Oční vyšetření

Pravidelné prohlídky a měření zraku je vhodné absolvovat zhruba jednou za dva roky. Při běžné prohlídce se oční lékař zaměřuje na řešení aktuálních potíží, kontrolu zrakové ostrosti, měření nitroočního tlaku a řadu přístrojových měření, která podávají podrobné informace o refrakčních vadách, očních, ale i celkových onemocněních, jež se zrakem zdánlivě nesouvisejí. Jednotlivá vyšetření poskytují velmi přesné údaje. Jsou podkladem pro přesnou diagnostiku, správnou korekci očních vad, léčbu očních onemocnění i dobrý výsledek jakékoli oční operace.

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Každý z nás by měl zhruba jednou za dva roky absolvovat preventivní oční vyšetření. Pravidelná kontrola očí může leckdy zachránit zrak, ale může také odhalit onemocnění, které se zrakem zdánlivě vůbec nesouvisí. Oční vyšetření provádí oční lékař, většinou ve spolupráci se speciálně vyškolenou zdravotní sestrou a zkušeným optometristou. Vyšetření očí by mělo být vždy důkladné, přesné a podrobné. Nacházíme se na oční klinice DuoVize. Primářka Lucie Valešová nám ukáže a vysvětlí, jak by správně mělo probíhat oční vyšetření. Pacienti k nám přicházejí nejčastěji proto, že mají nějaké zrakové potíže. Nejčastěji to bývá okolo čtyřicátého roku věku, potíže s viděním do blízka. Naopak u mladších lidí je to nejčastěji krátkozrakost, to znamená potíže s viděním do dálky. A pak dalším důvodem, proč pacienti přicházejí na preventivní vyšetření, je například nějaká rodinná zátěž. Třeba rodiče, kteří měli šilhání, tupozrakost nebo nějakou závažnou dioptrickou nebo jinou zrakovou vadu, nějakou oční chorobu. Anebo také pacienti, kteří trpí celkovými chorobami. Velmi důležité je to třeba u diabetiků, kteří by každý rok měli přijít na vyšetření očního pozadí, což někdy není mezi pacienty známo. Stejně tak pacienti, kteří trpí výkyvy vysokého krevního tlaku, by měli mít vyšetřováno oční pozadí. Pokud pacient přichází na preventivní oční vyšetření, nemusí se nijak připravovat. Jenom musí očekávat, že velmi pravděpodobně mu farmakologicky rozšíříme zorničku. To znamená, že bude odcházet s nepříjemně širokými zorničkami. A bude ho oslňovat sluníčko a nebude moct řídit auto, protože neuvidí dostatečně ostře. Čili rozhodně na takovou kontrolu, pokud ví, že bude rozkapaný, by neměl přijet autem. A měl by počítat, že pojede městskou hromadnou dopravou. A nebo by si měl zajistit odvoz. Také je vhodné, aby si pacient přinesl sluneční brýle, kterými si pak zpříjemní ten odchod domů. Pokud jde skutečně o komplexní vyšetření, tak toto vyšetření trvá jednu a půl hodiny, někdy až dvě hodiny. Pokud je velice podrobné. Záleží, jak často ten pacient na vyšetření chodí, a jestli je pokaždé zapotřebí provést všechna oční vyšetření. Záleží na tom stavu, na jeho potížích, ale i na jeho celkových chorobách. Jedním z očních mýtů je, že když pacient nebude nosit brýle do blízka, že se oči vytrénují a ten stav se nebude zhoršovat. Bohužel je tomu tak, že toto zhoršování vidění do blízka je dáno věkem. Vzniká to už od narození, ale po čtyřicátém pátém roce ta únava dosáhne kritické hranice, kdy zaostřovací sval už není schopen pohodlně doostřit vidění do blízka, a proto mu musíme pomáhat těmi brýlemi do blízka. A tím se zase vrátí ten původní komfort a pohodlí, oči přestanou bolet a přestane bolet i hlava. V každém případě je vhodné, pokud tyto potíže člověk má, aby rozhodně začal brýle nosit. Ne aby trénoval oči. Je to totiž