ke zlepšení i dostupnosti cytostatika v nádorové tkáni. Pokud se týká trastuzumabu - Herceptinu - tak tam je známo zatím několik mechanismů. Je pochopitelné, že nasedá tedy na HER2 receptor a tím vyvolává, aktivuje na protilátkách závislou buněčnou cytotoxicitu, což ve formě makrofágů vede k tomu, že nádorová buňka by měla být zničena, nebo zasahuje do mechanismu prevence vzniku proteinu p95. Dochází tím k inhibici buněčné proliferace a k inhibici angiogeneze. Pokud se týká Tarcevy, tak mechanismus účinku je poněkud odlišný, protože Tarceva jako erlotinib, malá molekula, účinkuje hlavně na vnitřní straně membrány, membránového receptoru HER1 neboli EGFR. Blokádou tohoto receptoru vlastně potom dochází k inhibici všech následných dějů od proliferace, invaze, angiogeneze a inhibice apoptózy, tak až ke zničení nádorové buňky. Nejdříve bych si všimnul tedy preparátu Herceptin, a to jeho možnosti použití v adjuvantní léčbě časného karcinomu prsu. Tady jsou známé čtyři studie fáze III. Pokud se podíváme na některé už zmíněné, tak... ...jako byla třeba HERA, tak přežití bez nemoci, takzvané decease-free survival, je statisticky významné. Studie NOAH, ta nám říká něco o tom, že použití herceptinu při neoadjuvantním podání vede k častějším patologickým kompletním remisím onemocnění, a tím i zlepšení celkového přežití bez příhody onemocnění. U Herceptinu je zajímavé to, že i když nebyly vlastně provedeny specifické klinické studie u malých nádorů - to jsou menší nebo rovno jeden centimetr - tak přesto nepřímo se dá odvodit z jiných studií, že efekt trastuzumabu by u těchto pacientek rovněž měl být, protože nádory, které jsou jednoznačně HER2 pozitivní - tyto malé nádory - mají prokazatelně horší prognózu než ty, které jsou HER2 negativní. Takže použití i u těchto malých nádorů by bylo na místě. Pokud se týká Herceptinu a pokročilého karcinomu prsu, trastuzumab v této indikaci máme od roku 2001 v České republice k dispozici. Máme několik jasných důkazů o účinnosti jak při použití s chemoterapií, tak při použití s hormonální terapií, což je vidět na studiích jako je třeba M77001 nebo studie TAnDEM, kdy přidání Herceptinu, ať je to tedy paklitaxelu, nebo docetaxelu, anebo k anastrozolu, vede ke zlepšení celkového přežití anebo k přežití bez progrese. Zajímavé je, že Herceptin i v případě mozkových metastáz karcinomu prsu prodlužuje celkové přežití, což si myslím, že je velmi zajímavý poznatek. Pokud se týká bevacizumabu neboli Avastinu, tak tady je situace taková, že několik let je Avastin k dispozici u kolorektálního karcinomu, nicméně teď, od 1. 3., je stanovena úhrada i pro metastatický karcinom prsu. Průkaz je znám ze dvou studií - E2100 nebo studie AVADO - kde přežití bez progrese se počítá u obou studií v případě přidání Herceptinu, ať k paklitaxelu nebo docetaxelu, je od dvou do čtyř měsíců, což si myslím, že je celkem hezký výsledek. Jak jsem zmínil, u kolorektálního karcinomu známe Avastin už nějakou dobu. V první linii je hrazený a je možno ho používat již několik let. Otázkou bylo, jakým způsobem by se avastin mohl eventuelně chovat u pacientů, pokud bude podaný v druhé linii nebo v další linii. Na to nám odpovídá několik studií, ať je to teda původní... ať je to tedy v první linii právě ta Hurwitzova studie, když se Avastin podává k IFL kombinaci - tam přežití bez progrese se prodloužilo o čtyři měsíce. Celkové přežití se prodloužilo o něco kolem pěti měsíců, a pokud se týká právě druhé linie, kde nás to nejvíc zajímá, tak studie FOLFOX v případě přežití do progrese ukazují benefit pro pacienty dostávající Avastin v mediánu něco kolem tří měsíců, a celkového přežití něco kolem dvou měsíců. Co je důležité říct - že se vlastně neukázalo (a to se potom ukázalo i v registrech České onkologické společnosti), že vlastně Avastin není závislý na důležitém prognostickém a prediktivním parametru K-ras na celkové přežití. Takže jeho podání je v tomto směru univerzální, i když se pravděpodobně pracuje i na tom, abychom nějaké prediktory i v této