Tichý vrah každoročně ohrožuje čtvrt miliónu žen na světě

Zpráva z tiskové konference Rakovina vaječníků od diagnostiky k léčbě. Materiály o karcinomu vaječníků, video.

Tisková zpráva

Rakovina vaječníků je každoročně diagnostikovaná u téměř čtvrt milionu žen na světě. Tento typ rakoviny má nejvyšší úmrtnost ze všech gynekologických nádorů. Příznaky bývají nejasné a často i špatně diagnostikovatelné, takže se na nemoc ve většině případů přijde až v pokročilejších stádiích, kdy prognóza není optimistická. Rakovině vaječníků se proto často říká „tichý vrah“. Podstatná část (přes 90 %) nádorů vaječníků vzniká v důsledku nekontrolovaného růstu a množení buněk epitelu, které tvoří povrch vaječníku. Rakovina zasahující tento typ buněk je známá jako epitelový nádor vaječníků. Další typy rakoviny vaječníků vznikají ze zárodečných buněk, ze kterých vznikají vajíčka nebo z pojivových tkání v okolí vaječníků, které se nazývají stromální buňky. „Pokud je nádor vaječníku odhalen v raném stádiu, může být většinou chirurgicky odstraněn a pacientka může být vyléčena. Prvotní příznaky však často nebývají jasně rozeznatelné a ve většině případů se nádor rozšiřuje do dalších částí těla – metastazuje - ještě předtím, než je diagnostikován,“ říká MUDr. Josef Chovanec, Ph.D., primář oddělení gynekologické onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně

Základní mechanismus vedoucí ke vzniku rakoviny vaječníků není dobře znám, ale předpokládá se, že je spojený s rozmnožováním a ovulací. „Riziko rozvoje rakoviny vaječníků je u ženy vyšší, pokud její matka nebo sestra onemocněla rakovinou vaječníků, prsu nebo dělohy. Nejvíce jsou rakovinou vaječníků ohroženy ženy nad 50 let. Vyšší riziko mají ženy, které nikdy nerodily, nebraly antikoncepci, začaly brzy menstruovat nebo u nich menopauza nastoupila později, než je obvyklé. Rakovina vaječníků je ve většině případů diagnostikována až po menopauze. S vyšším rizikem by měly počítat i ženy, které měly v minulosti cysty nebo endometriózu. Obezita, kouření a sedavý způsob života také přispívaní k rozvoji onemocnění.

Dosud neexistuje žádný rutinní a jednoduchý test, který by rakovinu vaječníků přesně a spolehlivě odhaloval, takže zatím není možné populaci na tuto nemoc spolehlivě testovat. To znamená, že u většiny žen se nemoc odhalí až v pokročilejším stádiu, kdy už může být nádor velký a mohl se rozšířit do dalších částí těla,“ vysvětlil primář Chovanec. U přibližně 70 % žen s rakovinou vaječníků je nemoc diagnostikována ve III. a IV. stádiu. Sledování frekvence a kombinace určitých příznaků může včasné diagnóze napomoci. Mezi příznaky, kterých je potřeba si všímat, patří úporné nadýmání, bolesti břicha, nepravidelná menstruace, ztráta chuti k jídlu, únava, změny stolice (zácpa, plynatost), abnormální krvácení
z pochvy. Žena, která přijde s podobnými příznaky je vyšetřena gynekologem. Pokud vznikne na základě vyšetření jakékoli podezření, mělo by následovat vyšetření ultrazvukem a vyšetření krve na zjištění vyšší hladiny krevní bílkoviny nazývané CA-125. Pokud vznikne potřeba toto vyšetření dále doplnit, provede se vyšetření pomocí výpočetní tomografie. K potvrzení diagnózy a stanovení stupně pokročilosti nádoru vaječníků je potřeba provést operační zákrok.

Staging určuje pokročilost nádoru a to, jestli se rozšířil do dalších částí těla. Pomáhá stanovit, která z možností léčby je pro pacientku nejvhodnější. Statistiky nádorových onemocnění často používají pojem „celkové pětileté přežití“, aby pacientům s určitým typem nádorového onemocnění umožnily lepší pochopení dlouhodobější prognózy. Více než polovina žen, jimž byla diagnostikována rakovina vaječníků,  do pěti let žít nebude. Celkové pětileté přežití je u žen s rakovinou vaječníků 45 %. Pro srovnání, u pacientek s rakovinou prsu je šance přežití pěti let 89 %. „Možnosti léčby rakoviny vaječníků jsou většinou omezeny na operativní postup a chemoterapii. Po 15 letech stagnace léčebných možností, mají lékaři nově od letošního roku k dispozici i biologickou léčbu. Ozařování se při léčbě rakoviny vaječníků obvykle nepoužívá,“ shrnul léčebné možnosti primář Chovanec.

