Rozhovor - Mgr. Tereza Pecháčková

Rozhovor - Mgr. Tereza Pecháčková

Vystudovala Fakultu humanitních studií na Univerzitě Karlově v Praze, obor Studia občanského sektoru. Po osobní zkušenosti s rakovinou prsu se rozhodla zapojit do aktivit v této oblasti a působí jako projektová manažerka občanského sdružení Nejsi na to sama.

Nedávno jste se zúčastnila zahraničních setkání pacientských organizací ve Frankfurtu a ve Vídni. Co z těchto setkání bylo pro Vás nejinspirativnější?

Obě mi dala naději, že pacienti mohou být rovnocenným partnerem ve zkvalitňování péče a podílení se na určování priorit. V řadě zahraničních organizací znali situaci v rámci své diagnózy opravdu velmi podrobně, kladli konkrétní dotazy, měli zkušenost s jednáním se všemi aktéry – lékaři, ministerstvem, pojišťovnami, výrobci, psychology a sociálními pracovníky.

Jaká témata se nejvíce objevovala ve vystoupeních zástupců pacientů?

Jako klíčové vnímám téma multidisciplinárních týmů, kterému se s větším či menším úspěchem očividně věnují všude. Zástupci zahraničních organizací hovoří také o zdravotních sestrách specificky zaměřených na pacientky s rakovinou prsu, které by byly speciálně proškoleny a zapojeny do takového týmu. Hezké bylo také slyšet, jak francouzský chirurg automaticky počítá s tím, že si pacientka půjde vyslechnout i názor jiného lékaře. Z oblasti chirurgie mne zaujalo téma sentinelové biopsie.

V Česku funguje mnoho pacientských organizací. V čem je občanské sdružení Nejsi na to sama jiné?

Nejsi na to sama není pacientská organizace. Naše občanské sdružení se zaměřuje na období léčby rakoviny prsu, jsme v kontaktu s pacientkami, povzbuzujeme je, aby se zajímaly o možnosti, které ve své situaci mají, aby byly aktivní při rozhodování o své léčbě a nebály se na cokoliv zeptat. Projektem Second opinion, na němž spolupracujeme s deseti lékaři z oborů histopatologie, onkologie, onkochirurgie a radioterapie, jim prostřednictvím našich stránek dáváme možnost kontaktovat zkušené lékaře a konzultovat s nimi svou léčbu. Zároveň spolupracujeme s dalšími organizacemi, které se věnují tématu rakoviny prsu, nebo onkologickým pacientům obecně.

Jaké máte s projektem Second opinion zkušenosti?

Druhý názor nikdy nebudou vyžadovat všechny pacientky. Myslím, že záleží také na povaze a asi i odvaze člověka. My se jim snažíme dát najevo, že přání slyšet i druhý názor lékaře je v jejich situaci a při váze jejich rozhodnutí něčím naprosto pochopitelným. Mnohdy se pacientky bojí, že se tím dostanou do konfliktu se svým ošetřujícím lékařem. K tomu, aby tedy Second opinion opravdu fungoval, je dle mého názoru potřeba, aby i lékaři vnímali tento nástroj jako něco, co jim může i v jejich praxi pomoci. Je zapotřebí komunikace mezi lékaři v centrech a mimo ně. Velmi bych si přála, aby samotní lékaři dokázali pacientky vyzvat, ať jdou postup zkonzultovat, pokud takovou potřebu cítí. Myslím, že vzájemná důvěra mezi lékařem a pacientkou je opravdu základem úspěšného průběhu léčby. Mnohdy dříve, než se ve své situaci pacientky (nebo i jejich nejbližší) zorientují, jsou už po zákroku, který by dle současných poznatků medicíny výrazně ovlivnil jejich prognózu, kdyby proběhl v jiné fázi léčby. My se opakovaně setkáváme s příběhy žen, které multidisciplinární komisí neprošly a nebyly léčeny zcela správně. I proto se momentálně zaměřujeme na fungování těchto komisí, aby neexistovaly jen oficiálně na papíře, ale aby jimi opravdu prošla každá pacientka.

