Virtuální onkologická GIT komise

Virtuální onkologická GIT komise

Záznam jednání multidisciplinární GIT komise, kde skupina odborníků různých specializací  řeší konkrétní kazuistiky, navazuje na webcast z 2. ročníku Pracovního setkání onkologů a chirurgů, které bylo věnováno péči o nemocné s metastazujícím kolorektálním karcinomem.

Proč indikační onkologická komise? U tak rozličného klinického obrazu jako je kolorektální karcinom IV. stádia přináší individuální komisionální rozhodování, kterého je účasten onkolog, gastroenterolog, radiolog, patolog, radiační onkolog, intervenční radiolog a chirurg, nespornou výhodu nad rozhodováním pouze jednoho z těchto odborníků.

Onkologická GIT komise si připravila 3 kazuistická sdělení. Zvolte níže režim celé obrazovky a poslechněte si je.

TIP: Pro lepší zážitek zvolte režim "Celá obrazovka" (ikonka vpravo dole na liště)

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Dobrý den. Dovolte, abych Vás přivítal na naší virtuální onkologické indikační komisi. Začnu s představením účastníků. Vedle mě je pan profesor Vyzula. - Dobrý den. - Pan primář Kiss. - Dobrý den. - A pan doktor Tomášek. - Dobrý den. Všichni tři jsou z Masarykova onkologického ústavu. Dalšími účastníky jsou paní doktorka Ostřížková. - Dobrý den. - Pan doktor Kysela. - Dobrý den. - A já se jmenuji Zdeněk Kala a všichni tři jsme z Fakultní nemocnice Brno - Bohunice. Proč onkologická indikační komise? Proč komisionálně rozhodovat o pacientech ve čtvrtém stádiu, pokročilém stádiu kolorektálního karcinomu? Je to proto, že se domníváme, že i přes existenci určitý léčebných a vyšetřovacích schémat, je nutné u tak rozličného klinického obrazu, jako je metastazující kolorektální karcinom, postupovat individuálně. Protože nemluvíme o stejných pacientech, na jedné straně jsou tu biologicky mladí pacienti, čtyřicetiletí, padesátiletí, mnohdy jsou to pacienti osmého decénia, kteří mají řadu komorbidit, a je velice pestrá škála lokalizací primárního karcinomu, je velice pestrá škála výskytu metastáz, a to jak v jejich počtu, tak v jejich distribuci. Proto se domníváme, že díky této rozličnosti je nutné postupovat přísně individuálně. A domníváme se, že v komisi, ve které je účasten onkolog, kde je účasten gastroenterolog, patolog, radiolog, intervenční radiolog, radiační onkolog a samozřejmě chirurg, tak péče, která je zajištěná v rámci této komise je daleko lepší a pacienti v ní mají daleko větší benefit, než pokud rozhoduje jen jeden z těchto odborníků. Virtuální onkologická komise proto, protože samozřejmě nejsme schopni úplně simulovat ty naše komise, které probíhají společně, kde hovoříme o pacientech, které teprve budeme léčit, kde jsme na počátku léčby nebo v průběhu léčby. Připravili jsme si tři kazuistická sdělení, která postupně okomentujeme, s tou výhradou, že už osud těchto pacientů částečně známe. - První pacient, který je představený na naší virtuální onkologickém komisi. Jedná se o polymorbidního muže, sedmdesátičtyřletý pán. Byl po operaci adenokarcinomu hepatální flexury. Histologická klasifikace pT3, pN2, M1. Byly tam čtyři pozitivní uzliny z dvanácti. V červenci 2009 byla provedena resekce, peroperačně i podle CT byli čtyři ložiska v játrech. Tři ložiska v pravém laloku, jedno drobné v levém laloku. Ze závažných komorbidit - pacient se léčil s ischemickou chorobou srdeční, bez syndromů anginy pectoris. V roce 1989 prodělal infarkt myokardu. V roce 1994 cévní mozkovou příhodu charakteru TIA bez neurologického deficitu. Léčí se s arteriální hypertenzí, medikuje Vasocardin, Lusopress, Anopyrin. - V pravém laloku jaterním vidíme tři ložiska, největší je velikosti až čtyři centimetry, v segmentu S7, S8. A v levém laloku jaterním vidíme osmimilimetrové ložisko, které bychom nejlépe verifikovali SonoVue ultrazvukem s kontrastní látkou. - Pacient byl léčen chemoterapií, dostával dvakrát Xelodu s Avastinem, při dobré