Jak se rodí laboratorní výsledek. Od indikace lékařem až po zhodnocení ve prospěch pacienta

Jak se rodí laboratorní výsledek. Od indikace lékařem až po zhodnocení ve prospěch pacienta

Známe to všichni, přijdeme k lékaři a sestra nám odebere vzorek krve, nebo odevzdáme vzorek naší moči. Po čase si přijdeme pro výsledek. Co se ale děje s našimi vzorky mezitím? Čím vším zkumavka s naší krví projde a co musí absolvovat, než dostane náš lékař výsledky, na jejichž základě rozhoduje o správné léčbě? Podívejte se na CESTU VZORKU, po které nás provede vedoucí Ústavu klinické biochemie a hematologie Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Plzeň prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc. a jeho kolegové. Po zhlédnutí videa si můžete otestovat své znalosti o laboratorním vyšetření.

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Laboratorní vyšetření má pro pacienta, pro stanovení diagnózy, prognózy, pro kontrolu léčby nesmírný význam. Uvádí se, že velká část informací, kterou dostává ošetřující lékař, přichází právě z laboratoří. Až sedmdesát procent. A pacient toho o laboratořích jenom málo ví. Ví, že se mu odebere krev, dá vzorek moči, jde to někam do laboratoře a pak mu lékař řekne, jak dopadl výsledek. A bohužel mnohdy mu ho ani pořádně nevysvětlí. Pacient přijde k lékaři, ten ho vyšetří, získá anamnézu, zeptá se na potíže, udělá základní fyzikální vyšetření. Podle toho usoudí, o co by se asi mohlo jednat a mnohdy naordinuje laboratorní vyšetření. Můžete mi říct, jaké berete léky? - Neberu žádné léky. - Máte nějaké subjektivní potíže? - Jsem unavená, myslím, že mi teď poslední dobou padají vlasy. A jsem ... nejsem taková výkonná. Podle nálezu, který najdeme na pacientovi při somatickém vyšetření, naordinujeme samozřejmě náběry krve. Bilirubin, LD, AST, ALT, železo, feritin, transferin a koagulační screening. Jestliže se nejedná o vyšetření akutní, kdy je třeba ho udělat skutečně hned, tak obvykle pozve pacienta znovu na náběr jiný den. Aby se ten pacient připravil. To znamená, že nesmí doběhnout do ambulance nebo náběrové místnosti a hned být nabrán. Měl by chvilinku sedět, alespoň čtvrt hodiny. Den před vyšetřením by neměl jíst žádná velmi tučná nebo kořeněná jídla a hlavně měl by být nalačno a hodně zavodněn. To znamená ráno se může napít, neslazený čaj, eventuálně nějakou minerálku či neslazenou vodu. Z odběrového místa se může dostat do laboratoře vzorek tím, že s ním běží sanitář nebo sestra, což ale zaprvé trvá dlouho, za druhé odvádí to ty zdravotnické pracovníky, ti se mají starat o pacienta. Takže my jsme to vyřešili. Od loňského roku máme tady potrubní poštu, takže vzorek se přivádí ze všech stanic, až lůžkových, tak ambulantních potrubní poštou. Je to urychlení toho výsledku. Ušetří se zdravotnický personál, takže to si myslím, že je velice důležité, také správné doručení vzorku. Teď stojíme v naší rutinní automatizované laboratoři, kde se provádí většina našich laboratorních vyšetření. V současné době tady máme automat, který s minimální účastí lidské práce provede laboratorní vyšetření. Od příjmu až po vydání výsledků. v laboratoři se pak jenom načte, že ten vzorek přišel, automaticky se přiřadí požadovaná vyšetření a začíná analytický proces. Evidence je velice důležitá. A aby nedošlo k záměně s jiným pacientem, každý vzorek je označení štítkem s čárovým kódem. Ten čárový kód má zakódováno rodné číslo pacienta, oddělení, kde leží, diagnózu, plátce, to znamená zdravotní pojišťovnu. To tam všechno je. A toto je jak na tom požadavku, ať už je elektronický nebo přijde na papíře, tak na té zkumavce s tím vzorkem. A čím méně se se vzorkem manipuluje, tím je ta možnost záměny menší. To je také výhoda té automatizace i v těch elektronických žádanek a toho všeho, protože to právě tu možnost záměny výrazně snižuje. Toto je vstupní modul do linky, kde dochází k načtení čárových kódů jednotlivých těch zkumavek a k natažení informací z informačního systému. Na základě té informace na čárovém kódu ta linka potom dokážete zjistit, co s tím vzorkem má dál udělat. Vzorky krve je třeba centrifugovat, abychom dostali sérum ze srážlivé krve nebo plasmu z nesrážlivé krve. A na to tady máme dva moduly centrifug, které jsou rovnocenné. V tomto modulu dochází k odzátkování zkumavek, protože potřebujeme ta víčka ze zkumavek dostat dolů, aby z nich mohl stroj dále pipetovat. Toto je modul, ve kterém dochází k vytváření takzvaných alikvotů, což jsou určité části toho vzorečku, které se dále nezpracovávají automaticky na této lince, ale na jiných přístrojích, které máme tady různě po