Kapslová endoskopie

Kapslová endoskopie je diagnostická metoda určená k vyšetření tenkého střeva, tlustého střeva a jícnu. Základním principem vyšetření je zachycení a bezdrátový přenos endoskopického obrazu pomocí snímacího zařízení umístěného v plastikové kapsli, kterou pacient polkne. Kapsle je pak posunována peristaltikou trávícího traktu a současně snímá obraz po celou dobu životnosti baterií. Vysílaná data jsou zachycena datarekordérem, přenesena do pracovní stanice a pomocí diagnostického softwaru vyhodnocena lékařem. 

Základním důvodem k vyšetření pomocí endoskopické kapsle je především krvácení do zažívacího traktu z neurčeného zdroje (drobné cévky, podezření na nádory, podezření na Crohnovu chorobu, užívání nesteroidních antirevmatik, celiakie). 

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Kapslová endoskopie je diagnostická metoda určená k vyšetření tenkého střeva, tlustého střeva a jícnu. Základním principem vyšetření je zachycení a bezdrátový přenos endoskopického obrazu pomocí snímacího zařízení umístěného v plastikové kapsli. Historie kapslové endoskopie se začala psát v osmdesátých letech dvacátého století. Systém diagnostické kapsle se zdrojem světla a miniaturní kamerou byl patentován v roce 1994. V České republice byla kapslová endoskopie poprvé použita v listopadu roku 2002. Nacházíme se na Klinice hepatogastroenterologie pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Doktor Pavel Drastich nás s kapslovou endoskopií seznámí podrobněji. Kapslová endoskopie je neinvazivní diagnostická vyšetřovací metoda umožňující snímání a bezdrátový přenos obrázku ze zažívací trubice, prakticky z celé vyjma žaludku. To znamená máme diagnostickou kapsli k vyšetření tenkého střeva, k vyšetření tračníku, tlustého střeva a raritně se v České republice používá i kapsle k vyšetření jícnu. Kapslová endoskopie byla vymyšlena k vyšetření tenkého střeva. V tenkém střevě je indikovaná kapsle především k vyšetření u pacientů, kteří krvácejí do zažívacího traktu a jejichž zdroj se zatím neodhalil různými jinými metodami, jako je gastroskopie, kolonoskopie nebo rentgenové vyšetření tenkého střeva. Ten zdroj krvácení může být samozřejmě z nějakých drobných cévek, které krvácí, ale taky z oblasti nádorů, to je další indikace, která je často spojená s krvácením do zažívacího traktu. Nebo i z oblasti nějakých drobných vřídků, které se objevují třeba u Crohnovy choroby. Anebo u lidí, to se málokdy ví, kteří používají takzvaná nesteroidní antirevmatika, jako je brufen. Takže i tyto léky můžou mít negativní vliv na zažívací trakt, na tenké střevo, projevující se krvácením. A také v případě celiakie, což je nesnášenlivost lepku, to je taky jedna z těch indikací, kdy se dá kapsle indikovat na vyšetření tenkého střeva. Ve střevě tenkém je samozřejmě v indikovaných případech již celé vyšetření, které je velmi nákladné, hrazené zdravotními pojišťovnami. Vyšetření střeva tlustého není hrazené zdravotními pojišťovnami, ale je určeno především jako další součást screeningu kolorektálního karcinomu a mělo by se nabízet těm lidem, kteří z nějakých důvodů nechtějí, odmítají kolonoskopické vyšetření k odhalení těch eventuelních nádorových změn, takže jako další alternativa. Tato kapsle, kterou teď ukazuji, je kapsle určená k zobrazení tlustého střeva. Její rozměr je jedenáct krát třicet jedna milimetrů. Může se samozřejmě lišit, protože těch firem existuje víc. A kapsle, která je určena k zobrazení tenkého střeva, je poněkud menší. Obzvláště tedy na délku. Když si vezmeme její velikost, tak její velikost připodobňuje takovou multivitaminovou kapsli, kterou běžně jsme schopni spolknout, takže její spolknutí není nějaký velký problém. V tomto případě tato kapsle, která je určena k tomu vyšetření tračníku, má dva zdroje světla, dva videočipy umožňující zobrazení z obou dvou stran, baterie a ještě samozřejmě musí mít vysílací zařízení, protože se jedná o bezdrátový přenos. Ten přenos se uskutečňuje na povrch těla a je snímán systémem antén a obraz z těch