Kolorektální screening. Novinky, co přineslo adresné zvaní

Přednáška představuje historii a výsledky národního programu screeningu kolorektálního karcinomu, který má v ČR pozitivní vliv na snížení incidence a mortality tohoto onemocnění. Celková účast cílové populace narůstá a je patrný efekt přechodu na populační screening (15% navýšení účasti). Přednáška zazněla na edukačním semináři pro praktické lékaře. 

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení předsedající, je mi velkou ctí, že se mohu zúčastnit tohoto již tradičního setkání Brněnských onkologických dnů a děkuji paní primářce Šachlové. Tyto multidisciplinární pohledy na věc jsou velmi zajímavé, je dobré slyšet i něco z jiného oboru, než člověk dělá. Tématem toho mého sdělení je tedy screening kolorekta, jaké jsou novinky a co přineslo adresné zvaní. Je tedy již známou skutečností, že ten národní program screeningu kolorekta probíhá v Čechách již téměř 15 let a stejně tak mammární screening, tak se postupem času vyvíjel přes různé, řekl bych, mezibody jako zavedení registru screeningových kolonoskopií, zavedení biochemických testů, screeningové kolonoskopie. Nicméně za takový největší průlom si myslím, že se dá uvažovat právě loňský rok, kdy ten program, který byl doposud oportunní, to znamená, že ti pacienti byli právě zváni vámi - praktickými lékaři, tak od toho loňského roku jsou nějakým organizovaným způsobem zváni i jedinci, kteří doposud se toho screeningu neúčastnili, a to je to takzvané adresné zvaní, kterým právě ten program se z toho oportunního stal populačním. Ty hlavní body nebo cíle toho programu jsou tedy, aby ten dopad toho, co my vlastně děláme v tom screeningu, byl i dopad na určité epidemiologické a populační ukazatele. To je způsobeno tím, že se zvýší účast té cílové populace na jedné straně, na druhé straně že se více zapojí ta odborná veřejnost a vlastně celé je to zastřešeno tím screeningem. Kdybych tedy probral ty jednotlivé body, tak opět zde ukazuji epidemiologická data. Já jsem se zaměřil tedy na jednu věc, neboť Česká republika byla notoricky známá, jako že je na tom prvním místě ve výskytu a mortalitě kolorektálního karcinomu. Já jsem si to tedy ty poslední 2 vydání toho mezinárodního srovnávání Globocan a vidíme, že když porovnáme 2008 vlevo a 2012, zde už jsme byli na tom třetím místě, nahoře incidence, dole mortalita, a posunuli jsme se vlastně v roce 2012 na místo páté a místo deváté. Pokud se na to podíváme těma českýma očima, těmi daty, která máme z Národního onkologického registru a ze SVODu, tak zde vidíme opět křivku, kterou hodnotíme velmi pozitivně. V tom rámečku je tedy to období od roku 2000, kdy byl zahájen ten organizovaný národní screeningový program, do roku 2011 dostupných dat a vidíte, že se vlastně opět rozevírají ty nůžky mezi incidencí a mortalitou a vlastně ta křivka té incidence se vyhrazuje, ale co je asi nejdůležitější, že tedy se snižuje mortalita v těch absolutních číslech - tedy až 13% a je tedy zhruba asi přes 570 pacientů. Čili je to takový nepřímý ukazatel toho, jakým způsobem může mít tedy vliv organizovaný screening na mortalitu. Co se týká stádií, také i zde můžeme říci, že je zde posun. Vidíme ten trend zejména co se týká stádia I, neboť to je vlastně ta cílová, řekl bych, skupina nebo ten cíl je, aby se navýšila stádia časná a navíc tedy u těch ostatních screeningových programů kolorektálních tedy se ale i zaměřuje na to, aby byly diagnostikovány ty prekancerózní léze. My tedy se nemůžeme chlubit takovými dobrými čísly jako je screening mammární, nicméně