Streptokoková angína

Charakteristika nemoci

Streptokoková angína, tonsillitis acuta streptococcica, je zánět mandlí způsobený bakterií Streptococcus pyogenes (betahemolytický streptokok skupiny A, který způsobuje také spálu, hnisavé záněty kůže a podkoží – impetigo, růži, syndrom toxického šoku...).

Jedná se o infekční onemocnění, přenosné vzdušnou cestou od nemocného člověka nebo bacilonosiče. Inkubační doba je obvykle 2 až 4 dny.

Klinický průběh

Streptokoková angína se projevuje výraznou bolestí v krku, vysokými horečkami, bolestivým polykáním, celkovou schváceností, někdy bolestmi svalů, kloubů a hlavy. Obvykle nebývá přítomen kašel a rýma. Děti také mohou zvracet a stěžovat si na bolesti bříška. Někdy bývá u dětí doprovázena typickou vyrážkou na bříšku, v tříslech a výbledem kolem úst. Pak se onemocnění nazývá spála, scarlatina.

Sliznice v hrdle je zarudlá, mandle jsou oteklé, často s bělavými povlaky, jazyk může být někdy tzv. malinový. Na krku jsou hmatné bolestivé, zvětšené podčelistní lymfatické uzliny.

Diagnostika

Diagnóza je obvykle stanovena na základě klinických příznaků. Dále lze provést mikrobiologické vyšetření, kdy se kultivačně stanovuje přítomnost streptokoka ve výtěru z mandlí. Rychlejší variantou je průkaz antigenu streptokoka, tzv. streptest.

Nepřímé známky streptokokového zánětu lze stanovit krevním vyšetřením. V krevním obraze bývají zmnožené bílé krvinky (leukocyty) a jejich podskupina (neutrofily). Dále jsou zvýšené zánětlivé ukazatele – C reaktivní protein (CRP) a  sedimetace erytrocytů (FW). Někdy se stanovuje hladina protilátek proti streptokoku (antistreptolysin –ASLO).

V diferenciální diagnóze se může jednat o infekční mononukleózu – virový zánět mandlí a jater vyvolaný virem Epsteina a Barrové, případně cytomegalovirem. Vyskytuje se především u starších školáků a adolescentů. Projevuje se příznaky angíny, často s výrazně zvětšenými lymfatickými uzlinami, zvětšenými játry a slezinou a nereaguje na antibiotickou léčbu.

Dalšími původci angíny mohou být jiné viry jako např. adenoviry, enteroviry, RS viry, viry influenzy a parainfluenzy. V tomto případě se obvykle nejedná pouze o zánět mandlí, ale onemocnění bývá doprovázeno často rýmou, kašlem, případně vyrážkou. Nález v hrdle bývá odlišný.

Z bakteriálních původců může být vyvolavatelem angíny vzácně Corynebacterium diphtheriae (způsobující záškrt), Neisseria gonorrhoae (kapavková tonzilofaryngitida), Francisella tularensis (krční forma tularémie), případně smíšené infekce anaerobů a spirochet – tzv. Plaut-Vincentova angína.

Terapie

Angína se léčí antibiotiky. Obvykle se volí penicilin podávaný 7 dní v dávkování závislém na hmotnosti nemocného a závažnosti onemocnění. Při alergii je možné zvolit jiná antibiotika (klaritomycin, klindamycin, cefuroxim...). Při nedostačné antibiotické léčbě hrozí tzv. poststreptokokové následky – revmatická horečka (imunologicky podmíněné onemocnění ledvin, srdce, kloubů).

Dále se doporučují léky na horečku (paracetamol, brufen), léky ke zmírnění bolestí v krku (různá kloktadla, spreje, pastilky), klidový režim, vitamíny, hojnost tekutin.

Celková doba onemocnění (léčba a rekonvalescence) trvá obvykle 2 týdny.

  • Týká se částí těla: Hlava, Krk, Ústa