Výsledky léčby erlotinibem

Přednáška zazněla v rámci sekce Chemoterapie, biologická a hormonální terapie na Brněnských onkologických dnech  21. dubna 2011.

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Vážené předsednictvo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tyto zkušenosti nejsou moje, jak vidíte, ale jsou to zkušenosti velkého autorského kolektivu. Já bych v té svojí přednášce prvně pár epidemiologickými údaji upozornila na to, jak se situace v karcinomu plic a specielně v nemalobuněčném karcinomu vyvíjí. Pak bych se věnovala erlotinibu, který používáme v České republice. Na této křivce je vidět, jaká je situace v incidenci a mortalitě na zhoubný novotvar plic, a to u mužů a u žen. Vidíte, že u můžu je zaznamenán mírný pokles především v mortalitě, u žen tyto křivky stoupají nahoru. Když se podíváme na prevalenci, tak ta prevalence stoupá a stoupá rychleji, než stoupá incidence. To znamená, že mnohem více pacientů přežívá s diagnózou karcinomu plic, než bylo diagnostikováno. Karcinom plic je samozřejmě nádorem starších lidí, jak ukazuje tato křivka, ale vidíte, že jsou tu i někteří velmi mladí pacienti. Když se podíváme na zastoupení jednotlivých klinických stadií, tak logicky je vidět, že to zastoupení klinických stadií ovlivňují i TNM klasifikace. Za chvíli tam přibyde další TNM klasifikace, kterou používáme od ledna 2011. Každopádně převažují pokročilá stádia. Šanci na vyléčení mají pouze nemocní, kteří jsou v těch modrých a zelených sloupcích. Co se týká zastoupení nemalobuněčného karciomu z celkového množství karcinomů plic, to je vidět na těch spodních křivkách. Vidíte, že tady u těch mužů se to pohybuje v různých výkyvech, u žen to po určitém sestupu vypadá, jako kdyby bylo dosaženo určité hladiny. Nicméně souvisí to s tím, jak jsou podána hlášení do Národního onkologického registru. Já bych si dovolila upozornit ještě tady na toto. Podívejte se, jaká je incidence a jaká je mortalita. Ta čísla té incidence jsou vyšší než čísla mortality, a to je jedním z cílů této přednášky, utvrdit Vás v tom, že léčba karcinomu plic má smysl. Když se podíváme na samotný ten nemalobuněčný karcinom, tak tady je totéž. Takováto je incidence a takováto je mortalita. Vidíte, že tam určitý rozdíl je a ten rozdíl potvrzuje tato křivka. Její sestupná tendence, to znamená pokles toho indexu mortalita - incidence, znamená, že ti naši pacienti jsou lépe léčeni a déle přežívají. Nyní už pojďme k erlotinibu. Erlotinib my používáme v České republice od roku 2005 a je registrován a kategorizován zcela výjimečně pro první, především pro druhou a třetí linii léčby nemalobuněčného karcinomu. My díky spolupráci s Institutem biostatistiky a analýz a mezi sebou navzájem máme léčených téměř dva tisíce nemocných a kompletní záznamy máme od tisíce sedmiset devadesáti pěti pacientů. Na této tabulce vidíte zástupce nebo jednotlivá centra, jak zařazovali pacienty. Pročerveněna jsou centra, která ty počty mají opravdu velké, pak jsou centra, která těch pacientů mají méně, ale v podstatě takových těch největších center je deset v republice. Tady ještě jednou - na tomto obrázku, který také je z údajů Národního onkologického registru, je vidět, jak je karcinom plic hlášen v jednotlivých krajích České republiky. Zastoupení našich pacientů v tom registru čili zastoupení pacientů léčených erlotinibem je v podstatě zcela shodné s těmito údaji z Národního onkologického registru. Když se podíváme na pohlaví a kouření, tak na tom je vidět, že převažují muži nad ženami v tom našem registru a že je tam, na to jak známe karcinomy plic, přece jenom poměrně velký počet nekuřáků. Toto je způsobeno i tím, že jsme přece jenom s tím preparátem pracovali už na základě určitých informací z předchozích studií. Když se podíváme na morfologickou diagnostiku, tak byť v České republice stále převažuje spinocelulární karcinom, nemocní, kteří byli léčeni erlotinibem, byli ve čtyřiceti, téměř padesáti procentech pacienti s adenokarcinomem. Když se podíváme na stav výkonnosti v době té léčby, tak nejvíce pacientů mělo stav výkonnosti jedna. Vidíte, že tam byli pacienti i s horším stavem výkonnosti, ale převažovali ti pacienti s tím dobrým, s nulou a s jedničkou. Tady už jsou linie podání, přes první, přes druhou až přes třetí, té první linie o něco přibývá v posledních letech. A když se podíváme na stav léčby tím preparátem, tak já si dovolím upozornit pouze na jeden údaj, a to že nežádoucích účinků v souvislosti s léčbou bylo zaznamenáno velmi málo. Pouze sedmdesát pacientů (pět procent nemocných) ukončovalo léčbu pro nežádoucí účinky. Tady ještě jednou, je vidět, že úplně bez nežádoucích účinků bylo více než padesát procent pacientů. Nyní už se podívejme na odpověď. Když se podíváme na kompletní a parciální remisi, ta odpověď není velká. Není ani deset procent. Ale když se podíváme, kolik pacientů mělo stabilizaci nemoci a sečteme tady tyto tři skupiny, tak už se dostáváme přes padesát procent nemocných. Toto je celkové přežití celého toho našeho souboru. To celkové přežití