Primární onkologická prevence ve škole

Přednáška přináší přehled zahraničních onkologických programů pro děti a výsledky šetření, které ověřovalo účinnost programu onkologické prevence „Normální je nekouřit“ pro mladší školní věk a zjišťovalo dětské prekoncepty rakoviny a jejich změny po intervenci. V šetření byla zjištěna změna ve zvýšení kognitivní dimenze, informovanosti o rakovině a byla potvrzena i účinnost programu Normální je nekouřit. 

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Dobrý den, vážení kolegové, já nejsem lékař, jsem učitel, pracuji na Pedagogické fakultě a zabývám se touto problematikou, primární onkologickou prevencí a vůbec prevencí rizikového chování u dětí. A jsem velmi ráda, že můžu navázat na předchozí řečníky, protože snižujeme ten věk té prevence, pracujeme s dětmi už mladšími. Můžu poprosit? Nebo já si to můžu sama klikat? Děkuji. Takže k úvodu - proč jsme se začali zabývat u menších dětí, to znamená děti primárního stupně, onkologickou prevencí a zda to není příliš brzo, stojí otázka, zda děti nebudeme strašit, zda to je adekvátní, přiměřené věku. Tak samozřejmě my jsme se snažili najít nějakou literaturu a inspirovali jsme se už i zahraničními studiemi a zjistili jsme, jak to tady bylo řečeno, opravdu ten první kontakt s cigaretou, takové to experimentování už v těch 10ti letech se opravdu objevuje. Takže ten věk primárního stupně je naprosto v pořádku, je potřeba už i u těch mladších dětí se tímto problémem zabývat. Ony sice cítí a vědí, že je to negativní a že ten postoj vůbec mají záporný ke kouření, ale ten sociální model rodiče je velice silný a moc se nám to tam právě projevilo. Struktura nemocí vedoucích k úmrtí se změnila, nebudu o tom více povídat, vy jste lékaři, víte o tom mnohem více, spíše je to životní styl, který způsobuje větší úmrtnost v současné době. Primární prevence tedy v raném dětství je určitě na místě. Zahraniční studie tedy zjišťovaly postoje a znalosti dětí k rakovině a jejich pochopení toho zdravého chování do budoucnosti a z toho jsme také vyšli v našem dalším šetření. Důležité je znát a vědět také, jak ty děti chápou, jak to vidí, zda vůbec si všímají toho, že existuje nějaká choroba jménem a rakovina a zda se jich dotýká. Vy byste jistě řekli, že ano, protože snad každá třetí rodina nebo v rodině každý třetí člověk se s ním setkal, takže i ty děti, je to vlastně život, se s tímto problémem setkávají. Odhaduje se, že přibližně 2/3 nádorového onemocnění se vztahuje k výběru toho životního stylu člověka a je prokázáno, že je to přibližně asi 1/3 spojena s užíváním tabáku a 1/3 tedy s výživou. Čili toto všechno můžeme preventabilně nějakým způsobem v té prevenci ošetřit a toho si všímat. Onkologická prevence u těch mladších dětí by měla zahrnovat ta nejobecnější rizika, především omezování kouření čili na to jsme se zaměřili také my, omezování nadměrného slunění, se kterým je možné pracovat i ve školách jako prevence a také dostatek pohybu. Dětské preventivní onkologické programy ve světě existují. Jedním z nich je z New Havenu David Schonfeld, autor a pediatr, který pracoval s těmito programy a připravil je pro děti a snažil se je i implementovat přímo do školního prostředí. A říká, že se musí začít už v tom mladším školním věku, to znamená, že už i od předškolního věku je možné s dětmi o tomto hovořit. Zjistil tedy, co děti o rakovině vědí, znají, jak si ji představují, jaké jsou jejich názory, pohledy, spíše i prožitky, které se týkají kontaktu třeba i s nemocným člověkem, kterého třeba mohou kontaktovat, mít ho ve své blízkosti. A vytvořil program, který se jmenuje "Zůstat zdravý", co udělat, jakési první kroky, jak se stavět k prevenci rakoviny ve věku už od 6ti let. Další programy, které existují ve světě, jsou v Norsku, tady jsem je některé vypsala, nebudu se jimi více zabývat: Be smoke Free, SunWise school program; většinou se týkají toho nadměrného slunění a jakési prevence s dětmi, kterou je možné provádět. Další je z M.D.Anderson Cancer center, jedna aktivita, jmenuje se to Good Living Mall, kdy USA vyvinuly určitý počítačový program pro studenty střední školy čili tady to je pro ty starší děti za účelem zvýšení znalostí a vědomostí o rakovině. Čili vůbec ve světě se snaží o