Web of Science

Nejstarší světová citační a abstraktová databáze provozovaná v současnosti firmou Thomson-Reuters. Zahrnuje přístup k 7 databázím: Science Citation Index, Social Sciences Citation Index, Arts & Humanities Citation Index, Index Chemicus, Current Chemical Reactions, Conference Proceedings Citation Index, Book Citation Index.

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Databáze Web of Science slouží primárně k vyhledávání vědeckých článku z dané oblasti, takzvané rešerše. Dále slouží je zjišťování citačního ohlasu neboli citovanosti vědecké práce. Lze zde také sledovat výzkumné aktivity kolegů či konkurentů. Lze sledovat historii určité myšlenky, metody od jejího vzniku až po současnost. Je zde také možno identifikovat aktuální vědecké směry, které se ve vědě v současné době objevují. A také lze provádět analýzy dopadu publikovaného výzkumu. Autocitace. Při tvorbě citačního ohlasu je třeba myslet na to, že se zde objevují autocitace, to znamená práce, které cituje autor sám sobě. V databázi Web of Science je možno také najít chyby. Jednou z nejčastějších chyb jsou chybně uvedená jména autorů. Velmi často dochází k záměně křestních jmen a příjmení. To se stává často u našich jmen a příjmení českých, protože samozřejmě zahraniční zadavatelé do této databáze nerozlišují naše křestní jména a příjmení. A pokud máte na příklad příjmení Zach, křestní jméno Petr, tak v angličtině je Zach křestním jménem, proto se může stát to, že oni špatně zadají toto jméno do databáze. A tím pádem jako autor je člověk nedohledatelný. Často se zde také objevují překlepy nebo úplně chybně uvedená jména. To zase nastává při přepisování z časopisů s diakritikou, kde oni použijí nějaký znak a objeví se tam něco úplně jiného. Často se také objevují chybně uvedené afiliace, to znamená pracoviště. Buď úplně nesmyslná záležitost, nebo se zamotají dvě afiliace do sebe. Tyto chyby jsou problematické, protože potom je těžko vyhledávat citační ohlas buď pracovišť, nebo jednotlivých autorů. Proto je možnost tyto chyby opravit. Je nejlepší, pokud si opravují přímo autoři tyto chyby, protože vědí, ke kterým chybám došlo a které práce napsali. Tyto chyby je možno opravit pomocí formuláře, který je ve Web of Science. Vidíte ho zde. V tomto záznamu můžete, pokud je tam někde chyba, tak tady vpravo dole v oválu červeném je možnost poslat korekci. Když prokliknete, objeví se vám formulář, kde vyplníte údaje o sobě jako o zadavateli s kontaktem. A dále popisujete chybu, která tam nastala, a žádáte její korekci. Pokud je to korekce jednoduchá, provedou jí, circa do tří neděl se objeví na databázi přímo opravený tento záznam. Pokud je tam nějaký problém, kontaktuje vás podpora Thomson-Reuters a chtějí blíže specifikovat, jakou chybu jste našli a jak je možno jí korigovat. Při vyhledávání citačního ohlasu je třeba si uvědomit, že je možnost více variantních zápisů jména autorů. Je to hlavně u žen, kde je potřeba si uvědomit, že autorka mohla publikovat pod jménem za svobodna, potom samozřejmě po provdání i po vícečetném provdání. Je třeba mít na paměti, že mohou být psána jména s pomlčkou nebo také anglický zápis ženských českých příjmení. Pokud autorka pracuje v zahraničí, tak často nepoužívají přechylování, nepoužívají koncovku -ová. Používají mužskou variantu příjmení. Jak vyhledat citace ve Web of Science? Je několik variant způsobů vyhledávání. Základní variantou je takzvaný Basic Search. Všechny nalezené citace jsou ve zdrojích indexovaných v databázi Web of Science. Je zde možnost vygenerovat citační ohlas, Citation Report, tedy Science Citation Index. A také H-index. Zde vidíte úvodní obrazovku databáze Web of Science, ve které ve funkcích Basic Search budeme vyhledávat citační ohlas autora, v tomto případě pana profesor Pavla Pafka. Zadáme si do pole jméno a příjmení: Pafko, P. Zadáváme raději iniciálu křestního jména z důvodu, že u některých prací není uvedeno celé křestní jméno a nemuseli bychom dohledat přímo tuto práci. Vybíráme si, že hledáme v poli autor. A pokud se jedná o mladšího