Mýty a fakta ve výživě

  • , Masarykův onkologický ústav, Poradna pro zdravou výživu a odvykání kouření, Brno

Přednáška představuje a vyvrací mýty o výživě, které vyslechnou pracovníci Poradny pro výživu Masarykova onkologického ústavu.   Přednáška je určena praktickým lékařům.

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Dobré odpoledne, já vás tady vítám na mé přednášce Mýtů a fakt ve výživě. Pracuji v Masarykově onkologickém ústavu v Poradně pro výživu, kde se stále setkáváme s klienty, kteří povídají různé věci, které četli v médiích, slyšeli v médiích, viděli v médiích ohledně výživy a já jsem se rozhodla, že vás s nimi seznámím, abychom si trochu ujasnili, o všem čem ta výživa může být. Jak je možné, že vlastně v té výživě je takový zmatek, když se týká výživa vlastně každého z nás a každý z nás každý den řeší, co všechno jíst a víceméně veškeré ty informace, které nás informují o tom, co všechno ještě nejíst, nám opravdu dávají takový složitý stav v naší mysli, co tedy opravdu v té výživě je a není pravda. Odborníci na celém světě se snaží z hlediska výživového doporučení sestavit doporučení do takové grafické podoby, například ve Spojených státech je to talíř, v Kanadě je to taková duha, ve Velké Británii talíř, v Číně je to pagoda a v Japonsku je to káča. Pro ty z vás, kteří vidíte opravdu velmi dobře, tak vidíte, že v Japonsku mají v tomto výživovém grafickém znázornění doporučenou i pohybovou aktivitu. V České republice už od roku 1995 je stále oficiální potravinová pyramida, ačkoliv se v současné době velmi často nabourává různými talíři, nicméně když se mých klientů ptám: "Znáte potravinovou pyramidu?", oni poví: "Ano, znám" a "Odkud?" "Ze školních lavici nebo z ordinací praktického lékaře". Takže budu velmi ráda, když se dozvím, že opravdu i vy máte ve svých ordinacích potravinovou pyramidu, protože ta nám krásně odpovídá na otázku co jíst a kolik. Víceméně pokud si stáhneme i letáček, který je na stránkách pandemie.cz, tedy oficiální doporučení Ministerstva zdravotnictví České republiky, který nás informuje právě o potravinové pyramidě, o tom, kolik porcí a jak velké porce vlastně bychom denně zhruba měli sníst, tak máme docela vyhráno a odpovědět si na otázku co jíst a kolik tedy máme. Nicméně potravinová pyramida se v každém a potravinovém patře setkává s různými mýty, které nám tu potravinovou pyramidu trošku nabourávají. Ty nejčastější jsem vám tady se rozhodla představit a trošku si je objasnit. Jedním z těch základních mýtů například je, že tmavá barva pečiva znamená, že je celozrnné, nicméně celozrnné je pouze to, co legislativně opravdu splňuje doporučení, že celozrnným výrobkem se myslí pouze ten, který obsahuje alespoň 80% celozrnných mouk či jiných částic celého obilného zrna, tedy neznamená, že když je něco cereální, že je celozrnné, ani když je vícezrnné, že je celozrnné. Jako celozrnné můžeme považovat pouze ty výrobky, které splňují toto legislativní opatření a zároveň jsou to například ještě nějaké jiné, jako například ovesné vločky, mouky z celých zrn, jakékoliv obiloviny, například nalámaná celozrnná pšenice bulgur či rýže natural. Trošku odlehčeně můžeme říct, že celozrnná může být i z kukuřice vytvořená forma popcornu. Dalším mýtem, který se velmi často v naší poradně objevuje, je, že například bychom ovoce měli jíst pouze dopoledne, zeleninu odpoledne. Já věřím tomu, že jste toto doporučení slyšeli i vy velmi často a bohužel nám toto doporučení, tento mýtus, vystrnaďuje ovoce či zeleninu z jídelníčku, protože se lidé často snaží toto doporučení nějakým způsobem dodržovat, stejně tak například ovocné šťávy - že nahradí porci ovoce, nicméně pokud se na tímto trochu více zamyslíme, zjistíme, že ovoce a rozdělení na ovoce a zeleninu není vůbec botanického rázu, spousta různých druhů zeleniny je tak sladkých, že nám připadá, že jsou ovoce. To znamená nemůžeme ani tak úplně rozdělit tyto potraviny, zda-li je to ovoce nebo zelenina a tudíž ani se nemusíme tak úplně stresovat tím, zda-li tedy toto a tuto potravinu máme jíst dopoledne či odpoledne. Stále je to pro nás velmi důležitý zdroj vitamínů, vody, minerálních látek a měli bychom ovoce a zeleninu konzumovat v průběhu dne alespoň 5x a jedna porce taková, kterou bychom denně měli sníst alespoň 5x, by měla být velká jako naše vlastní pěst. Takže podívejte se na svoji vlastní pěst a zkuste denně sníst ovoce a zeleninu v doporučených pěti porcích. Ovocné šťávy nahradí porce ovoce, možná jste si všimli na různých džusech této informace a víceméně zkusím trochu polemizovat, protože ovocná šťáva sice obsahuje velké množství různých velmi příjemných a zdraví prospěšných látek, nicméně už se do té ovocné šťávy nezakousneme. Jakmile se do potraviny můžeme zakousnout, stejně tak do ovoce zeleniny či jiných potravin, zlepšíme tím své zubní zdraví, protože tím, že koušeme do potraviny a dále žvýkáme tuto potravinu, vytváří se nám v dutině ústní sliny, které nám dále očišťují zubní sklovinu a pomáhají nám s prevencí zubního kazu. Takže velmi doporučovat ovocné šťávy, nedoporučovala