Léčba pokročilého folikulárního lymfomu

MUDr. Samuel Vokurka z FN Plzeň vás provede úspěšnou komplexní léčbou pokročilého folikulárného lymfomu.

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Milí kolegové, dovolte mi, abych na následující kazuistice ukázal efekt poměrně intenzifikované léčby folikulárního lymfomu, již v rámci první linie. Náš pacient byl padesátijednaletý muž, který v minulosti prodělal léčbu kortikoidy z důvodu toho, že u něj byla diagnostikovaná a trpěl revmatoidní artritidou, pro kterou byl kromě kortikoidů také léčen methotrexátem a leflunomidem. Pacient k nám byl odeslán z toho důvodu, že byl vyšetřován pro bolesti břicha, přičemž se prokázalo poměrně výrazné postižení v oblasti dutiny břišní, kde byly obrovské pakety zvětšených uzlin, pakety o rozměru jedenácti centimetrů. Zároveň tedy takto zvětšené uzliny, zhruba dva až šest centimetrů, byly detekovatelné jak tedy v oblasti axil, taky i v oblasti mediastina. V kostní dřeni byla verifikována peritrabekulární infiltrace tímto lymfomem. Pacient tedy, co se týče rizikového nebo prognostického zařazení u folikulárního lymfomu, v té době splňoval kritéria pro high risk skupinu podle FLIPI kritérií. U pacienta vzhledem k věku a rozsahu postižení jsme se rozhodli zahájit indukci podle protokolu R-CHOP a nemocnému jsme aplikovali celkem osm cyklů v třítýdenních intervalech. Výsledkem bylo dosažení parciální remise, kdy ještě v oblasti kostní dřeně byla detekovatelná nodulární infiltrace nebo ojedinělé noduly lymfomové populace. A zároveň zvětšené uzliny v oblasti mediastina. V následujícím kroku jsme se rozhodli provést sklizeň periferních krvetvorných buněk a léčbu u pacienta intenzifikovat následnou vysocedávkovanou chemoterapií s autologní transplantací. Tu pacient také zvládl a výsledkem bylo dosažení kompletní molekulární remise v kostní dřeni, zároveň ale v oblasti mediastina ještě dále zůstával jakýsi reziduální paket zhruba do velikosti čtyř centimetrů. V následujícím kroku s ohledem k dobré fyzické konstituci pacienta byla zahájena udržovací léčba s Mabtherou, kterou jsme aplikovali opět ve standardním schématu v dávce tři sta sedmdesát pět miligramů na metr čtvereční po dobu dvou let v intervalu třech měsíců. U pacienta nadále v celém dalším sledovaném období při opakovaných vyšetřeních byla prokazována trvající molekulární remise ve dřeni a bylo prokazováno nadále trvající reziduum v oblasti mediastina, ale postupně se zmenšující svojí velikostí. Pacient je v současné době v naprosto dobré kondici bez známek recidivy folikulárního lymfomu. Zároveň i jeho původní revmatoidní artritida nemá žádné známky aktivity. Na tomto případě bych právě chtěl demonstrovat nebo doložit to, že protokol R-CHOP je účinným režimem v případě léčby pacientů s pokročilým folikulárním lymfomem. Dále bych tímto chtěl demonstrovat vůbec význam nebo efekt vysocedávkované chemoterapie s autologní transplantací v první linii u tohoto pacienta, která opět nejspíše tedy přispěla k další regresi lymfomového postižení. Zároveň potom udržovací léčba s rituximabem minimálně přispěla k udržování oné výborné léčebné odpovědi a dost možná i k dále popisované regresi reziduálního lymfomového postižení v oblasti mediastina. Kromě tedy zvýšené tendence k nějakým drobným katarům horních cest dýchacích proběhla léčba u pacienta bez nějakých zásadní komplikací. Za zmínku v neposlední řadě stojí nejspíš i ten fakt, že u pacienta léčba Mabtherou mohla nebo přispěla nejen k efektu léčby u folikulárního lymfomu, ale dost možná i k léčbě jeho revmatoidní artritidy - ale to jsou spekulace. Přesto ta souhra oněch dvou diagnóz, si myslím, je také zajímavá. Děkuji.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Související články

Ve dnech 27. a 28. března 2010 proběhlo v Praze mezinárodní setkání lékařů. Jedním z jeho hlavních témat byla moderní léčba folikulárního lymfomu. Zde Vám nabízíme prezentace přednášejících, ve kterých se můžete seznámit s aktuálními tématy a výzvami léčby indolentních nehodgkinských lymfomů (NHL).

Přednáška představuje na datech z klinických studií a z registrů výsledky léčby folikulárního lymfomu i jiných indolentních lymfomů (lymfomy marginální zóny) rituximabem. Přednáška obsahuje i data z tuzemského klinického registru Kooperativní lymfomové skupiny a v závěru přináší přehled léčebných doporučení indolentních B lymfomů. 

Doc. Papajík představuje ve své přednášce metody zhodnocení nákladů na inovativní léčbu, obecné stanovení cenové efektivity a zabývá se  parametry ICER a QUALY. V druhé polovině přednášky představuje výsledky farmakoekonomické analýzy, jejímž cílem bylo zhodnocení přínosů a výše nákladů spojených se zavedením rituximabu do běžné klinické praxe v ČR.