Národní program screeningu kolorektálního karcinomu v České republice - aktuální stav

Národní program screeningu kolorektálního karcinomu probíhá v České republice od roku 2000. Monitorace programu je od roku 2006 založena na on-line sběru individuálních šifrovaných dat. Počátkem roku 2009 došlo k úpravě programu zavedením screeningové kolonoskopie a imunochemických testů na okultní krvácení (TOKS). Screeningový program kolorektálního karcinomu v České republice je funkční, meziročně narůstají počty provedených kolonoskopií i diagnostikovaných kolorektálních neoplazií. Přesto je i nadále nutné podpořit screeningový program masivní mediální kampaní a zejména adresným zvaním cílové populace.

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré odpoledne. Úvodem mi, prosím, dovolte omluvit pana profesora Zavorala, který bohužel ze své další funkce ředitele Vojenské fakultní nemocnice musel dnes ráno náhle odcestovat řešit nějaké urgentní problémy. Je mi tedy ctí, že zde mohu prezentovat aktuální stav Národního programu screeningu kolorektálního karcinomu v České republice. Je známou zkušeností, že kolorektální karcinom je jedním z nejzávažnějších zdravotnických problémů v naší zemi. A malinko pozitivní je, jak vidíme zde na těchto epidemiologických ukazatelích, že to neslavné první místo, které jsme měli v incidenci a mortalitě, se nyní trošku změnilo. A dle posledních epidemiologických údajů, těch mezinárodních srovnávacích z roku 2008, se ukazuje, že nás předběhlo Slovensko a zejména v mortalitě Maďarsko. Ten Národní program screeningu kolorektálního karcinomu byl zahájen ve druhé polovině roku 2000, kdy tedy byl koncipován tak, že byl nabízen asymptomatickým jedincům starším 50 let, kteří v rámci preventivní prohlídky u praktického lékaře absolvovali guajakový test na okultní krvácení do stolice. A v případě jeho pozitivity následovala kolonoskopie. Dalším takovým základním bodem ve vývoji byl rok 2006, kdy byla vytvořena databáze screeningových nebo preventivních kolonoskopií, což nám v podstatě umožnilo získávat taková semi-individuální data. A výhodou tedy bylo, že tato data bylo možné dobře kontrolovat. A v podstatě celé to funguje (samozřejmě ještě dodnes) na bázi elektronických formulářů, které se on-line zasílají ke zpracování. Nicméně velmi zásadním mezníkem byl rok 2009. V roce 2009 došlo k vytvoření a představení nového designu programu, který se vyznačoval tím, že byla zavedena (tehdy tak nazvaná) primární screeningová kolonoskopie. Byly zavedeny imunochemické testy na okultní krvácení do stolice. A screeningu se začali účastnit i gynekologové. A takovým čtvrtým mezníkem je rok letošní, kdy dochází k velmi významné změně. Od začátku tohoto roku jsou utlumovány guajakové testy a v podstatě začínají být používány výhradně testy imunochemické. A screeningový program, který doposud byl na bázi oportunního screeningu, bychom rádi změnili ve screeningový program populační. Jaká je tedy ta aktuální podoba programu? I nadále je ten screening kolorektálního karcinomu nabízený jedincům, kteří jsou starší 50 let, jsou asymptomatičtí. A ve věku 50 až 54 let jim nabídneme imunochemický test na okultní krvácení, který se ročně opakuje. A v případě jeho pozitivity následuje takzvaná TOKS-pozitivní kolonoskopie. Ve věku 55 let mají tito jedinci možnost si vybrat, zdali jim test na okultní krvácení do stolice vyhovuje a chtějí v něm pokračovat, akorát se ty intervaly prodlouží na 2 roky. A nebo si mohou vybrat takzvanou screeningovou kolonoskopii, která se opakuje v průběhu 10 let. Již tedy od toho roku 2009 byla vytvořena rozsáhlá síť center pro screeningovou kolonoskopii, která provádějí kolonoskopická vyšetření ve vysoké kvalitě. Za těch téměř 13 let, co screeningový program probíhá, lze vypozorovat několik pozitivních kroků nebo pozitivních vlivů tohoto programu. Jsou to zejména tedy epidemiologické charakteristiky. Vidíme, že došlo k poklesu mortality na toto onemocnění. A narůstá počet časných forem tohoto nádoru. Dále je to postupné zvyšování účasti té cílené populace na screeningu. Narůstá aktivita praktických lékařů. A pozitivně