laboratoři. Z té primární zkumavky dojde k rozpipetování toho vzorečku do takzvaných alikvotních zkumavek. Toto je lepička alikvotních štítků. Dochází tu k nalepení štítku s čárovým kódem pro ty alikvotní zkumavky, tak abychom mohli dále tyto alikvoty vložit do těch ostatních přístrojů. A ty ostatní přístroje si z toho čárového kódu načtou ty informace, co s tím mají dělat. Tento modul slouží jako třídička těch jednotlivých alikvotů. Má několik alikvotních plošek, které mají různé cíle určení podle jednotlivých analyzátorů, které jsou mimo tu automatickou linku. A podle toho, kam ten alikvot má přijít, tam je vytříděn. Primární stojánky, které opustily preanalytickou linku, jdou nadále do analytické linky, kde dojde ke změření všech možných biochemických parametrů. V tomto modulu měříme ionty z lidského séra, natrium, kalium a chloridy. Sodík, draslík a chloridy. Toto je takzvaný chemický modul, kde se měří základní parametry lidského séra nebo lidské plazmy, což jsou třeba enzymy nebo různé bílkoviny. To je takzvaný imunochemický modul, kde dochází na odlišném principu než na tom chemické modulu k měření různých speciálnějších proteinů nebo protilátek nebo třeba vitamínů, jako je třeba vitamin B12, kyselina listová nebo zde měříme třeba kardiální marker, jako je třeba troponin T, NT-proBNP, dále tu měříme třeba i protilátky proti různým žloutenkám nebo i jejich antigeny. Délka toho zpracování záleží na požadavcích a na tom, jestli se jedná o vzorek akutní nebo ne. Ty akutní vzorky bychom měli zpracovat do hodiny od přijetí vzorku, ne od vsunutí do analytického systému. Svědčí o tom o té rychlosti, že nemáme vůbec žádnou oddělenou laboratoř, kde by se zpracovaly akutní vzorky, ale zpracovává se to všechno najednou. Ten přístroj má možnost, pakliže to jo hoří a je třeba výsledek okamžitě, tak má možnost předřazení vzorku a zpracování přednostní. Laboranti se tady samozřejmě pohybují, musí kontrolovat, musí tam ty vzorky vkládat, musí kontrolovat chod, musí doplňovat reagencie, takže bez laborantů to samozřejmě nejde, ale ta práce laborantská je úplně jiná, než bývala před lety. To ruční pipetování, přenášení vzorků, to je všechno pryč. Ale o to víc je to ta práce odborná, protože musí chápat ten princip toho vyšetření, aby posoudili eventuální atypické výsledky nebo nějaké problémy, když se objeví, aby dovedli vyřešit. Rozdíl mezi tím dřívějším způsobem a tím novým samozřejmě je. Už od objemu vzorků můžeme začít. Dneska stačí minimální objem vzorku, dřív se pacientovi odebralo mnohem víc krve. Samozřejmě i objem reagencií je menší a můžeme si troufnu jít cestou třeba i dražších reagencií, které stanovují specifičtěji ten příslušný vzorek, protože se dává mnohem menší objem. A co se týče přesnosti, o tom není sporu. I při dávkování těch objemů jako je několik mikrolitrů nebo krevního séra (pro představu jedna kapka je asi padesáti mikrolitrů a tady se dělá ze dvou tří pěti mikrolitrů) tak ta přesnost je, řekl bych, velice dobrá, dokonalá. Výsledky laboratorních vyšetření spolu obvykle souvisejí. Je třeba je zase složit dohromady jako stavebnici. A z jednotlivých vyšetření poskládat celý obraz. To je úkol lékaře a musí odhadnout, jestli tam všechno patří nebo jestli je tam něco třeba navíc. Je to velice důležité proto, aby byl pacient dobře léčen. A pacient může být dobře léčen pouze v tom okamžiku, kdy my jednak věříme pacientovi, jeho údajům a jednak věříme laboratoři, od níž ty laboratorní výsledky dostáváme a pomocí jichž můžeme potom kontrolovat a hodnotit účinnost léčby. - Paní Popová, potvrdila se opravdu chudokrevnost z nedostatku železa. Dostanete ode mě preparát, který budete užívat ústy, ale může se stát, že lék nebudete snášet. Když by se objevila zácpa, bolesti v žaludku, tlačení v žaludku a tak dále, tak byste se ozvala a změnili bychom preparát za nějaký trošku méně účinný.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Cesta vzorku

Otestujte si svoje znalosti o laboratorním vyšetření a o tom, co se děje s vaším vzorkem krve nebo moči poté co jej odevzdáte. 

Kam dál?

Máte-li kvalitní připojení k internetu, podívejte se na video na full HD kvalitě na YouTube MojeMedicina.

Související články

Co je krev? Jak a proč se provádí vyšetření krve a jaká má pravidla? Proč se provádí ráno a na lačno?

Základní klinické vyšetření

Základní klinické vyšetření je souhrn úkonů, které lékař provádí za účelem zjištění konkrétního onemocnění.

Jak fungují ledviny? Jak se vyšetřuje moč? Kolik je jí třeba a proč první ranní? To vše se dozvíte v novém díle pořadu Moje Medicína o vyšetřovacích metodách.