autora, můžeme zde ještě omezit přímo roky, ve kterých byly práce publikovány. Pokud je to člověk ročníku 1980, nebudeme vyhledávat v pracích od roku 1945, ale dáme si, že mohl začít publikovat dejme tomu v roce 2002. A budeme vyhledávat od roku 2002 do roku 2014. Pokud si autora vybereme, případě omezíme roky, tlačítkem Search provedeme vyhledání. Zde vidíte, že nám vyskočilo 35 záznamů publikací pana profesora Pafka, které jsou zde publikovány. Pokud se na ně podíváme, tak zjistíme, že všechny práce jsou pouze pana profesora. Souhlasíme s tím, můžeme zde hned provést zjištění citačního ohlasu. A je to zde: Create Citation Report. To když proklikneme, dostáváme se k výsledku, který zde vidíme. Zde je vidět, že je nalezených 35 prací, které jsou 130krát citovány. A celková suma citací bez autocitací je 129. Je tam tedy pouze jedna autocitace. Dále zde můžeme zjistit H-index, Hirschův index, který je v tomto případě 6. Druhým způsobem je vyhledání pomocí funkce Author Search. To znamená, že si ho vybereme. Opět zadáváme jméno autora, v tomto případě jsem vybral jméno pana profesora Stingla, protože pan profesor Pafko je bezproblémový. Je tam pouze jeden jediný autor. V tomto případě je příjmení německé, tím pádem hrozí větší pravděpodobnost, že bude více vědců na světě Stingl s iniciálou J. Takže je potřeba se soustředit na to, které práce budeme vyhledávat. Zde vidíme funkci Author Search. V tomto místě si můžeme vybrat pole vědeckého zájmu anebo rovnou můžeme pokračovat ve vyhledání. Pokud si vybereme pole zájmu, zde se nám objeví, ve kterých oborech tito autoři (s tímto příjmením a iniciálou křestního jména) publikovali. Zde vidíme, že jsou Art and Humanities, humanitní vědy, Life Sciences a Biomedicine, Physical Sciences, Social Sciences a Technology. Tyto tři poslední, jelikož pan profesor Stingl je lékař, tak nejspíš nepadají v úvahu. Můžeme se podívat, kterých oborů se to týká. A zde vidíme, že je to například meteorologie nebo optika, fyzika, právo a tak dále. Takže tyto práce určitě pana profesora nebudou. Vybereme si ty, kterých by se to mohlo týkat. To znamená Arts and Humanities, Life Sciences a Biomedicine. A provedeme vyhledání. Vidíme, že zde je 111 záznamů. A hned u prvního vidíme, že je zde autor Stingl John. My ale potřebujeme Stingla Josefa, takže vidíte, že to není úplně přesně to, co bychom potřebovali. V tomto případě můžeme buď projít všechny tyto záznamy a zaškrtnout ty, které jsou od našeho autora, nebo znovu provedeme vyhledání. A jako třetí krok je možnost vybrat si organizaci autora, kde pracoval nebo publikoval. Je ale potřeba uvědomit si, že autoři přecházejí mezi fakultami, přicházejí dokonce i mezi zeměmi, takže je potřeba mít na paměti všechny afiliace, pod kterými tento autor mohl publikovat. Tato varianta není úplně nejlepší pro uživatele, který není kovaný ve vyhledávání těchto informací. Proto bych doporučoval používat ten Basic Search. Dalším způsobem vyhledání je vyhledání pomocí takzvaného Cited Reference Search. Je to vyhledávání reference. Je možno vyhledávat autora nebo přímo práci nebo časopis. Tímto způsobem je možno najít i citace ze zdrojů, které nejsou indexovány ve Web of Science. Je zde možno najít i české časopisy, je zde tím pádem více citací. Nelze zde vygenerovat Science Citation Index a H-index je třeba vypočítat ručně. Zde vidíme úvodní obrazovku Cited Reference Search. Vybíráme si autora, opět pan profesor Pafko. Vybíráme ho jako Cited Author. A provedeme vyhledání. Zde vidíme, že záznamů je 56. Je to tedy mnohem více než původním způsobem, tam jich bylo 35. Hned druhá práce je v časopise Rozhledy v chirurgii, který není indexovaný ve Web of Science, nemá Impact Factor. I když tato práce má jednu citaci. Vedle není možno prokliknout a zobrazit si práci, která tuto práci cituje. Na rozdíl od první práce, která byla citována také jednou, tuto možnost má. Je zde možnost View Record. A tím pádem je tato citace prokazatelná, protože víme, kdo ji citoval. Zde můžeme přijít i na to, že je to autocitace, tím pádem dále počítána