Zhoubné nádory žaludku v datech Národního onkologického registru České republiky

  • , Masarykův onkologický ústav, Úsek národního onkologického registru
  • , Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno
  • , Masarykův onkologický ústav, Oddělení onkologické a experimentální patologie
  • , Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno

Zhoubné nádory žaludku jsou celosvětově pátou nejčastější malignitou, která drží třetí místo v mortalitě na zhoubné nádory. V České republice incidence i mortalita klesá, ale v pořadí četnosti nádorových onemocnění zaujímají zhoubné nádory žaludku 10. příčku. Přehled epidemiologických dat z Národního onkologického registru zahájil edukační seminář o zhoubných nádorech žaludku. 

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Vážení předsedající, úvodem tohoto semináře bych rád řekl několik slov co se týče nejen dat Národního onkologického registru, ale epidemiologie všeobecně. Zhoubné nádory žaludku, jak všichni víme, již dlouhodobě mají klesající trend, nicméně zůstávají jednou z významných skupin malignit. Traduje se, že ročně ve světě nově onemocnění něco přes 900 000 pacientů a v důsledku tohoto nádorového onemocnění zemře téměř tři čtvrtě milionu osob. Zhoubné nádory žaludku tak zůstávají na významném místě, jak co se týče incidence, tak co se týče mortality, kdy tvoří třetí nejvýznamnější malignitu. Je známo, že ve světě je řada geografických lokalit, kde mají nádory žaludku v incidenci nejvyšší. Na čele těchto zemí je Jižní Korea, Mongolsko, Čína a vůbec státy dálné Asie, kromě toho ještě oblasti Střední a Latinské Ameriky, kde je nejvyšší incidence například v oblasti Ekvádoru, Peru. Podobně geograficky je na tom Evropa, kdy jihovýchod má incidenci nejvyšší, zatímco střední Evropa, včetně naší republiky, se pohybuje někde kolem průměru s hodnotami kolem 7 na 100 000 z pohledu věkově standardizované incidence. Jak je na tom Česká republika konkrétně? Údaje, které nyní vám následně promítnu, jsou zpracovány z dat Národního onkologického registru a budou zde zachycena jak období celého časového intervalu, co máme k dispozici databázi NORu, tak vybraná období časová. To je ta klasická nebo ty klasické křivky, které již si pamatujeme z dob studií a skutečně po dlouhá desetiletí, jak ve světě, tak v České republice, jak incidence, tak mortalita mají trvale sestupnou tendenci. A platí to jak z pohledu absolutních čísel hrubé incidence i věkově standardizované incidence. Ročně u nás je nově zjištěno zhruba 900 onemocnění žaludku u mužů a o třetinu méně u žen. A zhoubné nádory žaludku jsou přece jen, byť neustále klesající, jsou stále v té dekádě nejčastěji se vyskytujících malignit, byť na desátém místě. Co se týče úmrtnosti, ročně zemře u nás v důsledku tohoto nádorového onemocnění něco přes 700 osob mužského pohlaví, o třetinu méně žen, a i určitým procentem se tak mortalita žaludku dostává na významné místo. Zhoubné nádory žaludku jsou celkově na šestém místě mortality u nás po nádorech plic, kolorekta, zhoubných nádorech prsu, pankreatu a prostaty. Co se týče věku, víme, že tato skupina onemocnění se vyskytuje především ve vyšších dekádách. Njevíce jsou postiženi pacienti v šestém a sedmém decéniu, to jak u mužů, tak u žen, Jsou práce, které udávají, že s postupujícím obdobím se toto onemocnění posouvá do věkových kategorií nižších, nicméně zpracováním dat naší republiky udávané informace nepotvrdily. Vidíme zde tři křivky, které představují věkově specifickou incidenci při posledních třech dekádách, od tedy staršího období až po současnost. Toto je pohled u mužů, u žen je to zcela analogické. Zhoubné nádory žaludku jsou skupina poměrně nehomogenní, jak po stránce histopatologické, k tomu se ještě dostaneme, tak po stránce sublokalizací. Víme, že poslední dobou se samostatně vyčlenila nosologická jednotka nádorů gastroezofageální junkce, které v sobě zahrnují jak nádory žaludku v oblasti kardie, tak v oblasti distální části jícnu. Udává se, že zatímco distální sublokalizace mají ten trend incidence sestupný, tak oblast kardie - hlavně ve vyspělých zemích západních - stagnuje. Z pohledu Národního onkologického registru vidíme zde tento pohled zpracovaný na dvou grafech. Na pravém grafu vidíme klasicky sestupnou incidenci všech ostatních sublokalizací nádorů žaludku kromě kardie a kardie je poté znázorněna na tom levém grafu, kdy vidíme, že tvoří zhruba 10% všech