Osobnost oboru: MUDr. David Belada, PhD.

Rozhovor s  MUDr. Davidem Beladou, PhD., odborníkem na léčbu lymfomů z Hematoonkologické kliniky FN Hradec Králové, o oboru a jeho budoucnosti. Pan doktor nám na XXIV. Olomouckých hematologických dnech odpověděl i na několik osobních otázek.

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Pane doktore, jak se Vám líbí na letošním kongresu? Tak já už jsem opakovaně na Olomouckých hematologických dnech a musím říct, že to prostředí letošního kongresu je opravdu velice pěkné. Ten trend se posouvá každým rokem od Teoretických ústavů, až přes ten RC komplex k tomuto současnému prostředí a opravdu je to velice hezké. Lidí je opravdu hodně, někdy dělá dokonce potíž procpat se na určitou přednášku nebo na určité sezení, seminář. Je něco v programu, co Vás zaujalo, co si určitě necháte ujít a kam se za každou cenu procpete? - Já už jsem teď byl na sekci týkající se chronické lymfatické leukémie, která byla musím říct výborná, protože tam kromě těch teoretických přednášek byla i vlastní data z České republiky, a to velice zajímavá. V několika oblastech jako primární léčby, také třeba transplantační léčby, což to jsou samozřejmě ta data, která se shání třeba mnoho let - než se dá dohromady padesát pacientů alogenně transplantovaných s CLL. A musím říct, že tato sekce mě velice bavila, přestože to není moje dominantní oblast. Já se většinou starám o pacienty s lymfomy a ty chronické lymfatické leukémie mám jako druhý takový podobor. Takže tato sekce mě velice zaujala. Když lékař dostuduje a zvažuje, jakému oboru se bude věnovat, tak je to rozhodnutí zpravidla velmi důležité, protože pak se tomu oboru věnuje až řekněme do důchodu nebo doživotně. Jaká byla Vaše cesta, proč jste si Vy vybral hematologii, hematoonkologii? - Já jsem začal na interně, na první interně v Hradci, což je v podstatě oblast, kde je dominantní kardiologie. Ale jak si myslím, že to je u většiny lidí - vždycky záleží na tom, kdo Vás k něčemu přivede. Vždycky záleží na těch vzorech lidí, kteří Vás zaujmou svým přístupem, svým chováním, svým vzděláním, svojí erudicí. Tam bylo tedy trošku štěstí, že na té prvné interně byla poměrně silná skupina hematologů pod vedením profesora Chrobáka a celá tato skupina, musím říct, mě velice zaujala, takže přestože to byl obor, který byl jakoby minoritní na té první interně, tak mě ta problematika natolik zaujala, že jsem si říkal, že stojí za to tomuto se věnovat prakticky delší dobu. Netušil jsem, že to bude třeba celý život, ale nelituji toho. Předpokládám, že za dobu, co děláte tento obor, se obor značně vyvinul. Čím Vám přijde atraktivní a kam směřuje do budoucna? Hematologie, obzvláště ta onkologická hematologie, asi jako každá oblast medicíny, v poslední době zaznamenává obrovský rozvoj. A skutečně je to jak na poli diagnostiky, tak zejména terapie. A třeba musím říct, že oblast zrovna monoklonálních protilátek je oblast, která skutečně znamenala revoluci v této oblasti nádorů, mízního systému nebo leukémií obecně. A z tohoto hlediska musím říct, že jsem hrozně rád, že jsem zažil toto období. Kdybych se narodil třeba před čtyřiceti lety, tak jsem odkázán prakticky pouze na chemoterapii. V současné době člověk dokáže nabídnout těm pacientům diametrálně odlišně léky, diametrálně kvalitnější výsledky celé té léčby. Takže z tohoto hlediska, opravdu já jsem ve své podstatě nadšen, že žiji v době, ve které žiji, protože je to velké štěstí. Z Vás je to nadšení naprosto vidět, cítit, že svou lékařskou profesi vykonáváte rád a s plným nasazením. Ale přecejenom, kdybyste nemohl dělat práci, kterou děláte, je nějaké zaměstnání nebo nějaká činnost, která by Vás uživila? Musím říct, že já jsem k té medicíně směřoval celkem programově. A kdybych nedělal lékaře, pravděpodobně bych zvažoval nějaký jiný výzkumný obor. To zaznamená ne třeba v medicíně, ale v nějaké jiné oblasti lidského bytí, ale ten posun nebo progres obecně... Možná to bylo i mými rodiči, protože moji rodiče pracovali ve výzkumném ústavu sice elektrotechnické keramiky, to znamená oblast, která nesouvisí s medicínou, ale ten trend k něčemu posouvat něco někam dopředu byl i v naší rodině asi poměrně silný. Z toho důvodu jsem i já volil asi medicínu. Ale kdybych nebyl v medicíně, tak bych pracoval v nějaké jiné oblasti výzkumu, si myslím. Nejen prací živ je člověk. Jak nejraději odpočíváte, co Vás baví? Musím říct, že pro mě hlavní relace je kromě rodiny sport. To je naprosto jednoznačné, protože od mládí jsem se věnoval sportu poměrne intenzivně a snažím se to dodržovat i v současné době. Takže zejména tenis, v zimě potom squash, lyžování, fotbal. To jsou takové sporty, kterým se snažím věnovat relativně ještě pořád aktivně, protože samozřejmě ta práce leckdy není jednoduchá. Člověk přijde domů a je vyčerpaný, ale potom hodina ve squashovém centru to všechno krásně smyje a člověk odchází s čistou hlavou domů. Tak já Vám přeji, ať se Vám daří, jak ve Vašem zaměstnání, tak i ve sportu a děkuji za rozhovor.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

 

Související články

Přednáška zazněla na 2. pražském mezioborovém onkologickém kolokviu Prague ONCO 2011 v sekci Multidisciplinární přístup k léčbě hematologických malignit.

Rozhovor s naším předním odborníkem na poli hematoonkologie s Prof. MUDr. Markem Trněným, CSc., ředitelem ÚHKT a přednostou I. interní kliniky hematoonkologie VFN a 1.LF UK

Přednáška zazněla na 2. pražském mezioborovém onkologickém kolokviu Prague ONCO 2011 v sekci Multidisciplinární přístup k léčbě hematologických malignit.