Historie firmy F.Hoffmann-La Roche

Na úvod sympózia s názvem Novinky v léčbě HER2 pozitivního karcinomu prsu promluvil generální ředitel společnosti Roche o tom, proč právě Roche a proč právě HER2 portfólio. Představil průřez dlouhou a úspěšnou historií firmy Hoffmann La Roche a její vizionáře.

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Dobrý večer, dámy a pánové. Já, když dovolíte, bych se krátce zamyslel nad tím proč HER2 a proč zrovna Roche. Půjdeme trošku do historie. V roce 1894 bankéř Fritz Hoffmann-La Roche kupuje malou továrnu na barviva na Grans Archer Strasse v Basileji, kousek od švýcarsko-německých hranic. V roce 1896 zakládá společnost, kterou pojmenuje po sobě a své milované manželce F.Hoffmann-La Roche. Firma se úspěšně rozvíjí, jejím prvním výrobkem je preparát Airol, což je materiál, který se používá k dezinfekci ran, ani bychom snad neřekli lék. Prvním lékem je sirup proti kašli, který se jmenuje Sirolin. Fritz nemá rád bolševiky, protože mu v roce 1917 znárodnili petrohradskou pobočku a přivedli firmu Hoffmann-La Roche téměř ke krachu. V roce 1913 Marcus Guggenheim v laboratořích firmy Roche syntetizuje dioxyfenylalanin, znám jako DOPA, který se později stane základem léčby Parkinsonovy choroby. Přibližně v tutéž dobou přichází do firmy Roche Emil Barell. To je první vizionář na té cestě k trastuzumabu, o kterém dnes budeme mluvit. V roce 1920 Fritz Hoffmann umírá a firmu přebírá Emil Barell. To je člověk, který v podstatě vymyslel farmaceutický průmysl. V 30. letech je tato firma první firmou, která začíná továrně syntetizovat léky. Prvním takovým lékem je kyselina askorbová, vitamín C. Po válce, myslím tedy druhé světové, přicházejí krásná léta. V roce 1960 firma Hoffmann-La Roche přichází s lékem Librium, což je první benzodiazepin, v roce 1962 s fluorouracilem, prvním chemoterapeutikem v oblasti onkologie, v roce 1963 s Valiem a v roce 1968 zakládá Basilejský ústav pro imunologii. Léta šedesátá byla přímo požehnáním pro farmaceutický průmysl, nebyla farmakokinetika, nebyla farmakodynamika, farmakoekonomika, farmakovigilance, nebylo HTA, nebylo nic z tohoto. Registrace se prováděla na základě dokumentace, která se pohodlně vešla do aktovky, nikoliv že musela být transportována několika nákladními vozy. Léky byly levné, od té době už nikdy ne, a přesto farmaceutické firmy na nich báječně vydělávaly. Vydělávaly do té míry, že si firma Roche mohla v roce 1968 dovolit založit Ústav pro imunologii a také ho 23 let subvencovat. Pak už přišli ti analytici finanční, kteří, jak víme, jsou stejně účinní jako šimpanz, ale mají daleko větší vliv a Ústav skončil a bylo vymalováno. Nicméně v roce 1968 je založen, v 70.letech se jeho ředitelem stává pan Jerne, Niels Jerne, a v Ústavu pracuje také Georges Köhler. Zabývají se problematikou monoklonálních protilátek velmi úspěšně a s panem Milsteinem v roce 1984 za ten objev dostávají Nobelovu cenu. Köhler tehdy, v 70.letech ho nenapadlo, že by se monoklonální protilátky daly užít terapeuticky, on to viděl v podstatě jako vědecký problém a později jako možnost využití v diagnostice, ale terapii tak daleko ještě neviděl. V roce 1978 přebírá firmu Hoffmann-La Roche další vizionář Fritz Gerber. Fritz Gerber vytvoří z firmy Hoffmann-La Roche první a jedinou švýcarskou banku, která také vyrábí léky. Firma si vede stále velmi dobře a v roce 1978 začíná spolupráci s firmou Genentech, kterou vede další vizionář Arthur Levinson. Ve firmě Genentech se v 80. letech začínají zabývat myšlenkou použití monoklonálních protilátek v terapeutickém použití. Mají na to mnoho let, mnoho let a v roce 1997 přichází první výsledek rituximab, anti-CD20. A v roce 1999 potom první anti-HER2 terapeutická protilátka trastuzumab. 1894, 1999 - to jsou ty základní milníky, na jejichž cestě jsou pak nejméně 3 vizionáři: Emil Barell, Georges Köhler a Arthur Levinson. Výsledek potom je to, co míváte pravidelně k použití ve svých ordinacích ve prospěch našich pacientů. Dámy a pánové, to jsou ty základní důvody proč Roche, proč trastuzumab a proč HER2.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Po úvodním slovu RNDr. Tomáše Votruby, CSc, MBA už se rozběhly prezentace, diskuse a odpovědi na otázky na téma celého HER2 portfólia společnosti Roche, mluvilo se o Herceptinu a jeho nové subkutánní aplikační formě, o Perjete i o nejnovějším členu HER2 rodiny Kadcyle.
Podívejte se na záznam sympózia Novinky v léčbě HER2 pozitivního karcinomu prsu

Související články

První týden nového roku se blížil ke svému konci, když se v Praze sešli HER2 inovátoři, aby do HER2 rodiny přivítali nejmladšího člena, léčivý přípravek Kadcyla (trastuzumab emtansin), který bude pacientkám v České republice dostupný od 1. března 2015. Mluvilo se však o celé Roche HER2 rodině, o Herceptinu a jeho nové subkutánní aplikační formě, o Perjete a Kadcyle.

Sdělovat diagnózu pacientce s metastatickým karcinomem prsu není snadné. Nicméně v případě HER2 pozitivního karcinomu prsu lze pacientce poskytnout naději, která je spojena se zlepšením výsledků biologické cílené léčby. Jak cílená léčba ovlivňuje životy pacientek a jejich rodin.

V roce 2010 bude v ČR nově diagnostikováno přibližně 76 000 onkologických onemocnění a v ČR bude žít přibližně 450 000 pacientů se zhoubnými nádory nebo pacientů s onkologickým onemocněním v minulosti. Přednáška prof. MUDr. Rostislava Vyzuly, CSc. z 12. dubna 2010 je součástí onkologického videosatelitu natočeného pro portál MojeMedicína.