Kolorektální karcinom

Charakteristika nemoci

Kolorektální karcinom (KR-CA) je zhoubný nádor tlustého střeva. Výskyt v České republice je vysoký a během let narůstá. V současné době se uvádí 79 případů na 100 000 obyvatel s převahou u mužů. Úmrtnost na toto onemocnění je 41 na 100 000 obyvatel. Česká republika je celosvětově na 1. místě ve výskytu kolorektálního karcinomu. 

Nejčastější rizikové faktory jsou věk nad 50 let, rodinná zátěž, přítomnost střevních polypů, chronické zánětlivé onemocnění střeva (např. ulcerózní kolitida a Crohnova choroba), obezita a kouření. Špatné stravovací návyky, zejména konzumace potravy s malým množstvím vlákniny a vysokým obsahem živočišných tuků, také významně zvyšují riziko onemocnění KR-CA.

Většina karcinomů tlustého střeva je lokalizováno v oblasti konečníku a esovité kličky. Histologicky se v 80 % jedná o adenokarcinom. Adenokarcinom roste obvykle pomalu a vzniká maligní přeměnou z adenomového polypu. KR-CA se chová invazivně, tj. často prorůstá do okolních orgánů. Vytváří druhotná ložiska tzv. metastázy ve spádových lymfatických uzlinách, játrech a plicích.

K posouzení pokročilosti nádorového onemocnění (tzv. stagingu) se nejčastěji používá TNM klasifikace. T hodnotí velikost a lokalizaci nádoru, N postižení spádových lymfatických uzlin a M vzdálené metastázy.

Klinický průběh

Klinické příznaky při KR-CA přicházejí obvykle až v pokročilé fázi onemocnění. Objevují se neurčité zažívací obtíže, nadýmání, tlaky v břiše, nepravidelná stolice, často střídání zácpy a průjmu. Ve stolici může být přítomna krev. Nemocní trpí nechutenstvím, únavou, jsou slabí a hubnou. Před vyprázdněním stolice mohou mít křeče v břiše (tzv. tenesmy). 

Podobné příznaky jako kolorektální karcinom mohou mít některé chronické střevní záněty jako např. ulcerózní kolitida či Crohnova choroba. Krvácení do stolice je časté při hemoroidech.

Diagnostika

Na možnost onemocnění KR-CA upozorní lékaře stesky nemocného, fyzikální nález a krevní vyšetření. Definitivní diagnóza je stanovena na základě kolonoskopie a histologie útvaru.

Nemocný s pokročilým nádorem bývá bledý, vyhublý a v konečníku může mít hmatný nádor. Při krevním vyšetření je často zjištěna anémie (tj. chudokrevnost), zvýšená sedimentace červených krvinek a zvýšené nádorové markery CEA a CA 19-9.

Kolonoskopie je endoskopické vyšetření tlustého střeva pomocí ohebné hadice, která obsahuje optická vlákna a pracovní jednotku. Umožňuje zobrazit vnitřní část tlustého střeva, odstranit některé útvary a odebrat vzorky na histologický rozbor. Endosonografie je podobné vyšetření jako kolonoskopie, ale místo vnitřní části střeva zobrazuje pomocí ultrazvuku celou střevní stěnu.

Počítačová tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MR) břicha pomáhají zjistit rozsah postižení střeva, velikost nádoru a případné metastázy do dalších orgánů.

Sonografické vyšetření břicha se využívá k orientační kontrole břišních orgánů a zjištění přítomnosti metastáz v játrech. RTG hrudníku má význam při vyloučení metastáz v plicích.

Terapie

Nemocní s KR-CA jsou sledováni a léčeni na specializovaných pracovištích onkologie a chirurgie.

V léčbě KR-CA je na prvním místě chirurgické řešení. Dle lokalizace a pokročilosti nádoru se odstraňuje část tlustého střeva, spádové lymfatické uzliny, případně pobřišnice a metastázy.

Součástí léčby KR-CA je chemoterapie. Spočívá v podání chemických látek (tzv. cytostatik), které brání buněčnému dělení.

Radioterapie se využívá výhradně při léčbě karcinomu konečníku. Zahajuje se obvykle před chirurgickým zákrokem. Pomáhá zmenšit nádor, zlepšit úspěšnost operačního výkonu a snížit riziko lokálních recidiv nádoru. 

Biologická léčba je nová léčebná metoda, při které se využívají látky cíleně působící na nádorové buňky. Ke zničení nádoru využívají vlastní imunitní systém. U pokročilého metastatického KR-CA se podává v kombinaci s chemoterapií. K léčbě KR-CA se obvykle využívá bevacizumab, který ničí cévní zásobení nádoru.

Úspěšnost léčby závisí na pokročilosti nádorového onemocnění. U KR-CA léčeného v počáteční fázi je 5leté přežití až 90 %.

Prevence

V rámci preventivních opatření proti KR-CA se u osob na 50 let provádí screeningové vyšetření. Spočívá ve vyšetření stolice na přítomnost mikroskopického množství krve, tzv. test okultního krvácení. Mezi 50 a 54 lety se provádí se jednou za rok, od 55 let po dvou letech. Alternativou je kolonoskopie. Umožňuje zjistit a odstranit adenomové polypy, které jsou zodpovědné za 80 % KR-CA.

Kromě cíleného vyhledávání osob s možným KR-CA se jako prevence doporučují především dietní opatření s dostatečným množstvím vlákniny ve stravě a udržení přiměřené tělesné hmotnosti.

  • Týká se částí těla: Břicho