Onkologická klinika v Thomayerově nemocnici slaví 20 let - film

Onkologická klinika v Thomayerově nemocnici slaví 20 let - film

Psal se rok 1992 a v Thomayerově nemocnici se stal zázrak. Pouhé tři měsíce od prvních návrhů na jeho podobu se otevíralo nové oddělení - ONKOLOGICKÉ.

U zrodu toho zázraku stála především primářka Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. a také vrchní sestra Jana Havlíková. Tehdy dostali zakladatelé k dispozici několik velkých pokojů dětské infekční kliniky, vymysleli a namalovali, jak má nové oddělení vypadat a tři měsíce od toho se otevíralo oddělení, které je základem dnešní špičkově vybavené Onkologické kliniky 1. Lékařské fakulty University Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Za těch dvacet let sehrálo onkologické oddělení, později klinika, důležitou roli v životech mnoha pacientů a jejich blízkých a také v životech lékařů, lékařek, sester a dalších zaměstnanců, kteří touto klinikou prošli. Poslechěte si některé z nich. Jaké to bylo na začátku a jaké je to teď?

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Když jsem sem přišla s paní profesorkou poprvé, v roce 1992, tak tady ještě byla dětská infekce. Byly tady velké pokoje, děti tady byly umístěny asi po pěti po šesti na těch pokojích. Ale jinak to, co tady je základní, že je to prosvětlené, krásné a velké, to už tady bylo. To jsme si namalovali sami. To dělala vrchní sestra. My jsme si to vymysleli a tehdy nebylo potřeba ani žádné stavební povolení, ani žádné ohlášení. Nemocnice to udělala v rámci vnitřní rekonstrukce podle našich nápadů. A bylo to za tři měsíce komplet hotové, od nápadu po otevření. Ten zázrak se stal v roce 1992. U té onkologie záleží vždycky na stádiu, jak rozsáhlé to onemocnění je. Je to chronické onemocnění se vším všudy, čili se táhne léta a léta, takže naši pacienti sem chodí třeba dvacet let. Já mám pacienty, kteří si mě pamatují jako mladou a vzpomínají si, že jsem byla těhotná, a mému synovi je čtyřicet let. V tom našem oboru je specifické to, že musíme umět sdělovat nepříjemné pravdy. Že někdo dostal rakovinu, to není nic příjemného. A být připraveni na reakce pacientů. To, že pacient je z toho smutný a pláče a naříká, že prostě má tuto chorobou, tak to je naprosto přirozená reakce, se kterou musíme pracovat. Víme o ní, čekáme na ni. Nenormální by bylo, kdyby se tomu smál. Máme pětadvacet lůžek a není třeba jich mít víc, protože máme veliký stacionář a co je možné, tak zvládáme ambulantně, což je vždycky finančně výhodnější. A navíc valná část našich pacientů je z Prahy 4, takže z okolí, takže oni chodí docela v pohodě ambulantně. Jsme na stacionáři pro ambulantní aplikaci chemoterapie a jiné léčby. Tady máme ambulanci na vyšetřování pacientů před chemoterapií. A tady se podíváme na stacionář. Je ještě brzy ráno, takže tu ještě nejsou pacienti, ale máme tady osmnáct křesel na ambulantní chemoterapii. Základ té medicíny je pořád vztah lékař a pacient. A aby si mnozí mladí lékaři nepředstavovali v přetechnizované medicíně, abych to teda dovedla ad absurdum, že z jedné strany do stroje zasunou pacienta a z druhé strany jim vypadne pitevní nález, jo, že už budou znát i budoucnost a já nevím co. Takže to se snažím, aby u těch mých vychovanců nebylo. Aby teda uměli použít komplet poslech a všechno tohle, aby to používali a aby prostě měli ten klinický pocit. Pacient získává důvěru k tomu lékaři a na té důvěře se pracuje od prvního okamžiku, od prvního vstupu pacienta do ordinace právě proto, že ten pacient zůstane na oddělení třeba dvacet třicet let a chodí sem stále. A oni žijí s těmi dějinami toho oddělení, takže třeba ti pacienti, když to bylo zrekonstruované, tak všichni s takovou radostí nám vykládali, jak se jim to líbí a tak. Tady je oddělení, které slouží zejména k plánování radioterapie a jsou tady pacienti na vstupních vyšetřeních před zahájením radioterapie a potom tady probíhají i kontroly v průběhu radioterapie, to znamená sledování akutní toxicity a potom i dispenzární kontroly pacientů po ukončené léčbě. Teď jsme na přístroji CT, který slouží ke zhotovení snímků, podle kterých se potom plánuje léčba zářením, a každý pacient, který má záření na lineárním urychlovači, musí projít přes CT. Teď se nacházíme na jedné ze dvou hlavních ozařoven s lineárním urychlovačem. Je to lineární urychlovač Siemens Artíste, novější přístroj, který slouží k ozařování pacientů s nádorovými onemocněními. Tady na tom přístroji je nejčastější diagnóza pacient s karcinomem prostaty, k radikální léčbě karcinomu prostaty, ale ten přístroj je schopen pokrýt naprostou většinu onkologických nádorových diagnóz indikovaných k záření. V této ambulanci především provádíme kontroly od strojů lineárních urychlovačů. A zároveň tahleta ambulance slouží pro rentgenové pacienty pro nenádorovou terapii. Speciálně teď se nacházíme v ozařovně, kde máme terapeutický rentgen Gulmay, který má rozsah energie 180 až 60 kilovoltů. Takže my ho můžeme používat jak na nádorovou, tak nenádorovou terapii. Z těch nádorových diagnóz se tento přístroj dá použít na léčbu hlavně kožních nádorů, eventuálně nějakých generalizovaných onemocnění, kde máme třeba povrchové metastázy podkožní nebo lymfomy. A potom teda ten přístroj používáme hlavně na analgetické nebo protizánětlivé ozáření, a to se týká degenerativních onemocnění - klouby, hlavně paty, kolena, tenisové a golfové lokty, ramena a tak dále. Nacházíme se na naší klinice ve studijní místnosti. Tady provádíme hodnocení a vyplňování klinických studií, týkajících se nejčastěji karcinomu prsu a kolorektálního karcinomu. Na naší klinice provádíme studie fáze II, III a IV. Věda a výzkum tvoří významnou část naší práce na naší klinice. V současnosti probíhá několik grantů, které se zabývají převážně výzkumem klinických aspektů nádorových nemocí. Všechny tyto garanty jsou samozřejmě kooperativní, probíhají ve spolupráci s jinými klinikami, s jinými nemocnicemi, s jinými organizacemi. Máme velmi dobré navázání na Institut biostatistiky a informací v Brně, který s námi spolupracuje při zpracování dat pacientů, při jejich statistickém vyhodnocování. Kromě toho u nás probíhá řada klinických studií, kde pacienti mohou získat lék, který není zatím běžně dostupný v rámci distribuční sítě. A často tato léčba poskytuje lepší naději nebo výsledky než léčba standardní. Naše pracoviště, onkologická klinika, je centrem pro výuku mediků první lékařské fakulty. Máme tady bakaláře a studenty magisterského studia ošetřovatelství. Máme stáže přibližně jednou za týden, jednou za dva týdny, kde vysvětlujeme základy onkologie, hlavně práci na stacionáři, nežádoucí účinky chemoterapie, akutní příhody v onkologii. Většinou v noci, když nemůžu usnout nebo když nemůžu spát, tak si vzpomínám na své pacienty třeba ze začátku kariéry, kteří se nedožili. A strašně mě to trápí, poněvadž kdyby onemocněli nyní, což je takový bych řekla hypotetický předpoklad, tak by se třeba odléčili. Třeba ty nádory varlat, které před těmi třiceti lety byly nevyléčitelné, umřela většina z nich, tak dneska to úmrtí je vzácné. I když jsou, tak v podstatě je to pacient, který je určen k vyléčení. Teď jsme na jednotce intenzivní onkologické péče, kde jsme dělávali transplantace periferních kmenových buněk a teď jsou tady hospitalizováni pacienti, kteří potřebují z jakéhokoliv důvodu zvýšenou péči a potřebují být nějakým způsobem izolováni. Oni ti pacienti jsou všichni v podstatě stateční. I když se jim sem nechce, tak sem jdou, protože chtějí žít. Vždycky když se mě pacienti ptají, když přijdou nově, jak dlouho k nám budou chodit, já vždycky říkám: „Do smrti mé nebo vaší.“