bych. Jako taková doplnění nebo jako taková změna v jídelníčku může být, ale ne jako každodenní součást, víceméně že bychom veškeré šťávy nahradili tím, že vypijeme půllitru džusu. Mrkev je sladká, proto by se měla jíst 1-2x týdně, to je asi takový šlágr posledních týdnů v naší poradně, kdy z rukou jiných výživových poradců, kteří své vzdělání získali působením nějakých víkendových kurzů a získali certifikát výživového poradce, se potom rozhodnou tvrdit něco takového, jako že je mrkev sladká a měla by se tedy jíst pouze jednou týdně. Já jsem to slyšela už několikrát, možná i vy, nicméně v této tabulce vás přesvědčím o určitém zlomu. Mrkev není tak sladká, ale podívejte - například česnek sladký kupodivu je, a samozřejmě vždy záleží na množství, které zkonzumujeme. Rozhodně bychom si mrkev mohli dávat každý den, rozhodně bychom si jablko mohli dávat každý den, rozhodně prostě ovoce a zelenina do jídelníčku patří a z hlediska prevence nádorového onemocnění je velmi významným faktorem. Další mýtus velmi oblíbený a častý, že člověk je jediný savec, který v dospělosti konzumuje mléko, slyšeli jste to? Nicméně opravdu mléko můžeme my, jako jediní savci, konzumovat i v dospělosti, a to z toho důvodu, že je to už tradice našeho jídelníčku, nicméně ten mléčný problém má často dvě varianty: buďto je problém s mléčnou bílkovin a nazývá se to alergie, nebo je problém s mléčným cukrem a nazývá se to intolerance nebo určitá nesnášenlivost. Výskyt, jak vidíte, u alergie do 3% dospělých, u intolerance daleko vyšší. A tady narážíme na tradice jídelníčku v různých částech světa. Tak jaké lidé v podstatě mají různou barvu pleti, různě i vypadají, v podstatě i z takového pohledu můžeme rozdělit tradice skladby jejich stravy podle toho, že některé oblasti světa jsou opravdu velmi bohaté na obyvatele, kteří laktózovou intolerancí trpí a tedy nedokáží mléčný cukr štěpit, a na ty, kteří konzumují mléko a mléčné výrobky i v dospělosti. Vidíte, že podstatná část například Číny, tedy tradiční čínská medicína, má velký výskyt laktózové intolerance, opravdu tady v tomto tradičním jídelníčku mléčné výrobky nejsou, nicméně pro nás je situace naprosto odlišná. Z hlediska problému alergie - naprosto se musí vyloučit veškeré potraviny obsahující mléčnou bílkovinu. Z hlediska problému s mléčným cukrem je rozdíl v primární a sekundární variantě laktózové intolerance. Je velmi důležité si to poznamenat, protože v současné době žijeme docela v multikulturní společnosti a může být vaším klientem či pacientem člověk, který třeba pochází úplně odjinud než Čech. Může to být třeba Číňan, může to být například Jihoafričan a podobně, v tomto případě tento člověk by neměl konzumovat moc mléčné výrobky, ale rozdíl je, pokud ten dotyčný, který na problémy s mléčným cukrem, s konzumací mléčných výrobků, nemá problémy s tenkým střevem, protože určitá kondice tenkého střeva nás ovlivňuje z hlediska konzumace mléčného cukru, mléčných potravin. Protože na základě špatné kondice tenkého střeva se nevytváří dostatečné množství enzymu laktáza, který štěpí mléčný cukr a následně se projevují různé bolesti v břišní oblasti a tak dále. Řešením je vybrat si z mléčných výrobků, které tu laktózu obsahují v co nejmenším množství. A podívejte se - z hlediska tohoto doporučení, když se podíváme - lidské mléko obsahuje zhruba 7,2g /100g toho samotného obsahu, zatímco například sýry obsahují necelý 1g, klasické mléko - kravské, kozí či ovčí obsahuje kolem 4,5g laktózy. Když se podíváme na velikost obvykle porce, dojdeme k úplně odlišným ještě číslům. Poslední sloupeček ukazuje obsah laktózy v klasické porci, když si nalijeme sklenici mléka, vypijeme zhruba 12g laktózy, když si dáme 50g tvrdého sýru, sníme ani ne 1g laktózy. Následně tedy do našeho tenkého střeva putuje odlišné množství a tím pádem způsobuje odlišné problémy či naopak všechno je v pořádku. Tady vidíte z různých kontinentů obrázky - typické skladby jídelníčku, abychom si dokázali představit, jak opravdu vypadá tradiční jídelníček těchto osob a prostě do našeho jídelníčku opravdu tradičně mléko a mléčné výrobky patří, protože jsou výborným zdrojem bílkovin a vápníku, který my potřebujeme pro zdraví našich kostí. Mám zvýšenou hladinou cholesterolu, nemůžu jíst vejce, nicméně o tom vejci to opravdu není. Spíše z hlediska cholesterolu bychom si měli dávat pozor na hladinu nebo na množství tuků ve stravě, které konzumujeme. A tady nabízím takové doporučení - podívat se na zdroje tuku, které v jídelníčku jsou a podívat se na množství jejich mastných kyselin. Rozlišujeme mastné kyseliny na nasycené, mononenasycené a polynenasycené. Tento obrázek se vám snaží stručně, jasně, zřetelně vyjádřit doporučení z hlediska typické skladby nebo doporučované skladby jídelníčku. Zhruba třetinu by měli zastupovat zdroje, které obsahují větší množství nasycených mastných kyselin, větší třetinu by to měly být mononenasycené mastné a menší třetina polynenasycené. Do těch nasycených patří většinou veškeré mléčné výrobky, různé uzeniny, sádlo a tak dále. Do těch mononenasycených