toleranci jsme přidali ke Xelodě oxaliplatinu, takže dále pokračoval čtyřikrát XELOX s Avastinem. Následovalo přešetření. Podle přešetření byla regrese metastáz v pravém laloku jaterním, stacionární drobné ložisko v levém laloku jaterním. Laboratorní hodnoty byly v mezích normy. Funkce jaterního parenchymu byla normální, byl také normální nález na echu, ejekční frakce šedesát pět. Interní závěr zněl: operační výkon s rizikem, vzhledem ke komorbiditám pacienta. Pacient klinicky zcela bez obtíží, tolerance chemoterapie velmi dobrá, Karnofsky index osmdesát procent. - Na kontrolním CT vyšetření s kontrastní látkou vidíme regresi jaterních metastáz, ložisko v segmentu S7, S8 se zmenšilo na tři centimetry. A v levém laloku jaterním vidíme drobnou hypodenzitu, která může odpovídat metastáze v regresi. Doplníme kontrastní látku v SonoVue na ultrazvuku. - Jaký je optimální postup u tohoto pacienta? Pokračování v systémové terapii, která byla úspěšná a došlo tam k regresi? Nebo navýšení agresivity léčby? Ablační metody? Operace? - Tam je jednak dobrá reakce na tu chemoterapii, která byla. Ta ložiska, jak se zdají na těch zobrazovacích metodách, by byla resekabilní. To riziko operace podle těch vyšetření, anesteziologických a interního, to riziko operace se zdá přijatelné. V podstatě jediná kurativní metoda je resekce, takže jsme zvolili u tohoto pacienta resekci v jedné době. S tím, že klíčové pro to, zda půjde odstranit všechna ložiska, nebo ne, je zjistit, jestli v tom levém laloku opravdu je jenom toto jedno ložisko, které by šlo odstranit neanatomickou resekcí, tak aby se zachovalo dostatečné množství funkčního jaterního parenchymu. - Ultrazvukové vyšetření s kontrastní látkou ukazuje jediné ložisko charakteru metastázy v levém laloku jaterním. - Takže na základě těchto předoperačních vyšetření jsme přistoupili k operaci. Provedli jsme peroperační ultrazvukové vyšetření, jehož přesnost je daleko větší než u těch předoperačních vyšetření. Tam kromě toho jednoho malého ložiska v levém jaterním laloku se objevilo ještě jedno další ložisko. Ale obě byla resekabilní za cenu malých atypických resekcí. Takže jsme provedli pravostrannou hemihepatektomii a atypickou resekci těch dvou ložisek v levém jaterním laloku. Ten pooperační průběh pacient zvládal relativně velice dobře. Kromě takový běžných věcí, které vídáme u starších pacientů, jako je lehká dezorientace, tak nebyly žádné závažnější pooperační komplikace. Po třinácti dnech hospitalizace byl pacient propuštěn do domácího ošetření. - V pozdním pooperačním období se u pacienta vyskytly tyto komplikace: trombopenie grade 1, hepatopatie, GMT dosahovalo nejvyšší hladiny 6,1, ALT 4,2 a AST 3,4. Hypoalbuminemie, albumin byl 27,1. Byla tam únava, slabost, nevýkonnost. Vzhledem k věku pacienta, závažným komorbiditám a komplikacím v pozdním pooperačním období další chemoterapie nebyla podána. V říjnu 2010 dochází k úplné normalizaci laboratorních parametrů, únava, nevýkonnost odezněly. Pacient si stěžuje pouze na pobolívání v místě operační jizvy při zvýšené námaze. Podle přešetření trvá celková remise, tumorové markery - trvá dále normalizace. Doba trvání kompletní remise je zatím devět měsíců. - Takže z uvedené kazuistiky je vidět, že k potenciálně kurativní léčbě ve formě resekce, ve formě komplexní resekce, by neměli být exkludováni ani pacienti, kteří vypadají zprvu velice rizikově. A je vidět, že opravdu dnes technika jaterních resekcí a perioperační péče umožňuje i těmto pacientům mít benefit z těchto náročných chirurgických výkonů. Teď bychom chtěli prezentovat kazuistiku, která jako by trošičku byla proti proudu té logiky věcí, co jsme říkali, protože samozřejmě náš záměr je, aby co nejvíce resekabilních pacientů resekci podstoupilo, protože resekce jim nabídne daleko větší šanci na pětileté přežití a na daleko větší komfort života. Na druhou stranu existují pacienti, kteří z