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Oddělení je nyní velmi dobře vybaveno, má 25 lůžek, 6 ambulancí klinické onkologie, 4 ambulance radiační onkologie, jednotku intenzivní onkologické péče se 4 boxy, stacionář pro ambulantní aplikaci cytostatik a biologických látek s 18 křesly, plně vybavený radiační trakt se dvěma akcelerátory a  léčebným rentgenem, simulátorem, atd.

Onkologická klinika TN je republikovým centrem pro léčbu nádorů varlat, ve kterém se koncentrují nejkomplikovanější pacienti, kterým je oddělení schopno poskytnout nejmodernější péči včetně vysokodávkované chemoterapie s podporou periferních progenitorových buněk. Největší část pacientů ozařovaných v Thomayerově nemocnici tvoří zejména muži postupující radikální ozařování pro diagnózu karcinomu prostaty a ženy pooperačně ozařované po karcinomu prsu. Dále se zde mohou léčit pacienti s nádory na plicích, jícnu, žaludku nebo konečníku. Léčba zářením se kombinuje s chemoterapií, léčbou hormonální, biologickou a podpůrnou.

V roce 2006 se onkologické oddělení stalo součástí komplexní onkologické skupiny Prahy a Středočeského kraje a od roku 2009 Komplexního onkologického centra spolu s Bulovkou a Všeobecnou fakultní nemocnicí. Komplexní centrum může podávat drahou biologickou léčbu. Součástí centra je i rehabilitace pro pacientky po operaci prsu.

Související články

Základní gynekologické vyšetření

Každá žena by měla absolvovat preventivní gynekologickou prohlídku pravidelně, alespoň jedenkrát ročně.

Funkční vyšetření plic

Funkční vyšetření plic je soubor metod, které umožňují posouzení jednotlivých plicních funkcí. 

Biologická léčba v onkologii

Co to je biologická léčba, jaké nemoci se s ní léčí a s jakými výsledky vám vysvětlí prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., přednosta Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu v Brně.