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Gynekologické vyšetření je soubor lékařských úkonů prováděných za účelem stanovení diagnózy onemocnění vnějších nebo vnitřních ženských pohlavních orgánů. Každá žena by měla absolvovat preventivní gynekologickou prohlídku pravidelně alespoň jednou ročně. Návštěva u gynekologa vyvolává u mnoha žen stud, strach a obavu. Pravidelné preventivní kontroly jsou však důležité, protože přispívají k udržení zdraví a plodnosti ženy. V případě obtíží odhalí jejich příčinu a umožní nasazení odpovídající léčby. Nacházíme se v prostorách Gynekologicko-porodnické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Přednosta kliniky, profesor Lukáš Rob, nám popíše, jak by správně mělo vypadat základní gynekologické vyšetření. To, co je zájmem gynekologie a později porodníků při těhotenství, je takzvaný ženský reprodukční systém. Když se podíváme tady v přehledné, jakoby, představě řezu - takzvanou malou pánví - tak vpředu je močový měchýř s močovou trubicí a následuje pochva s dělohou, a vlastně ten třetí otvor, který máme, je konečník a takzvané rektum, a tady je to vyplněno střevama. V jasné a zjednodušené podobě - tady, když máme... pochvu, tady se prohlíží takzvaná... čípek neboli hrdlo děložní, potom tady máme vlastní dělohu, tady je sliznice, která vlastně odkrvácí každý měsíc u ženy, tady je vejcovod a vaječník, takže tomuto všemu se říká ten ženský reprodukční systém, který... do něj samozřejmě patří i ten zevnějšek, to znamená vulva, a tady to, co jsme si ukazovali na řezu, tady máme vlastně konečník, tady máme pochvu se stydkými pysky, a následuje nad tím močová trubice, urethra. Toto je tedy takzvaný zevní pohled, který slouží i k tomu základnímu gynekologickému vyšetření. Součástí gynekologické ambulance samozřejmě musí být gynekologický stůl, který je základem. Vedle gynekologického stolu samozřejmě musí být určitá další instrumentária podle toho, jaké vyšetření se rozhodneme, prevenci - to znamená cytologické kartáčky, rukavice na vyšetření, různé na stěry stěrky, potom zde máme sadu roztoků, které používáme při takzvané kolposkopii, což je zase vyšetření, které... a přístroj... který by měl být na každé gynekologické ambulanci u nás, což je v podstatě takové optické zařízení, kde si dokážeme prohlížet hrdlo děložní nebo vulvu v určitém zvětšení, které si předem stanovíme. Ke gynekologickému vyšetření používáme dvojí instrumentárium, a v podstatě jsou to zrcadla. Ta jsou dvojího typu, toto je jedno, jeden typ toho zrcadla, kde používáme pro pohled do pochvy dvou zrcadel, samozřejmě, to je jedna z alternativ. Druhá alternativa, kterou častěji využíváme například při té kolposkopii, což je součást té preventivní prohlídky, tak je to zrcadlo, které nám pomáhá, vlastně takové auto zrcadlo, že vlastně když ho zavedeme, rozevřené, zafixujeme, tak již dále nemusíme manipulovat - máme dvě volné ruce a můžeme se věnovat odběru cytologie a podobně. Takže to je takové to základní instrumentárium, které je potřeba k tomu gynekologického vyšetření, a potom samozřejmě je ve většině ambulancí dnes i ultrazvuk. Samozřejmě záleží na tom, o jakou ambulanci jde, protože v té běžné ambulanci to jsou většinou standardní ultrazvuky, které mají svoji rozlišovací schopnost. A potom existují ale samozřejmě i - jako máme auto: máme jednoduchou škodovku a potom máme mercedes, tak ten mercedes tady samozřejmě je taky, ale to není na každé ambulanci všeobecné, ale je to ve speciálním sektoru, kde jsou dva ty ultrazvuky na speciální vrozené vývojové vady a podobně. Samozřejmě, je to trošku odlišné. My dneska si musíme uvědomit, že i na vyšetření musí občas zajít i dívky dospívající, které začnou menstruovat, tam jsou nepravidelné menstruace... ještě nemají pohlavní styk. Takže to je i taková speciální sub-specializace dětské gynekologie, ale prakticky každý gynekolog by měl zvládnout i vyšetření takovýchto dívek. Používají se na to zase trošku odlišné