Familiární a hereditární riziko malignit

Zhoubné nádory se většinou vyskytují v rodinách ojediněle a ve vyšším věku (sporadický výskyt), určité typy nádorů se mohou vyskytovat v rodinách opakovaně, mohou se na jejich vzniku podílet obdobné rizikové faktory životního stylu (familiární výskyt). U 5– 8 % zhoubných nádorů se dá prokázat dědičný původ, molekulárně genetickým vyšetřením lze zjistit patogenní mutace v určitých genech (hereditární výskyt).

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Dobrý den, dámy a pánové. Mé sdělení se bude týkat dědičných forem nádorových onemocnění. A budu mluvit o zhoubných nádorech dospělého věku. Nádorová onemocnění jsou onemocnění velmi častá. Podle statistik se počítá, že jakýmkoli nádorovým onemocněním čili jakýkoliv zhoubným nádorem onemocnění asi čtvrtina populace. A asi třetina populace na toto onemocnění umírá. To znamená, že se vyskytují velmi často. Když si to rozpočítáte, může to postihnout jednoho člena našich rodin. Většinou se jedná o výskyt sporadický, to znamená, že se vyskytují v rodinách ojediněle. A většinou ve starším věku. V některých rodinách se onemocnění objevují častěji. Mohou se spojovat určité typy těch nádorových onemocnění. Třeba nádory trávicího traktu nebo nádory plic. Může to být způsobeno spíše životním stylem, který se také jakýmsi způsobem dědí v těch rodinách. Může to být společné kouření, obdobný styl stravování. Nebo vyznavači opalování. Ještě to neznamená, že se jedná o dědičné onemocnění, i když tam předpokládáme, že také asi budou spolupůsobit určité geny. Ale ty zatím nejsou zjištěné. Existuje opravdu dědičná forma nádorových onemocnění. Jedná se o ten hereditární výskyt. V rodinách se vyskytují určité typy nádorových onemocnění. Ta onemocnění bývají ve více generacích, u více příbuzných. Táhne se to jako červená nit tou rodinou. Ta onemocnění se objevují v neobvykle nízkém věku. Oproti tomu sporadickému výskytu, který bývá v tom starším věku a je to dejme tomu běžné onemocnění, tak tady se objevují ta onemocnění v neobvykle nízkém věku. Předpokládá se, že v populaci se tato dědičná forma nachází asi u 5 až 8 procent nádorových onemocnění. U těchto dědičných forem jsou známy konkrétní geny, které mohou tato dědičná onemocnění způsobovat. Mutace v určitých genech. Jsou to monogenní, autosomálně dominantní onemocnění. Takže pokud se setkáte s rodinou, kde se opakovaně vyskytují určité typy nádorových onemocnění v mladém věku, bývají to nejčastěji nádory prsu, v kombinaci s nádorem vaječníků, oboustranně nádory prsu, oboustranné nádory vaječníků, ve více generacích, u více členů rodiny (nádory prsu). Vždy v té následující generaci se většinou to onemocnění objevuje v mladším věku než v té generaci předchozí. Dnes nejsou vzácností nádory prsu u velmi mladých žen. I v době těhotenství i v době kojení. Není pravda, že těhotenství a kojení je ochrana před nádory prsu. V rodinách s tou dědičnou formou často bývají nádory prsu u muže. Existuje to, je to poměrně vzácné onemocnění, ale u těch dědičných forem v těch rodinách se vyskytuje poměrně často. Dalším takovým častým dědičným onemocněním bývají nádory tlustého střeva. Většinou se lokalizují v těch počátečních úsecích tlustého střeva, vzestupný tračník. A zase neobvykle mladý věk, kombinace s nádorem dělohy. Další neobvyklé kombinace nádorových onemocnění. Čili pokud se v rodinách objevují takováto opakovaná nádorová onemocnění, je vhodné odeslat na genetickou konzultaci. Odesílá praktický lékař nebo gynekolog. A genetickou konzultaci zajišťují genetická pracoviště. Tady je přehled některých těch dědičných syndromů. O některých si povíme a o některých se jen zmíním krátce. Nejčastějším a asi takovým nejdůležitějším dědičným syndromem je dědičná forma nádoru prsu a vaječníku. Jak jsem říkala - velmi nízký věk, opakovaně v rodině, bilaterální karcinomy prsu, bilaterální karcinomy vaječníků. Určitě do 50 let se objevují v těch rodinách. Nádory prsu u muže. To patří na vyšetření genetikem. Známe geny, které toto onemocnění způsobují. Tedy ne geny, ale ty mutace. Ty geny neseme všichni. Mutace v těch genech. Jsou to především geny BRCA1, BRCA2 a také gen CHEK2. To riziko u těch nosičů je velmi vysoké. Pro nádor prsu se počítá, že riziko je asi 10násobně vyšší, než je populační riziko. Populační riziko pro nádory prsu