Souhrn doporučení molekulárního testování EGFR a ALK

International Association for the study of lung cancer, College of American Pathologists a Association for Molecular Pathology připravily souhrn evidence-based doporučení: Zásady molekulárního testování pro výběr nemocných s karcinomem plic k léčbě inhibitory tyrozinkinázy EGFR a ALK, které stanoví standard pro testování EGFR a ALK. Doporučení bylo publikováno 3.dubna 2013. Souhrn doporučení přeložen do českého jazyka.  

Doporučení bylo publikováno 3.dubna 2013, v: Archives of Pathology & Laboratory Medicine, the Journal of Thoracic Oncology, a the Journal of Molecular Diagnostics.

Sekce I. Kdy by mělo být provedeno molekulární testování u karcinomu plic?

Otázka 1. Který pacient je vhodný pro testování EGFR mutací a přestavby genu ALK?

1.1a: Doporučení: EGFR molekulární testování s účelem výběru pacientů pro EGFR cílenou léčbu tyrozinkinázovými inhibitory: pacienti s plicním adenokarcinomem by neměli být z testování vyřazeni na základě klinických charakteristik.

1.1b: Doporučení: ALK molekulární testování s účelem výběru pacientů pro ALK cílenou léčbu tyrozinkinázovými inhibitory: pacienti s plicním adenokarcinomem by neměli být z testování vyřazeni na základě klinických charakteristik.

1.2: Doporučení: U vzorků plicního karcinomu získaných resekcí, je testování EGFR a ALK doporučeno pro adenokarcinomy a smíšené plicní karcinomy s komponentou adenokarcinomu, bez ohledu na histologický grade (stupeň diferenciace). U vzorků získaných resekcí celého karcinomu plíce není testování EGFR a ALK doporučeno u plicních karcinomů bez přítomnosti komponenty adenokarcinomu, tj. u “čistě” dlaždicových karcinomů, “čistě” malobuněčných karcinomů, či velkobuněčných karcinomů bez jakéhokoliv imunohistochemického (IHC) průkazu diferenciace adenokarcinomu.

1.3: Doporučení: U vzorků s omezeným množstvím plicního karcinomu (biopsie, cytologie), kde nelze přítomnost komponenty adenokarcinomu úplně vyloučit, lze provést EGFR a ALK testování u pacientů s dlaždicovou nebo malobuněčnou histologií a příznivými klinickými kritérii,(např. mladý věk, nekuřáctví).

1.4: Doporučení: Pro určení stavu EGFR a ALK a pro výběr úvodní léčby, jsou pro testování stejně vhodné jak primární nádory, tak metastatické léze.

1.5: Názor skupiny expertů: Pro pacienty s mnohočetnými, zjevně oddělenými primárními plicními karcinomy lze testovat každý nádor, avšak testování různých části jednoho nádoru není nezbytné.

Otázka 2. Kdy je pacient je vhodný pro testování EGFR mutací a přestavby genu ALK?

2.1a: Doporučení: Testování EGFR mutace by mělo být objednáno v době diagnózy pacienta s pokročilým stádiem nemoci (stádium IV podle 7. vydání TNM staging system), který je vhodný pro léčbu, nebo v době rekurencí nebo progrese u pacientů, kteří byli diagnostikováni v nižším stádiu onemocnění, ale zatím nebyli testováni.

2.1b: Návrh: testování přestavby ALK by mělo být objednáno v době diagnózy pacienta s pokročilým stádiem nemoci (stádium IV podle 7. vydání TNM staging system), který je vhodný pro léčbu, nebo v době rekurencí nebo progrese u pacientů, kteří byli diagnostikováni v nižším stádiu onemocnění, ale zatím nebyli testováni.

2.2a: Názor skupiny expertů: EGFR testování nádorů diagnostikovaných ve stádiu onemocnění I, II, nebo III je doporučeno, avšak rozhodnutí je na lokální laboratoři ve spolupráci s onkologickým týmem.

2.2b: Názor skupiny expertů: ALK testování nádorů diagnostikovaných ve stádiu onemocnění I, II, nebo III je doporučeno, avšak rozhodnutí je na lokální laboratoři ve spolupráci s onkologickým týmem.

2.3: Doporučení: Tkáň by měla být přednostně otestována na EGFR a ALK.

Otázka 3. Dokdy by měly být dostupné výsledky testů?

3.1: Názor skupiny expertů: Výsledky testování EGFR a ALK by měly být dostupné v průběhu 2 týdnů (10 pracovních dnů) od přijetí vzorku v testující laboratoři.

3.2: Názor skupiny expertů: Laboratoře, u kterých je dostupnost výsledků delší než 2 týdny by si měly zajistit rychlejší test, buď v jejich laboratoři, nebo prostřednictvím referenční laboratoře- v případě klinické urgence.