nástroje, instrumentárium, kdy - samozřejmě - nejsou to už zrcadla těchto rozměrů, která jsme si ukazovali, ale jsou to takzvané vaginoskopy, což jsou, dá se říci, tenké trubičky s optikou, kterými prohlížíme to, co se tam děje. Protože i v tom období, kdy dívky ještě nemají pohlavní styk, občas gynekologa musí navštívit. Potom to další období je už snazší, kdy děvčata už jsou v tom věku, kdy mají pohlavní styk, gynekologické vyšetření většinou by nemělo být problémem. A samozřejmě potom je to období těhotenství, kdy jsou těhotné. To má také určitá specifika. Nevyšetřujeme tak často vaginálně, využívá se ultrazvuk, kde se sledují úplně jiné parametry - nesledujeme tu ženu, sledujeme víc to miminko. Co se týče těch ultrazvukových vyšetření, samozřejmě potom zvláštní kategorií jsou i ženy po přechodu. Dneska se zapomíná, je trošku náš problém... .... velký, kdy ženy po přechodu jsou v klidu, přestávají menstruovat a jsou spokojeny, a dlouhá léta nikam už ke gynekologovi nejdou, protože přeci jenom, ten stud, a to vyšetření, není to úplně tak... ... jednoduché. Takže to je náš určitý problém, kde ženy, zejména po tom přechodu, přestávají chodit. Tak, samozřejmě, záleží to na každé ženě, ta základní hygiena je, aby ona se cítila dobře. Je důležitá. Řada žen nás ale musí navštívit i při krvácení. Když krvácí, to krvácení je silné, abnormální... ale běžná prohlídka je nejlépe po skončení menstruace v těch prvních zhruba 14 dnech. Tak je to pro tu ženu většinou takové nejpřijatelnější. Pokud žena jde ke gynekologovi, tak vždy musí očekávat několik zásadních otázek. První zásadní otázka je, kdy byla poslední menstruace. A když žena ví, že jde ke gynekologovi, a řekne No to já nevím, nebo To já jsem si notes nechala doma, tak už to svým způsobem nabourává takovou tu příjemnou komunikaci, než když řekne Ano, měla jsem to tehdy a tehdy, protože pro spoustu věcí to je pro nás důležitý údaj. Druhý aspekt, který si myslím, a už jsme tady zmínili, je právě to oblečení. Mnohé ženy to podceňují, ale základem by mělo být - i když žena přichází, dejme tomu, v chladu... ... v oblečení kalhot... ... tak vzít si pokud ví, že jde ke gynekologovi, do tašky sukni. Je to daleko příjemnější, protože vlastně v té kabince, kdy ona se vysvlékne, potom ona přichází do té ordinace v sukni, pod tou sukní vlastně už je připravena na to gynekologické vyšetření, ale v klidu, když jí lékař řekne a chce ji ještě vyzpovídat, nestojí před ním v nedůstojné, jakoby, poloze, ale zcela přirozeně. I pro tu ženu, i pro toho lékaře většinou to je daleko snazší. A při tom vlastním gynekologickém vyšetření je důležitá právě ta důvěra. To znamená - tady už to začíná tím vstupem do té ordinace, ale i stejně tak, jako se chová pacient k lékaři, tak se musí chovat lékař k té pacientce. A z tohohle, já bych řekl, že to jsou takové ty nejdůležitější body. Stejně tak jako žena musí být připravena na otázku, kdy byla naposledy - pokud je už od těch pětačtyřiceti, dnes víme, že po dvou letech by měla absolvovat screening mamografie - tak ten lékař se jí zeptá: Kdy jste byla naposledy na mamografii? Protože v té dokumentaci to nemusí být zaznamenáno, nemusí tam být zaznamenán výsledek, a je dobře, když ta žena je připravena a ví, že Byla jsem před rokem... ... ten nález už jsem odevzdala, nebo ... tady mám ten nález, To předchází té kontrole - dáváte nález. Takže je to takové zásadní, jakoby komplex toho, co ta žena by si měla připravit. Samozřejmě, když má obtíže, a má obtíže, které jsou třeba s nepravidelným krvácením, tak tyto ženy by měly vědět, že pro toho gynekologa je důležité poslední dva, tři měsíce, jak to nepravidelně krvácelo, to znamená - poznámky v menstruačním kalendáři, nebo v jiným kalendáři, jsou velice důležité pro časování toho, aby zase tady rychle došli k správnému výsledku a řešení. Žena přichází poprvé do úplně, jakoby, ordinace, tak potřebujete nejdřív samozřejmě se jí zeptat, s čím přichází, jestli to není něco urgentního, co by