Objevte rakovinu tlustého střeva včas - videa

Objevte rakovinu tlustého střeva včas - videa

Nedávejte svému nádoru tlustého střeva šanci, nezaslouží si to!

Objevte zhoubný nádor (rakovinu), dokud je v začátku, když je ještě malý, nemá metastázy a je dobře léčitelný nebo ho objevte dokonce ve fázi přednádorových změn, kdy ve vašem střevu rakovina ještě vůbec není, jen se na stěně tlustého střeva objeví výrůstky (adenomové polypy), ze kterých se po letech může zhoubný nádor vyvinout.

V rakovině tlustého střeva a konečníku jsme v České republice rekordmani, občas nás předběhnou Maďaři, občas Slováci, ale medailové příčky neopouštíme. Česká onkologická společnost pro potřeby plátců péče spočítala, že v roce 2013 bude zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku nově nalezen (diagnostikován) u 8 764 pacientů, a více než polovina z nich přijde pozdě, tedy v pokročilém stádiu onemocnění.

Ne není lepší si toho nevšímat a čekat až na potíže, které vás jednou donutí jít k lékaři. To už může být nádor ve III. nebo dokonce IV. stádiu a i když lékaři udělají maximum pro vaše uzdravení, i kdyby na vaši léčbu bylo dost peněz, přesto se jim to nemusí povést, protože vy jste dali svému nádoru šanci, dali jste mu roky na to, aby vklidu zesílil, vyrostl, prorostl do okolních tkání a dali jste mu čas, aby vyslal nádorové buňky do jiných orgánů a vytvořil si tak metastázy.

Rozhodnutí, zda strávit několik desítek minut na kolonoskopii a při tom si nechat odstranit přednádorový polyp nebo se o 5-10 let později podrobovat  velmi náročné protinádorové léčbě rakoviny v pokročilém stádiu je snadné. Pokud se žádné nádorové nebo přednádorové změny na tlustém střevě neobjeví, ztratili jste trochu času, ale asi to bude dobrý pocit. Pokud nádor ve střevě ve spolupráci s lékaři najdete a podaří se vám to brzy, třeba v době, kdy je nádor v prvním stadiu, budete léčeni, ale máte velkou šanci se uzdravit, protože tak jako ostatní zhoubné nádory i zhoubný nádor tlustého střeva je v časných stádiích dobře léčitelný.

Rozhodně by měli navštívit lékaře ti, kterých se týká něco z níže uvedeného:

  • je Vám přes 50
  • vaši pokrevní příbuzní 1. stupně (rodiče, sourozenci, děti) trpí nebo trpěli tímto onemocněním
  • trpíte chronickým zánětlivým onemocněním střeva, např. ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc
  • tvoří se vám ve střevě opakovaně polypy - ty jsou nezhoubné, ale právě z nich se může vyvinout zhoubný nádor - jenže to sami nezjistíte
  • jíte příliš živočišných tuků, červeného masa, klobásky, salámy a jiné uzeniny, často maso upravujete smažením a pečením, trpíte obezitou, pijete hodně piva a vláknina v zelenině, ovoci, celozrnném pečivu a luštěninách je u vás vzácností. A k tomu všemu máte málo pohybu.

Pokud tedy chcete najít svůj nádor včas udělejte tři kroky:

Krok č. 1: Začněte tím, že se seznámíte s tlustým střevem a konečníkem.

Tu možnost vám poskytuje například projekt StřevoTour občanského sdružení OnkoMaják. Můžete se na svém počítači projít tlustým střevem a podívat se,  jaké choroby tlusté střevo a konečník postihují ve virtuální StřevoTour.

Krok č. 2: Zajděte k praktickému lékaři a požádejte o test na okultní krvácení

Pokud je vám mezi 50-54 zaplatí vám to každý rok pojišťovna, po 55 roku každé dva roky,  pokud je vám méně, stejně si o něj řekněte a zaplaťte si to sami. Podívejte se na video, které vám vysvětlí, jak se test dělá, jak se na něj připravit, komu je určen a že výsledky se dozvíte hned. 