patří různé ořechy, arašídy, ale také například avokádo a velmi často zmiňovaný olivový olej či řepkový olej. Do polynenasycených patří kromě ryb, tedy živočišného zdroje, také například slunečnicový olej, ale například vlašské ořechy, lněné semínko a podobně. Všimněte si kokosového tuku, všimněte si naopak třeba rybiček v té kategorii těch, které byly velmi často doporučované jako že jsou rostlinné. I do té rostlinné kategorie těch nenasycených mastných kyselin právě patří ryby, které tím pádem bourají tuto teorii, že pouze rostlinné tuky jsou zdravé a živočišné nezdravé. Pozor na palmový tuk, který velmi často se objevuje ve složení, ve skladbě různých potravin. Můžete sami najít na obalech potravin tento údaj o složení a můžete velmi často najít palmový tuk, který patří do zdrojů tuků, které obsahují mastné kyseliny, které dokáží zvyšovat hladinu cholesterolu v krvi. Naopak řepkový olej či lněný olej a dále zvýrazněná ryba, sója či vlašské ořechy obsahují omega-3 nenasycené mastné kyseliny, u kterých je naopak jejich pozitivní účinek na snižování hladiny cholesterolu docela prokázán. Sladit medem je zdravé, ale kupodivu podívejte se - 1 lžička cukru váží 5g a jedna lžička medu váží 15g a to znamená opravdu ten příjem toho cukru následně je daleko vyšší v té lžičce medu. Sůl - sůl je častým tématem, když jsem dávala přednášku do Slideroomu, tak mi pán, který to tam víceméně všechno řídil, tak říkal: "To znamená máme málo solit"? Pravda je, že opravdu bychom na tu sůl měli trošičku zapomenout, protože ta sůl z hlediska denního doporučeného množství by měla být v našem jídelníčku být do 5g a podívejte se kolik třeba gramů soli obsahuje 100g nějakého pečiva. Pečivo bývá často velmi bohatým zdrojem soli, a proto bychom si měli dávat pozor i na konzumaci pečiva, když řešíme množství soli v našem jídelníčku a množství soli, které se objevuje v naší stravě je až trojnásobně vyšší než je toto doporučení, tedy 15g. Denní doporučené množství vody tady zmiňuji z toho důvodu, že nedávná diskuse na téma, že pijeme třeba například velmi mnoho, když pijeme třeba 5l vody nebo když se doporučuje pít 5l vody, 3l, 4l a podobně. Denní doporučené množství vody se odvíjí od ideální tělesné hmotnosti a zde přináším tabulku, která nám znázorňuje potřebné množství ml / kg optimální tělesné hmotnosti. To znamená pro dospělého člověka věku 19-50 let, který váží 70,80 kg by to doporučené množství tekutin mělo být zhruba 2,5l a z toho 2,5l přijatých tekutin se zhruba čtvrtina získává stravou, polévkami i různými potravinami, které vodu obsahují. 10% vzniká ve vlastním organismu, to znamená celkový příjem pouze tekutin, které vypijeme, včetně i mléka, může být kolem 1,5l. Samozřejmě pokud děláme nějaký sport, nějaké vyčerpání, které nám zvyšuje množství tekutin, které potřebujeme, tím pádem musíme dodat větší množství, nicméně ten základ zase pro dospělou kategorií se pohybuje kolem 30-35ml/kg optimální tělesné hmotnosti. Na závěr - abychom si v těch různých mýtech udělali trochu pořádek, přichází nám v podstatě už na pomoc samotný obal potraviny, který nás informuje o velmi důležitých záležitostech jako je například nutriční složení, kde můžete najít velké množství informací. Například už samotné rozdělení, že množství tuku v té dané potravině a množství nasycených mastných kyselin, které ta daná potravina obsahuje nebo například kolik obsahuje vlákniny. Ve složení si můžete opravdu přečíst, co všechno ta daná potravina obsahuje a případně se dočíst, že například obsahuje nějaký palmový tuk a podobně. Tak jako jsme nedávno udělali rozbor velikonoční nadílky a zjistili jsme, že asi 90% veškerých cukrovinek obsahoval na téměř prvním místě palmový tuk, tudíž ten tuk, který velmi často pomáhá ke zvyšování hladiny cholesterolu v krvi, že pokud naše děti, včetně nás, necháme konzumovat tyto potraviny, tak si opravdu můžeme za to, co se nám později může opravdu stát z hlediska zvýšené hladiny cholesterolu a kardiovaskulárních onemocnění. Zároveň ty obaly potravin nás informují o tzv. zdravotních tvrzeních na obalech, tedy že ta potravina obsahuje nějakou složku výživově velmi hodnotou, která má velmi zdravý přínos pro nás, pro naše tělo. Například ovesné vločky a množství betaglukanu a například tady nás informuje výrobce o tom, že ten jeho výrobek obsahuje betaglukany, ale když si všechno takhle pěkně přepočítáme, zjistíme, že snídaňových cereálií tohoto druhu bychom měli sníst asi 150g, což je trojnásobná dávka. Seznam schválených zdravotních tvrzení najdete například na stránkách foodnet.cz, který je opravdu velmi zajímavým zdrojem informací. Tady nabízím navíc ještě další bezpečné zdroje informací, například bezpečnostpotravin.cz, výborný zdroj informací. Já vám děkuji za pozornost a na závěr opět přináším potravinovou pyramidu a úplně jednoduché řešení, jak si můžeme zhodnotit svůj vlastní jídelníček - samotným překreslením a zaznamenáním toho, co jste dnes už konzumovali, můžete přijít na to, co byste si mohli dát ještě dnes večer či odpoledne. Já vám děkuji za pozornost!

