Statistická ročenka dialyzační léčby v České republice v roce 2011

Výsledky statistické ročenky dialyzační léčby v České republice za rok 2011. Data byla shromážděna ze všech 102 dialyzačních středisek.

K 31. 12. 2011 bylo v dialyzačním léčení celkem 6116 pacientů. V přednášce se dozvíte počty výkonů, dialyzačních středisek, lůžek a dialyzačních přístrojů, stejně jako počet lékařů a sester. Jaké jsou trendy, příčiny úmrtí v PDL, přesuny pacientů a která střediska léčí nejvíce pacientů, stejně jako jaké je procento pacientů léčených ESA a jaké je průměrná spotřeba ESA se dozvíte v přednášce prof. MUDr. Rychlíka, CSc., která zazněla na 34. Kongresu České nefrologické společnosti v červnu 2012.

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Dobrý den, milé dámy, vážení pánové. Já se na úvod posunu trochu doprava, abych Vám mohl ukazovat. Mohu mít první snímek, prosím? Dovolte, abych Vám přednesl výsledky Statistické ročenky dialyzační léčby v České republice za loňský rok. Tak jako vždycky ta metodika zpracování byla stejná jako v minulých letech, pracovali jsme se všemi dialyzačními středisky, což jsme velmi rádi a děkujeme za to, protože se nám podařila stoprocentní návratnost, ale bohužel tak, jak to bývá, tak ne všechna data byla dodána v plné kvalitě, ale i přesto 90%ní úplnost vyplnění dat je dostatečná na to, abychom měli validní informaci o dialyzační léčbě v České republice. Vyplňoval se tradičně dotazník, který se zasílal buď tak, že se načetl online, to bylo pro ta střediska, která se aktivně účastní registru dialyzovaných pacientů, takže ta to měla svým způsobem bez práce, protože data se načetla automaticky a poté jen zkontrolovala, nebo se mohl vyplnit na webu, anebo zcela výjimečně byl poslán písemně. Tak jaká jsou ta základní data? Takže pracovali jsme se 102 dialyzačními středisky, prevalence dialyzovaných pacientů k 31.12.2011 činila 6116 pacientů, to znamená, že ta prevalence na jeden milion obyvatel činila 582 pacientů. Bylo provedeno celkem víc než 900 000 hemoeliminačních výkonů, peritoneální dialýzou bylo léčeno 501 pacientů, což činí 8,2%, transplantováno bylo 360 pacientů, z toho 40 transplantací bylo provedeno ze žijících dárců a bylo provedeno z toho 28 kombinovaných transplantací slinivky a ledviny. Pokud se podíváme na počet pacientů prevalentních v průběhu dekády, tak vidíte, že to číslo nám malinko pokleslo, je to v podstatě poprvé, kdy počet prevalentních dialyzovaných pacientů se snížil a myslím, že to kopíruje celkový trend v Evropě nebo v průmyslově rozvinutých zemích. Na druhou stranu počet peritoneálně dialyzovaných pacientů - absolutně se nám zvýšil, což si myslím, že je dobrá zpráva a proto, i když to jsou jen drobná procenta, tak tam byl nárůst ze 7,6% na 8,2%. Pokud se podíváme na počty dialyzačních středisek, tak se dá říct, že se nic nového nezměnilo, a to i včetně poměru dialyzačních středisek státních a nestátních. Ta dialyzační střediska pracující pro děti byla tři, tak jako v minulosti, a některá dialyzační střediska dělala pouze akutní dialyzační program a některá jenom peritoneální dialyzační program. Další důležitý údaj, který hovoří o epidemiologii léčby pacientů se selháním ledvin, je parametr dialyzovaných pacientů a parametr pacientů žijících s funkčním štěpem, tato čísla budou dispozici vlastně nyní v průběhu poloviny roku, ale zatím platí to, co jsem řekl, to znamená, že tady dosaženo jistého nárůstu a dále se počet pacientů na dialýze nezvětšuje. Pokud jde ovšem o počet hemoeliminačních výkonů, tak ty jsou registrovány absolutně za celý rok a tam je patrné, že i přesto, že ta prevalence se nám snížila, tak my vlastně nemáme ten parametr, počet nebo respektive ten parametr je k dispozici - počet dialyzovaných pacientů za rok a nepřímo z toho vyplývá, že počet hemoeliminačních výkonů se zvýšil čili to je opět svým způsobem dobrá zpráva a ještě to, co bych zde měl zdůraznit, že zhruba asi polovina výkonů byla provedena jako hemodiafiltrace. Pokud jde o takový ten klasický parametr - počet dialyzačních lůžek a počet dialyzačních přístrojů, tak i tam je patrný nárůst a pro nás tato informace je, myslím si, dobrá, i když to procento dialyzačních přístrojů, které jsou považovány, jako bych řekl, za amortizované, tak se příliš nemění, protože zhruba asi polovina dialyzačních přístrojů byla v práci více než pět let. Pokud jde o personální zajištění lékařů, tak ten absolutní počet plus mínus zůstává stejný, to, co je pro nás, myslím si zase, dobrá zpráva, že se pořád zvyšuje počet lékařů, kteří získali atestaci v oboru nefrologie. Počet pacientů na jednoho atestovaného lékaře činí nad 35 a počet lékařů s nefrologickou atestací v tuto chvíli je takřka 180 a věřím, že za čtrnáct dní bude vyšší. Personální zajištění týkající se středního personálu - počet sester je plus mínus stejný a neměnil se příliš počet výkonů na jednu sestru a nemění se ani počet těch sester, které mají atestaci. Pokud jde o pohyb pacientů v dialyzačním programu, tak ten parametr, o kterém jsem již hovořil, to znamená počet pacientů, kteří byli registrování jakožto dialyzovaní, tak činí 7314 pacientů, to je vyšší než bylo loni a proto i došlo k nárůstu počtu výkonů, ale to, co se udává obvykle, je počet prevalentních, který je vztažen k jednomu konkrétnímu datu. Tady je uvedený počet zemřelých pacientů, který činil 1321. Pokud jde o věkové složení pacientů, tak ta informace také není příliš měnící se od minulých let, to znamená, že pracujeme převážně s populací seniorů, jak je zde dobře patrno, tak významná většina našich pacientů jsou