Postavení bevacizumabu u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) v současnosti

Přednáška se úvodem věnuje epidemiologii nemalobuněčného karcinomu plic, zastoupení morfologických typů a vývoje léčby NSCLC. Přednáška podává úvod do léčby nemalobuněčného karcinomu plic bevacizumabem, vysvětluje mechanismus účinku, podává přehled klinických studií se zřetelem na udržovací léčbu adenokarcinomu plic a zmiňuje také doporučené postupy a problematiku hrazení léčby. Na závěr podává přehled dosavadních zkušeností s léčbou v České republice na datech z registrů. 

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Podívejte se na tento obrázek, který ukazuje, že zhoubných novotvarů v České republice v roce 2009 - zhoubných novotvarů plic - bylo 6 000, přitom prevalence byla 10 000. Vidíte, že ta prevalence přímo samotného nemalobuněčného karcinomu je v podstatě téměř dvojnásobná jako incidence, což svědčí o prodlouženém přežívání našich pacientů. Pořád je důležité zabývat se morfologickou diagnostikou a když se podíváme, jak to vypadá s tou morfologickou diagnózou v České republice, tak nemalobuněčných karcinomů typu adenokarcinom, což je hlavní indikace pro avastin, je zhruba 17%. Samozřejmě jsou tam i indikace další. Že přežívání našich pacientů s nemalobuněčným karcinomem je jednoznačně vázáno na klinické stádium, je patrno z tohoto obrázku a kde je jasné, že to přežití těch vysokých stádií je velmi velmi krátké. Každý lék, který přináší cokoli nového, tak je opravdu plusem pro naše pacienty. Tady ještě jednou vidíte, jak to vypadá s nemalobuněčným karcinomem a jeho stádii. Ty červené a žluté výseče ukazují, jak to onemocnění bývá diagnostikováno pokročilé. A na tomto obrázku ten žlutý sloupeček ukazuje, jak se v posledních letech zlepšila léčba našich pacientů a podíl na tom má samozřejmě léčba biologická a jedním z preparátů biologické léčby je právě bevacizumab, který blokuje angiogenezi. Jak vidíte na tomto obrázku, ta angiogeneze je proces, který má smysl zablokovat v kterémkoli stádiu toho nádorového růstu. My ho v České republice máme k dispozici od 1.3.2010, ale hrazen jako léčba centrová je od 1.1.2013. Jak jsem říkala, ten bevacizumab blokuje vlastně angiogenezi v každé fázi toho nádorového vývoje. My se tady hodně dnes bavíme o markerech u nemalobuněčného karcinomu. V současné době se rutinně vyšetřuje vlastně stav pro EGFR a ALK a přece jenom zůstává hlavní důraz na té morfologické diagnóze, protože jak tady vidíte na tomto obrázku, ta řídící mutace zdaleka není přítomna u všech pacientů, spíše u velmi malého procenta pacientů. Toto je studie, na základě které vlastně byl registrován bevacizumab, kdy jednoznačně se prokázalo, že po jeho přidání k chemoterapii dochází k prodloužení času do progrese, jak vidíte, a prodloužení celkového přežití a tady se ocitáme už nad tou magickou hranici 1 roku. Do té doby to přežití vypadalo tak, jak vidíte tady na tomto schématu, kde to přežití se nedostávalo nad 10 měsíců. Tady vidíte ještě jednou ty vybrané výsledky. Vidíte rozdíl v času do progrese, prakticky 2 měsíce, tady vidíte opět celkové přežití, ten rozdíl je rovněž 2 měsíce. Když se podíváme jenom na adenokarcinom, tak tady už se dostává celkové přežití na hodnotu, která je vyšší než 14 měsíců. Když se podíváte na studii, která probíhala v čínské populaci, tak ta jenom potvrdila výsledky, které byly prokazované těmi studiemi předchozími. Samozřejmě současným trendem v léčbě nemalobuněčného karcinomu je léčba udržovací, byť u nás v České republice tu stanovenou úhradu má v podstatě jenom pro některé preparáty, ale patří mezi tyto preparáty jednoznačně bevacizumab, který, jak už tu bylo řečeno, se podává do progrese, pokud ti pacienti mají dobrou odpověď na ty první 4 cykly chemoterapie, která se podává právě společně s tím bevacizumabem. A když se už podíváme na retrospektivní analýzu pacientů, kde byl ten bevacizumab podáván jako udržovací léčba, tak vlastně se dostáváme na dobu přežití 15 měsíců, což vidíte, že je to číslo velmi velmi pěkné pro pokročilé pacienty. Když se podíváme na tu studii AVAPERL, tak to je studie, kde se podával, jak vidíte, bevacizumab