tak, když se ten sval při zaostřování trvale přemáhá, to je, jako když v posilovně jsou zapnuté stavy permanentně. Ten sval je unavený, je v křeči. Stejně to dělá zaostřovací oční stal, takže rozhodně mu nepomůžete trénováním. Rozhodně je zapotřebí dát správnou, odpovídající korekci na vidění do blízka. Pokud je člověk celkově zdravý a má jenom nějakou dioptrickou vadu, tak je vhodné přibližně jednou za dva roky, pokud je, řekněme, do toho věku čtyřiceti let. Pokud po čtyřicátém roce má potíže s viděním do blízka, je dobré ze začátku třeba jednou ročně. Závisí, jak ty potíže jdou rychle. Ale většinou stačí kontrola u očního lékaře jednou za dva roky. Pokud je k očním potížím ještě přidružena třeba nějaká celková choroba, třeba když pacient má vysoký krevní tlak nebo cukrovku, což jsou choroby, u kterých by se mělo pravidelně kontrolovat oční pozadí, tak tato kontrola by měla být jednou ročně. - Dobrý den. Já jsem Lenka Nedělková. Spolu si uděláme základní měření. Zeptám se Vás na pár věcí. Nejprve bych se Vás ráda zeptala, proč k nám přicházíte. Co Vás trápí? - Oční vyšetření začíná u sestřičky, někdy provádí i toto celé vyšetření lékař. - Zhoršilo se mně vidění na blízko. - Jak je to tak dlouho? - Zhruba půl roku. - Pacient nám sdělí, s jakými obtížemi přichází. Tomu říkáme anamnéza. Je to v podstatě odebrání těch informací, které potřebujeme. Týká se to aktuálních potížích, které pacient má s očima, pak se důsledně také ptáme na jeho oční historii, jaké prodělal oční choroby, jestli měl nějaké záněty, šilhání. Také je pro nás důležitá rodinná anamnéza, jestli jeho předci nebo i děti měli nějaké oční choroby. Protože často se tyto choroby dědí. A třetí věc, na kterou se ptáme, jsou celkové choroby, které se někdy projevují v očích, a proto je to pro nás také důležité. Sestřička tedy odebere anamnézu a následně provede základní měření. Změří takzvaný autorefraktokeratometr, což je přístroj, který proměří oči pacienta a zjistí jeho dioptrie, jak sférické, tak i cylindrické. - Zamrkejte si. A budete se teď dívat na balon. Ještě si zamrkejte. Teď hodně otevřete oči a vydržte nemrkat. - A následně změří tonometr. - Uvidíte zelené světlo. Budu si měřit Váš nitrooční tlak. Takže do očí to foukne. Nelekejte se, je to jenom vzduch. Je to trošku nepříjemné. Takže do levého foukneme, výborně. - My provádíme bezkontaktní tonometr. Je to proud vzduchu, který se odrazí od oka, a tím se změří hladina nitroočního tlaku v oku. To je důležité při screeningu a léčení hlavně glaukomového onemocnění. - Teď jdu měřit brýle pacientky. Pacientka má brýle na blízko. - Sestřička změří fokometrem pacientovy brýle, abychom věděli, jestli nemá příliš silnou nebo příliš slabou korekci, potom až změříme to, která korekce je pro něj správná. Tento fotometr dokáže změřit jak brýle monofokální, na jednu vzdálenost, tak i brýle multifokální. Měří se tím brýle i na blízko, i na dálku. U některých pacientů, u kterých máme podezření na některé choroby přední části oka, zvláště na nepravidelné vyklenování nebo nepravidelný astigmatismus, tak provedeme vyšetření Pentacamem. - V přístroji tedy uvidíte modré světlo, v tom modrém světle bude černé kolečko. Vy se do toho černého kolečka budete dívat. Zase Vám na chvilku řeknu, abyste přestala mrkat a hodně otevřela oči. - Pentacam je vyšetření, které neprovádíme úplně standardně. Ale provádíme ho hlavně u pacientů, u kterých plánujeme nějakou operaci nebo nějaké řešení, které se týká oční