u žen je kolem 6 až 7 procent. To platí pro každou ženu, i když nemá v rodině žádné nádorové onemocnění. A pokud někdo v rodině má příbuzného s nádorem prsu, tak se to riziko zvyšuje. U dědičných forem pro nosiče mutací BRCA1 i BRCA2 genu je to riziko až 85procentní. Není stoprocentní, ale je to riziko velmi vysoké. Vysoké je riziko nádoru vaječníků, u genu BRCA1 60 procent, u genu BRCA2 asi kolem 40 procent. Vyšší riziko je i nádoru tlustého střeva - kolorektální karcinom. U mužů nádory prostaty, případně u genů BRCA2 další lokalizace nádorů, další rizika, ale už ne tak vysoká. Gen CHEK2 zvyšuje riziko nádoru prsu asi 2- až 5násobně. Čili jsou tam trošku nižší rizika, ale také je to poměrně důležité. Dalším závažným dědičným syndromem je hereditární nepolypózní kolorektální karcinom, takzvaný Lynchův syndrom. On má v názvu nepolypózní, ale i tam se vyskytují polypy, i když velmi ojediněle. Naproti tomu, o čem budu mluvit později. Jedná se o opakovaný výskyt nádorů tlustého střeva v mladém věku, spíše bývají ty lokalizace v počátečních úsecích tlustého střeva, nikoliv rektum. Nádory rekta jsou spíše doménou staršího věku a většinou to nejsou onemocnění dědičná. A nezáleží na rodinné anamnéze. Známe opět geny, které mohou způsobovat tato onemocnění. Dají se testovat ty první 3. Další, PMS1 a PMS2 se testují pouze v rámci výzkumu. Je tam vysoké riziko nádorů kolorekta. Populační riziko nádoru kolorekta u žen je kolem 3 až 4 procent. U můžu kolem 6 až 7 procent. Takže zase je to asi 10násobně vyšší riziko, než je riziko populační. Nádory endometria, opět vysoké riziko, zase asi 10násobně vyšší. Riziko nádorů vaječníku je u těch Lynchových syndromů. A riziko některých dalších nádorů. Velmi závažným onemocněním dědičného původu je familiární adenomatózní polypóza, kde se vyskytuje obrovské množství polypů v tom tlustém střevě. A ve většině případů ty polypy malignizují už ve velmi nízkém věku. Určitě do 40 let se objevují karcinomy. Je to velmi závažné onemocnění. Doporučuje se i kolektomie kolem toho 20. roku věku, i když je to velmi mutilující operace. Zase známe gen, je to gen APC. Dá se testovat, jestli je tam nějaká mutace, jestli je příčina toho onemocnění. I když záchyt těch mutací není nijak vysoký. Záleží vždycky na klinickém stavu. Čili pokud se neprokáže mutace v APC genu, to neznamená, že se nejedná o familiární polypózu. Gen MUTYH se dá také testovat. Ten představuje také riziko těch polypóz, ale tam je ta dědičná forma recesivní. Naproti těm genům, o kterých jsem mluvila, tam je vždycky autosomálně dominantní. Takovým podtypem té familiární adenomatózní polypózy je Gardnerův syndrom. Ten také mívá mutace v APC genu. A k těm polypům se tam ještě přidávají různé kostní anomálie, zubní anomálie, objevují se různé desmoidy v dutině břišní. Je to poměrně velmi závažný syndrom. Další střevní polypózy. Juvenilní polypóza - neznamená, že se objevuje v mladém věku, ale jedná se o jiný histologický typ těch polypů. Jsou tam hamartomy. Také se dá testovat. Jsou tam rizika ještě některých dalších nádorů. Stejně tak u Peutz-Jeghersova syndromu. Také polypy spíše v tom tenkém střevě. A zase riziko některých dalších nádorových onemocní. U obou se dají geny testovat. Velmi závažný syndrom je syndrom Li-Fraumeni. Je to onemocnění, které postihuje rodiny různými typy nádorů. Bývají tam v těch rodinách neuroblastomy u malých dětí, leukémie, sarkomy, lymfomy, nádory mozku, časné nádory prsu, časné nádory vaječníků. A ty rodiny vypadají velmi tragicky, protože tam opravdu dochází k úmrtí ve velmi nízkém věku na různá nádorová onemocnění. Je to způsobeno mutací v genu p53. Nádory ledvin. Ve většině případů se nejedná o nádory dědičného původu. Česká republika je na 1. místě ve výskytu nádorů ledvin celosvětově. Neví se proč, ale je to tak. Poměrně vzácným syndromem je dědičná forma. Je to von Hippel-Lindau syndrom, kde známe gen. Jedná se o světlobuněčný karcinom ledviny. V rodinách se objevují ještě další nádory. Nebo i u těch pacientů. Kromě nádorů ledvin tam bývají nádory mozku, hemangioblastomy mozku, mozečku, míchy, ale i různé cysty v některých orgánech. V pankreatu, v játrech a podobně. Dá se testovat gen VHL. Další je syndrom Birt-Hogg-Dubé a familiární papilokarcinom ledviny. Jsou to onemocnění extrémně vzácná, také testování je zavedeno. Jedná