Rady pro nově diagnostikované zhoubným nádorem vaječníků - rozhovor

Rady pro nově diagnostikované zhoubným nádorem vaječníků - rozhovor

Co by měla udělat žena, u které je podezření na rakovinu vaječníků? Kam jít a kde se léčit? Kde se nechat operovat?

Jaké jsou možnosti léčby a jak bude léčba probíhat? Jak a s kým může lékař z okresní nemocnice konzultovat léčbu onkologického pacienta? Má nemocný nárok na názor dalšího lékaře?

Na Brněnských onkologických dnech jsme se zeptali Doc. MUDr. Jany Prausové, Ph.D., MBA na zhoubné nádory vaječníků.  Rozhovor byl natočen ve spolupráci s Onkomajákem

 

Na jaké otázky paní docentka odpověděla?

Kliknutím na otázku se posunete k odpovědi.

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Ta žena se zpravidla nedozví hned, že se jedná o nádor, že se jedná dokonce o zhoubný nádor. Ona se od terénního onkologa dozví, že její vaječník nebo vaječníky, to znamená ta parametria, jsou nějakým způsobem patologicky změněná. Že tam je zvětšení toho útvaru a že nelze vyloučit, že se může jednat i o nádorové onemocnění. A samozřejmě strašně záleží na tom praktickém onkologovi v tom terénu, aby jí co nejrychleji nasměroval tam, kde probíhá velmi dobrá onkogynekologická operativa. A tam by ta pacientka měla skončit. Protože prakticky až na tom chirurgickém stole, gynekologickém, při operaci, zjistí - ano, tohle je benigní cysta; ne, pozor, tady se skutečně jedná o nádor. A čím ten tým těch lékařů umí lépe operovat, tím zvládne i rozsáhlejší nádor. A na míře radikality tohoto výkonu jednoznačně závisí prognóza té pacientky. Takže by to měly dělat onkochirurgické, onkogynekologické týmy, které v tom mají obrovskou zkušenostech. To jest odoperují těch žen co nejvíce. Tam to není o tom, že někdo někde je chytřejší, nebo hloupější. Ale když někdo něco dělá stále a má obrovskou zkušenost a umí udělat dobře i odnětí uzlin, tak je to v pořádku. Takže delegace té pacientky na správné pracoviště. A potud, pokud to ten terénní gynekolog neudělá, pak to nezbyde na tom, než že ta žena si popátrá sama a třeba si na Linkosu najde, kde taková pracoviště jsou. A vyhledá je a požádá tedy o druhý názor. Nechá se znovu vyšetřit, gynekologem už v tom centru. A tam už potom se o ní postarají. Tak by to běžet mělo. Nejhorší je, když ta žena to nechá být, nechá to být i ten terénní gynekolog. A ona přijde potom pozdě už s diseminovanou chorobou, která se pochopitelně léčí podstatně hůř a vyléčit se prakticky nedá. Zatímco iniciální stádium lze radikálně odoperovat, eventuelně zajistit chemoterapií. A ta pacientka má daleko větší šanci na delší přežití nebo dokonce i na vyléčení. Ve své podstatě v současné době pro léčbu nádorů vaječníků stále dominantní terapií a rozhodující je léčba chirurgická. A dále můžeme využít klasickou cytostatickou terapii. A dnes existuje i možnost využití cílené terapie, která musí být správně indikovaná. A to se děje samozřejmě v těch komplexních onkologických centrech. V onkogynekologických týmech, kde by u toho měl být jak onkolog, tak samozřejmě gynekolog, kteří navolí správný postup. Jestli na prvním místě u takové ženy bude indikovaná léčba spíše systémová a pak operace, nebo jestli rovnou operace. Jak stanovit diagnózu, jestli třeba laparoskopicky odebrat vzorek tkáně. To už by se mělo dít v týmu. Hlavně je důležité, aby se ta pacientka do toho týmu dostala a prošla tím rozhodovacím procesem, lidmi, kteří to opravdu dělají. Ono to už probíhá. Probíhá to z řady menší pracovišť. Ti zodpovědní lékaři, kteří pracují v těch regionech, sami cítí, že potřebují konzultovat. A řeší to tak, že buď dojíždí osobně na naše indikační semináře, což je samozřejmě časově náročné, nebo sepíšou epikrízu, vylíčí, jaký je stav a nález toho pacienta. E-mailem nám pošlou, eventuálně zatelefonují. Nebo kombinace obojího. A my na základě toho se domluvíme, že ten pacient bude léčen takovým způsobem, který může realizovat region, nebo naopak, že třeba bude vyžadovat cílenou terapii a že ho převezmeme do péče do centra. A tam zase nastupuje ten další problém, že by ty peníze ale pak měly přijít za ním, aby to centrum nebylo stále více zatěžováno pacienty. Protože pacientů stále přibývá, těch rozléčených. Neb jsme v léčbě úspěšní, tak samozřejmě těch lidí, u kterých probíhá léčba, je stále více a ty náklady neustále rostou. Může se obrátit na naší ambulanci, přinést veškerou dokumentaci. A my máme konzultační hodiny, kdy ten pacient přijde a řekne: "Mně navrhli ten a ten postup, co si o tom myslíte? Jste s tím srozuměni? Myslíte, že ten postup je správný, nebo byste ho nějakým způsobem raději upravili?" Tahle možnost je a může se o tu konzultaci přihlásit i sám pacient. Dělají tak pacienti buď telefonicky, anebo přes e-mail nemocnice.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Související články

Co by měl dělat člověk, u kterého lékaři zjistili rakovinu tlustého střeva a co všechno pacienta čeká. 

Význam testování lidského papillomaviru ve screeningu rakoviny děložního hrdla - video

Pro včasné zachycení rakoviny děložního hrdla nestačí samotné cytologické vyšetření, na které se v současnosti screening rakoviny děložního hrdla v České republice omezuje. 

Každoročně téměř čtvrt milionu žen na světě vyslechne ortel diagnózy rakoviny vaječníků.