oblasti měli k dispozici. Zatím nejsou známé. Další diagnózou je nemalobuněčný karcinom plic. Velmi těžká diagnóza. Dlouhodobě špatně řešitelná i s pomocí chemoterapie nebo radioterapie. Studie jako E4599 ukazuje na neurčitý benefit při podání Avastinu ke karboplatině a paklitaxelu, a to v případě celkového přežití v podobě dvou měsíců, pokud z této celé skupiny ale vyčleníme skupinu pacientů, kteří mají jenom adenokarcinom, tak je ten benefit až čtyřměsíční, což není určitě od věci, a potvrzují tento fakt i další takzvané observační studie, že ten benefit čtyř měsíců proti standardní léčbě je celkem běžně dodržován. Další diagnózou, těžkou diagnózou, je nesporně karcinom ledviny. Karcinom ledviny v České republice trvale přibývá. Jsme dokonce na předním místě na světě, pokud se týká incidence. Jeho léčba dlouhé roky byla v podstatě špatně řešitelná. A těžko řešitelná, když by se dalo říct. Teprve v poslední době s používáním jak inhibitorů tyrosinkinázy, tak teď nově i kombinace Avastinu s interferonem, vedou k určitým zlepšením. Ale jak jsem říkal, je to situace velice složitá, náročná a nemůžeme očekávat velké zázraky. Nicméně, pokud Avastin v kombinaci s interferonem je podán v první linii u metastatického karcinomu ledviny, tak v mediánu dochází ke zlepšení přežití bez progrese o pět měsíců. Pokud po této léčbě v další linii je použit právě ten zmiňovaný inhibitor tyrosinkinázy, tak se dostáváme v celkovém přežití až za hranici tří let. A to je něco, co v podstatě pro nás bylo nepředstavitelné ještě před nějakou dobou. A je to, myslím si, velmi povzbuzující výsledek. Pokud se týká erlotinibu Tarcevy u pokročilého karcinomu plic, tak je třeba si znovu uvědomit to, že je to velmi těžká diagnóza a jakékoliv zlepšení je jednoznačně pozitivním výsledkem. Studie prokazují v celkovém přežití - jak BR.21, tak studie SATURN - ukazují i i doby do přežití ukazují určité zlepšení. Podstatné však je také i to, že lék je nejenom účinný, ale je také bezpečný. A proto je jeho indikace zcela na místě. Tak jak bylo řečeno, tak v podstatě tyto registrační studie vedly k tomu, že lék byl v určité době zaregistrovaný, a to i na evropské půdě. K tomu, aby mohl být podáván v České republice, tak musí proběhnout určitý proces - kategorizace - který je prováděn Státním ústavem pro kontrolu léčiv, a který vlastně stanoví teprve definitivní rozhodnutí o úhradě a tím - vzhledem k tomu, že úhrada musí být každému pacientovi dostupná a ne v takové podobě, aby doplácel, tak je důležité vyčkat tohoto procesu, a tak je celkem jasné, že v současné době je lék, jako je bevacizumab, hrazen plně od roku 2005 pro první linii, pro druhou linii je hrazen od 1. března tohoto roku. Pokud se týká metastatického karcinomu prsu, tak rovněž je hrazen od 1. března tohoto roku, pro karcinom ledviny taktéž, a pro karcinom plic také. V případě Herceptinu je situace taková, že - tak jak jsem řekl pro metastatické onemocnění - tento lék máme k dispozici od roku 2001. Pro adjuvanci, neoadjuvanci je plně hrazen od roku 2007. Jeho účinnost byla prokázána i u pacientů s karcinomem žaludku a tam je záležitost kategorizace stále ještě v jednání. U Tarcevy je tento preparát plně hrazen od roku 2005 pro nemalobuněčný karcinom plic pro druhou a další linii, a očekává se - zatím ještě není rozhodnuto - očekává se rozhodnutí použití Tarcevy u karcinomu pankreatu. Stále ještě není dořešeno. Diapozitiv následující právě ukazuje tyto dvě diagnózy: jednak výsledky studie, které prokazují jednoznačně benefit přidání Herceptinu v případě karcinomu žaludku, anebo benefit v případě přidání Herceptinu u... ...pardon, Tarcevy u karcinomu pankreatu. Tak. Česká republika, jak jsem řekl - Česká onkologická společnost má tu unikátnost, že dokáže sledovat své vlastní pacienty, protože před lety vznikly takzvané klinické registry této nákladné léčby, a to už v podstatě od roku 2001, kdy přišel na trh první preparát trastuzumab - Herceptin. Za tu dobu máme úžasná data o našich pacientech. Nemusíme se spoléhat