s pemetrexedem nebo bevacizumab samotný, tak čas do progrese byl lepší tam, kde se podávaly oba dva tyto preparáty dohromady. A celkové přežití když se podával vlastně v té udržovací léčbě bevacizumab s pemetrexedem, tak se vlastně dostáváme ke 20ti měsícům. Tady jenom vidíme na těchto obrázcích všechny pokračovací fáze léčby pro jednotlivé preparáty. Vidíte, že v podstatě mezi těmito studiemi vede opravdu ta studie AVAPERL, kde se podávala ta kombinovaná léčba pemetrexedu s bevacizumabem, ale je to léčba, která je poměrně ekonomicky náročná. Studie SAiL, podíleli se na ní někteří lékaři, kteří zde sedí, jen dokázala, že ten bevacizumab je účinný, i když se podává s jinými chemoterapiemi než paklitaxel a karboplatina a bylo zde dosaženo vlastně mediánu přežití téměř 19 měsíců. V podstatě na tomto obrázku je vidět, že co se týká času do progrese, tak ve všech studiích byla prokázána konzistentní účinnost toho bevacizumabu, ten čas do progrese se pohyboval od necelých 6 měsíců do téměř 8 měsíců a celkové přežití ve všech těch publikovaných studií se dostává nad 1 rok a někde opravdu vidíte 14 měsíců a tak dále. Pokud se týká doporučení, tak bevacizumab je lék, který má doporučení 1A s režimem karboplatina-paklitaxel a má 1A i pro režimy, které obsahují chemoterapii, která je založena na platinovém derivátu. V České republice my bevacizumab užíváme, vidíte, že k loňskému jaru bylo léčeno 134 pacientů, pacienti relativně mladí. V této skupině pacientů převažovali bývalí kuřáci a kuřáci. Léčili jsme 90% nemocných s adenokarcinomem, v době diagnózy bylo klinické stádium převážně IV čili velmi pokročilé nádory. Bevacizumab byl podáván v první linii léčby, pro nežádoucí účinky musela být léčba bevacizumabem ukončena pouze u necelých 5% pacientů, což dokumentuje, že se jedná o léčbu velmi dobře snášenou. Medián podávání léčby byl necelých 18 týdnů, jako nejčastější chemoterapií, se kterou byl ten bevacizumab podáván, byla karboplatina s paklitaxelem - na základě toho, že vlastně takto byla ta registrační studie. A tady už vidíme, že částečné remise bylo dosaženo u 2%, parciální u téměř 40% a stabilizace onemocnění u 34%. Nejčastějším nežádoucím účinkem byla tromboembolie, ale pouze u 4,5%, bez nežádoucích účinků stupně I nebo II bylo velké procento pacientů, více než 90%, což je důležité. Medián času do progrese byl zcela srovnatelný s těmi studiemi, co jsem demonstrovala, vidíte, 7,1 měsíce a medián přežití rovněž srovnatelný, lepší než registrační studie, 16,5 měsíce. A toto už je obrázek pacienta, který byl léčen bevacizumabem, vidíte snímek před zahájením léčby a v jejím průběhu. A závěrem bych chtěla říct, že bevacizumab v kombinaci s chemoterapií zlepšuje výsledky našich pacientů s nemalobuněčným karcinomem a morfologická diagnóza stále i v době molekulárně-genetických vyšetření zůstává jedním ze základů té diagnostiky. A proto, abychom dobře diagnostikovali naše pacienty, naši patologové a molekulární genetici mohli dobře tu tkáň vyšetřit, tak nejčastěji používáme bronchoskopii. Děkuji za pozornost!

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Související články

U příležitosti kongresu ESMO IASLC (International Association for the Study of Lung Cancer) 2008 se konalo satelitní symposium Roche zaměřené na plicní nádory. V příloze naleznete prezentace z tohoto sympozia.

Bevacizumab v kombinaci s chemoterapií na bazi platinového derivátu v 1. linii zlepšuje výsledky léčby nedlaždicobuněčného NSCLC. Přednáška přináší přehled klinických studií i observačních tuzemských dat z registru TULUNG.

Hostem satelitního sympózia o přínosu bevacizumabu v léčbě specifických skupin pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic byl také doktor Niels Reinmuth z Pneumoonkologické kliniky v německém Grosshansdorfu, který se spolu s našimi odborníky zamýšlel nad profilem pacienta vhodného pro léčbu bevacizumabem. Obsáhlá přednáška se zabývá účinností, bezpečností, udržovací léčbou a problematikou prediktivních markerů na základě dat z klinických studií. Po přednášce následuje krátká diskuse. Přednáška je opatřena českými titulky (bublina na dolní liště pod prezentací).