se většinou o trošku jiné histologické typy. U Birk-Hogg-Dubé bývá spíše chromofobní karcinom. A jak z názvu vyplývá, v druhém případě spíše papilární karcinom ledviny. Difúzní karcinom žaludku. Poměrně závažný problém diagnostický, protože difuzní karcinom žaludku roste pod sliznicí a běžnou gastroskopií není vidět. Většinou se zachytí v pozdním stádiu. Je to problém i diagnostický i terapeutický. Existuje dědičná forma. Bývají difuzní karcinomy žaludku v rodinách. A bývá spojen s lobulárním karcinomem prsu. Kožní nádory. Ve většině případů jsou kožní nádory způsobeny slunečním zářením. To je základní a nejzávažnější rizikový faktor. Nicméně existuje dědičná forma melanomu, kdy se v rodinách objevuje velké množství různých znamének. Bývá to v mladém věku, kdy ta expozice tomu slunečnímu záření pravděpodobně ještě nehraje takovou roli, protože ta expozice, aby se vyvinul melanom, musí být poměrně dlouhá. Ale už v mladém věku se mohou objevit melanomy. V těch rodinách bývají i nádory pankreatu. Čili je to dědičná forma melanomu. Stejně tak existuje dědičná forma basaliomu. Basaliomy jsou zhoubné nádory, ale ony se chovají víceméně jako benigní nádory. Ale jsou velmi časté v populaci. Nicméně ten Gorlinův syndrom je charakteristický tím, že se v rodinách nebo u těch jedinců opakovaně objevuje velké množství basaliomů. A už od velmi mladého věku. A bývají tam ještě některé kostní anomálie, některé nádory, třeba i mozkové. Takže takovéto rodiny a spousta dalších by měly být odeslány na genetickou konzultaci na pracoviště lékařské genetiky, které je při každé větší nemocnici. A tam se vlastně s tím pacientem probere jednak osobní anamnéza, jednak rodinná anamnéza. Velmi podrobně. Ti lidé by měli znát svoji rodinu. Probíráme s nimi nádorová onemocnění v několika generacích zpátky u širší rodiny. U větších rodin. Někdy je problém, že ti lidé neznají svou rodinu. Čili probírá se s nimi velmi podobná anamnéza a podle toho se buď doporučí genetické testování, které provádí speciální akreditované laboratoře, a nebo se alespoň s těmi pacienty probere možnost prevence. Takže pokud v rodinách je indikováno genetické testování a prokáže se dědičná forma (vždycky musíme začít u toho pacienta nebo u toho, kdo to onemocnění prodělal), tak pokud se prokáže dědičná forma, mohou být testování ostatní příbuzní, jestli také nesou tu dispozici, nebo ne. A podle toho se potom navrhuje preventivní program pro ty jednotlivé osoby v riziku. Preventivní kontroly jsou vždy zaměřeny na ta onemocnění, která se v té rodině vyskytují. A doporučuje se začít minimálně o 10 let dříve, než onemocněl ten nejmladší z rodiny. Preventivní kontroly zajišťují onkologická centra. Čili to není práce Vaše, ale zajišťují to onkologická centra. Informace. Kde najdete jednak všechno to, co jsem Vám říkala, jednak spoustu dalších informací? Na stránkách našeho (Masarykova onkologického) ústavu, na stránkách České onkologické společnosti. Je tam všechno, co je potřeba. Děkuji za pozornost.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Natočení a zpracování přednášek v rámci vzdělávacího semináře pro praktické lékaře: "Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře“ bylo spolufinancováno grantem MZ Národní akční plán a koncepce na rok 2013, číslo 9/13/A (Včasné informace- nástroj úspěšného boje s rakovinou), Masarykovým onkologickým ústavem a edukačním grantem společnosti Roche, s.r.o.

Podívejte se i na další přednášky webcastu Brněnské onkologické dny 2013 - webcast.

Podívejte se i na další přednášky webcastu Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře - webcast.

Související články

Jakmile se příznaky plicního nádoru objeví, jedná se nádor v pokročilém stadiu. Nejvýznamnějším rizikovým faktorem vzniku rakoviny plic je kouření, proto by každý lékař měl o tomto riziku své pacienty informovat.

Hlavní rizikové faktory ovlivnitelné primární prevencí jsou kouření, malnutrice a abúzus alkoholu a jsou společné pro onkologická a kardiovaskulární onemocnění. Shodně přispívají až 70 % k úmrtnosti na tyto příčiny.

Za posledních 20 let se názory na to, že „normální je nekouřit", staly mezi mediky samozřejmostí. Zatím se nedaří zcela uspokojivě zajistit zcela nekuřácké prostředí na LF MU a fakultních klinikách, přestože i zde jsou trendy signalizující postupné zlepšování.