vyžadovalo okamžitě nějakou další intervenci, ale potom je velice důležité odebrat takzvanou anamnézu. To znamená - pokud to nemáte, je tady poprvé, krok po kroku od všech onemocnění z mládí, kdy začala poprvé menstruovat, kolik měla těhotenství, jak všechno bylo. Samozřejmě to vyšetření vypadá jinak, když je to periodická prohlídka, vy vidíte v dokumentaci, že tady byla před rokem, víte o ní, že dvakrát porodila, tak už zase, kdybyste se na tohle ptal, tak to by bylo taky špatné. Takže se jí můžete zeptat, co se událo od poslední kontroly, a zase - tady už je to trošku jiný vztah, protože vlastně vy se vyptáváte se znalostí toho, co bylo všechno předem, na to období, kdy ona tady byla naposledy, co se událo, jestli tam nějaké onemocnění bylo, a už se nemusíte vracet k tomu, co bylo například v jejích šestnácti, sedmnácti letech. Tak to je ten základ. To znamená, my bychom měli mít dobrou informovanost o tom, co se s tou ženou děje, a tomu my říkáme - kromě takzvané všeobecné ambulance - specifická gynekologická anamnéza. No a potom už záleží zase na tom, s jakými obtížími žena přichází, protože už se zaměřujete v těch cílených dotazech na to, o co se jedná. Přijde žena, že má například - řeknu příklad, který je zase velice častý u žen třeba po tom přechodu, okolo té padesátky - únik moči. Tak tam nejdete ji hned jakoby vyšetřit, ale nejdřív se jí cíleně zeptáte otázkami na ty její problémy, abyste se dokázal zorientovat tam, o jaký druh třeba - to podle onemocnění - půjde. Jiné bude, když žena přijde s bolestí. Tak tam samozřejmě se jí musíte začít věnovat, defakto, napůl... ... z prvopočátku k vyloučení takzvané náhlé příhody břišní chirurgické, takže začínáte i vyšetřením kompletně zevním. Do gynekologického vyšetření i správně patří i vyšetření prsou. Ten postup dalšího vyšetření je, že tu ženu bychom měli prohlédnout vlastně takzvaným palpačním vyšetřením z venčí, zdali není tam nějaký problém v oblasti břišní dutiny, podbříšku. O těch prsech jsme se už zmínili, to je zase mnohdy vhodné odložit vlastně na konec toho vyšetření, protože to je vedlejší záležitost, takže žena k vám přichází s něčím, co je ???, tak hned jít vyšetřovat něco - defakto - v rámci preventivní prohlídky taky není ideální, takže - aby byla navázána ta důvěra, nejdřív prohlídnete to břicho, přitom je dobré i tu ženu odreagovat, že se jí ptáte i na další jakoby věci, aby se nesoustředila jenom na to, že je vyšetřovaná, a potom následuje to gynekologické vyšetření. Takže, vlastní gynekologické vyšetření začíná vlastně takzvanou aspekcí neboli pohledem, kdy kontrolujeme ta zevní rodidla, kontrolujeme, zdali zde není výtok, zdali je asymetrie těch rodidel, pokud by se nám cokoliv nezdálo, tak už zde můžeme si přiblížit a zvětšit něco v tom kolposkopu, někdo nazývá tuto prohlídku takzvané vulvy vulvoskopií. Takže po prohlédnutí vlastně té asymetrie tady někdy při zánětech bývají už změny jasně viditelné, následuje vyšetření pochvy. Pochva je v podstatě takový dutý orgán, který tady vidíme, a pochvu zase velice často ženy trápí, dejme tomu, záněty. A to můžeme přesně pohledem určit. Pokud je nějaký zánět, můžeme z té pochvy udělat stěr na mikrobní obraz, na kultivační vyšetření, a to je relativně důležité vyšetření, abychom zjistili přesně, o jaký infekt se jedná. Následuje pohled na ten děložní čípek, to je dnes velice populární i s ohledem na to očkování a na rakovinu děložního hrdla, takže ten pohled je takzvanou nejdřív aspekcí, kdy se na to podíváme, a následně přiblížíme si kolposkopem přesně vidíme ty jednotlivé nálezy zvenku, co tam je. Po té kolposkopii většinou následuje stěr na cytologii, kdy právě takový ten základní štěteček držím v roce, a zde zavedením toho štětečku a vlastně rotací my odebíráme stěr na cytologii, což je základní preventivní vyšetření, kde se snažíme detekovat i přednádorové změny na tom děložní hrdle. Potom už dál je samozřejmě vyšetření gynekologické, kdy palpačně můžeme vyhodnotit, jak