resekční léčby nemají benefit. A jsou to zejména pacienti, kteří mají zjištěné synchronní metastázy kolorektálního karcinomu. A pokud ten primární nádor na tračníku nedělá závažně symptomy, ani po úpravě diety, to znamená, ty symptomy jsou závažné poruchy pasáže a nebo závažné krvácení, tak u pacientů, kteří mají mnohočetné metastázy v obou lalocích jater, tak primární léčba by neměla být chirurgická, ale měla by být onkologická - komplexní onkologická léčba. O tom, že tomu tak skutečně ne vždy je, svědčí kazuistika, kterou bude prezentovat pan doktor Tomášek. - Na naší onkologickou ambulanci se dostala pacientka, padesátičtyřletá žena, která nebyla doposud vážněji nemocná. Nebrala žádné léky. V perfektním stavu. Její potíž byla, že v únoru 2010 se u ní objevily tlaky v pravém podžebří, přičemž stolice byla normální, jiné potíže neměla. Jinak ve výborném stavu. Byla pro toto vyšetřena, byly zjištěny metastázy v játrech. Bylo pátráno po origu a při kolonoskopickém vyšetření byl zjištěn tumor v oblasti rektosigmoidea, který byl velikosti zhruba třicet milimetrů. Byl miskovitý, ulcerovaný, nicméně nekrvácel a nikterak neobturoval střevo. Histologicky byl potvrzen adenokarcinom. CT břicha, které bylo provedeno, ukázalo, že se jedná o mnohočetný metastatický proces v játrech, který postihoval oba dva laloky. Na rentgenu hrudníku nebyly patrny žádné metastázy, ale v laboratoři byla patrná lehká elevace jaterních testů, jinak byly všechny parametry v normě. Na tomto snímku vidíme rozsah nádorového onemocnění. Je vidět, že jsou postiženy prakticky všechny jaterní segmenty mnohočetnými ložisky. Jaké by se nabízelo řešení? Tak jak zmiňoval pan profesor Kala v úvodu, u těchto pacientů je optimálním postupem zahájit léčbu protinádorovou, eventuální vstup chirurga nechat pro případ komplikací, které se ale vyskytují pouze u malého procenta takovýchto pacientů. Pokud dojde k regresi jaterních metastáz, tak je obvyklé, že dojde k regresi také primárního tumoru a případná minimální symptomatologie také ustoupí. Jak ale dopadla naše pacientka? Pacientka se dostala na onkologickou ambulanci až v delším odstupu po stanovení diagnózy. V mezidobí byla provedena resekce rektosigmoidea, která skutečně potvrdila, nakonec ve finální histologii se ukázalo, že jde o špatně diferencovaný adenokarcinom rektosigmoidea, metastázy v šesti uzlinách, ale byl pozitivní radiální resekční okraj. Bylo to hodnoceno jako pT3 pN2 M1. S tím, že když po krátké rekonvalescenci přišla na onkologickou ambulanci, tak subjektivně trvaly její původní potíže, to znamená tlaky v pravém podžebří. Ale už klinicky byla hmatná játra, která zasahovala deset centimetrů pod oblouk. Laboratoř, kterou vidíme, byla alterována metastatickým procesem. Laktátdehydrogenáza 18,2, bilirubin 22, elevace všech jaterních testů, GMT 30,14. Byly dramaticky elevovány nádorové markery, s tím že karcinoembryonální antigen dosahoval hodnoty přes 12 tisíc. Ještě ten den, kdy se u nás objevila, vzhledem k tomu, že nebyly kontraindikace, byla podána paliativní chemoterapie. Rozhodli jsme se pro režim XELOX v kombinaci s bevacizumabem. A při kontrole po čtrnácti dnech nebo po prvním cyklu v odstupu čtrnácti dnů byla patrná regrese jaterních parametrů, bylo vidět, že tato léčba je účinná. Při přešetření po čtyřech cyklech chemoterapie XELOX s Avastinem byla konstatována parciální regrese, byla to regrese o čtyřicet procent. Markery byly ve výrazné regresi, dostaly se na jednu desetinu původních hodnot. Při dalším přešetření po osmi cyklech chemoterapie XELOX s Avastinem byla konstatována stabilizace onemocnění. Pacientka byla ve výborném stavu, stále Karnofsky index sto procent. Její praktický život nebyl touto nemocí podstatně ovlivněn. V tomto okamžiku po osmi cyklech chemoterapie již se objevovala určitá hematologická toxicita. A stál jsem před otázkou, jak postupovat dál. Zda pacientku zatěžovat