ve věku nad 75 let věku, ale i ta skupina pacientů 70-75 zdaleka není malá a naprostá většina pacientů je ve věku nad 65 let čili myslím, že to dobře kopíruje ten stav, který je patrný v interní medicíně a ty žluté sloupce informují o počtu diabetiků a tam ten absolutní počet se zvýšil v té nejvyšší věkové skupině, ale nicméně procentuálně to jejich rozdělení je podobné, tak jak vyplývá z tohoto snímku, kdy zhruba asi 41% pacientů prevalentních léčených k 31.12. byli diabetici. Podobná data platí pro soubor peritoneálně dialyzovaných pacientů, tam to číslo registrovaných pacientů, kteří prošli peritoneální dialýzou 648 za rok, zemřelo v programu 31 peritoneálně dialyzovaných pacientů. Věkové složení pacientů v peritoneální dialýze je maličko jiné, přece jen tam převládá ta kategorie mladších pacientů ve srovnání s tou hemodialýzou, což také není věc, která by byla nějaká měnící se z hlediska minulých let a podobně je to i s procentem pacientů diabetiků. Pokud jde o další parametry týkající se mortality, tak my samozřejmě daleko raději pracujeme s výsledky, které jsou k dispozici v Registru dialyzovaných pacientů, kde se udává přímo to přežívání pacientů, sledováno podle Kaplana Meiera, ale nicméně tady ta naše tradiční metoda, tak jak jsme ji vždycky vyjadřovali, tak ta mortalita pacientů, kteří byli v dialýze více než 90 dnů činila 16,4% a počet pacientů, kteří byli vzati do této analýzy, tak činí takřka 4,5 tisíce čili myslím si, že to číslo je reprezentativní. Mortalita pacientů v peritoneálně dialyzačním programu byla nižší a jenom pro doplnění - tady je poznámka, jak se ta mortalita počítá, stejně jako vždy v minulých letech. Zde je srovnání mortality diabetiků a nediabetiků podle dialyzační modality a to, co určitě nepřekvapí, že mortalita pacientů s diabetem je vyšší, ale je podobná jak mezi hemodialýzou a peritoneální dialýzou, tak jak je udáváno v tomto čísle, v tomto řádku. Příčiny úmrtí pacientů na dialýze se také příliš nemění a zcela jednoznačně vedou kardiovaskulární příčiny, infekční příčiny jsou poněkud častější u pacientů peritoneálně dialyzovaných, ale mějme, prosím, na paměti, že to absolutní číslo, z kterého se vychází, tak je takřka neporovnatelné, 1324 versus 31 pacientů. A pokud jde o ty přesuny pacientů v dialyzačním léčení, tak roční přírůstek pacientů, bráno dle tedy absolutního počtu, tak činil 458 pacientů v hemodialýze a 19 v peritoneální dialýze. Tady je uvedený rozbor nových pacientů, to znamená incidence, je vyjádřen v počtu - počet pacientů na milion obyvatel, absolutně to číslo je menší než bylo v minulých letech, ale na druhou stranu to, co se nemění, je procento pacientů, kteří přišli do dialýzy takzvaně z ulice, to procento je stále vysoké a činí zhruba asi přes 40% a myslím si, že je celkem srovnatelné s ostatními státy Evropy. To, co je určitě další parametr, který je k dispozici, je procento pacientů dialyzovaných, kteří jsou na dialýze do třech let léčby a tak, jak vidíte, tak to procento se v průběhu poslední dekády snižuje jak v parametru hemodialýzy, tak peritoneální dialýzy, znamená to, že ta populace dialyzovaná, abych tak řekl, nám stárne, míněno tím podle doby léčby v dialýze. Toto je určitě zajímavý obrázek, který se změnil ve srovnání s minulým rokem, a sice jsou zde udána střediska dialyzační, která léčí více než 10 pacientů, nejvíce je v tuto chvíli registrováno pacientů v IKEMU a ten počet je určitě impresivní - 32 pacientů, myslím si, že to je hezký obrázek. Podobně je to i s počtem prevalentních pacientů v peritoneální dialýze, kde, jak už jsem jednou říkal, tak ten absolutní počet se zvyšuje v průběhu doby, i když minimálně, ale přesto ten trend je vyšší. Poté několik závěrečných obrázku týkajících se léčby erytropoetinem. Tak myslím si, že přece jen tato léčba je v dnešní době zcela standardní a že každý pacient, který erytropoetin potřebuje, tak ho dostane a o tom i vypovídá, že procento léčených pacientů jak v hemodialýze, tak v peritoneální dialýze, ta prevalence se prakticky nemění, v hemodialýze je 79% pacientů, v peritoneální dialýze 61% pacientů a pokud se podíváme na průměrnou dávku, tak u dialyzovaných pacientů činila 5786 jednotek na pacienta za týden a v peritoneální dialýze byla o něco nižší - 4470 jednotek na pacienta za týden a zde jsou uvedené přepočty k epoetinu, darbepoetinu a k Mirceru. A zde jsou uvedeny průměrné dávky ESA podle počtu na jednotlivých dialyzačních střediscích, vidíte, že ta dávka, která se obvykle používá nejvíce byla mezi 5000-6000 jednotek za týden na pacienta. Toto je průměrná spotřeba ESA, která se v principu příliš nemění. Infekční hepatitidy, zdá se, už přestávají být nějakým významným problémem, protože ty počty pacientů, kteří jsou buď infekční, anebo lze tedy usuzovat na kontakt infekční hepatitidou, tak se spíše snižují a v principu jsou velmi nízké čili procento pacientů, kteří mají hepatitidu B je 0,7% a ti, kteří mají C jen 0,2%, i když ta pozitivita je samozřejmě vyšší. Toto je v zásadě všechno, ty nejdůležitější údaje, ročenka bude vyvěšena nyní v průběhu kongresu na webu České nefrologické společnosti a já bych chtěl poděkovat všem kolegům, kteří nám poslali správně vyplněná, kompletní všechna data tak, aby ročenka mohla vzniknout. Zároveň bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že se nám podaří v budoucnu zvýšit procento dialyzačních středisek, které nám svá data zašlou online - pomocí registru dialyzovaných pacientů a v neposlední řadě bych chtěl poděkovat všem kolegům z Rady RDP, kteří pomáhali tato data sestavit. Děkuji za pozornost!