nebude. Jak jsem již zmiňoval předtím, je třeba dávat si pozor na více variant zápisu jména autora nebo autorky. Primárně je to při provdání autorky. Ukážu vám to na případě paní doktorky Arenbergerové. Takže jako autora zadávám Arenbergerová, M. Je to Monika. Provedeme vyhledání. A zde vidíme 22 záznamů, které tato autorka napsala. Pokud si je prohlédneme, zjistíme, že jsou všechny její, tak je poté tímto zaškrtávátkem buď zaškrtneme všechny na stránce, nebo zde zaškrtneme každou práci zvlášť. Pokud by její některé práce nebyly, tak je necháme nezaškrtnuté. Tímto tlačítkem Add to Marked List si tyto záznamy přesuneme na list označených záznamů, se kterým potom budeme dále pracovat. V tuto chvíli se ale vrátíme zpátky na vyhledání. Zde vidíme, že se všech 22 záznamů přesunulo na Marked List. V tuto chvíli se ale vrátíme zpět do vyhledávání, zadáme druhou variantu jména autora, autorky. Raisová, M a opět provedeme vyhledání. Zde je 11 záznamů, máme jich zobrazených 8. A hned u prvních dvou vidíme, že se nejedná o autorku Raisovou Moniku. Na první pozici je práce z roku 2014, což už paní doktorka se jmenovala Arenbergerová. Druhá práce, vidíme, že se autorka jmenuje Raisova Manuela. Tyto práce tedy autorky nejsou, stejně tak práce 3, 4 a 5. Práce 6, 7 a 8 autorky jsou, takže je zaškrtáváme. Zaškrtnuté práce poté dáváme opět na Marked List. A zde vidíme, že práce nám na Marked List naskočily. Zde označené práce mají u sebe malý oranžový čtvereček s bílým zaškrtávátkem. Tyto práce jsou již uvedeny na Marked Listu. Pokud chceme provést Science Citation Report, neprovádíme ho zde v tuto chvíli, protože bychom ho provedli z těchto 11 záznamů, z čehož již prvních 5 není paní doktorky. Ale proklikáváme zde nahoře na Marked List. A teprv poté, co se nám zobrazí, zde v tomto místě provedeme vytvoření Citation Reportu. Vidíme, že je zde 432 citací a bez autocitací je to 425 prací. Tento způsob s použitím Marked Listu nám pomáhá ještě v jedné další věci. To je ve snadném zjištění autocitací autora. Když si proklikneme celkový počet citací u práce a poté procházíme seznam těchto prací, které citovaly tuto práci, tak zde například u položky č.155 vidíme zaškrtávátko, tím pádem víme, že je na Marked Listu a tato práce je autocitací. Ano, je zde dokonce vidět příjmení autorky Raisová M. Dalším způsobem je ještě možnost vyhledat obě dvě varianty současně. To znamená opět Basic Search, zadáváme jako prvního autora první variantu, Arenbergerová, M. Potom si přidáváme pole a vybíráme Or (nebo) a zadáváme druhou variantu, to znamená Raisová, M. Provedeme vyhledání a vidíme, že je zde 33 záznamů. Pokud si vzpomínáte, tak záznamů bylo 11 a 22. 22 bylo Arenbergerová, M. Raisová, M. byla 11 a prvních 5 záznamů z toho nebylo paní doktorky Arenbergerové-Raisové. Takže zde se musíme podívat, protože zde máme opět prací více. A hned vidíme, že první práce není paní doktorky. Takže v tomto případě si vybereme ostatních 28 prací, kromě této první a dalších 4, které paní doktorky nejsou. Vložíme si je na Marked List a teprv poté opět provádíme Citation Report, stejně jako předtím. Děkuji Vám za pozornost.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Související články

H-index neboli Hirschův index je index, který vyjadřuje vědecký výstup výzkumného pracovníka. Je definován jako číslo udávající počet článků (n) s počtem citací větším nebo stejným, jako je počet těchto článků. Jak a kde vypočítat svůj H-index? Podívejte se na přenášku.

Citační analýza

Součástí posuzování většiny pracovišť nebo vědeckých odborných pracovníků je běžně to, jaký citační ohlas vyvolává jejich publikační aktivita. V současné době je možnost zjistit publikační ohlas primárně ve dvou databázích, Web of Science firmy Thomson-Reuters a Scopus, která pokrývá i mnoho českých periodik.

Největší světová citační a abstraktová databáze firmy Elsevier, která je přímým konkurentem databáze Web of Science v oblasti scientometrie - hodnocení vědeckých výstupů na základě citačních ohlasů. Obsahuje mimo jiné mnoho českých recenzovaných periodik.