chemoterapií dále nebo postupovat jinak. V běžné praxi jsou možné dva postupy. Buď se ustoupí od některého cytostatika v podávaném režimu, podává se pouze monoterapie, obvykle jde o Fluracil, je to na základě studií Optimox 1 a Optimox 2. V letošním roce byla publikována studie Macro, což je studie třetí fáze, která dokladuje, že pro pacienty po úvodní cytostatické léčbě v kombinaci s bevacizumabem je dobrou volbou podávat dále pouze léčbu udržovací, právě ve formě Avastinu v monoterapii. Ve studii Macro byli pacienti s metastatickým kolorektálním karcinomem randomizováni do dvou skupin. V první skupině jim byla podávána chemoterapie XELOX s Avastinem do progrese. V druhém rameni byla chemoterapie XELOX podána šestkrát a následně byl podáván bevacizumab jako udržovací léčba. A ukázalo se, že obě dvě tyto skupiny pacientů dopadly obdobně. To znamená, udržovací léčba bevacizumabem je velmi vhodná pro pacienty s generalizovaným nádorovým onemocněním kolorektálního karcinomu, kteří jsou předléčení chemoterapií XELOX. Naše pacientka v současné době dochází pravidelně jednou za tři týdny na ambulantní podání bevacizumabu. Je bez subjektivních potíží, kvalita života je velmi dobrá a trvá stabilizované onemocnění po původní parciální regresi. Doba plné stabilizace onemocnění trvá v současné době sedm měsíců. - Já bych jen k tomu chtěl dodat, že z této kazuistiky naprosto jasně vyplývá to, co už se delší dobu ví. Že je nutné si uvědomit, že pacienti s mnohočetnými, potenciálně neresekabilními metastázami, kteří nemají naději na resekční léčbu, nemají žádný benefit z resekce origa a že tato mnohdy zbytečná iniciativa chirurga může způsobit to, že se léčba onkologická, která jediná může oddálit insuficienci jater, může se stát osudnou. Protože chirurgická resekční léčba se může komplikovat, takže výsledkem může být stav, který je nezvratný pro pacienta. - Na tomto případě je hezky vidět to, že tak, jak bylo řečeno, v podstatě chirurgický zákrok není vždycky na prvém místě nutný a ani vhodný. Ale jak tomu předejít. Tady je podstatná spolupráce mezi jednotlivými pracovišti. Nebát se poslat toho pacienta k onkologické komisi. Nebát se zkonzultovat ho s více odborníky, protože to může vést k lepší prognóze. I když je to onemocnění velmi závažné a v podstatě nedokážeme pacienta vyléčit, je to velmi rozsáhlé onemocnění, tak mu dokážeme přesto významně prodloužit kvalitní život. A o to tady jde. Ten multidisciplinární přístup je nutný. A přístup, pokud se týká vzájemné spolupráce, je také nutný. A bez toho se v budoucnosti neobejdeme. - Další kazuistikou je pacient, který je trošku v odlišné situaci. Je to pacient, který se dostavil v relativně nedávné době do naší onkologické ambulance. A vlastně ho předvádíme ke stanovení toho primárního léčebného plánu na této indikační komisi. Jedná se o pacienta, který má jednašedesát let, je bez významných komorbidit, v celkově dobrém stavu a po interní stránce je orientačně schopen resekčního výkonu. Nicméně ten pacient má určitou onkologickou anamnézu, historii. Ten primární nádor byl odoperovaný v březnu roku 2008. Protože se jednalo o iniciální stádium pT3 pN0 M0 se středně diferencovaným adenokarcinomem, nebyla u tohoto pacienta indikovaná zajišťovací adjuvantní léčba a ten pacient byl pouze v tříměsíčních intervalech sledován. Pacient přichází v září, to znamená po šesti měsících, se solitární metastázou v pravé plíci, která byla detekovaná na základě elevace nádorových markerů a potvrzena na CT a PET vyšetření. Nicméně jednalo se o solitární nález, který byl resekabilní, tudíž v tom září 2008 byla provedená resekce plicní metastázy, kde byla histologicky potvrzená metastáza intestinálního adenokarcinomu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o metastatické onemocnění, byla indikována zajišťovací chemoterapie. Byla aplikovaná Xeloda (kapecitabin) v kombinaci s bevacizumabem po dobu šesti