20 let Labor Aktuell CS

Časopis Labor Aktuell oslavil 20. narozeniny, za tu dobu vyšlo 80 čísel s více, než 4 tisíci články. Historie časopisu Labor Aktuell je i historií laboratorní medicíny, jejích témat i osobností, které ji formovali.  

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Já vám přeji hezké odpoledne a přiznám se, že je pro mě velikou ctí, že tady spolu s vámi alespoň symbolicky můžeme oslavit dvacetiny časopisu Labor Aktuell. Myslím si, že vám nebo mnohým z vás jsem dlužná i vysvětlení, jak to vlastně všechno začalo. V roce 1995 vyšel první Labor Aktuell a byl to rakouský překlad do češtiny. Dostali jsme svolení z rakouské redakce Labor Aktuell, že můžeme použít jejich obálku, jejich obrázky. A když vyšel, tak jsme se mezi vámi vyptávali, tak jsme přišli na to, že rakouští zákazníci pracují v jiném prostředí a mají ve finanční prostředky a že vlastně ten Labor se až tak úplně nepotkává s potřebami našich čtenářů. A tak jsme společně s vámi začali naplňovat jeho obsah sami. Kdo jste se díval do Labor Aktuell, viděl jste, že takové to vzpomínání jsem uspořádala do pětiletek, protože jsme dali dohromady 80 čísel a přes 4 000 článků, já jsem to nedokázala ani zpracovat, ale všechny jsem je viděla, ani vybrat, takže se omlouvám všem, kdo by tady nenašli svoji zmínku. Snažila jsem se alespoň o lehké připomenutí a určitě uvidíte v některých z nich, ač jsou téměř 20 let staré, že tam jsou věštecké předpovědi, které se do dneška naplnily. Tohle je charakteristika první pětiletky, obrázky už jsou naše a dokonce ty barevné vytvářeli studenti někde ve výtvarné škole. Bylo to první období, my jsme tvořili něco nového. Takže to bylo období otázek, objevování a hledání. A já jsem vybrala jednu zajímavou polemiku, kterou si myslím, že můžete nakopírovat do jakékoli dnešní prezentace. Když se podíváte na ta témata, nebudu je všechna číst, tak všechno s čím jsme tenkrát začali, ještě pořád platí, troponin T, elektrochemiluminiscence, Modular, molekulárně biologické techniky pro mikrobiologickou diagnostiku, konsolidace laboratorních pracovišť, v té jsme udělali velkou část, možná, že projekt je téměř uzavřen. Co nám chybí - quo vadis POCT, to je velké téma, o kterém si myslím, že se dá stále hodně mluvit. A také jsme se uměli bavit. Jedna z perliček nebo ozdob Labor Aktuell, kterou jsem vybrala, je první část Murphologie v klinické biochemii a z nich jsem vybrala ještě 2 zákony, můžete posoudit sami, jestli platí. Zlaté referenční pravidlo Kratochvíly-Friedeckého: správný výsledek analýzy je ten, který stanoví referenční laboratoř. Je-li analýza referenční laboratoře správná, je nepodstatné. A ještě mám druhý, pojem dobrá laboratorní praxe: soubor předpisů, jejichž důsledným dodržováním dokonalá laboratoř zcela zamaskuje svou naprostou nedokonalost. Pětiletka druhá. Co pro ni bylo zajímavé? Zjistila jsem, že se některá témata opakují více než jiná. Byly to nádorové markery, kardiální markery a samozřejmě jsme přicházeli s novými přístroji. A tohle je první věštecká předpověď, je z roku 2001. Já tam přečtu jen část: jako perspektivní se v budoucnu jeví metody molekulárně genetické diagnostiky - vyšetřování tumor supresorových genů (p53, p16), okongenů (K-ras) a další. U kardiálních markerů k troponinu přibyly natriuretické peptidy. A už v roce 2004 pan profesor Pudil psal, že jejich pozorování potvrdila, že hladina NT-proBNP je užitečným a spolehlivým diagnostickým parametrem. Dnes je rok 2015, takže to je informace stará 11 let. Co jsme připravili pro vaše laboratoře? Můžete se sami podíváte, že v klinické biochemii ten čas až tak rychle neběží, protože mnoho z nich máte ve svých laboratořích stále. A od roku 2002 jsou všechna čísla Labor Aktuell dostupná na našem webu. Takže kdybyste chtěli něco vyhledat, tak tam se jistě najdete. Z výčtu zkušeností, představování prvních zkušeností s automatizací, určitě stojí za to se tam podívat, kdyby vás to zajímalo, co tenkrát čas napsal. Další ozdoby. První ozdoba paní profesorky Haškovcové, která udělala takovou úvahu tenkrát teoretickou, jestli se Mcdonaldizace dostane i do klinické biochemie. Já si myslím, že to nemusím ani komentovat. A druhá: žena nemá být hubená, je krásné poetické zamyšlení na ženskou postavou, ze kterého já jsem ale vybrala jenom jednu část, která se týká zdraví a která je