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Plná verze Statistické ročenky dialyzační léčby v České republice za rok 2011 je k dispozici na webu ČNS.

Podívejte se i na další přednášky webcastu 34. Kongres České nefrologické společnosti - webcast.

Související články

Přednáška představuje nová doporučení pro péči pacientů po transplantaci ledvin. Kromě doporučení pro indukční,  úvodní a dlouhodobou udržovací imunosupresi a monitoraci imunosupresivní indikace, uvádí také doporučení pro očkování, doporučení pro pacienty s kardiovaskulárním onemocněním, s diabetem, hypertenzí, obezitou a malignitami.

Přehledá přednáška o problematice arteriální hypertenze je určena především nefrologům a podává přehled doporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze, tak jak je vydala Česká společnost pro hypertenzi.  Přednášejícím je jedním ze spoluautorů představených guidelinů. 

Diabetik – prakticky vždy komplikovanější pacient. Dominantní problémy: cévní přístup (mediokalcinóza); syndrom diabetické nohy – prakticky neřešitelný; kompenzace DM; zhoršení visu až slepota; vyšší prevalence K-V komplikací. Prezentace z 3. bloku přednášek, která zazněla 2. listopadu 2013 v rámci třetího ročníku znovuobnoveného Klubu mladých nefrologů.