rohovky. Dalším důvodem, proč vyšetřujeme Pentacam je, pokud zjistíme u pacienta nevysvětlitelný astigmatismus nebo cylindrické dioptrie, a chceme zjistit, jestli není příčina na rohovce, což často bývá. Například při chorobě, která se nazývá keratokonus. Pentacam je vyšetření, které zkoumá do velkých detailů povrch oka, rohovku. Ukáže nám několik map, na kterých vidíme postupně pravidelnost či nepravidelnost tloušťky rohovky. U některých chorobných stavů může být ztenčená. Pak vidíme nepravidelnost vyklenování, toto je mapa tvaru, která u tohoto pacienta je v pořádku. Pak vidíme vyklenutí vnitřní, zadní a přední plochy oka na rohovce. Můžeme vidět i průřez přední částí oka, hloubku přední komory. Tento typ vyšetření je velmi důležitý například ke zjištění diagnózy keratokonus, u které se nesmí provádět některé typy operací. - Budete se koukat na tu tužku... Já Vás budu takhle chvíli rušit v tom koukání. - Po sestřičce pacienta vyšetřuje buď specializovaný optometrista, nebo lékař, který provede vyšetření takzvané subjektivní refrakce. Na naší klinice provádíme toto vyšetření foroptérem, ale ve většině ordinací se setkáváme s vyšetřením pomocí brýlové skříně a pomocí sklíčkování. Postupně vyšetříme jednak vidění bez brýlí, tomu říkáme naturální zrakovou ostrost. Ta se vyšetřuje jak do blízka, tak do dálky. - Podíváme se, co ještě přibližně do blízka vidíte. Zakryjte si dlaní levé oko. A tím pravým se budete dívat. Tento řádek ještě je k přečtení? - Následně vyšetříme vidění pacienta s jeho vlastními brýlemi. A pak teprve následuje sklíčkování nebo vyšetření foroptérem, kdy stanovíme pro něj ideální refrakci. - Opřete se tak, abyste to měla opřené o čelo. Přečtěte? - H, P, Z. - To spodní už Vám dělá potíže nebo to ještě přečtete? - Ne, to prostřední mi dělá potíže. - Už to prostřední. A tento celý řádek přečtete? - V, S, N, E, L. - To znamená, že tady už si nejste jistá? - Po vyšetření každého oka zvlášť následuje vyšetřování binokulárních funkcí a dolaďování oka pomocí červeno-zeleného testu. Pacient totiž v červeném poli vidí lépe, pokud je ještě krátkozraký. Naopak pokud je dalekozraký, vidí lépe obrázky v zeleném poli. - Z Vašeho pohledu, kde jsou ostřejší ty kruhy? Na levé straně nebo na pravé, v zelené nebo červené? - Červená. - Tak, přejdeme dál. Poprosím Vás na chviličku, dívat se před sebe. Kolik těch značek, těch symbolů máte před sebou? Kolik jich vidíte? - Čtyři. - Jsou čtyři, včetně toho kosočtverce nahoře, ano? - Ano. - Do blízka také vyšetřujeme Amslerovu mřížku. Tu vyšetřujeme hlavně u pacientů, u kterých chceme zjistit, jestli není nějaká choroba na sítnici, která způsobuje u této mřížky deformitu. A je to hlavním indikátorem toho, že se začíná odehrával nějaký patologický proces na sítnici. - Zeptám se, tu tečkou v centru vidíte? - Ano, vidím. - A ta čtvercová síť, když se budete dívat na ty jednotlivé linky, jsou v podstatě v rovině? Není tam nikde žádná deformace obrazu? - Jsou v rovině. - Žádná vlnka v periferii? Všechno v rovině? - Ano. Amslerova mřížka je důležitá pro vyšetření sítnice. U pacientů, kteří mají nějakou chorobu, například věkem podmíněnou makulární degeneraci, tak rovné čáry na té mřížce vnímají jako zdeformované. - Teď Vám zakryji jedno oko. A já Vám to takhle rozostřím. Zavřete si oči na chvilku... - Astigmatická hvězdice slouží k doladění dioptrií pro astigmatismus. Pacient, který trpí dioptriemi astigmatickými (neboli cylindrickými), tuto hvězdici vnímá