Prevence a léčba závislosti na tabáku

Léčba závislosti na tabáku je jednou z významných forem prevence onkologických onemocnění. Kouření není rizikem jen pro nádory respiračního traktu, ale prakticky celého těla včetně např. některých typů leukemií či děložního čípku.  Každý lékař, sestra či jiný zdravotník by se měl zajímat o kouření svých pacientů a u kuřáků alespoň krátce intervenovat. Samozřejmostí by mělo být jejich vlastní nekuřáctví. 

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Můj úkol je mluvit o prevenci a léčbě závislosti na tabáku v České republice. Pokud jde o prevenci, tak vždycky by to měl být komplexní přístup společnosti a není jedna věc, která by něčemu zabránila. Především číslo jedna jsou vysoké daně. Cigarety by tady měly stát několik set korun. Poslední dva roky je naprostá změna na odborných konferencích. Vůbec se nemluví o nějakých preventivních programech, protože většinou jsou drahé a málo účinné, ale mluví se jasně o eliminaci zdroje epidemie, což je tabákový průmysl. Stejně jako bychom se báli nebo nemůžeme nikdy uvažovat o tom, že bychom se zbavili epidemie AIDS, aniž bychom se zajímali o jejího původce, tedy virus HIV, tak se musíme zajímat o původce tabákové epidemie. A společnost by měla mít tu odpovědnost, aby tuto průmyslem způsobenou epidemii zastavila jedině tím, že bude eliminovat jejího původce. Takže řada zemí má něco, čemu říkají End game, čili konec hry tabákového průmyslu. A to není nějaké prohlášení, ale jsou to podrobné plány a investice, co se v dané zemi který rok udělá, to se stále kontroluje, upravuje a věnuje se tomu velká pozornost. U nás vůbec není žádný konzistentní plán kontroly tabáku. Finsko plánuje třeba být nekuřácké do roku dva tisíce čtyřicet. Takhle vypadají krabičky v Austrálii už od prosince loňského roku a druhou zemí, která to přijala, je Nový Zéland. Ten název Marlboro vidíte tady. To je název značky, stejným písmem a stejnou velikostí. Všimněte si, že ta krabička není bílá, jak tvrdí tabákový průmysl teď v Evropské unii, že se bude snadno padělat, ale je tam obrázek, který se padělá přinejmenším stejně špatně jako současný velbloud nebo jiný. Tady je z druhé strany australská krabička a zase název značky máte tady. Například nekuřácké veřejné prostory má New York už dva roky, tohle je vchod do Central parku, který je nekuřácký dva roky, teď to bude zrovna v květnu dva roky. No a abychom se dostali k léčbě. Existují minimálně dvě diagnózy. Ona jich je víc, které se týkají kouření, ale tyhle dvě bychom měli běžně uvádět. Když jsme se podívali do dat ÚZISu, tak zjistili kolegové, že podle frekvence uvádění diagnózy závislosti na tabáku kouří u nás jeden a půl procenta lidí, to by bylo bezvadné. Patří to mezi ty psychiatrické závislostní diagnózy. Mohli bychom si zaznamenat do dokumentace, jestli chce / nechce přestat, že jsme udělali krátkou intervenci, případně doporučili k léčbě. Zajímavá diagnoza je pasivní kouření, Z58.7, a to bychom měli uvádět z edukačních důvodů. Člověk si uvědomí, že jakákoli dávka tabákového kouře je problém. A například pro pacienty s kardiovaskulárním onemocněním nebo pro pediatry, jestliže přijdou kouřící rodiče s dítětem k pediatrovi, to dítě má rázem diagnózu a oni si uvědomí, že je to problém. Rámcová úmluva o kontrole tabáku, která je prvním právně závazným dokumentem WHO, má v článku čtrnáct jasné doporučení, že léčba závislosti na tabáku má být dostupná v rámci zdravotních systémů jako léčba jiných nemocí. My máme dokonce krátkou intervenci v zákoně. Není to úplně šťastně formulováno, že ta intervence spočívá ve včasné diagnostice, navíc škodlivého užívání. Já bych chtěla vidět nějaké užívání tabáku, které není škodlivé. Nicméně toto máme v zákoně. Ta léčba je jednou z ekonomicky nejefektivnějších v medicíně. Je to například levnější způsob, jak zachránit rok kvalitního života, nežli třeba screeningem hypertenze nebo mammografií. Tím samozřejmě neříkám, že se nemá dělat mammografie, ale pomoct někomu přestat kouřit je levnější způsob, jak mu zachránit kvalitní život. Někdy slyšíme, že si kuřáci mají hradit léčbu. To v našem systému pojištění není možné. My vlastně máme zdravotní daň a není možné kontrolovat, kdo kouří, nekouří, přestal, vrátil se k tomu, navíc je to nemoc a většinou začíná v dětském věku. Ale existuje jednoduchý a elegantní způsob, jak si to kuřáci hradí, a to je vyčleněna