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Rakovina tlustého střeva a konečníku je odborně označována jako kolorektální karcinom a v České republice se vyskytuje mimořádně často. V porovnání s ostatními státy je dokonce výskyt nejvyšší. Každý rok je v České republice zhoubný nádor tlustého střeva či konečníku zjištěn asi u sedmi tisíc osmi set osob a je v naší zemi druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů i u žen. Screening znamená plošné vyšetřování populace za účelem odhalení nádorového onemocnění v časných stadiích, kdy pacienti ještě nemají potíže a příznaky. Cílem screeningu je snížit nemocnost i úmrtnost na sledované onemocnění. Screening rakoviny tlustého střeva a konečníku je založen na pravidelných testech okultního krvácení do stolice nebo na primární screeningové kolonoskopii. Zjednodušeně se dá říci: lidé ve věku padesát až čtyřiapadesát let by si měli jednou ročně udělat test okultního krvácení do stolice. Tento test je běžně k dostání u praktických lékařů a jeho provedení je zcela nenáročné. Lidé starší pětapadesáti let mohou buď pokračovat v pravidelných testech na okultní krvácení do stolice, doporučováno je jednou za dva roky, nebo se mohou rozhodnout pro primární screeningovou kolonoskopii, kterou stačí provést jedenkrát za deset let. My si dnes představíme tu jednodušší variantu - test na okultní krvácení do stolice. Vstupujeme do ambulance praktické lékařky Jany Vojtíškové, která sídlí v Praze 4 - Nuslích. Je to test, který je velice jednoduchý. Dává se pacientům asymptomatickým a detekuje krvácení z horní etáže zažívacího traktu. Je to vlastně test, který jsme celá léta prováděli s pomocí guajakové pryskyřice, teď se v posledním roce změnilo používání toho testu s guajakovou pryskyřicí - bylo pro pacienta dosti nekomfortní. Protože oni museli držet docela dlouho dietu a odběr té stolice byl dosti komplikovaný. Takže jsme uvítali, když přišli k nám na trh testy imunochemické, které mají daleko jednodušší manipulaci a vyhodnocujeme je vlastně okamžitě, když to pacient přinese. A pro pacienta je ten komfort daleko příjemnější nebo komfortnější a nejsou tam tak přísná dietní opatření. Pacient dostane takovouto lahvičku s povídáním k tomu na dietní opatření. Protože oni nemůžou tři dny před tím jíst nic, kde je volná krev - to znamená játra, ledvinky, biftek, brokolici, ředkev a ředkvičky. Všichni to akceptují. Pak vezmou lahvičku, otevřou tady tu velkou zátku. Je tam takováto vrtulka. Ponoří do tří až pěti míst jedné stolice, tak aby tam byl malinkatý vzorek velikosti pepře. Vrátí do té lahvičky, zavře, zatřepe a kdykoliv přinese do ordinace. Pacient, když to přinese, tak to hned sestřička vyhodnotí a ten pacient se hned dozví výsledek. Vezmeme vzorek, zapneme mašinku testovací, načteme kartu, tady odšroubujeme to malé víčko, dáme dvě kapky, zatřepeme a vložíme kinetu do mašinky. Teď se nám začíná měřit blind a výsledek je negativní. My jsme byli docela překvapeni. Když jsme začli používat test imunochemický, tak se nám zdálo, že je tam velká pozitivita ve srovnání s testem guajakovým. Je rozhodně citlivější než test guajakový. Každopádně by to měli být pacienti bezpříznakoví. To znamená, že nemají vůbec žádné obtíže, jsou to pacienti starší padesáti let. Od padesáti do padesáti čtyř let se dělá ten hemokult každý rok podle nového doporučení. Jinak samozřejmě my pacientům v padesáti pěti letech nabízíme primární skríningovou kolonoskopii, což je vyšetření přímo koloskopické ale ne úplně celého střeva. Takže pacienti z toho vyšetření kolonoskopického mají velké obavy, ale také pozorujeme ten trend, že čím dál víc pacientů na to kývne, protože když mají tu kolonoskopii negativní, tak vlastně dalších deset let můžou být bez obav. Pokud pacientům je ten polyp vyňat, tak potom si už ten gastroenterolog příslušný podle velikosti a eventuálního nálezu stanovuje, kdy ten pacient jde na příští kolonoskopii. Ale důležité je, že ti pacienti