Jak reálně můžete pomoci lékařům?

Myslím, že lékaři přirozeně vnímají situaci spíše z pohledu svého konkrétního oboru. My chceme uplatňovat především společný postup, který jediný zajistí, aby léčba pacientek probíhala správně, a budeme velmi rádi, když takové cesty budeme hledat prostřednictvím společného dialogu. Jsme otevřeni jejich úhlu pohledu. Bohužel ne vždy se setkáváme s pozitivní reakcí lékařů a ochotou s námi spolupracovat.

Co byste naopak Vy od lékařů očekávala a nejvíce potřebovala?

Především chci říci, že je obdivuji za náročnou práci, kterou dělají. Myslím, že je potřeba opravdu týmová práce a spolupráce v rámci každého kraje. Přála bych si zejména vést s nimi dialog a společně se snažit vnímat situaci z nadhledu. Zároveň by mě zajímalo, jakou představu mají lékaři o organizacích, kde se angažují pacienti, co od nich čekají, nakolik je vnímají jako prospěšné nejen pro pacienty, ale i pro svou práci. Vzhledem k tomu, že mám zkušenost s tímto onemocněním ve velmi mladém věku, tak bych si přála, aby se dařilo nepodceňovat případy mladých pacientek, dobře je léčit a nebát se dát jim naději.

Naše aktivity ale nezůstávají jen u spolupráce s lékaři. Chceme především zesílit komunikaci s pojišťovnami. Jednali jsme již s největší z nich a jsem přesvědčena, že nemůžeme zůstat u jedné návštěvy. Nechci se spokojit s formálním ujištěním, že vše je v pořádku. Naším hlavním zájmem je kvalita péče. Je potřeba, aby si pojišťovny uvědomily, že pacient je jejich klient, a velmi nás zajímá, jakým způsobem kvalitu péče kontrolují.

Projekt Nejsi na to sama začal fungovat také na sociální síti. Jaké s tím máte zkušenosti?

Velmi dobré. Návštěvnost našeho profilu na Facebooku pravidelně roste. Umožňuje nám vést živou diskusi, spolupracovat s dalšími projekty, které se zabývají třeba prevencí rakoviny prsu, a současně efektivně a flexibilně informovat. Myslím, že není důvod se sociálních sítí bát. Je to další prostor pro zlepšení informovanosti pacientek. Mezinárodní zkušenosti ukazují, že je na nich prostor jak pro zábavná, tak pro vážná témata.

Redakce časopisu Breast Cancer News

Zájemci o danou problematiku se mohou obrátit na Mgr. Terezu Pecháčkovou, která ráda zodpoví jejich dotazy.
e-mail: tereza.pechackova@nejsinatosama.cz
tel. 724 305 079

Zdroj: Rozhovor - Mgr. Tereza Pecháčková. Breast Cancer News : časopis pro odborníky ve zdravotnictví. Duben 2012, 2, 2, s. 16-17. Obsah čísla

Vložit komentář

Autor komentáře
Text komentáře
Akce

Související články

Jana Singerová a Karel Křivan představili projekt Nejsi na to sama na 2. pražském onkologickém kolokviu 28. ledna 2011 v Praze.

Operace prsu

Chirurgická nebo-li operační léčba je nedílnou součástí komplexní péče o onkologicky nemocné.

Ženám s karcinomem prsu poradí s léčbou přední odborníci

Co nejvíce informací ženám s rakovinou prsu a jejich blízkým se snaží zprostředkovat občanské sdružení Nejsi na to sama. Nabízí jim i second opinion, tedy názor druhého lékaře na stanovenou diagnózu a postup léčby. Do projektu se zapojili přední odborníci z České republiky.