na to, jaká byla efektivita a účinnost této léčby v zahraničí nebo při klinických studiích nebo při registračních studiích, ale víme přesně, jak si vedou naši pacienti, proto krátce k výsledkům těchto klinických registrů. Pokud se týká Herceptinu v adjuvanci - jak říkám, máme ho teprve krátce, takže medián přežití není ještě dosažen - nicméně, tříleté přežití těchto pacientek je 91 %. A to je velmi hezké, a v podstatě se tímto vlastně řadí tento lék mezi kurativní léky. To je podstatné. Pokud se týká metastatického onemocnění prsu a použití Herceptinu, tak tady medián přežití je stanovený, a to něco kolem necelých 38 měsíců, a vzhledem k našim zkušenostem z doby, kdy Herceptin nebyl k dispozici, tak je to posunutí něco o víc jak 12 měsíců přežití pacientky s nádorovým onemocněním, které je aktivní, ale pacientka má dobrou kvalitu života. A to si myslím, že je velmi hezký výsledek. Nehledě k tomu, že jednoleté přežití je necelých 84 % pacientek a tříleté přežití je 51 %. V mediánech, pochopitelně. Progression-free survival u tohoto onemocnění je z našeho registru něco kolem 14 měsíců, u to si myslím, že je taky rovněž hezký výsledek. Pokud se týká bevacizumabu - Avastinu - tak u karcinomu tlustého střeva je medián celkového přežití 29 měsíců, a to jsou výsledky, které jsou mnohem lepší než výsledky právě z těch registračních - nebo v té registrační Hurwitzově studii. A tím pádem nás to opravňuje k určitému pozitivnějšímu přístupu k tomuto léku. Pokud se týká progression-free survival, tak je něco kolem 12 měsíců, a i to je o... necelé dva měsíce lepší výsledek než právě zde zmiňované studie Hurwitzovy. Pokud se týká Tarcevy, tak naše výsledky z našeho registru ukazují na medián přežití u nemalobuněčného karcinomu plic něco kolem necelých sedmi měsíců, a v této hodnotě se v podstatě shoduje s klinickými studiemi mezinárodními i s registračními studiemi. Na základě těchto všech informací o tom, jak je léčba prospěšná a jaké jsou poněkud komplikace někdy při volbě takového léku, je třeba se zamyslet nad profilem nemocného. Jaký by vlastně ten pacient měl být, který by měl takovou biologickou léčbu dostat, a který by z ní měl profitovat. Čím se můžeme řídit u biologické léčby? Víme, že to je léčba, která je namířena specificky proti určitým nádorovým proteinům a nádorovým antigenům, které se vyskytují na povrchu nádorové buňky anebo na vnitřní doméně tohoto receptoru. V případě Herceptinu je to jednoduché, protože máme zde prediktivní marker, a to je pozitivita HER2 receptoru, její stanovení je dneska... ...myslím si, standardní vyšetření, a jistě můžeme diskutovat o kvalitě těch vyšetření, pokud se týká celoplošné diagnostiky, ale nicméně je to standardní záležitost užívaná roky, a ta pacientka, která má prostě pozitivní HER2 receptory - tak jak má mít podle laboratorních metod - tak prostě by měla mít odpověď na podání tohoto léku. Můžeme taky volit nemocného podle léčebného cíle - zda kurativní, nebo paliativní. Kurativní, jak jsem zmiňoval, Herceptin (trastuzumab) u karcinomu prsu právě v tom adjuvantním podání má svůj význam a je to prokazatelné. Můžeme o takzvaném kurativním záměru hovořit i v případě, pokud máme třeba kolorektální karcinom... ...a jsou přítomny ojedinělé metastázy v játrech, které touhletou léčbou mohou být pak resekabilní a pacient jednak může dosáhnout dlouhodobější doby do progrese onemocnění, anebo případně i kurativního výsledku, což by bylo určitě velmi hezké. Když se jedná o paliativní záměr, tak jistě bevacizumab se dá použít tak, jak jsem říkal v první i další linii u všech těch diagnóz, o kterých jsem mluvil, a v případě kolorektálního karcinomu není závislý na K-rasu, stavu K-rasu, není závislý na věku, takže by v tomto směru mohl být indikovaný. Pokud se týká histologické definice, tak zde podání Avastinu u nemalobuněčného karcinomu plic je indikováno hlavně u jiného histologického typu než predominantně z dlaždicových buněk. Tam má větší efektivitu a tam by měl být právě podáván. Můžeme se samozřejmě