vlastně potom zůstávají v dispenzární péči, takže už vědí, že musí to vyšetření pravidelně čas od času absolvovat. Je potřeba těm pacientům neustále zdůrazňovat, že to je test, který se má dělat u bezpříznakových pacientů. A pacienti, kteří třeba mají hemeroidy, se mylně domnívají, že si také musí udělat test na okultní krvácení. Ale tam potom samozřejmě dochází k falešné pozitivitě, protože nějaké drobné krvácení z těch hemeroidů zkreslí ten výsledek a může se stát, že potom toho pacienta posíláme na kolonoskopické vyšetření s tím, že měl pozitivní hemokult, ale de facto to bylo krvácení z hemeroidů. My také pacientům říkáme, že to není test na rakovinu, ale že to je test na krvácení. A docela musím říct, že se nám často stalo, že diagnosticky tam byly vnitřní hemeroidy, pacienti to ani netušili, že ty hemeroidy měli, protože neměli třeba žádné zvláštní obtíže, nebo ne každý se velice sleduje. A taková perlička vlastně je, že jsme poslali pacienta na kolonoskopii, protože měl pozitivní hemokult - a on měl skutečně Crohnovu chorobu. Řekla bych, že protože to děláme dlouhodobě, tak všichni kvitují ten nový způsob, protože je to pro ně jednodušší. Strach mají. Strach mají bezesporu. Občas se najde někdo, kdo ani nechce vědět ten výsledek. A třeba i se nám stalo, že pacient odmítl kolonoskopii, přestože měl pozitivní hemokult. A museli jsme zapojit jeho manželku a stálo nás to hodně úsilí, než jsme ho posléze asi za tři čtvrtě roku na tu kolonoskopii dostali. A on tam skutečně měl polyp. Ale řekla bych, že v poslední době, v posledních měsících ti pacienti vítají tu možnost, že si můžou tento test udělat. Že začínají přecejenom po náročných seminářích a akcích a osvětě, že začínají být osvícenější. My máme takovou zkušenost z ordinace, že opravdu bych řekla, že v posledním roce je ten zájem daleko větší, než byl dřív. A já si myslím, že možná je to taky tím, že hodně s těmi pacienty o tom mluvíme, že sestřička jim to umí dokonale vysvětlit, takže oni to slyší ze všech stran. Já soudě podle našich pacientů osobně si myslím, že tam pro ně největší problém je ta příprava před kolonoskopií a potom i takový ten moment, že prostě musí přijít do té ordinace a s prominutím tam na někoho vystrčit zadek. A oni neví dost dobře, co od toho mají očekávat. Ale zas je pravdou, že jak se dnes na to tlačí a dělá se více těch vyšetření, že už si uvědomují, že to vyšetření není tak dramatické. Myslím, že ta obava, že se tam něco najde, asi není ta hlavní. Protože většinou, když ty pacienty na tu kolonoskopii přesvědčím, tak on chce vědět, že to je všechno v pořádku. Takže já myslím, že větší problém jim dělá ta příprava, o které panují takové mýty, že to je něco strašného a že jim budou vyplachovat střevo a mají o tom prostě zkreslené představy. Zdravotní pojišťovny hradí tento test v celém rozsahu. Je pravdou, že si ho občas nechají udělat pacienti spontánně, kteří o sebe pečují, mají zájem. Takže stojí sto korun, není to nic nedostupného. A dokonce některé pojišťovny v rámci preventivních prohlídek nabízejí ten test na provedení okultního krvácení i v jiné věkové kategorii. Obecně platí, že zhoubné nádory lze léčit poměrně snadno a účinně, jsou-li zachyceny v počátečním stadiu. Je-li Vám více než padesát let, rozhodně neváhejte s návštěvou u praktického lékaře. Test na okultní krvácení ve stolici představuje základní minimum, které pro sebe můžete udělat. Pokud ho budete po padesátém roce života provádět poctivě a pravidelně, Vaše šance v boji proti rakovině tlustého střeva a konečníku se tím nepochybně výrazně zvýší. Pamatujte na to, že o své zdraví se musíte sami aktivně starat. Nikdo jiný to za Vás neudělá. Informace jsou důležité, protože pouze dobře informovaný pacient se může lékaře správně ptát a požadovat nejlepší dostupnou zdravotní péči a léčbu. Mějte se hezky a příště na viděnou.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Krok č. 3: Běžte na screeningovou kolonoskopii