zprávou pro všechny ženy, které se trápí svou postavou: nejzdravější je BMI mezi 23-28, vzkazuje vám to pan doktor Mokrejš. Třetí pětiletka. Co pro ni bylo nové nebo zajímavé? K přístrojům, které se táhnou jako zlatá nit, přibyla patobiochemie buňky, zdraví ženy a Ventana. Články k patobiochemii buňky, já jsem velmi hrdá na to, že jsme mohli tenkrát otisknout, dostali jsme nabídku od pana profesora Masopusta, který je psal neuvěřitelně rychle, jestli bychom je v Laboru chtěli otisknout. Já jsem si to pokládala za velkou čest a domníváme se, že to jsou nadčasové články, ve kterých ještě dnes najdete spoustu informací. U kardiálních markerů se objevil high-senzitivní troponin a natriuretické peptidy už nejsou jenom markerem, o kterém se hovoří jako o novém, ale jsou to zkušenosti laboratoř, klinika, guidelines. Zdraví ženy - nové téma, které se rozvíjí, viděli jste v našich přednáškách a dál se bude rozvíjet. Dnes hodně mluvil pan profesor Palička v jeho bloku o kostním obratu. A je ale zajímavé, že v roce 2009 už tenkrát se diskutovalo o preeklampsii a jejím využití. Co jsme připravili ke konsolidaci vašich laboratoří? Jak vidíte, seznam je stále bohatší. A z ozdob jsem vybrala 2, obě jsou z roku 2007. Ta první, co by měly obsahovat správné guidelines, byla z přednášky pana doktora Horvátha na Euromedlabu 2007 a položil otázku, proč lidi nevyužívají mýdlo a pak si odpověděl: buď je špatné, anebo o něm nevědí. A já bych z toho seznamu vybrala ten pátý, v kterém myslím za 7 let máme ještě hodně práce, že by v guidelines měl být diskutován i ekonomický přínos a zahrnuta ekonomická analýza. Druhá ozdoba. Přiznám se, že pro mě osobně je to nejhlubší sebereflexe, s jakou já jsem se v životě setkala. Velmi si vážím toho, že jsem ji slyšela, velmi si vážím toho, že jsme ji mohli otisknout. A je pro mě velkým příkladem a jestli byste dovolili, abyste ji jenom nečetli, já bych vám ji přečetla. Jak jsem se mýlil v medicíně. A pak začínáte zjišťovat, že základy vašeho vzdělání, na kterých jste celý život stavěli, jsou nemoderní, že se hodně z toho - ne-li většina - co jste snad udělal, zestárla s vámi, že vaší mládí a mladší spolupracovníci a následovníci mají modernější vzdělání, které dokáží v práci i lépe uplatňovat, a máte stále častěji potíže, abyste jim porozuměl. Pomalu stárne i to, co je výlučným atributem těch dříve narozených, co se od ní očekává: jejich celoživotní zkušenost, ten těžko definovatelný šestý či sedmý smysl, kondenzát životních úspěchů a proher, to jediné, co vzniká pomalu a dlouho, na co se musí čekat, protože čas se nedá uspěchat. Za vámi totiž vyrostla jedna nebo dvě generace, které už měly dostatek času získat i tu zkušenost a ta je nejen mladší, ale opět modernější a lepší než ta vaše. Napsal to pan profesor Miroslav Engliš v roce 2007, přednášel to na Sjezdu klinické biochemie v roce 2007, když přejímal Hořejšího medaili. Čtvrtá pětiletka. Co v ní máme nového? Hodně. Co je pro ni zajímavé, že už tady bavíme v Laboru přístrojích nebo bavíme, ale nejsou to stěžejní témata, dokonce ani o testech, ale je tam hodně článků o pojmenovávání klinické hodnoty laboratorních testů. To je něco nového. Přibyla v seznamu studie TRAPID AMI, studie ATHENA, studie PROGNOSIS. A ještě něco. Chtěla bych tu mluvit o 2 velkých jménech. Když se podíváte na články, které souvisí s pojmenováváním klinické hodnoty laboratorních testů, tak sami uvidíte, že tu je diagnostická a prognostická úloha, když jde o minuty, pro včasnou diagnostiku kardiotoxicity, hodnota, využití, význam. Najednou klinická biochemie dostává další rozměr, není jenom o testech, není jenom o číslech, ale je o řešení. U zdraví ženy je to podobné, diagnostické využití, screening, možnosti časné diagnostiky, prenatální diagnostika, diagnostika, krok směrem k predikci placentace. I pro automatizaci vašich laboratoří toho máme hodně. A jistě teď mluvím o současnosti, nikoli o minulosti. A také je tam jeden hezký článek od Petra Ondráčka, který píše o své zkušenosti 25 let s Hitachi a o tom, jak v roce 1992 odešel z jistých státních poměrů do nejistých soukromého podnikání s přispěním Pavla Koutníka a vlastně tu káru společně táhneme dodnes. Ještě tu mám 2 skupiny témat. Já myslím, že vy už víte. Pan profesor Masopust mi moc chybí. Chybí mi i jeho neuvěřitelný rozhled, pan profesor Engliš o něm