se projevilo i zapojení gynekologů. Na několika následujících slidech bych se rád pokusil demonstrovat, že tato všechna tvrzení jsou pravdivá. Pokud začneme s tou mortalitou, tak zde vidíme (je to ten rámeček), že od roku 2000, od roku, kdy byl zahájen Národní program, do roku 2010 mortalita na kolorektální karcinom - nejprve se ta časová křivka oploštila a zhruba od roku 2007 začíná pomalu klesat. Pokud bychom si to převedli na absolutní čísla, tak vidíme, že ten rozdíl v počtu pacientů, kteří zemřeli na kolorektální karcinom v roce 2000 a 2010 činí více jak 500 lidí. Je to určitě tedy dobrá známka, protože musíme si uvědomit, že Česká republika je zemí, kde opravdu ta prevalence tohoto nádorového onemocnění je velmi vysoká. A v současné době je v naší zemi více jak 50 tisíc nemocných, kteří mají různé stádium kolorektálního karcinomu. Pokud se podíváme na ta stádia, tady opět vidíme ten časový trend. A v těch číslech, respektive v těch procentech bych vypíchl zejména ten první řádek, stadium 1. A vidíme, že je to téměř o 10, je to asi 8 procent navýšení zachycených nádorů ve stádiu 1. Dobré je, že stádium 4 se nezvyšuje. A určitě i dobrou známkou toho programu je, že ta neznámá stádia se více jak třikrát snížila. To znamená, že máme mnohem lepší přehled o těch pacientech a to vykazování a diagnostika je lepší. Toto je velmi důležitý slide, neboť ukazuje, že význam screeningového programu opravdu narůstá. Od roku 2000 vidíte, že kontinuálně se ta účast lidí, kterých se ten screeningový program týká, narůstá. A v roce 2011 to celkové pokrytí dosáhlo 25 procent. Je pravdou, že podle evropských doporučení, která jsou tedy mezinárodně uznávaná, je doporučované pokrytí 45 procent, aby to bylo akceptováno. A úplně ideální je 65 procent. Nicméně je nutno si uvědomit, že tato doporučení vychází ze studií nebo z takových malých programů. A skutečně populační program s 25procentním pokrytím čili program, který pokrývá celou zemi, myslím si, že je číslo velmi dobré. Jak jsem říkal, zvýšila se aktivita praktických lékařů, ale i gynekologů. Vidíme, že od roku 2009, kdy se gynekologové zapojili, tak v podstatě nejprve si na toto své zapojení dalo by se říct zvykali. A nyní ta jejich účast nebo vyšetřování žen starších 50 let testem na okultní krvácení do stolice navýšilo asi na 8 procent. Čili mají asi 8procentní podíl na provádění TOKS. Přestože ten program doznal významného rozvoje, tak stále jsou některé palčivé otázky, které je nutné řešit. Je to zejména fakt, že postupem času dochází ke zvyšování pozitivity testu na okultní krvácení do stolice. To samozřejmě vede ke zvyšování počtu kolonoskopií, které jsou indikované na základě tohoto výsledku. Což přináší i určité, řekl bych, kapacitní a organizační problémy. Řešením tohoto problému je zavedení adekvátního a kvalitního typu testu na okultní krvácení do stolice. A to bude ještě velká debata na toto téma. Druhým problémem je, že zdá se, že tento screeningový program, jak je teď nastaven - to znamená takový ten oportunní charakter - zřejmě tedy dosáhl svého maximálního efektu, neboť vidíme, že v podstatě v posledních letech je stagnace v počtu provedených testů na okultní krvácení do stolice i screeningových kolonoskopií. A s tím samozřejmě souvisí i tedy stagnace v počtu diagnostikovaných adenokarcinomů a karcinomů. A jediné řešení je tedy zavedení populačního programu na bázi adresného zvaní. Zde opět vidíme podklady pro tato tvrzení. Do roku 2007 lze říci, že program si udržoval pozitivitu testu na okultní krvácení do stolice okolo 3, 3 a půl procenta. Což zhruba odpovídá těm dvěma velkým studiím, které byly provedeny v České republice před zavedením programu. A od roku 2007 prudce stoupá až na současnou míru, zhruba 6 a půl procentní hodnotu pozitivity TOKS. Podobný trend vidíme i v kolonoskopiích. Zde jsou provedené TOKSy, kdy od roku 2009, což je zde, kdy byl zahájen nový program, tak došlo k prudkému nárůstu provedených TOKSů. Nicméně v roce 2010 se již ty počty vyrovnaly a zdá se, že dále rostou. Podobný, zde vidíme, je i počet provedených kolonoskopií, to je ten prostřední graf. A