Prediktory úspěšnosti léčby chronické hepatitídy C, od obezity ke genetice

Přednáška byla připravena pro satelitní sympózium PEGASYS (peginterferon alfa-2a) v léčbě chronické hepatitidy C, které proběhlo 10. května 2011 v Karlových Varech v rámci Májových hepatologických dnů a je věnována prediktorům úspěšnosti léčby chronické hepatitidy C.

Standardem léčby chronické hepatitidy C je v současné době stále kombinace peginterferonu a ribavirinu. Možnost předpovědět výsledek terapie je stěžejní, nejen z důvodu délky protivirové léčby, ale zejména pro její nežádoucí účinky a vysokou cenu. Výsledek léčby, tj. dosažení setrvalé virologické odpovědi (SVR), je ovlivněn jak faktory viru, tak faktory hostitele. Pravděpodobnost dosažení SVR můžeme predikovat před léčbou a následně přesněji v průběhu terapie.

Před léčbou je jedním z nejdůležitějších prediktorů úspěšnosti genotyp HCV. Genotyp 1 odpovídá na léčbu velmi špatně (42-65% SVR), zatímco pacienti s genotypem 2 a 3 dosahují SVR častěji (56-100%). Sérová koncentrace HCV RNA před léčbou takový význam nemá, pacienti s nízkou virémií (HCV RNA < 600000 IU/ml) však dosahují SVR častěji. Také rasa ovlivňuje odpověď k léčbě, nejhorší výsledky mají Afroameričané, přestože mají obvykle mírnější jaterní postižení. V léčbě jsou úspěšnější mladí pacienti (do 40 let věku) a s normální tělesnou hmotností (BMI < 25). Steatóza jater zhoršuje odpověď k léčbě. Podíl pacientů, kteří dosáhnou SVR, klesá s pokročilostí fibrózy v játrech, pacienti s plně vyvinutou cirhózou dosáhnou SVR pouze v 10 % případů při genotypu lb. Tito pacienti mají též vysoké riziko komplikací léčby a tolerance léčby je u nich špatná.

V průběhu léčby lze pravděpodobnost dosažení SVR predikovat z dosažení tzv. rychlé a časné virologické odpovědi (RVR, resp. EVR), tj. dosažení nedetekovatelné HCV RNA ve 4., resp. 12. týdnu léčby. Z pacientů, kteří dosáhnou RVR, jich 87 % dosáhne též SVR, v případě dosažení kompletní EVR je pravděpodobnost dosažení SVR 68%. Pacienti, kteří EVR nedosáhnou, docílí SVR pouze v 5 % případů a v případě závažných nežádoucích účinků by měla být léčba ukončena.

Výsledek léčby chronické HCV infekce významně ovlivňuje genetická diversita hostitele. Genové variace v regulačních oblastech genu IL28B kódujícího interferon A3 významně ovlivňují nejen spontánní schopnost clearance HCV hostitelem, ale rovněž clearance indukovanou léčbou, a predikují tak schopnost pravděpodobnost dosažení SVR. CC genotyp polymorfismu rsl2979860 na chromosomu 19 v blízkosti genu IL28B má silnou asociaci s dosažením SVR a je tak v současné době nejsilnějším prediktorem úspěšnosti léčby, který můžeme stanovit již před zahájením terapie.

Literatura:

  1. Manns MP et al. Peginterferon alfa-2b plus ribavirin compared wih interferon alfa-2b plus ribavirin for initial treatment of chronic hepatitis C: a randomised trial. Lancet. 2001.
  2. Fried MW et al. Peginterferon alfa-2a plus ribavirin for chronic hepatitis C virus infection. N Engl J Med. 2002.
  3. Hadziyannis SJ et al. Peginterferon-alpha2a and ribavirin combination therapy in chronic hepatitis C: a randomized study of treatment duration and ribavirin dose. Ann Intern Med. 2004.
  4. Ge D et al. Genetic variation in IL28B predicts hepatitis C treatment-induced viral clearance. Nature. 2009.
  5. Thomas DL et al. Genetic variation in IL28B and spontaneous clearance of hepatitis C virus. Nature. 2009.
  6. Thompson AJ et al. Interleukin-28B Polymorphism Improves Viral Kinetics and Is the Strongest Pretreatment Predictor of Sustained Virológie Response in Genotype 1 Hepatitis C Virus. Hepatology. 2010.
  7. McHutchison JG et al. Peginterferon alfa-2b or alfa-2a with ribavirin for treatment of hepatitis C infection. NEJM. 2009.

Související články

Prezenatec podává přehled v současnosti platných tuzemských a zahraničních guidelinů léčby chronické HCV infekce.

Dnes je  první volbou v terapii chronických virových hepatitid  pegylovaný interferon (jako monoterapie u VHB, v kombinaci s ribavirinem u VHC). Léčba je časově omezená, proti konvenčnímu IFN větší účinnost, menší vedlejší účinky, větší komfort pro pacienty.

Prezentace přináší závěry pro kompenzovanou a dekompenzovanou cirhózu.