Chronický zánět slinivky břišní

Charakteristika nemoci

Chronická pankreatitida je vlekle probíhající zánět slinivky břišní. Postižení slinivky má progresivní charakter, kdy v průběhu onemocnění dochází k postupnému zániku funkční tkáně slinivky a jejímu nahrazení vazivem. To způsobuje, že v konečném stádiu onemocnění již slinivka neplní svojí funkci v produkci hormonů a trávicích enzymu a rozvíjí se tzv. pankreatická nedostatečnost. Výskyt chronické pankreatitidy se v jednotlivých zemích liší. V České republice se udává 7,9 případů onemocnění na 100 000 obyvatel za rok. 

Chronická pankreatitida je ze 70 % způsobena nadměrným požíváním alkoholu. Za další rizikové faktory je považována zvýšená hladina tuků v krvi, zvýšená funkce příštítných tělísek, nedostatek enzymu alfa 1 antitrypsinu, onemocnění cystickou fibrózou a v minulosti proběhlý akutní zánět slinivky břišní. Chronickou pankreatitidu mohou vyvolat také některé infekce nebo překážka ve vývodových žlučových cestách. V některých případech je chronická pankreatitida autoimunitního nebo dědičného původu. U cca 20 % případů není příčina známa.

Klinické projevy

Nemoc se nejčastěji projevuje bolestí břicha, zpravidla v okolí pupku. Bolest je obvykle stálá, často vázaná na příjem potravy a trvá dlouhodobě. Intenzita může během dne kolísat. Největší bývá odpoledne a večer. Chronickou pankreatitidu provází hubnutí, pocit na zvracení nebo zvracení a ikterus. Typická je objemná průjmovitá stolice mastného vzhledu s nestrávenými zbytky potravy tzv. steatorea. Při pokročilém stádiu onemocnění dochází k rozvoji diabetu mellitu, vodnatelnosti břišní tzv. ascitu, krvácení do horní části zažívací trubice a poruše střevní peristaltiky

Diagnostika

Ke stanovení diagnózy chronické pankreatitidy pomohou anamnestické údaje nemocného, zejména údaj o požívání alkoholu a stravovacích návycích, fyzikální vyšetření a dále zobrazovací metody a laboratorní testy.

Zlatým standardem zobrazovacích metod je endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie ERCP. Kombinací endoskopického a RTG vyšetření umožňuje zobrazit slinivku, žlučové cesty a odebrat vzorky tkáně. Méně invazivní metodou je MRCP. Ultrasonografie břicha poskytne orientační obraz slinivky. CT je podrobnější a pomůže odlišit zánětlivé a nádorové změny. K detailnímu zobrazení slinivky je možno využít také endoskopickou ultrasonografii EUS.

Laboratorními testy se kromě základních biochemických a hematologických parametrů stanovují hodnoty trávicích enzymů ve stolici, vyšetřuje se výměšek dvanáctníku po stimulaci hormonem sekretinem a při podezření na autoimunitní nebo dědičnou formu chronické pankreatitidy se provádí genetické vyšetření a vyšetření autoprotilátek. 

Terapie 

Kauzální léčba chronické pankreatitidy je možná jen u autoimunitní formy, kdy se podávají k potlačení probíhajícího zánětu kortikosteroidy. V ostatních případech je možná léčba pouze symptomatická tj. tlumí se jednotlivé příznaky onemocnění. 

Základem léčby je absolutní zákaz alkoholu a dieta s omezením živočišných tuků doplněná o vitamíny a aminokyseliny. Vhodné je požívání menších dávek potravy vícekrát denně. U nemocných s větším úbytkem hmotnosti a podvýživou se doporučuje popíjení speciální tekuté stravy tzv. sipping. Suplementace pankreatickými enzymy je indikována u steatorey. Nemocným s překyselením žaludku se podávají blokátory protonové pumpy (omeprazol, pantoprazol, lanzoprazol...). K léčbě bolesti se užívají běžná analgetika, nejvhodnější je paracetamol. Ke zlepšení střevní peristaltiky tzv. prokinetika.

U nemocných s poruchou odtoku žluči a pankreatických enzymů se endoskopicky provádí zprůchodnění žlučových cest. Někdy je nutná chirurgická léčba, která spočívá v odstranění a drenáži postižené části slinivky. 

Lázeňská léčba je vhodná pro nemocné s pankreatickou nedostatečností a po chirurgických a endoskopických výkonech. Nemocní s chronickou pankreatitidou by neměli vykonávat fyzicky náročnou práci.

Chronická pankreatitida je považována za vysoce rizikový faktor přispívající ke vzniku karcinomu pankreatu. Proto by nemocní s touto chorobou měli být pravidelně sledováni gastroenterologem.

  • Týká se částí těla: Břicho