tak, že v některé ose jsou čáry rozmlžené a v některé ose jsou ostré. Pokud dostane správnou cylindrickou korekci do brýlí, tak začne všechny části hvězdice vnímat jako ostré. Potom, co pacient odchází od sestřičky a od optometristy a má plnou složku měření, které přináší, tak vyšetřujeme přední část oka. To se vyšetřuje na přístroji, kterému se říká štěrbinová lampa. A je to v podstatě takový přenosný mikroskop, kterým vidíme detaily celého oka. Sledujeme všechny části oka, od jeho povrchu, víčka, řasy, spojivku, rohovku, přední komoru, čočku, duhovku. Všechny tyto tkáně postupně prohlédneme a také je přesně tímto způsobem popíšeme do dokumentace. Můžeme zde odhalit všechny poruchy, úrazy, poškození, záněty, nádory, všechny choroby oka. Na závěr vyšetřujeme u pacienta oční pozadí. Na očním pozadí máme zrakový nerv, místo nejostřejšího vidění, okraje sítnice a cévy. To jsou všechna místa, na která se specializujeme. Abychom dobře a poctivě vyšetřili oční pozadí, musí oko být rozkapané, takže musí mít rozšířenou zorničku, abychom viděli do všech okrajů a mohli všechno perfektně posoudit. - Dám Vám teď kapičky na rozšíření zornic. Nelekejte se, kapičky budou pálit. Je to úplně normální. Za chvilku to pálit přestane. Necháte si pak čtvrthodinky zavřené oči. Za čtvrt hodiny se přijdu podívat, jak se zorničky rozšířily, a pak budeme pokračovat s dalšími vyšetřeními. - Po všech přístrojích měřeních, po vyšetření optometristou a také po vyšetření přední části oka lékařem, sestřička rozšíří zorničku. My tomu říkáme, že rozkape pacienta. Znamená to, že kápne kapky takzvaných mydriatických kapek, které rozšíří zornici, abychom viděli na oční pozadí. Druhým důvodem u některých pacientů, kteří přicházejí pro složitou dioptrickou vadu, může být také ochromení zaostřovacího svalu, takzvaná cykloplegie. Pro pacienta je to jenom lehce nepříjemné. V podstatě jde jenom o vkápnutí jedné až tří kapek, to záleží na stavu oka a na důležitosti. A pacient může pociťovat lehké štípání nebo svědění. Následně má pár minut zavřené oči, aby kapky lépe působily. A pak jde již na vyšetření očního pozadí k lékaři. Vyšetření očního pozadí se provádí několika způsoby. My dnes nejčastěji používáme biomikroskopii, pomocí štěrbinové lampy, kterou jsme také vyšetřovali přední segment. A pomocí speciální čočky, která nám dokonale zvětší pohled na oční pozadí a kterou předřadíme před oko při vyšetřování. Nejčasnější chorobné nálezy, které můžeme vidět, jsou na zrakovém nervu. Typický je nález glaukomový na zrakovém nervu. V místě nejostřejšího vidění nejčastěji vidíme věkem podmíněnou makulární degeneraci. V periferii sítnice nejčastěji trhlinky nebo degenerativní změny, často třeba i u mladých krátkozrakých pacientů. A na cévách nejčastěji vidíme změny u pacientů s diabetem a nebo s vysokým krevním tlakem. Optická koherenční tomografie je v současnosti velmi často používaná screeningová metoda u dvou základních typů chorob. Jednak u chorob zrakového nervu, kam patří nejčastěji podezření na zelený zákal neboli glaukom. A nebo u pacientů, kteří už se léčí, kdy můžeme sledovat vývoj a progresi toho onemocnění. A podle toho upravovat léčbu. Někdy nám zachytí i preklinické stádium, což je perfektní, že můžeme zasáhnout ještě dříve, než glaukom začne oko ničit. Na tomto obrázku vidíme optickou koherenční tomografii zrakových nervů pacienta. A zde je udělána analýza, kterou přístroj automaticky vypočítá na skupinu pacientů stejné věkové