to, aby ta prevence probíhala. Na Slovensku od roku 99 byla zahájena výuka předmětu onkologická výchova, byl zařazen mezi nepovinné předměty na středních školách. Byl podpořen projektem Ligy proti rakovině na Slovensku. My jsme vytvořili projekt nebo program Normální je nekouřit, který je pětiletý, je zaváděn ve školách v Brně a okolí, ale teď už i v celé České republice, kdy v té implementaci toho programu a implementaci do školních vzdělávacích programů nám pomáhají lektoři z celé České republiky, především ze Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic. Toto se vám to daří lépe než přes nás pedagogický institut - a to je vzdělávání učitelů, protože, jak říkala tady paní kolegyně, ten vztah dětí se zdravotníky nebo pracovníky ve zdravotnictví je pro ně atraktivnější. Obsah programu je tedy zaměřen komplexně na ovlivňování postojů, chování a tak dále, ale nejvíce je zaměřen právě na prevenci kouření a na správnou výživu. Do praxe škol byl zaveden již v roce 2005, takže už 10 let s ním pracujeme a snažili jsme se zjistit i jeho efektivitu, ověřovali jsme jeho účinnost a snažili jsme se zjistit, co je pozitivní, co naopak jsme neovlivnili a jakou cestou jít dále. Mezitím jsme také dokonce zjišťovali i dětské prekoncepty, to znamená jakési prvotní, laické představy dětí o rakovině, co o ní ví, jak si ji představují. Pro učitele je to důležité, protože je to jakési východisko pro další výuku, pro to, jak s dětmi pracovat. Ale první, kdo začal s tímto pohledem zjišťovaní jakéhosi laického, subjektivního a prvotní představy dítěte o rakovině, byli pediatři, chtěli vědět, jak pracovat s takovým pacientem, jak s ním hovořit. A až v druhé fázi vlastně se toho chytili učitelé a snaží se toto využít pro prevenci. Je to jakýsi základní faktor výuky a didaktiky v takzvaném konstruktivistickém pojetí výuky, které je zaměřeno na aktivitu subjektu, to znamená aktivní dítě, na to, aby učitel individuálně přistoupil ke každému jednotlivci a věděl, jakou představu má na začátku výuky a postupně jak se mu podařilo ho ovlivnit. Další je tedy inspirace v několika zahraničních studiích, které jsme už viděli, v roce 95 už s tím pracovali v zahraničí, 98, 2001 a tak dále, využily metodu Draw and write, byla to metoda, kdy děti kreslily svou představu a zároveň na ní navazoval polostrukturovaný rozhovor. A my jsme se snažili zjistit, protože my jsme ten program zavedli u dětí 9ti-10ti letých, zda došlo k nějaké změně. Bylo to prováděno už v lednu 2007 a snažili jsme se tedy zjišťovat rozdíly a zda vůbec k nějaké změně došlo. Podařilo se prokázat, byť je to v určitých oblastech, kde děti tedy rakoviny kreslily, to znamená co to je, otázka zněla: namaluj a napiš, co je rakovina a zda ji lze předcházet. Takže tady vidíme, že děti zpočátku kreslily především a hodně, protože nás program byl zaměřen na nekouření a s tím jsme i počítali, zaměřen na to, že kreslily cigarety, kouřícího člověka, negativní důsledky právě užívání tabáku. Ale po intervenci došlo ke zvýšení v tom smyslu, že více kreslily nejen plíce, které jsou postižené, ale také i různé jiné další druhy orgánů, které jsou postiženy čili informovat se zvýšila. Další jsme zjišťovali příčiny, další otázka byla: co způsobuje rakovinu. Tak děti se, ve velké míře jsme zase předpokládali, že to tak bude, domnívaly, že je to kouření a když jsme se jich ptali proč, tak řekly: proto, že je to napsáno na krabičce cigaret. Takže i toho si všimly velice dobře. Ale také zdůrazňovaly výživu, správnou výživu a menší děti zvláště potom viděly, když navážu na paní kolegyni předtím, enviromentální faktory, protože to kouření jim způsobuje nepříjemnost v dýchání v tom, že to prostředí je vlastně zakouřené. Takže takto to viděly ti menší děti více. Také nadměrné užívaní alkoholu. Prevenci rakoviny viděly v nekouření, to znamená zase to byl celkem předpoklad tohoto programu a také v té správné výživě a dostatek tedy pohybu a v těch enviromentálních faktorech rovněž. Výsledky celkově tedy můžeme říci, že ty děti viděly rakovinu jako nemoc závažnou, jak často nemoc smrtelnou, která postihuje více orgánů, nejvíce plíce a že je velmi těžko léčitelná. Příčiny rakoviny spatřují v kouření, nesprávné výživě, nadměrné konzumaci alkoholu a