nádorů, ta rozkolísanost je způsobena menšími počty a ten schodovitý zlom uprostřed je dán nebo je zejména ovlivněn z velké části změnou klasifikačních systémů. Čili vidíme, že oblast metodiky při sběru a kompletaci dat má určitý význam poté na výsledky, což je dobré si uvědomit. Co se týče morfologií, tak ty jsme rozdělili pro tyto účely do několika základních skupin dle doporučení IARCu. Kromě převažující skupiny, kterou tvoří karcinomy, poté procentuálně tvoří menší podíly sarkomy, lymfomy a jiné nespecifikované skupiny, mezi které řadíme zejména neuroendokrinní neoplasie. Na ty histologické subtypy se potom podíváme ještě blíže, jak bude následovat další slide. Zde je ukázka časových trendů těch morfologických skupin a vidíme, že zatímco ta horní křivka ukazuje tu nejpočetnější skupinu, která určitě nemá sestupný charakter, respektive stagnuje, mírně narůstá, tak klesající část je ta nespecifikovaná skupina nádorů nebo morfologií a ty plíživě se zvedající křivky dole představují jak maligní lymfomy, tak sarkomy a jiné nespecifikované skupiny nádorů a pod tím si musíme představit zejména nově koncipovanou nosologickou jednotku gastrointestinálního stromálního nádoru a ty již zmíněné neuroendokrinní neoplazie. Pro potřeby klinické se dělí ty morfologické typy karcinomu, respektive adenokarcinomu, do dvou, respektive tří, hlavních podskupin tříděných podle Lauréna a vidíme, že i u nás ta skupina intestinálních karcinomů je převažující, zhruba těch 75%, zatímco karcinomy difuzní tvoří pouze 17%. A zde již se blížíme k závěru této ukázky dat NORu. Jsou to spíše než epidemiologické údaje, jsou to údaje, které vypovídají něco o hodnocení kvality zdravotní péče. Rozložení klinických stadií, jak vidíte na tomto koláčovém grafu za dobu posledních pěti let čili aktuální stav a vidíme, že časná stádia, to znamená I a II, tvoří necelou třetinu a stádia pokročilá tvoří více jak 40% procent všech diagnostikovaných onemocnění. Poměrně velká část stádií účelově označených jako stádia X, k tomu je potřeba říct, že uvědomme si, že část onemocnění je zjišťována u osob starých se značným podílem interkurentních onemocnění a z klinického hlediská nemá význam došetření stádia a jednak tato skupina zahrnuje ta onemocnění histopatologického typu, u nichž se klinická stádia dle pravidel TNM klasifikace neurčují. Do nedávné doby to byl například Gastrointestinální stromální nádor a NETy. Rozložení stádií v čase vidíme na tomto sloupcovém grafu, kdy vidíme, že přece jen přes ten nepříznivý trend toho zhruba stejného podílu zastoupení stádií pokročilých se přece jen u těch stádií iniciálních, nižších ukazuje, že mají postupně vzrůstající tendenci, nicméně ty určité zlomy a skoky, které tady jsou ve smyslu zlepšení, nejsou dány jen zkvalitněním zdravotní péče ve smyslu zpřesňování diagnostických metod, ale i změnou pravidel klasifikace, jak si mnozí z nás pamatujeme a víme. A poslední graf, který není tak běžně z dat Národního onkologického registru prezentován, se týká rámcového přehledu, primárně podané léčby u této skupiny onemocnění. Je to graf, nad kterým by se dalo delší dobu diskutovat, takže alespoň rámcově. Tečkovaná čára uprostřed, poměrně stabilních 30% - pacienti bez léčby, to jsou onemocnění zjištěná pitvou, onemocnění zjištěná u osob, kterým není zpravidla ani indikována onkologická péče a vidíme, že dominantní modalita chirurgická má za poslední desetiletí mírně klesající tendenci. Chemoterapie, která již od počátku participovala na té multimodální léčbě roste a rovněž rostou zejména po roce 2000 radioterapie a jiná léčba. Pod jinou léčbou si musíme přestavit zejména léčbu biologickou, regulační, která v tomto posledním období je nasazována zejména u těch gastrointestinálních stromálních tumorů a lymfomů. Děkuji za pozornost.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Podívejte se i na další přednášky webcastu Brněnské onkologické dny 2014 - webcast.

Podívejte se i na další přednášky webcastu Mezioborová spolupráce v diagnostice a léčbě časného karcinomu žaludku - webcast.

Související články

Přednáška zazněla na XIII. Motolských onkologických dnech dne 10. března 2011 v sekci Nádory jícnu a žaludku.

Přednáška zazněla na XIII. Motolských onkologických dnech dne 10. března 2011 v sekci Nádory jícnu a žaludku.

Přednáška zazněla na XIII. Motolských onkologických dnech dne 10. března 2011 v sekci Vzácné nádory gastrointestinálního traktu.