V 55 letech vám bude nabídnuta tzv. screeningová kolonoskoskopie.  Je-li Vám 55 let  a více, nebo jste měl pozitivní test na okultní krvácení do stolice, nebo máte problémy, nebudete platit. Na kolonoskopii se chodí každých 10 let.  Video vám ukáže jak se na vyšetření připravit, jaké přístroje se používají a jak vyšetření probíhá. 

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Kolonoskopické vyšetření umožňuje lékaři prohlédnout celý vnitřek tlustého střeva od konečníku až po dolní konec tenkého střeva. Další výhodou této metody je, že dovoluje bezbolestně odebírat z uvedených oblastí vzorky tkáně a během vyšetření lze ze střeva odstranit i podezřelé výrůstky, polypy. Nacházíme se na Interní klinice 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Vedoucím lékařem stanice endoskopické jednotky je Štěpán Suchánek. Kolonoskopické vyšetření je vyšetření pomocí kolonoskopu, kterým vyšetřujeme jak tlusté střevo, tak konečník a v určitý případech můžeme vyšetřit i část tenkého střeva. Jako první výhodu kolonoskopie bych vyzdvihl to, že vidíme přímo sliznici střeva. Protože existují i jiná vyšetření tlustého střeva, například rentgenologická, která na jednu stranu nejsou invazivní, ale zase nemusí být tolik přesná. Další výhodou je, že můžeme ihned odebrat vzorečky, odstranit polyp a můžeme i použít různých speciálních metod, jako je třeba barvení, a tak dále. Základní indikace k tomuto vyšetření bývá tedy krvácení do stolice, ale samozřejmě těch důvodů, proč se toto dělá, je několik. Buď vyšetřujeme tedy pacienty takzvané symptomatické, to znamená pacienty, kteří mají nějaké příznaky, jak jsem již uvedl to krvácení do stolice, takzvaná enterorhagie, a nebo to jsou bolesti břicha, poruchy vyprazdňovacího rytmu, průjem, zácpa, hubnutí, anémie neboli chudokrevnost a nejasné příčiny. A druhou velkou skupinu tvoří takzvaní bezpříznakoví jedinci nebo bezpříznakové osoby, asymptomatické, a to je tedy vyšetření, které se provádí v rámci screeningu kolorektálního karcinomu - čili v rámci vyhledávání přednádorových lézí v tlustém střevě a v konečníku. Stejně tak jako na ostatních kolonoskopických sálech, i zde je několik základních náležitostí. To znamená, že samozřejmě tady musí být endoskop, kterým děláme to vlastní vyšetření. A aby ten endoskop fungoval, tak musí být zapojen do endoskopické věže. Je to jak zdroj, tak procesor, k tomu vede několik hadiček. Zde vidíme odsávací hadičku, hadičku s oplachem, která je napojená na oplachovou pumpu, a zároveň také je i důležité záznamové zařízení, neboť z každého toho vyšetření pořizujeme záznam. Dále důležitou součástí je i monitor, kde sledujeme ten vlastní výkon, který provádíme, a zároveň monitor pacientský, kterým snímáme základní vitální funkce toho pacienta - jaká je jeho tepová frekvence a jaké je okysličení krve. Ta hlava toho endoskopu se drží v levé ruce. Mají to stejně jak leváci, tak praváci. A v pravé držíme ten tubus, který zavádíme do konečníku pacienta. A na konci je oplachový kanál, odsávací kanál a ta vlastní optika. Vidíme, že se nám pohybuje dolů a nahoru pomocí velkého kolečka a malým kolečkem doprava a doleva. Čili já v podstatě dokážu ten endoskop nasměrovat všemi směry. Další součástí endoskopu je i takzvaný bioptický kanál. Je to kanál, kterým se zavádí veškerá accesoria. Tento endoskop je nové generace, tak má i takzvané ztužování, to znamená, že jedním pohybem lze ztužit těch posledních dvacet centimetrů na endoskopu, což nám pomáhá právě při zavádění endoskopu přes různé zatáčky ve střevě. Příprava pacienta je zcela zásadní. Týden před vyšetřením by pacient měl dodržovat dietu s omezením zbytků. Nejíst potraviny obsahující mák a kmín, nejíst zeleninu a ovoce se zrníčky a slupkami. Den před vyšetřením je zakázáno pít mléko, džusy a kávu s lógrem. My doporučujeme, aby pacienti den před tím vyšetřením naposledy měli lehkou