Tři diplomy

V kanceláři pana profesora Vorlíčka visí na zdi tři diplomy, co znamenají pro pana profesora osobně, pro pacienty a zaměstnance Masarykova onkologického ústavu i pro občany této země?

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Tak ten nejvýš, ten je hrozně důležitý. protože jedna z věcí, kterou jsme udělali v onkologické společnosti, bylo to, že jsme stanovili Národní onkologický program. Národní onkologický program má řada zemí, ale jenom tři země, pokud vím, ho mají garantovaný prezidentem republiky. Jsou to Spojené státy, je to Francie a je to i Česká republika. My jsme panu prezidentovi Klausovi vysvětlovali k čemu je to dobré a nakonec jsme mu to vysvětlili a on to garantoval. Já si toho hrozně vážím a doufám, že příští prezident, který nastoupí v příštím roce, udělá něco podobného. V každém případě se za ním vydám. Státní vyznamenání by si zasloužily statisíce lidí v České republice. Spousta lidí, kteří nejsou vidět atp. Je to obrovská náhoda, když ho člověk dostane. Já jsem z toho byl nesmírně překvapený, skoro šokovaný, samozřejmě si toho strašně vážím a myslím si, jak říkáte, že k tomu trochu přispělo to, že jsem před tím s panem prezidentem opakovaně jednal o různých věcech kolem onkologie. Pan prezident chtěl vidět učebnice, které jsem napsal apod. Byla to taková společenská záležitost. Byl jsem u něho, myslím, celkem třikrát. K tomu přičítám, že z těch tisíců desetitisíců možná statisíců lidí, možná potom oko padlo na mě. Vnímám to jako velikou čest, ale vnímám to trošku, že si to ne úplně zasloužím. Ale nemám z toho o to menší radost. Prožíval jsem to hodně emotivně. Daleko víc, než jsem si myslel. Dám takový příklad. Já žiji s mojí ženou více než čtyřicet let a moje žena nikdy neplakala. Já jsem ji nikdy neviděl plakat, i když jsem byl na ni někdy méně vlídný, než se hodilo, a nebo když se nám stalo něco ošklivého. Moje žena celý ten ceremoniál probrečela. Ona seděla ve Vladislavském sále a brečela. To mě ze všeho nejvíc udivilo, ale musím vám říct, že jsem byl také naměkko a že jsem vnímal, že to je jedna z vrcholných chvil mého profesionálního života. Třetí v pořadí je americká akreditace pro Masarykův onkologický ústav. Chci říct, že je potřeba, aby v každém zařízení byl pořádek. Aby byla dodržována pravidla, aby byly dodržovány zákony země apod. A proto se dělají akreditace. Akreditace se dělá proto, aby byla větší bezpečnost pro pacienty i pro personál. Bezpečnost znamená mimo jiné správnou léčbu správnému pacientovi. My tady máme akreditaci českou a rozhodli jsme se, že zkusíme tu nejprestižnější na světě, americkou aktreditaci JCI. Tak jsme se do toho dali. Byl to rok práce. Podotýkám, že to všechno je v rámci české legislativy. Nic z toho nepřekračuje česko legislativu. Bylo to velmi obtížné k obhájení. Přijeli Američani, všechno prohlíželi, všechno bylo s tlumočníky, abychom to nezkreslili třeba špatnou angličtinou. Byli tady týden. Museli jsme mít mnoho desítek kilogramů různých dokumentů, které chtěli vidět. Nakonec jsme to obhájili a byli jsme na to velmi hrdí. Teď jsme méně hrdí, protože budeme mít aktreditaci a teď na tom intenzivně pracujeme, tak doufejme, že to dostaneme znovu. Ale chci říci, že to mělo ten užitek, že se zvýšila bezpečnost to pacienty i pro personál, a také to že některé pojišťovny to uznali a dali nám finanční bonus za to, že jsme obhájili tuto akreditaci. Toho si na pojišťovnách také velice vážím, že pochopili, že kvalita hraje roli i ve zdravotnictví.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Související články

Jak vznikala Hematoonkologická klinika FN Brno.

Vyprávění o tom, jak se změnila za posledních 40 let medicína.

Co se událo v onkologii, hematoonkologii, transplantační medicíně, nefrologii a revmatologii v roce 2011? Jaké jsou úspěchy a co by se mělo změnit?