řídit i prognostickými kritériemi, a to platí hlavně pro karcinom ledviny, kde máme Motzerova kritéria a v případě dobré nebo dobré a středně dobré prognózy je právě použití bevacizumabu prospěšné. Jak už bylo řečeno, tak erlotinib se váže na HER1 neboli EGFR receptor na té vnitřní straně membránové domény receptoru, a důležitou informací je, že účinnost Tarcevy byla prokázána jak u mutovaných tak u nemutovaných forem EGFR. Můžeme se zabývat i otázkou kontraindikací. Například donedávna byla záležitost mozkových metastáz brána jako zásadní kontraindikace podání některé biologické léčby. Ale jak jsme viděli, tak například u Herceptinu to zlepšení celkové doby přežití bylo prokázáno, a taky je dneska známo, že i u mozkových metastáz v případě kolorektálního karcinomu... ...tak podání Avastinu není kontraindikací. Neměli bychom se rozhodovat určitě, když indikujeme tuto léčbu podle věku, a už vůbec ne potom podle bydliště, protože tak bychom pochopitelně nezajistili ekvitu této biologické léčby. Protože proto vznikla komplexní onkologická centra v celé naší republice, ...a pokrývala celou republiku, aby tato léčba byla k dispozici všem pacientům. Z našich registrů je patrno také to, že když my jako onkologové dokážeme predikovat, jaké množství pacientů by eventuelně mohlo být léčeno v daném roce, tak my ztěch registrů vlastně nakonec pěkně dostanem informaci, zda opravdu takové množství pacientů tu léčbu dostalo. Je vidět, že tam máme určité rezervy, což může být způsobeno celou řadou faktorů. Ne pochopitelně všichni pacienti, kteří jsou matematicky zanalyzováni, že by měli být indikováni pro takovou léčbu, že by tito pacienti všichni byli schopni po stránce fyzické léčbu dostávat. Takže tady je určitý úbytek. Nám se spíš jedná o to, aby nedocházelo k úbytku z důvodu, že pacient nebyl doporučen do komplexního onkologického centra na takovouto léčbu. Hodně tomu určitě pomáhá i všeobecné povědomí o této léčbě, dostatek informací na internetu, hlavně na webových stránkách onkologické společnosti www.linkos.cz... ...abychom poskytli tu léčbu opravdu všem těm, kteří ji potřebují, a kteří z ní budou profitovat. Takže... ... tím pádem z těch registrů víme, že v loňském roce nebyly naplněny počty pacientek léčených Herceptinem v adjuvantní léčbě, i u pokročilého onemocnění karcinomu prsu nebyly naplněny počty všech pacientů, kteří by mohli být léčeni Avastinem pro kolorektální karcinom. Jediná Tarceva, ta splnila naše očekávání a potvrdila predikci, která byla statisticky stanovena. Z hlediska úhrady, tento rok je zajímavý v tom smyslu, že stále se hrozí ekonomickou krizi a nedostatkem financí, a neustále o tom slyšíme ze všech možných stran, z médií a konferencí, a proto se pochopitelně hledají rezervy, jakým způsobem by se dala tato situace řešit i v onkologii, protože je hodně skeptiků, kteří by peníze do onkologie nejraději nevkládali. Nicméně, těch řešení je několik, která by mohla pomoci v této situaci. Jedno z těch řešení je právě to, že dochází trvale poslední měsíce k neustálému jednání mezi výrobci a mezi plátci a mezi, vlastně, státními úřady, tedy SÚKLem, o výši úhrady nebo o výši ceny. Jednak o výši úhrady a jednak o výši ceny. Víme, že došlo k významnému snížení cen u těchto biologických preparátů, a tím k celkové... ... k celkové... ... k celkovému jakémusi polštáři, a ušetření ve formě víc jak 600 000 000 Kč. Už teď, v této době. Pokud se týká dalších jednání o cenách také drahé, nákladné léčby, a to inhibitoru aromatázy, hormonální léčby, tak tam najednou vzniká další polštář v hodnotě 200 000 000 Kč. Takže z toho důvodu se tady otevírá prostě ta možnost pro všechny ostatní pacienty. Otázka je, zda ten nárůst nebude příliš velký (nárůst pacientů), zda opravdu ty prostředky, o kterých se mluvil, zda budou dostatečné. Toto není stále jasno, protože my nikdy nevíme, kolik těch pacientů přijde a kolik bude schopno být léčeno. Jedna z důležitých věcí, kterou je nutno zde také zdůraznit, je to, že Česká republika má jakési takové unikátní