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Související články

Co by měl praktický lékař vědět o nejčastějších karcinomech

Letos si diagnózu karcinomu vyslechne z úst svých lékařů přes 77 tisíc našich občanů. Na konci roku tak u nás bude s karcinomem žít a bojovat celkem 450 tisíc pacientů. Když toto číslo převedeme na počet rodin, bude každá šestá rodina řešit tuto závažnou nemoc u některého ze svých členů.

Osteonekróza čelisti: Potřebujeme aktualizaci Modré knihy?

Léčba bisfosfonáty tvoří nedílnou součást komplexní onkologické péče u řady pokročilých zhoubných nádorů. Obávanou, avšak do značné míry preventabilní komplikací této terapie je osteonekróza čelisti. Diskuse o tom, jak její výskyt a případné dopady na nemocného minimalizovat, byla náplní odborného sympozia, které v rámci letošních Brněnských onkologických dnů podpořila společnost MEDONET Pharma s. r. o.

Přednáška zazněla v rámci XXVIII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky v roce 2014, v bloku Péče o pacienty v závěru života a přináší pohled na společnou práci s kolegy v šesti evropských zemích (Británie, Francie, Irsko, Itálie, Finsko a Maďarsko). Přednáška je opatřena českými titulky (zapínají se ikonkou pod videem).