daň. Třeba jedno procento z daní za cigarety věnovat na prevenci a léčbu. To by byla třeba při koruně z krabičky miliarda korun ročně v České republice, to by nebylo špatné. Zaplatí to ten, kdo ty cigarety kupuje a nemusí nikdo sledovat, kdo kouří, nebo nekouří. Hrazení farmakoterapie by rovněž mělo být a civilizované země to mají, u nás bohužel ne. Když se ty léky hradí, tak se léčí víc kuřáků, užívají ty léky déle a častěji v dostatečné dávce. U nás je sice hrazená péče v centrech pro závislé na tabáku, to jsou dva výkony, které tu vidíte, ale nikoli farmakoterapie. Momentálně na ni přispívají pouze dvě pojišťovny, a sice OZP 207 čtyři tisíce korun a 211. Docela hodně pacientů chodí jenom proto, že říkají: "Já jsem u 207 a vím, že přispívá na léky, tak se jdu léčit." Ta léčba se týká nejen lékařů, ale sester, lékárníků, tak jak nakonec uslyšíme. Úplně notoricky zopakuji krátkou intervenci, která se v nejkratší podobě dá udělat během deseti vteřin, to jsou ty první dva body. "Pane Vopičko, kouříte?" - "Ano." - "Pro Vaše zdraví je nutné přestat. Tady je leták, jak se to udělá, kam máte jít." To bylo dokonce jenom sedm nebo osm. Takže nemůže nikdo říct, že nemá těch deset vteřin na tu krátkou intervenci. Letáky jsou vzadu k rozebrání, pokud byste chtěli můžeme poslat. A když se totiž nezeptá lékař na kouření, tak Vás pacient opouští s pocitem, že "...asi kouření s mým zdravím nesouvisí, protože se mě ani nezeptali". A když neřeknete kuřákovi, že je nutné, aby přestal, tak Vás opouští s pocitem, že "...asi přestat nemám, vždyť mi to ani neřekli". Když máte víc času, můžete se zeptat, jestli chce přestat, případně mu pomoci anebo pozvat na kontroly, případně odeslat do nějakého centra pro závislé na tabáku. Ten který nechce, motivace, mluvit relevantně, konkrétní rizika, zdůraznit odměny, třeba "Vaše riziko infarktu je do týdne o třetinu menší". Když Vám řekne, že nechce, zeptat se proč, jaké jsou bariéry, které mu v tom brání. No a ta centra, tam chodí většinou motivovaní a silně závislí kuřáci. Jejich kontakty najdete na stránce Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku, www.slzt.cz, momentálně jich je čtyřicet a tady v Brně myslím tři. No a u nás návštěvy vypadají tak, že screening trvá asi hodinu, pak intervence další návštěvu asi dvě hodiny a pak jsou kratší kontroly a pacienty sledujeme rok od poslední cigarety. Tady je příklad, analýza našich dva tisíce šest set pacientů. Roční validizovaná úspěšnost je třicet osm procent. A když jsme rozdělili ty, kteří brali léky, tak to bylo čtyřicet tři a půl procenta, a bez léků čtrnáct celých šest. Čili vidíte, že léky zvyšují významně úspěšnost. A dokonce doba, kdy se berou je důležitá. Pokud to bylo šest až devět měsíců, to byly všechny tři léky první linie, jako nikotin, bupropion nebo vareniklin, tak to bylo dokonce sedmdesát procent, téměř. Pro naše některé nemocnice může být důležitý program Nekuřáckých nemocnic, což je vyplňování sebehodnotícího dotazníku. Tam je asi čtyřicet bodů, co se má všechno v nemocnici udělat, a může to podpořit založení centra. A ty informace zase najdete na té webové stránce www.slzt.cz, stejně tak jako řadu powerpointů a sesterskou sekci. Asi už nemám čas komentovat elektronické cigarety. Takže protože máme hlavní úkol sledovat čas, tak děkuji za pozornost.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

 

Podívejte se i na další přednášky webcastu Brněnské onkologické dny 2013 - webcast.

Podívejte se i na další přednášky webcastu Závislost na tabáku - webcast.

Související články

Přednáška přináší přehled zahraničních onkologických programů pro děti a výsledky šetření, které ověřovalo účinnost programu onkologické prevence „Normální je nekouřit“ pro mladší školní věk a zjišťovalo dětské prekoncepty rakoviny a jejich změny po intervenci. V šetření byla zjištěna změna ve zvýšení kognitivní dimenze, informovanosti o rakovině a byla potvrzena i účinnost programu Normální je nekouřit. 

Novinářka a zdravotnice v jedné osobě klade otázky o moci médií v boji proti kouření. Je těžké prosadit článek o kouření do médií? Co novinář potřebuje? Jsou média všemocná? Jaké články mohou pomoci a jaké škodí? Jak oslovit mladé v době, kdy (ne)začínají kouřit?  

Sestry jako součást zdravotnického týmu mohou mít obrovský podíl na zvýšení úspěšnosti léčby závislosti na tabáku jak v nemocniční, tak ambulantní péči.