3.3: Názor skupiny expertů: Laboratoř by měla mít nastaveny procesy, které zaručí, že vzorky se stanovenou finální histopatologickou diagnózou budou odeslány do laboratoře molekulární patologie mimo zdravotnické zařízení do 3 pracovních dnů od obdržení požadavku a pokud je laboratoř molekulární patologie součástí zdravotnického zařízení, do 24 hodin.

Sekce II. Jak by mělo být prováděno EGFR testování?

Otázka 4. Jak by měl bát zpracován vzorek pro testování mutace EGFR?

4.1: Názor skupiny expertů: Patologové by měli používat formalinem fixované, parafinem zalité (FFPE) vzorky, nebo čerstvé, zmražené, nebo alkoholem fixované vzorky pro PCR testy EGFR mutace. Jiné zpracování vzorku (např. acidické fixace nebo fixace těžkými kovy) by u vzorků určených pro EGFR testování neměli být použity.

4.2: Názor skupiny expertů: Cytologické vzorky jsou pro testování EGFR a ALK také vhodné, preferují se buněčné bloky před nátěry.

Otázka 5. Jaké jsou požadavky na vzorek pro EGFR testování?

5.1: Názor skupiny expertů: Patologové by měli určit, jestli je množství odebraného vzorku nádorových buněk a kvantity a kvality DNA adekvátní pro EGFR testování.

5.2: Názor skupiny expertů: Každá laboratoř by měla validací stanovit minimální poměr potřebných pro detekci mutace a počet nádorových buněk n.

5.3: Názor skupiny expertů: Patolog by měl posoudit obsah nádorových buněk v každém vzorku a buď provést, nebo instruovat pověřenou osobu k provedení mikrodisekce (pro obohacení nádorových buněk) v případě potřeby.

Otázka 6. Jak by mělo být provedeno testování EGFR?

6.1: Doporučení: Laboratoře mohou k testování EGFR použít jakoukoliv validovanou metodu s dostatečnou charakteristikou provedení.

6.2: Názor skupiny expertů: Laboratoře by měli používat EGFR testovací metody, které jsou schopné detekovat mutace u vzorků s minimálně 50% obsahem nádorových buněk, ačkoliv je laboratořím důrazně doporučeno používat (nebo mít dostupnou externí referenční laboratoř) více senzitivní testy, které jsou schopné detekovat mutace u vzorků s minimálně 10% obsahem nádorových buněk.

6.3: Názor skupiny expertů: Klinické testování EGFR mutace by mělo být schopno detekovat všechny individuální mutace, které se byly hlášeny s minimálně 1%-ní frekvencí u EGFR-mutovaných plicních adenokarcinomů.

6.4: Doporučení: Imunohistochemické vyšetření pro celkové EGFR není doporučeno pro výběr EGFR TKI léčby.

6.5: Doporučení: EGFR analýza počtu kopií (tj. FISH nebo CISH) není doporučeno pro výběr EGFR TKI léčby.

Otázka 7. Jaká je role KRAS analýzy při výběru pacientů pro léčbu EGFR TKI?

7.1: Doporučení: Testování KRAS mutace není doporučeno jako jediný klíčový faktor při výběru léčby EGFR TKI.

Otázka 8. Jaké další testování je potřeba zvážit v případě sekundární nebo získané rezistence k EGFR TKI?

8.1: Doporučení: Pokud laboratoř provádí testování vzorků pacientů se získanou rezistencí k inhibitorům kináz EGFR, tyto testy by měly mít schopnost detekovat sekundární EGFR T790M mutaci u nejméně 5% buněk.


Zkratky: CISH: chromogenic in situ hybridizace; EGFR: receptor epidermálního růstového faktoru; FISH: fluorescence in situ hybridizace; PCR: polymerase chain reaction; RT-PCR: reverse transcription-polymerase chain reaction; TKI: tyrozinkinázový inhibitor; TNM: tumor node metastasis.


Lindeman NI, Cagle PT, Beasley MB, et al. Molecular testing guideline for selection of lung cancer patients for EGFR and ALK tyrosine kinase inhibitors: Guideline from the College of American Pathologists (CAP), International Association for the Study of Lung Cancer (IASLC), Association for Molecular Pathology (AMP).[Published online ahead of print at www.archivesofpathology.org]. Arch Pathol Lab Med. doi: 10.5858/arpa.2012-0720-OA.

Související články

Nejnovější výsledky studií v léčbě karcinomu plic byly prezentovány na kongresu Horizont III ve Stockholmu.  

Prezentace přinášející metaanalýzu klinických studií s nemocnými s mutací EGFR, léčenými inhibitorem tyrosinkinázy EGFR nebo chemoterapií zazněly na WCLC v San Franciscu v roce 2009.

Prezentace ze satelitního sympozia, které proběhlo v rámci evropského kongresu o plicním karcinomu – PILC 2008 – shrnuje poslední výsledky studií cílené léčby v 1. a 2. linii terapie, včetně srovnání účinnosti cílené léčby s chemoterapií.