právní prostředí. Na jedné straně máme Zákon o péči o zdraví lidu, který říká, že všichni mohu dostat všechno. Na druhé straně, pro tuto velmi náročnou - ekonomicky náročnou - léčbu platí určitá pravidla, kdy plátce jako pojišťovna tuto léčbu uhradí. Jsou to takzvané úhradové dodatky, které musí mít každé komplexní onkologické centrum k dispozici a podepsané, aby toto léčbu mohlo podávat, protože jedině potom má jistotu, že tato náročná léčba bude uhrazena. Tak jak jsem řekl, stejně roční léčba stojí přibližně něco kolem milionu korun, stále. Možná teď něco méně, ale každopádně je to drahá záležitost. Takže dostáváme se do určitého problému, třeba s tím zákonem o péči o zdraví lidu: § 11... ...nám říká, že zdravotnická zařízení poskytují zdravotní péči v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, a § 23 nám říká, že lékař informuje pacienta o účelu a povaze poskytované zdravotní péče a každého vyšetřovacího nebo léčebného výkonu, jakož i o jeho důsledcích, ale také alternativách a rizicích. Není tam nic psáno o úhradových dodatcích. A jestliže máme registrovaný lék ??? v Evropské unii v roce 2007, tak v roce 2007 měl být k dispozici. Takže... ... tuto věc je potřeba i do budoucnosti určitě řešit, nicméně z našeho hlediska vycházíme jako onkologická společnost plátcům vstříc v tom smyslu, že jednáme s nimi intenzivně o tom, aby ty úhradové dodatky byly co nejdříve vždy k dispozici. Závěrem můžeme říct, shrnout, asi těchto několik faktů. Biologická léčba byla prokázána, že je přínosem pro pacienta, benefit je jednoznačný, a to z mnohých randomizovaných prospektivních studii. Za další: onkologická společnost dělá maximum pro to, aby tato léčba byla... aby povědomí o této léčbě bylo široce dostupné, a to jak pomocí guideline, která pravidelně dvakrát ročně obnovuje a jsou k dispozici jak v tištěné podobě, tak v podobě na internetu na zmiňovaných internetových stránkách www.linkos.cz. Dále onkologická společnost podporuje klinické registry, takže máme zpětnou vazbu, jak je vlastně ta léčba používána, zda není zneužívána, jak je indikována. My z toho všeho víme, že nové indikace, které máme v podstatě uvedeny v guideline pro tyto nové léky... pro tyto, v uvozovkách, staré léky, tak že tyto indikace, ovšem nové, jsou dostupné až s úhradovými dodatky. Víme ovšem také, že na některých pracovištích jsou omezovány i ty takzvané starší indikace pro tyto biologické léky, což by se nemělo dít... ... dít... ... a tím pádem se dostáváme do určitého problému i ve smyslu těch forenzních, že pokud chceme být na úrovni, jako je vyspělá Evropa, tak máme co dělat, abychom některé procesy urovnali a vylepšili. Protože pak bychom nemohli říci, že naše léčba je srovnatelná s léčbou ve vyspělých evropských zemích.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Podívejte se i na další přednášky webcastu Onkologický videoseminář.

Vložit komentář

Autor komentáře
Text komentáře
Akce

Související články

V roce 2010 bude v ČR nově diagnostikováno přibližně 76 000 onkologických onemocnění a v ČR bude žít přibližně 450 000 pacientů se zhoubnými nádory nebo pacientů s onkologickým onemocněním v minulosti. Přednáška prof. MUDr. Rostislava Vyzuly, CSc. z 12. dubna 2010 je součástí onkologického videosatelitu natočeného pro portál MojeMedicína.

Psychologicko - sociální zamyšlení nad tím, jak se lékař rozhoduje o podávání léčby zazněla na závěr bloku Chemoterapie a hormonální léčba. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím naše léčebné rozhodnutí o zařazení chemoterapie, by vždy měl být souhlas nemocného po předchozím vysvětlení rizik a očekávaného přínosu, toxicity a zhoršení kvality života podanou léčbou vs jeho možného zlepšení úlevou od nádorové symptomatologie s možným prodloužením. Součástí přednášky jsou také dvě kasuistiky. 

Přednáška o současné situaci v chirurgické léčbě onkologických onemocnění v České Republice, s podtitulem Role, témata, vzdělávání a ekonomika, zazněla na 2. pracovním setkání onkologů a chirurgů v Lednici.