snídani. Názory na to, zda je možný lehký oběd, se různí, ale z naší zkušenosti víme, že pokud pacienti mají jenom snídani a oběd vynechají, pak ta příprava je lepší. V šestnáct hodin se začíná pít projímací roztok. Celkem je nutné vypít čtyři litry roztoku za čtyři hodiny, tedy co hodina, to jeden litr. Po vypití projímacího roztoku nesmí pacient jíst. Může pít čiré tekutiny. Naposledy se smí napít čtyři hodiny před vyšetřením. Určitě by měl vědět, co ho čeká. My zde každému pacientovi dáváme přečíst takzvaný informovaný souhlas, kde jsou informace o té kolonoskopii, a zároveň i každému pacientovi vysvětlujeme, o co vlastně jde. Je dobré i vědět nebo mít k dispozici vyšetření srážlivosti, koagulační vyšetření, neboť pokud máme jistotu, že pacient nemá žádnou poruchu srážlivosti, tak případné terapeutické zákroky pak můžeme udělat s klidným svědomím - například uříznout nebo odstranit polyp, brát biopsii a tak dále. Na našem pracovišti, a my to také doporučujeme i ostatním pracovištím, kolonoskopické vyšetření provádíme téměř vždy s takzvanou premedikací. To znamená, že pacientovi je před výkonem zaveden žilní přístup a podáme mu léky, které tu bolest snižují. A za stálého monitorování životních funkcí provádíme to vyšetření. My se hodně informací dozvíme již ze žádanky, kterou si pacient přináší s sebou. Nicméně velmi důležitý ten rozhovor je i z psychologického hlediska, protože je v podstatě na vás, vy jste ten kontakt s tím pacientem a můžete mu vysvětlit, o co se jedná, můžete od něj získat důležité informace - zejména jaká je jeho rodinná a osobní zdravotní historie, jaké užívá léky, zda nemá nějakou alergii, jaké jsou vlastně jeho obtíže, co ho sem přivádí. A mimo jiné, kromě toho, že získáte tyto informace, tak i pacient se zklidní a vytvoří se zde jistá důvěra mezi lékařem a pacientem. Pokud již máme připraveného pacienta, to znamená, že leží v pozici na levém boku, má již aplikovanou premedikaci, tak nejprve vyšetříme pacienta per rectum, to znamená prstem do konečníku za použití lokální anestezie, anestetického gelu. Poté zavedeme endoskop do konečníku pacienta, dostáváme se do esovité kličky a je nutné, abychom insuflovali do toho střeva vzduch, protože potom to střevo se nám roztáhne, rozvine a postupně procházíme jednotlivými částmi tlustého střeva, esovitou kličkou, sestupným tračníkem, příčným tračníkem, vzestupným tračníkem, až do oblasti, kde je takzvaná Bauhinská chlopeň, což je přechod tenkého a tlustého střeva, a zároveň zde vidíme i vyústění červovitého výběžku neboli apendixu. Vyšetříme zhruba deset až patnáct centimetrů tenkého střeva, takzvaného terminálního ilea, a postupně vysouváme přístroj z pacienta a podrobně prohlížíme, jak vypadá sliznice tlustého střeva. To vysouvání by mělo trvat zhurba šest až osm minut. V rectu neboli v konečníku poté provedeme takzvanou inverzi, to znamená, že otočíme přístroj, abychom viděli i přechod mezi análním kanálem a konečníkem. Poté odsajeme vzduch, který jsme tam během toho vyšetření insuflovali, a vyšetření ukončujeme. Nás samozřejmě zajímá jakákoliv patologie, ať už to jsou tedy záněty, nebo polypy, to jsou střevní výrůstky, a nebo to, čeho se samozřejmě obáváme nejvíce, což jsou karcinomy neboli zhoubné nádory. Samozřejmě rektoskopie jako taková se může dělat a provádí se s indikací například u hemoroidů nebo u čerstvého krvácení, kdy kontrolujeme jenom, zda nejsou trombotizované hemoroidy. Zároveň to může být i u pacientů, kteří mají takzvanou postradiační proktitidu, což jsou pacienti zejména muži po ozařování pro karcinom prostaty - tam dojde k takové deformaci cév právě v konečníku, které pak mohou krvácet a my je dokážeme endoskopicky ošetřit. Samozřejmě jde o vyšetření, které je invazivní. To znamená, že v určitém malém, opravdu skutečně malém počtu je nutno počítat i s komplikacemi. Komplikace jsou zejména dvojí, je to