Cobas® 6500 automatická močová linka

V bloku o novinkách v rámci Sympózia laboratorní medicíny 2014  byla stručně představena   nová močová automatická linka, jež je na trhu k dispozici od 1. ledna 2015. Řada analyzátorů moči cobas® 6500 poskytuje plně automatizované řešení na modulární platformě. Cobas u 601 provádí vyšetření moči pomocí testovacích proužků, cobas u 701 mikroskopické vyšetření močového sedimentu s výhodou reálných snímků. 

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Dobré dopoledne. Já jsem si připravila takové stručné vstupní informace k nové automatické lince, kterou budeme uvádět oficiálně na trh od 1. ledna příštího roku. Ta močová linka je tvořena dvěma moduly. Jeden má název cobas u 601 a je to modul pro stanovení chemické močové analýzy. A druhý se jmenuje cobas u 701 a je to modul pro stanovení sedimentů mikroskopickou cestou. Ty moduly mohou stát na pracovištích samostatně a nebo je možné, aby tvořily celou tu linku, která má trošku nelogický název Cobas® 6500. Připravila jsem si stručný náhled do nitra toho přístroje nebo té linky, pro vaši představu. Ten modul chemické analýzy cobas u 601 vychází z principu našeho močového analyzátoru Urisys 2400. Pracuje s testovacími proužky Combur, které používáme na všech našich močových analyzátorech. I ta kazeta má stejnou kapacitu, je to 400 testů. Pouze je tam změna oproti Urisys 2400 ta, že tyto kazety jsou označeny také radiovým čipem, což znamená, že kazety z tohoto analyzátoru by bylo možné používat i na Urisys 2400. Ale obráceně to bohužel nejde. Výkonnost toho analyzátoru 601 je až 240 testů za hodinu. A používají se nadále ty pětipoziční stojánky. Je to z důvodu kompatibility v celé té laboratoři. Co se týká toho analyzátoru 701 pro stanovení ze sedimentů, tak tam je také princip kazetový. Je tam kazeta s jednorázovými kyvetami. Je jich tam zase 400. U těch kazet s proužky je stabilita na palubě 2 týdny. U těch kyvet není omezená. Tam není daná žádná stabilita na palubě. Celý ten systém nepoužívá už žádné další reagencie. To znamená, že jediným spotřebním materiálem jsou ty proužky, kyvety. A potom už jen promývací voda, jedna na vodu a jedna na odpad. Celá ta linka je potom doplněna počítačem a obrazovkou s rozhraním, kde se spojují výsledky z obou analyzátorů. Zobrazují se tam potom i ty mikroskopické obrázky z toho sedimentového modulu a slouží k ovládání celého toho analyzátoru. Tady jsem ještě shrnula pár informací, co se týká té chemické analýzy. Typický objem vzorku pro tu chemickou analýzu je 2,8 mililitru. A mohou se tam použít i minimální objemy, pokud se nestanovují například zákal... Potom může být i snížený objem až na 1,5 mililitru. Na obou analyzátorech se dělá jedna kalibrace. Na tom chemickém je interval kalibrace 28 dní, běžným kalibračním proužkem, jak bylo třeba na 2400. Na tom sedimentovém, k tomu se dostanu za chvíli, se dělal kyvetou a zase po těch 28 dnech. Stanovení parametrů. V tom močovém chemickém analyzátoru je to těch běžných 10 parametrů, jak máme na našich proužcích. A potom specifická hustota refraktometricky a perimetricky zákal. Co je tady nového oproti například Urisys 2400 je fotometr. Je na jiném principu. Pracuje při 4 vlnových délkách. A snímá vždycky dvě políčka najednou. Ten modul 701, který je pro stanovení močového sedimentu, má minimální objem vzorku 2 mililitry. Opět kalibrace po 28 dnech pomocí té speciální referenční kyvety, která se vkládá manuálně, je přiložená přímo v tom analyzátoru. A přehled stanovených analytů jsem vám připravila takto. S tím, že je tam možnost volby. Některé ty analyty lze vydávat i v semikvantitě. Opět jsou ty kyvety baleny v kazetách jenom s tím radiovým čipem pro načtení všech dat, takže není žádné manuální zadávání. Jenom velmi stručně princip toho stanovení sedimentu. Já tady mám potom takové krátké video, to bude asi názornější. Ten modul je vybaven pipetovací jehlou, která