je sedm celých pět desetin měsíce. Toto je přežití bez známek progrese, které je přes tři měsíce. Když se ale podíváme na přežití podle nežádoucích účinků, tak už vidíme, že ti pacienti, kteří měli nežádoucí účinky, se dostávají téměř na devět měsíců. Stejně tak to kopíruje to přežití bez známek progrese a když se podíváme na přežití podle výskytu rashe, tak se dostáváme už téměř k deseti měsícům. Totéž se týká toho přežití bez progrese. Když se podíváme na přežití podle pohlaví, tak opět vidíme, že u žen to přežití je osm celých sedm desetin měsíce, což je delší než celého toho souboru. Opět, přežití bez známek progrese kopíruje tuto situaci. Když se podíváme na celkové přežití podle kouření, tak opět vidíme, že u nekuřáků se dostáváme na daleko lepší číslo než u celé té skupiny pacientů. Stejně přežití bez známek progrese. A když se podíváme na morfologickou diagnózu, tak tady je opět vidět, že poměrně vysokého počtu měsíců, vyššího než pro celou populaci, je dosaženo u pacientů s adenokarcinomem. Přesto, nemocní s epidermoidním karcinomem to přežití mají jenom o něco málo kratší než celkový ten soubor. Tady ještě jednou přežití bez známek progrese, to vlastně kopíruje to celkové přežití. Co považuji já osobně za velmi významné, je přežití podle stavu výkonnosti. Já jsem v úvodu té přednášky demonstrovala, že jsme zařazovali především nemocné ve stavu výkonnosti nula až jedna. Čili v podstatě se dá říct, že kdyby ti nemocní nižšího stavu výkonnosti nebyli zařazeni, ta čísla budou vypadat úplně jinak. Ale pro ty nemocné, kteří mají stav výkonnosti nula a jedna, vidíte, že to přežití je výrazně delší než rok, což je číslo velice příznivé, když si vezmete, že jsou to nemocní s nemalobuněčným karcinomem, druhá a třetí linie léčby. Toto je ještě jednou přežití bez známek progrese. A tady ještě jednou, když se ten stav výkonnosti vztáhl na ty pacienty a spojili se pacienti se stavem výkonnosti nula až jedna a porovnali s pacienty s tím vyšším stavem výkonnosti, tak vidíte, že se dostáváme opět přes deset měsíců, což je číslo velice příznivé. Totéž bez známek progrese, to vypadá statisticky stejně. Když se podíváme na to, jestli linie ovlivňovala přežití, tak vidíme, že linie přežití neovlivňovala. Bylo jedno v které té linii byl erlotinib podán. Totéž, co se týká přežití bez známek progrese. Na tomto obrázku jsou dvě takové zásadní studie, které bývají citovány při přednáškách nebo v článcích o erlotinibu. Prvně to byla registrační studie BR.21, na základě které byl erlotinib registrován a vidíte, že tam progression free survival, to přežití bez progrese, bylo v podstatě velmi podobné jako u našich pacientů. Když se podíváme na studii TRUST čtvrté klinické fáze, do níž bylo zařazeno přes čtyři tisíce nemocných, tak tam přežití bylo sedm celých devět desetin měsíce. Já si teď dovolím tyto studie srovnat s Českou republikou. Tady jsou výsledky BR.21, TRUST a Česká republika jako celek a Česká republika, když se vezmou pacienti, u kterých byl stav výkonnosti nula až jedna a nebo pacienti, u kterých by byl dokonce nula. Z toho je vidět, že výsledky léčby v České republice jsou výrazně lepší u té skupiny, které byla většina, než v těch obou nejznámějších studiích. Navíc kdybychom opravdu zařazovali pacienty s PS nula a jedna, tak se dostáváme na celkovou dobu přežití rok a půl a v podstatě téměř rok u těch pacientů, kteří jsou nula i jedna. Na tomto obrázku je hezky vidět, že tato biologická léčba je naprosto srovnatelná s jinými druhy biologické léčby, byť náklady na tuto léčbu jsou přece jenom menší, protože tolik našich pacientů se této léčby nedožije. Myslím si, že tento obrázek demonstruje i to, proč klesá ten index mortalita - incidence. Na závěr tedy jen pár kasuistik, byť té parciální remise nebo kompletní pro dosazeno ani ne u deseti procent pacientů. Já budu jen stručně říkat před léčbou, po léčbě. Myslím si, že i ten, kdo není pneumolog, ty rozdíly uvidí. CT před léčbou, po léčbě, tady je vidět i linie léčby dole. Opět, bočný snímek před léčbou erlotinibem, po léčbě. Znovu před léčbou. V průběhu léčby. Tady totéž na bočném snímku. A závěrem si dovolím říct, vzhledem k časové tísni, že výsledky léčby erlotinibem v České republice jsou zcela srovnatelné nebo lepší než výsledky ve dvou největších studiích, které se týkají této problematiky. Děkuji za pozornost.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Podívejte se i na další přednášky webcastu Brněnské onkologické dny 2011 - webcast.

Související články

Nejnovější výsledky studií v léčbě karcinomu plic byly prezentovány na kongresu Horizont III ve Stockholmu.  

Prezentace přinášející metaanalýzu klinických studií s nemocnými s mutací EGFR, léčenými inhibitorem tyrosinkinázy EGFR nebo chemoterapií zazněly na WCLC v San Franciscu v roce 2009.

Prezentace ze satelitního sympozia, které proběhlo v rámci evropského kongresu o plicním karcinomu – PILC 2008 – shrnuje poslední výsledky studií cílené léčby v 1. a 2. linii terapie, včetně srovnání účinnosti cílené léčby s chemoterapií.