antén je snímán do datarekordéru, který kromě toho, že nasnímá to obrovské množství obrázků během vyšetření, tak je jednak akumulován ten obraz v datarekordéru, a jednak tento nový datarekordér umožňuje online vlastně živé zobrazení útrob pacienta. A další součástí toho vyšetření je samozřejmě pracovní stanice, protože ty informace z datarekordéru se přehrají do počítače, kde potom ten speciální software umožňuje zhodnocení celého toho záznamu u pacienta. Zatím se nedosáhlo, bych řekl, jednotného postupu ve všech pracovištích. Je odvislý od typu vyšetření. To znamená, můžeme si říct nejprve u pacientů, kteří se připravují na vyšetření tenkého střeva. V našem případě nebo na našem pracovišti zatím nám stačí příprava dlouhodobým lačněním, šestnáct hodin pacient nejí a dosahujeme velmi kvalitního vyšetření tenkého střeva. Čili příprava velmi jednoduchá. Některá pracoviště ale vítají to, že se pacient připravuje nějakými projímacími roztoky, nejčastěji fosfátovými solemi, takže ta příprava zatím není jednotná. To co může narušit kvalitu toho vyšetření, jsou různé bublinky, zbytky potravy, vlastně taková tekutina v tom zažívacím traktu, která je tmavá a která není dobře prostupná pro světlo a není dobře prostupná pro optiku. Takže často se podávají ještě před tím vyšetřením přípravky, které snižují povrchové napětí a snížují výskyt těch bublinek. Příprava k vyšetření tlustého střeva je poněkud odlišná oproti tenkému střevu, a tam klademe důraz na velmi kvalitní přípravu. Takže klasická příprava, většinou makrovolum dohromady s fosfátovými solemi, které se ještě popíjí během toho vyšetření. Jednak umožňují pročištění, jednak umožňují vlastně ten posun té kapsle dále v tom tlustém střevě. Takže tam ta příprava je v podstatě důraznější než při kolonoskopickém vyšetření. Před samotným vyšetřením musíme vědět několik údajů o pacientovi. Musíme vědět, jestli u pacienta nehrozí takzvaná retence kapsle, to znamená uvíznutí kapse v zažívacím traktu. Což je nejobávanější komplikace, která je daná tím, že je většinou přítomna nějaká zúženina nebo nějaký divertikl, do kterých ta kapsle zapluje. U pacientů, u kterých máme podezření, že by mohla být zúženina zažívacího traktu, to znamená bolesti břicha, eventuelně opakované zvracení, tak u těchto pacientů bychom volili kapslovou endoskopii velmi opatrně, často po předchozím vyšetření buď rentgenem, nebo kapslí, která umožňuje ukázku, jestli projde ta kapsle diagnostická, před tím samotným vyšetřením. A další věc jsou poruchy polykání, divertikly v oblasti jícnu a kontraindikace je těhotenství. Samozřejmě pacient musí podepsat před samotným vyšetřením informovaný souhlas. Takže pacient přichází připravený na vyšetření, většinou v brzkých ranních hodinách, dopřipraví se ještě před samotným vyšetření pitím tekutin, poté se připraví k aplikaci anténního systému. Oholí se místa, na která se aplikují jednotlivé elektrody toho anténního systému, těch je osm. Probíhá to velmi rychle a bez nějakých problémů pro pacienta. Nejprve se v počítači zadají data pro pacienta, ta se uloží v datarekordéru, tím se stane ten datarekordér jedinečný pro pacienta a pro ty kapsle, které u pacienta použijeme. Poté dochází k propojení mezi kapslí a tím datarekordérem. Ty jednotlivé součásti spolu spolupracují a ten pacient poté vezme kapsli z obalu, kapsle se iniciuje, spustí se baterie, tím se spustí led diody, světlo vysílací zařízení a pacient kapsli spolkne. A tady máme zrovna živý přenos ze žaludku. Tady je Váš žaludek, takže víme, že je v tuto chvíli kapsle v žaludku. To hlavní se teď stalo, že to opustilo ten žaludek, teď to prochází tím tenkým střevem. Dostanete vypít ještě další roztok. Ten důvod je, aby se ta kapsle dál pohybovala a mohla procházet tím tlustým střevem. Většinou do tří hodin od této chvíle dojde k tomu, že ta kapsle opustí Vaše tělo. Pokud k tomu nedojde, za tři hodiny dostanete ještě jeden ten roztok. Nedá se úplně přesně předjímat, jak dlouho vyšetření kapslovou endoskopií bude probíhat, protože kapsle se pohybuje