je děloha velká. To je vyšetření, dá se říci základní, po kterémto abychom zjistili poměry v té malé pánvi - můžeme zjistit, že třeba jeden vaječník je zvětšený. Zde nastupuje ultrazvukové vyšetření, které zase se buď provádí trans vaginálně, to znamená - sondou se zasune do pochvy, a zde přiblížením té sondy se prohlídne děloha, vaječníky, vejcovody, nebo abdominální sondou, kde vlastně ta vlastní sonda se přiloží na stěnu toho podbříšku, a následně ty paprsky nám zde identifikují poměry kompletně v malé pánvi. A trošku jinak vypadá třeba vyšetření těhotenské. V těhotenské poradně je to vyšetření specifické, tam nejdřív u sestry je zkoušena moč, a má svá přesná pravidla. My si tady trošinku pleteme prevenci a screening. Screening je cílené vyšetření, které dneska je u dvou lokalit u žen, to znamená, screening... ... cytologický stěr u karcinomu děložního... ... jako prevenci karcinomu děložního čípku, a... screeningové vyšetření prsu, které se skládá z vyšetření palpačního vyhodnocení, ale to, co je nejdůležitější, je mamografie, případně doplněná ultrazvukem. Tak to jsou screeningová vyšetření. Tam jasně se snažíme odhalit přednádorové a časné stavy rakoviny, a to je takzvané aktivní vyhledávání... ... screening přednádorových časných nádorových stavů. Potom, samozřejmě, to gynekologické vyšetření ale má odhalit i některé v uvozovkách, i méně závažné onemocnění. Jako například, že žena má inkontinenci. Inkontinence je únik (samovolný) moči, který může být z různých příčin. Nebo i benigní nádory. Nejčastějším benigním nádorem jsou například svalové takzvané myomy na děloze, kde tím trpí mezi 35. a 50. rokem téměř 40 %, 45 % žen - má detekovatelný myom. Ale to je nezhoubný, benigní nádor, který ale může dělat obtíže, a někdy i potom nutí nás i tu dělohu třeba odstranit. Gynekologické vyšetření začíná rozhovorem lékaře s pacientkou. Lékař se vždy zeptá na termín poslední menstruace, případně na přítomnost gynekologických obtíží. Před vyšetřením si žena odloží posadí se na gynekologické vyšetřovací křeslo. Lékař nejprve pohledem zhodnotí vnější pohlavní orgány, a poté následuje vyšetření pomocí gynekologických zrcadel, které gynekolog zavede do pochvy. Použití vyšetřovacích zrcadel umožňuje lékaři prohlédnout zrakem jinak nepřístupná místa vnitřního genitálu, poševní stěny a děložní čípek. Po zkontrolování pochvy a prohlédnutí děložního čípku kolposkopem provede lékař stěry z jejich stěn. Stěry putují na patologii k cytologickému vyšetření, jehož cílem je odhalení nádorových a přednádorových změn. Po vyjmutí zrcadel následuje vyšetření pohmatem, kdy lékař kontroluje velikost, polohu a stav dělohy, vaječníků a porodních cest. Následovat by mělo ultrazvukové vyšetření, které umožňuje lépe zjistit podezřelé nálezy v oblasti malé pánve. Součástí gynekologické prohlídky obvykle bývá i vyšetření prsou a podpažních jamek pohmatem. Pov yšetření se žena může ihned obléci a lékař jí sdělí výsledek vyšetření. Pamatujte na to, že o své zdraví se musíte sami aktivně starat. Nikdo jiný to za Vás neudělá, Informace jsou důležité, protože pouze dobře informovaní pacient se může lékaře správně ptát a žádat nejlepší dostupnou zdravotní péči a léčbu. Mějte se hezky a příště na viděnou.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Portál www.mojemedicina.cz připravil cyklus vzdělávacích pořadů o vyšetřovacích a léčebných metodách. V jednom z dílů se můžete podívat na Gynekologicko-porodnickou kliniku 2. Lékařské fakulty University Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Přednosta této kliniky prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc. vysvětluje, jak by mělo základní gynekologické vyšetření správně probíhat. Dozvíte se v jakém věku a jak často by měly dívky a ženy na preventivní prohlídku chodit, co všechno se dá gynekologickým vyšetřením zjistit, jaké pomůcky gynekolog používá, jaké informace si máte před vyšetřením pro lékaře připravit a také co si obléknout na sebe.