zároveň i provedených endoskopických polypektomií. Toto je zcela zásadní přehled těch nejdůležitějších výsledku screeningového programu od roku 2006, kdy podrobně sledujeme provedená vyšetření. A vidíte, že v roce 2009, což je tedy zahájení toho nového designu, došlo téměř k dvojnásobnému nárůstu oproti předchozímu roku. Ještě pořád si na to trochu zvykali, na ten nový design. A od roku 2010 už je plně etablovaný, jsme na něj zvyklí na našich pracovištích. A v podstatě 2011 a 2012 už tady je ten počet vyšetření vcelku vyrovnaný. A zdá se, že už neporoste. Nicméně i tak těch 105 tisíc kolonoskopií, provedených za toto období, si myslím, že je úctyhodné číslo. Vidíte, že téměř u každého pacienta, který podstoupí kolonoskopii, je nalezen a odstraněn adenomový polyp. Jak jsem mluvil již o tom adresném zvaní, tak je to projekt, který je v současné době připravován. A dovolím si říct, že je i finalizován na ministerstvu zdravotnictví. Jeho plánovaný začátek spadá do druhé poloviny roku 2013. A zahrnuje v sobě nejenom screening kolorektálního karcinomu, ale všechny tři screeningové programy, které v České republice probíhají. To znamená kolorektální karcinom, mammární screening a cervikální screening. A má takové 2 základní části. Adresné zvaní v užším slova smyslu je v podstatě založeno na vytipování jedinců nebo té cílové populace, kterých se jednotlivé screeningové metody týkají. To je děláno v součinnosti se zdravotními pojišťovnami, neboť to jsou vlastně jediné instituce, které opravdu mají tu možnost zjistit, zda ten pacient již neměl provedenou kolonoskopii v tom časovém intervalu před tím pozváním, neměl TOKS nebo ta žena nebyla na mammografii a tak dále. Toto byla nejsložitější práce, která ale už můžu říci, že je hotová, je připravená. A nyní se připravují ty dopisy, které budou zasílány těm našim spoluobčanům, ve kterých bude vysvětlení toho programu, proč se to dělá, jak se to dělá, jaké jsou metody, co mají dělat, na koho se mají obrátit a jak prostě mají postupovat. Aby toto bylo ještě podpořeno dalšími informacemi, tak ta druhá část se týká masivní mediální kampaně, která zahrnovala různé spoty, reklamy, informace jak televizi, v rádiích, tak i v novinách. Čili vážení kolegové a vážené kolegyně, dovolte mi uzavřít tuto mojí část tím, že lze říci, že ten program screeningu kolorektálního karcinomu v České republice se postupně vyvíjí. Bylo tam několik takových zlomových bodů. A lze říci, že základními metodami, které používáme, jsou imunochemické testy na okultní krvácení do stolice a screeningová kolonoskopie. Účast té cílové populace se postupně zvyšovala. A bylo dosaženo 25procentní úrovně v roce 2011. A aby se toto ještě zvýšilo, tak v současné době se připravuje projekt adresného zvaní cílové populace. Děkuji za pozornost.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Natočení a zpracování přednášek v rámci vzdělávacího semináře pro praktické lékaře: "Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře“ bylo spolufinancováno grantem MZ Národní akční plán a koncepce na rok 2013, číslo 9/13/A (Včasné informace- nástroj úspěšného boje s rakovinou), Masarykovým onkologickým ústavem a edukačním grantem společnosti Roche, s.r.o.

Podívejte se i na další přednášky webcastu Brněnské onkologické dny 2013 - webcast.

Podívejte se i na další přednášky webcastu Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře - webcast.

Související články

Jakmile se příznaky plicního nádoru objeví, jedná se nádor v pokročilém stadiu. Nejvýznamnějším rizikovým faktorem vzniku rakoviny plic je kouření, proto by každý lékař měl o tomto riziku své pacienty informovat.

Hlavní rizikové faktory ovlivnitelné primární prevencí jsou kouření, malnutrice a abúzus alkoholu a jsou společné pro onkologická a kardiovaskulární onemocnění. Shodně přispívají až 70 % k úmrtnosti na tyto příčiny.

Za posledních 20 let se názory na to, že „normální je nekouřit", staly mezi mediky samozřejmostí. Zatím se nedaří zcela uspokojivě zajistit zcela nekuřácké prostředí na LF MU a fakultních klinikách, přestože i zde jsou trendy signalizující postupné zlepšování.