cyklů. Následně byl pacient opět dispenzarizován. Nyní přichází v říjnu roku 2010, to znamená po dvou letech, s relapsem metastatického onemocnění v játrech. A s tímto se dostává vlastně na naši onkologickou ambulanci. Prosím doktora Andrašinu o komentář k těm snímkům. - Vidíme CT břicha po podání kontrastní látky. Vysoko v segmentu S8 vidíme ložisko o velikosti až osm centimetrů. Další ložiska v pravém laloku jater vidíme v segmentu S6 a S7, o velikost dvacet pět a deset milimetrů. Další ložisko vidíme v segmentu S1 a další drobné ložisko vysoko v S2 segmentu v levém laloku jaterním. - Na základě těchto zobrazovacích metod já bych tedy požádal o vyjádření chirurga, jestli se jedná o resekabilní či alespoň potencionálně resekabilní onemocnění. Protože od toho se bude odvíjet další strategie. - Podle té dostupné dokumentace to onemocnění by mělo být relativně dobře resekabilní, čili ten pacient by měl být směřovaný k resekční léčbě. Pokud by ta ložiska byla jenom v tom pravém laloku a případně to jedno ložisko v tom segmentu 1, tak si myslím, že by se to dalo odstranit pravostrannou hemihepatektomií. A dala by se připojit resekce toho prvního segmentu. A samozřejmě bude nutné peroperační ultrazvukové vyšetření, aby se vyloučilo rozsáhlejší onemocnění především v tom levém jaterním laloku. Jenom otázka, jak to časovat. Jestli primárně toho pacienta teď směřovat nejprve k resekci, protože zdá se, že tak, jak to je, by to bylo resekabilní. Nebo jestli tam řadit nějakou kratší neoadjuvantní léčbu ještě. - Vzhledem k tomu, že se jedná o druhý relaps onemocnění, že se jedná o vícečetné ložiskové postižení jater s postižením pravděpodobně obou dvou těch jaterních laloků, jsme se v tuto chvíli přiklonili k zahájení té systémové neoadjuvantní chemoterapie. S tím, že plánujeme po dvou měsících znovu přešetření a zhodnocení celého toho stavu ve vztahu k té operabilitě. Samozřejmě jsme si vědomi rizika, že pokud je pacient toho času hraničně operabilní, tak v tom meziobdobí, pokud ta léčba bude neúčinná, tak nám může zprogredovat v onemocnění inoperabilní. A pak budeme spoléhat na druhou linii léčby. A nebo může dojít naopak při velmi dobrém efektu chemoterapie k vymizení některých malých metastáz, které potom nebudou peroperačně detekovatelné, což bohužel může zase svým způsobem mít pro dlouhodobou prognózu pacienta také význam. Nicméně v tuto chvíli se nám zdá jako optimální postup. A je to tedy i v souladu, po domluvě s pacientem, asi v tuto chvíli to, co bychom doporučili. - Já bych chtěl k této kazuistice dodat, že je velice cenná proto, že ukazuje druhý cílový orgán metastatického procesu. Samozřejmě na prvním místě u kolorekta jsou to játra, vždy. Ale nemusí to být jenom játra, mohou to být i plíce. A samozřejmě náš trend, pokud se zaměříme na ten nejčastější orgán, na játra, tak je udělat takovou resekci, která na jednu stranu je dostatečná, kurativní, je to skutečně R0 resekce s bezpečnostním okrajem, ale zároveň by to měla být resekce, která zachová dostatečné množství funkčního parenchymu, a to proto, protože jak se ukazuje i na této kazuistice, ty metastázy recidivují. Ale to, že metastáza zrecidivuje, to ještě neznamená nemožnost další chirurgické léčby. Je možné provádět reresekce, rehepatektomie. A máme i pacienta, který žije teď osmým rokem po primární resekci a už podstoupil další tři resekce. Takže záleží spíše na té biologii toho nádorového onemocnění. A současné možnosti resekční léčby se opravdu posunuly tak, že i opakované resekce těch metastáz jsou možné. - Na tomto příkladu je vidět, jak je velmi důležité, aby se multidisciplinární komise setkala. Protože část lékařů, onkologové, by řešili situaci po svém, chirurgové po svém. Nicméně ono je na tom vidět, jak je to složité, každý ten pacient zvlášť, protože tady je ukázka toho, že v podstatě z biologického i medicínského hlediska jsou obě dvě varianty možné. A