drog, v enviromentálních faktorech a také pasivní kouření. Někdy příčiny vidí v mikroorganismech, protože toto období je typické pro představu přenosu právě z mikroorganismů. Viděli jsme některé takzvané koexistence 2 koncepcí, takzvané paralelní koncepty, kdy děti říkají: rakovinu způsobují bacily, ale současně rakovina je způsobena kouřením cigaret. A miskoncepty: rakovina je způsobena mikroorganismy, to znamená je infekční, vy lékaři víte, že určité typy ano, ale ty děti to samozřejmě ještě neví, a je nutné jí předcházet omezením kontaktu s nemocným člověkem, teplým oblékáním, dodržováním hygieny. Tady vidíme některé obrázky, jak to děti viděly a jak odpovídaly a napsalo se tedy to, co děti řekly na ty otázky, tady vidíte kouřícího člověka, dále tady vidíme plíce s nádorem, jak si to některé děti představovaly, další to jsou ty mikroorganismy nejrůznějšího typu a charakteru, rakovina je nemoc zlá a chce ublížit tělu, můžeš na ni umřít. Tady rovněž ta cigarety, velmi často jsou zde různá monstra různého typu, bacil rakoviny - tak to si představuje další, nekouřit, je to nemoc, na kterou člověk umírá a tak dále. Tady jsou také různé typy různých buněk, které potom tam i vysvětluje, červené jsou právě ty rakovinné buňky. Některé i symboly smrti tam ty děti kreslily a představovaly si, takto tady viděly plíce, vidíte, že po žebříku stoupá cigareta a nalévá do plic to, co tam být nemá, to znamená to jsou tedy ty důsledky. A tady bacil a bílé krvinky, které spolu bojují, takže má velmi představu o tom, jak to asi v těle může vypadat a co se tam děje, takže nějaká informovanost tam je, ale z pohledu dítěte, takže ty struktury jsou specifické, jsou naprosto originální. Tady je pohled zase na to, jak si představuje rakovinu a tady vidí komplexně dokonce - rakovina je nemoc a popisuje tady, co všechno můžeme udělat, především ta zdravá strava, nekouřit, pohybovat se, to je komplexní pohled, pečujeme o sebe a tak dále. Závěry šetření: čili zjistili jsme tu prekoncepci, jak děti na tu nemoc pohlížejí, protože z pohledu dospělých se nám to zdá dosti vzdálené, tato problematika, ale přesto ty děti ji určitým způsobem prožívají a představují ji, je dobré o ni vědět, abychom věděli, jak s nimi o tom hovořit. Čili došlo ke změně kognitivní dimenze tohoto pojetí a zvýšila se informovanost, což bylo také podstatou a jsme rádi, že jsme to zjistili. V čem to ty děti viděly - více druhů orgánů postižených rakovinou, příčiny - kouření, nesprávná výživa a tak dále. Takže ta účinnost programu se nám potvrdila, ne ve všem, co jsme předpokládali, ale podařilo se. Využití v praxi tedy - v širokém působení výchovy ke zdraví u děti primárního stupně, 9-10ti leté děti, ale i u starších dětí je možné takto postupovat a využívat tu metodu namaluj a napiš a eventuálně ten polostrukturovaný rozhovor je velice dobrý k tomu, protože on jim to více přiblíží, kresba neřekne nic, je jenom kresba. Takže tento program je využíván asi na 500 školách v České republice. Podporou nám byl výzkumný záměr naší Pedagogické fakulty a také Liga proti rakovině už 10 let přispívá na tyto projekty. Já vám děkuji za pozornost.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Podívejte se i na další přednášky webcastu Brněnské onkologické dny 2015 - přehled natočených přednášek.

Podívejte se i na další přednášky webcastu Vzdělávací program pro praktické lékaře - webcast.

Související články

Léčba závislosti na tabáku je jednou z významných forem prevence onkologických onemocnění. Kouření není rizikem jen pro nádory respiračního traktu, ale prakticky celého těla včetně např. některých typů leukemií či děložního čípku.  Každý lékař, sestra či jiný zdravotník by se měl zajímat o kouření svých pacientů a u kuřáků alespoň krátce intervenovat. Samozřejmostí by mělo být jejich vlastní nekuřáctví. 

Novinářka a zdravotnice v jedné osobě klade otázky o moci médií v boji proti kouření. Je těžké prosadit článek o kouření do médií? Co novinář potřebuje? Jsou média všemocná? Jaké články mohou pomoci a jaké škodí? Jak oslovit mladé v době, kdy (ne)začínají kouřit?  

Sestry jako součást zdravotnického týmu mohou mít obrovský podíl na zvýšení úspěšnosti léčby závislosti na tabáku jak v nemocniční, tak ambulantní péči.