i zde tedy je vidět ten pozitivní trendy, kdy se zvyšuje to celkové pokrytí té cílové populace. Poslední údaje z roku 2013 říkají, že jsme někde u těch 27%, což samozřejmě oproti mammárnímu screeningu je mnohem nižší. Je to i nižší, tady jak vidíme ta evropská doporučení, která říkají, že aby byl ten screening populačně efektivní, tak má pokrýt minimálně 45% té cílové populace, ideálně však 65%. Nicméně samozřejmě ten kolorektální screening má svá různá specifika, jde o vyšetřování, které je složitější, je to kolonoskopie a když se podíváme na okolní země, tak vlastně žádná z nich, třeba Polsko nebo Německo, těch 27% nedosahuje. Věříme, že toto se ještě zlepší právě tím, jak bylo zavedeno adresné zvaní. Těch 27% byly výsledky z roku 2013 a zde tedy mám takové první pilotní výsledky z toho, co vlastně nám přineslo to adresné zvaní. Je potřeba si uvědomit, ještě to zopakuji, že to adresné zvaní, ty dopisy, které posílá zdravotní pojišťovna svým pojištěncům ve věku 50-70 let, jsou odesílány tomu, kdo se vlastně neúčastnil toho screeningu, to znamená, že neměl test na okultní krvácení v posledních 3 letech a neměl kolonoskopii v posledních 5ti letech. Zároveň se to neposílá pacientům, kteří byli operováni pro karcinom nebo mají diagnostikovaný karcinom. To jsou všechno data, která má přímo ta pojišťovna, takže jsou to data nejlepší, která můžeme zjistit. A v rámci toho kolorektálního karcinomu to adresné zvaní se týká všech 3 hlavních screeningů, jak screeningu prsu, tak screeningu děložního čípku, tak i kolorekta. I když v tom kolorektu zahrnuje tedy největší počet právě těch pozvaných osob, kterých bylo více jak 1,5 milionu, což je tedy asi 53% z té cílové populace. A to co je asi nejdůležitější, tak to vidíme zde a zatím bohužel jsou tedy k dispozici data jen za první půlrok, půlrok loňského roku, ale vidíme tedy, že téměř 15% z těch pozvaných na to zareagovalo. Což je prostě dobré číslo v tom evropském kontextu, bohužel ale z těch našich předběžných odhadů, které tady nemám, tak se ukazuje, že to navýšení té cílové populace není těch 27+14,5%, tam je určitý překryv, ale dostáváme se zhruba asi na 37%, což si myslím, že v kolorektálním karcinomu je velmi dobré. To, že se zahájilo adresné zvaní, má i odezvu v tom, ať už tedy pozitivní nebo negativní, že se navýšily počty kolonoskopií v rámci screeningu, tzv. ty preventivní kolonoskopie - tedy TOKS+ a screeningové. A vidíme tedy, že za ten loňský rok to bylo zhruba o 10 000 více, což zase má odezvu v tom druhém cíli toho screeningu - zachytit ty adenomové polypy. A vidíte tedy, že ten nárůst těch polypů, víme, že to je zhruba u každého třetího, je to zhruba asi o 3 000 čili to znamená, že tito lidé, kteří byli vyšetřeni, měli ten polyp odstraněný, byl potvrzen adenom a vlastně zabránilo se vývoji v tom karcinomu. To, co je tedy úplně nejnovější zpráva, je, že na počátku tohoto roku, je to zpráva důležitá zejména pro kolonoskopisty, za prvé byly zavedeny nové výkony, aby v tom byl větší pořádek, nicméně asi nejzajímavější, že došlo ke zvýšení úhrady. To znamená, že ty preventivní kolonoskopie jsou lépe hrazené a navíc jsou hrazené mimo regulaci, což znamená, že to velmi zvyšuje, řekl bych, motivaci endoskopických pracovišť. Jaké jsou ještě výzvy do budoucnosti, krátce bych se zde zastavil. Jsou, řekl bych, dvojí - ta krátkodobá, to znamená, která by se měla rychle řešit, je tedy standardizace testů na okultní krvácení do stolice, v současné době v naprosté většině převažují ty imunochemické. A za druhé je to tedy určitá individualizace toho