medicínský správné. Je to grade dvě nádor, pomalu rostoucí, také je to vidět, tam to období progression free survival je skoro dva roky. Takže jaksi samotná operace potom s následnou léčbou by nebyla špatně. Nicméně nevíme, co to udělá, protože je to už druhý relaps. A je možné, že to onemocnění akcelerovalo. Tak určitě na místě je ta "neoadjuvantní" léčba. Ale je to ukázka toho, jak je to všechno složité, jak je to náročné a jak je dobře, aby se odborníci sešli a pobavili se o tom, aby měli naprosto jasno. A pro pacienta je to určitě to nejlepší, co se pro něho může udělat. - Vzhledem k tomu, že se jedná o pacienta, který má aktuálně postižený jeden orgán, tak je velmi dobře, že je ten pacient prezentovaný na onkologické indikační komisi. Protože řada onkologů by toto onemocnění při tomto rozsahu považovala za inoperabilní a chirurgicky neřešitelné a pravděpodobně by byl i významný názorový rozdíl mezi jednotlivými chirurgy, kteří se na léčbě kolorektálního karcinomu podílejí. A tudíž se domníváme, že pacienti s postižením jednoho orgánu by měli všichni být předvedeni na takovéto mezioborové indikační komisi. - Závěrem, myslím si, by bylo velmi dobré a užitečné zdůraznit některá pravidla, která souvisí právě s multidisciplinární léčbou kolorektálního karcinomu a hlavně tedy jaterních metastáz. Je třeba si uvědomit, že máme stanovená pravidla, máme stanovená kritéria, kdy operovat, kdy neoperovat, kdy podávat chemoterapii, kdy ozařovat. Jedním takovým schématem je právě to, které je uvedeno na tomto diapozitivu, kdy jednoznačně můžeme říct, jak postupovat u resekabilního nebo hraničně resekabilního nebo neresekabilního nálezu na játrech. Na dalším diapozitivu, toto schéma je možné totiž v podstatě shrnout do jednak resekabilních a neresekabilních metastáz a podle toho pak jednoznačně postupovat při strategii léčby. Pokud se podíváme na další diapozitiv, tak je podstatné říci, že možnosti resekovat jaterní metastázy zde jsou, že jsou poněkud nevyužívány a že jsou z toho hlavně určité výsledky. Tato malá studie Boxer, o pětačtyřiceti pacientech, ukazuje, že u primárně neresekabilních jaterních metastáz došlo v důsledku léčby ke třiatřicetiprocentnímu zlepšení. Tak, že se pacienti překlasifikovali na resekabilní, což je jednoznačné potom pro prognózu těchto pacientů, kteří mají několikanásobně lepší vyhlídky. Na dalším diapozitivu pak můžeme celkově shrnout to, co bylo řečeno. Existují možnosti, jak léčit. Mluvíme o takzvané jakési "neoadjuvantní" léčbě, jejíž součástí je chemobioradioterapie. Mluvíme o tom, že prognóza těchto nemocných, kteří podstoupí resekci metastáz, se zlepšuje až desetkrát. A mluvíme také o tom, že máme v současné době i svůj vlastní nástroj, vlastní registr, kterým dokazujeme výsledky takovéhoto postupu. A celkově si myslím, že je důležité říci, že v současné době se dostáváme do fáze, kdy v onkologii není možné, abychom rozhodovali sami za sebe. Ale multidisciplinární přístup je naprosto zásadní. Není možné prostě říci, že každý zná všechno, technických možností i léčebných možností je celá řada. A že to vede k lepší prognóze pacientů, je jasné. Proto bych zdůraznil to, že význam takovéto multidisciplinární komise je extrémní.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Pro kvalitní poslech použijte, prosím, maximalizaci videa.

Související články

Přednáška o multidisciplinárním přístupu jako předpokladu optimální léčby metastatického kolorektálního karcinomu zazněla na 2. pracovním setkání onkologů a chirurgů v Lednici. Přednáška představuje fungování indikační komise v praxi.

Pracovní setkání onkologů a chirurgů 2010

Webcast z 2. ročníku Pracovního setkání onkologů a chirurgů, které bylo věnováno péči o nemocné s metastazujícím kolorektálním karcinomem.

Brněnské onkologické dny 2013 - webcast

Vyberte si z pěti desítek přednášek, které byly natočeny na letošních Brněnských onkologických dnech.