pipetuje vzorek do každé kyvetky. Ta kyveta je následně automaticky vložena do takové - jmenuje se to centrifuga, ale neslouží to přímo k centrifugaci, ale v podstatě k tomu, aby se na té kyvetce vytvořila tenoučká vrstva částic. Také ta centrifugace probíhá asi jen 10 vteřin. A při velmi malé rychlosti, zhruba 260 g, aby nedošlo k rozbití jednotlivých cel. Potom se ta kyveta posunuje pod automatický mikroskop, který vydává snímky. Udělá v každé pozici až 20 snímků. Z toho potom vybírá 15 nejkvalitnějších snímků, které zobrazuje na obrazovce. K vyhodnocení těch snímků se používá speciální inteligenční software. Nedá se říci, že by to byla přímo knihovna, kterou lze dál učit. Je tam knihovna, ale nelze vámi vytvořit potom další fotografie a další analyty ukládat do té knihovny. Naopak ale lze v těch jednotlivých snímcích editovat a lze i reklasifikovat ty účinné částice tím analyzátorem. To je pro tuto chvíli všechno. A ještě bych pustila to video. Já to ještě trochu okomentuji, bude-li něco potřebné. Analyzátory, pokud jsou spojeny dohromady, tak mají společný vstup pro ty stojánky. Mají možnost až 75 vzorků ukládat najednou. A potom v té přední linii ten stojánek putuje z jednoho modulu do druhého. Je tam trošku zopakování některých informací. Ten vstupní oddíl zase má jednak takovou tu emergency pozici, jednak má potom standardní pro vkládání jednotlivých stojánků nebo v rámci celého traye. Výměna těch reagencií spočívá pouze ve vložení té kazety, nezadávají se už žádná ta data. Zapomněla jsem říct, že tady v tom sedimentovém modulu je výkonnost 120 vzorků za hodinu. Toto je kazeta s těmi kyvetami. Ta se tam vkládá uzavřená a ten mechanismus si to potom sám otvírá, takže odpadá nebezpečí, že by se ty kyvety při nějaké manipulaci vysypaly. Ta jehla si ten vzorek nejdříve promíchá, potom si ho naplní do té kyvety, ta kyveta se posune do té centrifugy. 10 vteřin se odstřeďuje a potom se automaticky posouvá pod ten mikroskop, který je tady. A tam se dělají ty snímky. Potom, jak jsem zmiňovala, samozřejmou součástí je ten software, který umožňuje různé cross checky, vybírání, nějaká síta, jestli se mají všechny vzorky posílat na analýzu sedimentů a podobně. Takže to už je na každém pracovišti. Jak jste viděli ty snímky, jak jsou označeny třeba ty jednotlivé analyty, tak lze udělat vaši vlastní editaci, vlastní reklasifikaci. Ten analyzátor si to uloží, jinak barevně to označí. A stejně tak si můžete zadávat svoje vlastní nastavení referenčních rozmezí a podobně. To byl jenom takový krátký vstup a pokud máte někdo nějaký dotaz... Jinak jsme ten analyzátor měli vystavený na FONSu, jsou tady k dispozici materiály. A v prvním čísle Laborator příští rok bude podrobnější článek včetně technických specifikací.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Více informací o cobas 6500 naleznete na stránkách výrobce

Podívejte se i na další přednášky webcastu Sympózium laboratorní medicíny 2014 - webcast.

Související články

Přednáška představuje portfolio Diagnostické divize Roche pro diagnostiku infekčních onemocnění. 

Lékař je hostem v životě pacienta

… tato věta zazněla na Euromedlabu při sympoziu Engaging patients with laboratory medicine. A nejen ta. Hodně se diskutovalo, zda a za jakých podmínek mají být pacienti seznamováni s výsledky svých laboratorních testů. Ale ještě mnohem větší prostor byl věnován odpovědím na otázku, PROČ by měli být s nimi obeznámeni a co jim to přinese. Následující článek je souhrnem informací, které jsem v průběhu sympozia stačila zachytit. Ne o všem se u nás takhle otevřeně hovoří.

Přednáška seznamuje s problematikou bolesti na hrudi v akutním provozu, s její etiologií a s možnostmi diagnostiky akutních koronárních syndromů. Přednášející se zabývá také doporučeními pro diagnostiku akutních koronárních syndromů a podrobně představuje rule-in a rule-out protokoly, které bylo možné implementovat díky stanovení hs TnT.