screeningu, protože když se podíváme na tu první věc, tak v českých a zahraničních studiích se ukazuje, že je velmi důležité, jaká se nastaví ta hladina cut-off, to znamená od jaké číselné hodnoty považujeme ten test za pozitivní a je to důležité proto, že je potřeba, aby se setkaly 2 pohledy - za prvé je to ten odborný, to znamená, aby byla dostatečná detekční míra pro ten nádor jako takový, ale zároveň i ten ekonomický, aby se to vůbec dalo realizovat a aby byla dostatečná ta kolonoskopická kapacita. A vidíte zde, že v podstatě takovým ideálním průsečíkem je 75 ng/ml. A proto i také vlastně teď s praktickými lékaři se upravuje ten registrační list, je tam tedy nakonec po dlouhých debatách nechán nějaký rozptyl mezi 75-100 ng/ml, což je tedy věc, která se vás v budoucnu bude týkat. A abych to uzavřel - co se týká toho cíleného screeningu, tak my se pořád zaměřujeme, řekl bych, na takovou tu skupinu, která je dána pouze věkem, samozřejmě myslím toho symptomatického jedince. Nicméně i v této skupině lze hledat určité podskupiny s různým rizikem a existují studie, které ukazují, že jsou jedinci, kteří mají vyšší metabolické riziko a zároveň s tím tedy mají vyšší riziko kolorektálního karcinomu, zde vidíme. A právě z tohoto důvodu probíhá v České republice taková velká rozsáhlá multicentrická studie, která se právě tímto zabývá, a právě pracoviště paní primářky je jedno z těch spolupracujících a zároveň i praktičtí lékaři z Brněnska jsou do toho zapojeni. Dovolte mi tedy říci na závěr, že ten český screeningový národní organizovaný program, lze říci, že má určitý pozitivní vliv na snížení mortality a incidence tohoto onemocnění. Je to dáno tím, že účast nové populace se zvyšuje, což věříme, že ještě bude výraznější po pořádném, řekl bych, rozběhnutí toho populačního screeningu. A určitě je nutné tedy poděkovat zejména praktickým lékařům v celé České republice, kteří posílají pacienty nejen tedy na TOKS, ale mohou tedy i na tu screeningovou kolonoskopii jako takovou, a zároveň těm centrům pro screeningovou kolonoskopii. A úplně tedy na závěr, pokud vás toto téma zajímá, tak v prosinci tohoto roku se bude konat již třetí ročník Národního kongresu o kolorektálním karcinomu, kde vlastně 1 celá sekce, 1 odpoledne je věnováno právě problematice kolorektálního karcinomu v ambulanci praktického lékaře a spolupráci mezi praktiky a endoskopisty. Děkuji za pozornost.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Podívejte se i na další přednášky webcastu Brněnské onkologické dny 2015 - přehled natočených přednášek.

Podívejte se i na další přednášky webcastu Vzdělávací program pro praktické lékaře - webcast.

Související články

Preventivní prohlídka v ordinaci všeobecného praktického lékaře je hrazená z veřejného zdravotního pojištění, její obsah a frekvence výkonů jsou definovány vyhláškou č. 70 z roku 2012. Preventivní prohlídky jsou příležitostí pro občany i pro praktické lékaře, bohužel jsou využívány jen z 30%. Je potřeba se kriticky podívat na náplň preventivních prohlídek a na realitu a zabývat se otázkou nákladů a přínosů. 

S tím, jak si stojíme v incidenci, diagnostice a léčbě zhoubných nádorů prsu v České republice i s výsledky národního programu screeningu karcinomu prsu, seznamuje přednáška, která zazněla na edukačním semináři pro praktické lékaře.  

Přednáška se zabývá kontraverzemi okolo screeningu zhoubného nádoru prostaty, na základě studií a doporučení zvažuje výhody a nevýhody metody aktivního vyhledávání oproti screeningu, zabývá se argumenty lékaře pro a proti odběru PSA.