krvácení a perforace neboli takzvané proděravění střeva. Krvácení většinou nás jako endoskopisty tolik nestraší, protože máme mechanismy, kterými se s tímto krvácením dokážeme vypořádat. Samozřejmě perforace je komplikovanější nebo složitější komplikace. V současné době také máme metody nebo mechanismy, kterými ty perforace dokážeme endoskopicky vyřešit, ale samozřejmě pro toho pacienta to pak má, řekl bych, složitější konsekvence. Je nutné ho déle pozorovat, zda-li nedošlo k zánětu pobřišnice, a tak dále. Ve věku padesát až padesát čtyři let má každý občan České republiky možnost podstoupit každoročně takzvané testování na okultní krvácení do stolice. To je buď na bázi guajakové, nebo imunochemické, ale prostě je to test, kterým vlastně vyšetřujete, zda v té stolici se nenachází krev, která jinak není okem viditelná. A když tento test, který Vám poskytne každý rok Váš praktický lékař, je pozitivní, tak poté následuje takzvaná screeningová kolonoskopie. Ve věku pětapadesáti let máte možnost se rozhodnout, zda dál chcete pokračovat v tomto vyšetřování těmito testy, nicméně již ve dvouletém intervalu, anebo si vyberete takzvanou primární screeningovou kolonoskopii. To je kolonoskopie, která se provádí bez jakéhokoliv předchozího testu a probíhá v desetiletých intervalech. Kolonoskopické vyšetření se provádí při podezření na zánětlivé, nádorové nebo jiné onemocnění tlustého střeva. Pro úspěšné vyšetření je nezbytná dokonalá příprava pacienta, která spočívá ve vyprázdnění střev. Před kolonoskopií jsou tedy důležitá dietní opatření a vypití čtyř litrů projímacího roztoku. Pacientům se doporučuje absolvovat tuto proceduru v klidu domácího prostředí. Po vyprázdnění střev nesmí pacient jíst. Může pít čiré tekutiny, ale čtyři hodiny před vyšetřením by se měl napít naposledy. Před vyšetřením pacient většinou dostane injekci na zklidnění a proti bolesti. Během vyšetření leží pacient na levém boku a lékař opatrně zavádí kolonoskop do konečníku, přičemž je neustále v kontaktu s pacientem a informuje ho o průběhu vyšetření. Vyšetření trvá zhruba patnáct až dvacet minut. Po jeho skončení zůstává pacient ještě půl hodiny v klidu na lůžku. Výsledek vyšetření lékař oznámí ihned po výkonu. Pokud byly z tlustého střeva odebrány vzorky, pak bude výsledek mikroskopického vyšetření znám zhruba za týden. Dostane-li pacient injekci na zklidnění, nesmí dvacet čtyři hodin řídit auto, jezdit na kole a vykonávat další činnosti vyžadující zvýšenou pozornost. Pamatujte na to, že o své zdraví se musíte sami aktivně starat. Nikdo jiný to za Vás neudělá. Informace jsou důležité, protože pouze dobře informovaný pacient se může lékaře správně ptát a žádat nejlepší dostupnou zdravotní péči a léčbu. Mějte se hezky a příště na viděnou.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

 

Všichni bez ohledu na věk a ostatní rizikové faktory mohou snížit riziko vzniku zhoubného nádorů tlustého střeva dodržováním správné životosprávy, tedy zařazením stravy s obsahem vlákniny (ovoce a zelenina, celozrnné pečivo), omezení alkoholu a kouření a zařazením přiměřených pohybových aktivit.

 

Související články

Léčba rakoviny tlustého střeva očima chirurga - video

Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc. seznamuje širokou laickou veřejnost s možnostmi, které má dnešní medicína v léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku. 

Co by měl dělat člověk, u kterého lékaři zjistili rakovinu tlustého střeva a co všechno pacienta čeká. 

Vemte svou myš na procházku tlustým střevem

Již třetím rokem putuje po České republice obří nafukovací maketa tlustého střeva měřící 9x4 metry. Ukazuje lidem, jak vypadají naše střeva zevnitř a co všechno se v nich může dít. Maketou se nyní můžete projít i vy na vašem počítači. Podívejte se, jaké choroby tlusté střevo a konečník postihují, jak se jim vyhnout, jak je odhalit a jak léčit.