Žlučové kameny (cholecystolitiáza)

Charakteristika nemoci

Jako cholecystolitiáza je označována přítomnost kamenů neboli konkrementů ve žlučníku. V České republice trpí cholecystolitiázou až 30 % populace. Výskyt je 2krát častější u žen a s věkem stoupá. U většiny nemocných však cholecystolitiáza nevyvolává žádné příznaky.

Ke vzniku kamenů dochází hromaděním některé složky žluče okolo tzv. krystalizačního jádra. Jádro mohou tvořit krystalky cholesterolu, bilirubinu, vápenaté sole nebo odloučené buňky výstelky žlučníku. Dle složení se rozlišují kameny cholesterolové, pigmentové a smíšené. Cholesterolové kameny jsou nejčastější a mají žlutavou barvu. Pigmentové kameny jsou tvrdé, černé nebo hnědé a jsou tvořeny především bilirubinem. Vyskytují se zejména u nemocných s jaterní cirhózou, při krevních onemocněních a chronických střevních zánětech. Smíšené obsahují cholesterol, pigmenty a vápenaté sole.

Riziko vzniku žlučových kamenů zvyšuje věk, obezita či prudké hubnutí, některé léky, těhotenství, onemocnění tenkého střeva, jaterní cirhóza, diabetes mellitus, zvýšený cholesterol a cystická fibróza.

Klinický průběh

Cholecystolitiáza se projevuje dlouhodobými zažívacími obtížemi. Nemocný trpí plynatostí, pocitem plnosti žaludku, nadmutím břicha, říháním, průjmy, tlaky v oblasti žaludku a pravého podžebří. V případě zaklínění kamene v oblasti krčku žlučníku dojde ke spasmu hladkého svalstva žlučníku a žlučových cest, k zamezení odtoku žluči a zvýšení tlaku uvnitř žlučníku. Vzniká tak tzv. akutní biliární kolika neboli žlučníková bolest. Bolest je velice intenzivní, objevuje se náhle, často v nočních hodinách, a je lokalizovaná v pravém podžebří či kolem pupku. Může vystřelovat do zad, pod lopatku či do pravého ramene, trvá 30 minut až několik hodin. Nemocný většinou nenachází úlevovou polohu. Kolikovité bolesti jsou často doprovázeny pocitem na zvracení nebo zvracením, zimnicí, třesavkou, zvýšenou teplotou. Ke žlučníkové kolice může dojít po požití tučné nebo špatně stravitelné potravy, ale i po fyzické zátěži či duševním vypětí.

Jako komplikace se může objevit žloutenka v důsledku zamezení odtoku žluče žlučovými cestami a sníženého vylučování bilirubinu, zánět žlučníku a žlučových cest, zánět slinivky, prasknutí zaníceného žlučníku a vzniku abscesu v jeho okolí nebo zánět pobřišnice. Chronickým drážděním žlučníkové stěny kameny se zvyšuje riziko vzniku nádoru.

Diagnostika

Diagnóza je obvykle stanovena na základě typických příznaků a výsledku zobrazovacího vyšetření.

Při fyzikálním vyšetření je přítomna pohmatová a poklepová bolestivost v pravém podžebří (Murphyho příznak). V případě zánětlivých komplikací je hmatný zvětšený žlučník.

V laboratorním vyšetření mohou být zvýšené známky zánětu, tj. zmnožené bílé krvinky, vyšší CRP a sedimentace červených krvinek. Časté je zvýšení jaterních enzymů s převahou ALP a GMT. V případě žloutenky je vyšší také bilirubin.

Zásadní v diagnostice cholecystolitiázy je sonografické vyšetření břicha. Při podezření na komplikace se provádí CT nebo MRCP.

Žlučové kameny je nutné odlišit od jiných onemocnění s podobnými příznaky např. od karcinomu žlučníku a jater, náhlé příhody břišní, zánětu plic, srdečního infarktu či ledvinové koliky.

Terapie

Léčba závisí na projevech a závažnosti onemocnění. Nekomplikovanou biliární koliku je možné léčit ambulantně, v případě závažného průběhu či podezření na komplikace se doporučuje hospitalizace.

Akutní biliární kolika se obvykle léčí konzervativně. Podávají se léky proti bolesti a léky k uvolnění hladkého svalstva žlučových cest, někdy antibiotika. Vhodná je také dieta a klidový režim.

Chirurgická léčba se volí při akutním komplikovaném průběhu cholecystolitiázy. U chronické zánětu žlučníku a v nekomplikovaných případech cholecystolitiázy se zravidla chirurgické řešení odkládá až po odeznění akutních příznaků. Chirurgický zákrok se nazývá cholecystektomie a spočívá v odstranění kamenů a žlučníku. Dle velikosti kamenů a případných komplikací se volí minimálně invazivní laparoskopická cesta nebo klasická laparotomie. Rekonvalescence po operačním výkonu je dle zvolené metody 2 až 6 týdnů.

Některé kameny je možné rozpustit užíváním kyseliny ursodeoxycholové. Extrakorporální litotripse je metoda, při níž se působením rázové vlny na vnější část těla vyvolá rozpad kamenů na menší části. Ty se pak následně spontánně vyloučí či endoskopicky odstraní.

  • Týká se částí těla: Břicho, Oči, Pokožka