skupiny, kteří jsou zdrávi. Pokud je zde vidět barva zelená nebo bílá, tak pacient nemá patologické hodnoty, což je přesně na tomto obrázku. Celkové oční vyšetření v tomto velkém rozsahu, který jsme teď viděli, vede k tomu, že zjistíme jednak subjektivní, a jednak objektivní nález. Jednak zjistíme dioptrie, které pacient potřebuje, zjistíme, jestli jeho bolest hlavy není třeba způsobená nějakou oční chorobou, špatnými dioptriemi nebo třeba skrytým šilháním. Čili můžeme pacientovi navrhnout, jaké má nosit brýle. A nebo také při očním vyšetření můžeme zjistit, že některá z očních tkání (rohovka, čočka, sítnice, zrakový nerv) má nějaký chorobný stav a je třeba ho léčit. Například velmi často u pacientů okolo šedesáti let zjišťujeme, že jejich čočka je zkalena šedým zákalem. A potřebují operaci, aby jejich vidění bylo zase ostré a čiré. Nebo zjistíme, že pacient má zelený zákal, což si sám pacient vůbec neuvědomí, nemá žádné subjektivní obtíže. Ale ta choroba může ničit postupně jeho oko. A když přijde s potížemi, většinou už je pozdě. Pak už nejde léčit něco zpátky. U zeleného zákalu se musí léčit ten stav, který je. Zpátky už vyléčit nic nejde. Často nám vyšetření očí nebo očního pozadí může také přinést ukazatel, že ten pacient není zdráv po interní stránce. Například uzávěrem oční cévy můžeme zjistit, že jeho krevní tlak a jeho cévní systém celkově je velmi špatném stavu a pacient může být ohrožen centrální mozkovou příhodou. Nebo na zrakovém nervu můžeme například zjistit městnání, to znamená, že zrakový nerv se vyklenuje. A to může být například příznakem nádoru mozku. U pacientů s cukrovkou můžeme vidět na očním pozadí postižené cévy, krvácení, vytékání tekutiny z cév. A to nám ukazuje, že cukrovka není dobře kompenzována, a že je zapotřebí celková intenzivní diabetologická léčba. Totéž platí o vysokém krevního tlaku. Pokud má pacient výkyv krevního tlaku, tak i hypertenzní krize se ukazuje na očním pozadí výlevem krvácení nebo i nějakých exsudátů. Většina očních přístrojových vyšetření je velmi nenáročná na spolupráci. Pacienti se nemusí obávat, že by to vyšetření nezvládli. Vyšetření většinou trvá několik vteřin a pacient po dobu toho vyšetření sleduje nějaký obrázek, například balon, auto na konci dálnice nebo jenom světelný bod. Všechny přístroje, které vyšetřujeme v oftalmologii, v očním, měří objektivní nález na očním pozadí. Nebo objektivní nález dioptrií. Nehraje žádnou úlohu únava očí nebo nevyspání. Neovlivňuje to výsledek. Pravidelné prohlídky a měření zraku je vhodné absolvovat zhruba jednou za dva roky. Při běžné prohlídce se oční lékař zaměřuje na řešení aktuálních potíží, kontrolu zrakové ostrosti, měření nitroočního tlaku a řadu přístrojových měření, která podávají podrobné informace o refrakčních vadách, očních, ale i celkových onemocněních, jež se zrakem zdánlivě nesouvisejí. Jednotlivá vyšetření poskytují velmi přesné údaje. Jsou podkladem pro přesnou diagnostiku, správnou korekci očních vad, léčbu očních onemocnění i dobrý výsledek jakékoli oční operace. Pamatujte na to, že o své zdraví se musíte sami aktivně starat. Nikdo jiný to za Vás neudělá. Informace jsou důležité, protože pouze dobře informovaný pacient se může lékaře správně ptát a žádat nejlepší dostupnou zdravotní péči a léčbu. Mějte se hezky a příště na viděnou.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Máte-li kvalitní internetové připojení, můžete se na film podívat v HD kvalitě na YouTube MojeMedicina