říkal, že Masopust ví všechno. A také mi chybí jeho ochota a jeho láska s jakou byl připraven komukoli kdekoli všechno vysvětlovat. A já bych s dovolením zase přečetla jedno vyznání, o kterém si myslím, že by tady mělo zaznít a byla bych ráda, abyste to nejen četli, ale abyste to také slyšeli, napsal ho u příležitosti svých 80. narozenin. Často se setkávám s názorem lidí mé generace, že by nechtěli být znovu mladými a zopakovat si to, co prožili. Můj názor je odlišný. Nemyslím tím zopakovat si znovu vlastní život, ale kdybych si mohl vybrat, tak bych si z dosavadní historie lidstva vybral ono dvacáté a jednadvacáté století, stejně jako bych vůbec neváhat žít v české kotlině, v nejkrásnějším městě na světě, za které považuji Prahu, být Čechem, na což jsem stále hrdý, studovat medicínu na fakultách Karlovy univerzity, svou činnost zaměřit na obor, kterým je klinická biochemie a dělal bych to s lidmi jako jste vy. Bylo mi ctí a potěšením a byl to největší dar, kterým jsem byl obdařen. Děkuji Vám, že jste a že máte stejný cíl - být prospěšní a rozvíjet zdravý život na této planetě. Váš Jarek Masopust. Ještě mám jednu skupinu témat a vy už také víte. A chybí určitě nejen Škrabálkovi. Chybí i mně a věřím, že mnoha z vás, protože to byl člověk neuvěřitelně důsledný a pracovitý a obdivovala jsem, že když se pro něco rozhodl, tak tomu dokázal obětovat a šel si za svým, dokud tu informaci, tu maličkost nezjistil. Ne nadarmo se říkalo, nejdu na přednášku, ale jdu na Engliše. A i vám jsem připravila jedno poselství, u kterého bych byla ráda, abyste si ho odnesli s sebou. Chcete-li se cokoliv naučit, dnes není problém jít a koupit si knihu, prostudovat ji a vše si zapamatovat. Pak budete spolehlivě vědět, jak se má například plavat, vařit, přednášet nebo dokonce porozumět logice své ženy - nebudete to však umět. Musíte totiž také vlézt, zkoušet vařit, začít přednášet a konfrontovat logiku vaší ženy s realitou vašeho života. Miroslav Engliš. Tím končím čtvrtou pětiletku, ale rozhodně nekončí Labor Aktuell a před námi je teď otázka, co bude dál. Můžu odhadovat, jaká bude budoucnost, můžu se inspirovat tématy, která například zazněla na Euromedlabu v Paříži v roce 2015, kterou jsem pojmenovala nové otázky a nové hledání, protože hodně přednášek bylo zaměřených na to, jaká bude laboratorní medicína v roce 2020, jací budou pacienti v roce 2020, zda má nebo nemá smysl sdělovat pacientům laboratorní vyšetření, jak posílit postavení pacienta v medicíně a jak stále více prodávat hodnotu a impakt laboratorní medicíny v pacientské péči. Vybrala jsem 2 slidy, které si myslím, že hovoří více než já. Ten první, který pojmenovává laboratorní medicínu jako laboratorní medicínu bez tváře, jako blackbox. A ten druhý byl pro mě ještě více šokující, že se říká, že se ordinují některé testy zbytečně, to žádné tajemství není, ale že je velmi pravděpodobné, že se vhodné testy neordinují anebo že se nevhodně používají, to si myslím, že je pro nás a věřím, že také pro vás, velká výzva. A tak bych skončila poselstvím, které se k tomu hodí a které by klidně mohou být i mottem Labor Aktuell. Vzdělání je nejsilnější zbraní, kterou můžete použít ke změně světa. Já vám děkuji za pozornost.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Podívejte se i na další přednášky webcastu XII. sjezd České společnosti klinické biochemie - webcast.

Související články

Přednáška představuje portfolio Diagnostické divize Roche pro diagnostiku infekčních onemocnění. 

Lékař je hostem v životě pacienta

… tato věta zazněla na Euromedlabu při sympoziu Engaging patients with laboratory medicine. A nejen ta. Hodně se diskutovalo, zda a za jakých podmínek mají být pacienti seznamováni s výsledky svých laboratorních testů. Ale ještě mnohem větší prostor byl věnován odpovědím na otázku, PROČ by měli být s nimi obeznámeni a co jim to přinese. Následující článek je souhrnem informací, které jsem v průběhu sympozia stačila zachytit. Ne o všem se u nás takhle otevřeně hovoří.

Přednáška seznamuje s problematikou bolesti na hrudi v akutním provozu, s její etiologií a s možnostmi diagnostiky akutních koronárních syndromů. Přednášející se zabývá také doporučeními pro diagnostiku akutních koronárních syndromů a podrobně představuje rule-in a rule-out protokoly, které bylo možné implementovat díky stanovení hs TnT.