peristaltikou, to znamená vlastními střevními pohyby. A záleží na tom, jak rychle vlastně kapsle opustí obzvláště žaludek, jak rychle projde tenkým střevem a v případě vyšetření tlustého střeva, jak dlouho bude procházet tlustým střevem. Typicky ve většině případů probíhá vyšetření čtyři až pět hodin. A maximum je dané vlastně kapacitou baterií, a to je v oblasti kolem deseti dvanácti hodin. A poté se kapsle v podstatě deaktivuje, tím že skončí kapacita baterií, takže vyšetření končí, buď v případě tlustého střeva opuštěním pacienta, v případě tenkého střeva vstupem kapsle do střeva tlustého, anebo samotným vypnutím kapsle. Poté, co vyšetření skončí z těch jednotlivých důvodů, co jsem zmiňoval před chvílí, se odpojí ten anténní systém, odpojí se datarekordér, datarekordér se spojí s počítačem a dochází k přehrání veškerých dat do počítačového systému. A pak pomocí speciálního softwaru se ta data zhodnotí. Jde o to, aby se rychle a dokonale přečetly. Těch obrázků je řada tisíc a musíme si uvědomit, že ten nález, který nás zajímá, se zobrazí třeba jenom na dvou nebo na třech obrázcích z té plejády třeba šedesáti tisíc obrázků. Takže stačí se jenom otočit od obrazovky, napít třeba kafe a ten důležitý obrázek jsme ztratili. Takže člověk se musí soustředit celou dobu na ten záznam a přibližně to trvá kolem třiceti minut až jeden a půl hodiny. Záleží na typu vyšetření. Výhodou kapslové endoskopie je, že to je neinvazivní metoda, bezbolestná metoda, ale na jedné straně umožňující pouze vizuální pohled do zažívacího traktu. Neumožňuje odběry biopsií, neumožňuje histologické vyšetření, nemožňuje aktivní pohyb. To znamená v případě, že se něco najde, nemůžeme se vrátit zpátky, nemůžeme zatím s tou kapslí jakýmkoliv způsobem manipulovat. V případě jakéhokoliv podezřelého patologického nálezu by mělo následovat endoskopické vyšetření, s tím že přibližně víme, kde se ten patologický nález objevil a zároveň víme, že tam ten patologický nález je. Takže ta indikace k tomu endoskopickému vyšetření nebo nějakému dalšímu vyšetření samozřejmě je velmi jasná a často je to vysvětlení třeba pacientových problémů. Vzhledem k tomu, že vyšetření provádím vlastně od počátku, od roku 2002, tak jediný nežádoucí účinek, nežádoucí efekt celé té diagnostické metody je retence kapsle, které se samozřejmě musíme obávat. A na druhé straně, často tím, že tam dojde k té retenci, odhalíme vlastně ten problém toho pacienta. Takže je to relativní, ale samozřejmě to nežádoucí účinek je. V případě, že dojde k retenci kapsle, dá se ta kapsle vyjmout i třeba endoskopicky. A jako poslední možnost potom samozřejmě chirurgická metoda. Základním důvodem k vyšetření tenkého střeva pomocí endoskopické kapsle je především krvácení do trávícího traktu z neurčeného zdroje. Dále podezření na Crohnovu chorobu a podezření na nádory tenkého střeva. Vyšetření endoskopickou kapslí je bezbolestné. Pacient přichází na vyšetření nalačno. Před vyšetřením jsou na odmaštěnou a oholenou kůži břicha pacienta přilepeny antény v přesných lokalizacích, které se propojí s datarekordérem. Následně pacient spolkne endoskopickou kapsli, která je poté posunována peristaltikou trávícího traktu a současně snímá obraz s frekvencí dva až tři snímky za vteřinu po celou dobu funkce baterií. Vysílaná data jsou zachycena datarekordérem, přenesena do pracovní stanice a pomocí diagnostického softwaru vyhodnocena lékařem. Odchod kapsle je bezbolestný spolu s nestrávenou potravou stolicí. Hlavními nevýhodami metody jsou nemožnost odběru vzorku z prohlíženého orgánu a vysoká cena kapsle. Pamatujte na to, že o své zdraví se musíte sami aktivně starat. Nikdo jiný to za Vás neudělá. Informace jsou důležité, protože pouze dobře informovaný pacient se může lékaře správně psát a žádat nejlepší dostupnou zdravotní péči a léčbu. Mějte se hezky a příště na viděnou.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Dalším dílem z cyklu Moje Medicína - vyšetřovací a léčebné metody vás provede MUDr. Pavel Drastich, Ph.D. z IKEM Praha.