Materiály o karcinomu ovárií ke stažení:

Informační leták - Rakovina vaječníků Rakovina vaječníků - základní fakta
Preventivní prohlidka u gynekologa Rakovina vaječníků a její léčba - příručka pro novináře

O ONKO Unii

ONKO Unie o.p.s. je platforma pro setkávání lékařů podílejících se na léčbě onkologických onemocnění, pacientů se zhoubnými nádory i mecenášů, jejichž společným cílem je podporovat zlepšení kvality života onkologicky nemocných v České republice. K hlavním cílům ONKO Unie patří systematická edukace veřejnosti, onkologicky nemocných, jejich rodin a svépomocných organizací a prosazování potřeby zlepšit kvalitu diagnostiky a efektivity léčby nádorového onemocnění, a to včetně podpůrné a paliativní péče. ONKO unie podporuje diskuse pacientů, lékařů i kompetentních autorit v rámci rozhodovacího procesu úhrady nákladné léčby pacientů se zhoubnými nádory a systematicky buduje vztahy se zahraničními lékařskými a pacientskými organizacemi. Více informací na www.onkounie.cz.

O společnosti Roche

Společnost Roche sídlí ve švýcarské Basileji a je jedním z předních koncernů farmaceutického a diagnostického průmyslu se zaměřením na výzkum. Je světovou jedničkou v oblasti biotechnologií a vyvíjí klinicky úzce specializovaná léčiva určená k léčbě onkologických onemocnění, dále antivirotika, protizánětlivé léky, léky určené pro choroby metabolismu a centrální nervové soustavy. Společnost Roche je také celosvětově nejvýznamnějším dodavatelem testů in vitro diagnostiky a testů nádorových onemocnění založených na tkáňové diagnostice. Dále nese významné zásluhy na průkopnických objevech
v léčbě diabetu. Strategickým cílem personalizovaných léčebných postupů společnosti Roche je vývoj léků a diagnostických metod, které přispívají k podstatnému zlepšení zdraví a kvality života pacientů a zvyšují jejich šanci na přežití. V roce 2011 měla společnost Roche více než 80 000 zaměstnanců na celém světě a
do výzkumu a vývoje investovala přes 8 miliard švýcarských franků.  Koncern dosáhl obratu ve výši 42,5 miliard švýcarských franků. Skupina Roche je výhradním vlastníkem americké společnosti Genentech.
V japonské společnosti Chugai Pharmaceutical vlastní společnost Roche majoritní podíl. Další informace naleznete na adrese www.roche.com.

Další informace poskytnou:

MUDr. Jiří Pešina, mobil: 724 37 00 66, e-mail: jiri.pesina@roche.com

Janetta Bogdanová, mobil:777 76 99 68, e-mail: bogdanova@onkounie.cz

Související články

Občanské sdružení OnkoMaják , které pomáhá v boji proti kolorektálnímu karcinomu a  Občanské sdružení Lymfom Help, jež sdružuje a podporuje nemocné s lymfomem.

Pacientské organizace a aktivity

Představujeme vám pacientské organizace, jejich projekty a aktivity.

Česká asociace pro revmatické choroby (CARD) pomáhá pacientským organizacím zprostředkovat informace především v souvislosti s biologickou léčbou. Původně vznikla pro pacienty s revmatickým onemocněním, dnes zastupuje také organizace sdružující nemocné s psoriázou, atopickým ekzémem, osteoporózou nebo Crohnovou chorobou.