Preventivní prohlídka u praktického lékaře

Preventivní prohlídka u praktického lékařePreventivní prohlídka u praktického lékaře je celkovým vyšetřením, na které bychom měli přijít jednou za dva roky, a to i když nemáme žádné zdravotní potíže. Preventivní prohlídka je hrazena zdravotní pojišťovnu. Víte, že na preventivní prohlídky chodí jen 20% obyvatelstva a přitom může preventivní prohlídka zachytit onkologické nebo kardiovaskulární onemocnění? Před preventivní prohlídkou přemýšlejte o tom, jaké choroby se vyskytly u Vás v rodině a co se od minulé prevence změnilo. 

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Preventivní prohlídka u praktického lékaře by se měla provádět vždy jedenkrát za dva roky, zpravidla po uplynutí 23 měsíců po provedení poslední preventivní prohlídky. Co je obsahem preventivní prohlídky u praktického lékaře, jak by měla prohlídka probíhat, a co lze z výsledků vyšetření u praktického lékaře zjistit? Na tyto otázky odpovíme v dnešním díle pořadu Moje medicína. Vydáváme se do ambulance praktické lékařky Jany Vojtíškové, která sídlí v Praze 4 v Nuslích. Tak, praktický lékař je bezesporu první článek tom řetězu zdravotnické péče, a ví se, že se v primární péči odehrává 300 000 kontaktů denně. Mezi lékařem a pacientem je to vlastně 80 - 90 % všech prováděných vyšetření, pouhých 10 % pacientů odchází do péče specializované. Takže praktický lékař kromě běžné kurativy, běžných chorob, jako třeba infekčních nemocí nebo nemocí pohybového ústrojí, může nabízet svým pacientům také preventivní prohlídky. Preventivní prohlídky pacienti ještě u nás moc neakceptují, je to problém, který myslím ma celá Evropa, protože se ví, že to procento preventivních prohlídek je tak asi okolo 20 %, což je docela málo, protože ten pacient by měl z hlediska své genetické dispozice, podle toho, co se vyskytuje u něj v rodině, přijít za tím lékařem a nechat se vyšetřit. Ty preventivní prohlídky se provádí zejména v oblasti onkologické a kardiovaskulární. Není na preventivní prohlídku žádná zvláštní příprava, protože přijde, a vlastně podle anamnézy, kterou ten praktický lékař odebere, o výskytu nemocí v rodině, protože se ptá toho pacienta třeba na výskyt hypertenze nebo diabetu, tak podle toho naordinuje případně odběry, jinak je stanoveno vyhláškou, v kterých letech kdy se provádí přesně jaké vyšetření. Třeba elektrokardiograf jednou za čtyři roky, nebo většina těch krevních testů se provádí od 45 let výše, takže pacient nic zvláštního nemusí. Stačí, když zavolá a objedná se. Tak. Začínám tím, že ho pozdravím, potřesu si s ním pravicí a zeptám se ho, jak se má. Nic od té minulé preventivní prohlídky se nezměnilo? Byl jste v pořádku, žádné vážné nemoci, úrazy, hospitalizace? - Ne, ne, ne, nic takového. Jen v poslední době mírně naražená záda, ale celkem bez problémů. Pak se dostaneme spolu k rodinné anamnéze, zeptám se, jestli se něco změnilo v rodinné anamnéze, jestli někdo neonemocněl nebo jestli se nestalo něco pozoruhodného. Zeptám se ho na ten režim, jestli změnil nějaké svoje návyky nebo jestli mu nějaký lékař třeba přidal nějaké nové léky, pokud bere. - Já se přiznám, že jsem se ráno vážil, a na pochvalu to nebude... - 109, paní doktorko. - Ježišmarja, ne! - Jo. - No, to je teda... U nás v ordinaci ta preventivní prohlídka vlastně probíhá tak, že provádíme primární prevenci, což je zhodnocení životního stylu. Takže se s těmi pacienty bavíme o tom, jakým způsobem se stravují, jakým způsobem se pohybují, zvážíme je, změříme je, spočítáme jim body mass index a vysvětlíme jim tyhle souvislosti. - Tak ten pas je pořád stejný... - 179. - Tak, rosteme taky trochu do země. - Do země? - Tak, to se stává s přibývajícím věkem, že se trošku ta váha... - Podíváme se na končetiny, vyšetříme stav žilní, podíváme se, jestli nemáte nějakou plíseň, a pak se kouknem, jak jste na tom i s klenbou nožní. Plíseň nemáte, nožky jsou v pořádku, vyhmatáte si tep na periferii. Tohle nebolí, v té kyčli, když tohle budu dělat? - Ne. - Dobrý. A touhle? - Také ne. - Také ne. Tak pojďte dolů. Já se ještě podívám, postavte se tady, já se kouknu... dejte nohy k sobě, máte trošku haluxi, že jo? Podíváme se na tu klenbu. No, dobrý, no, dobrý to je. - Heleďte, pane doktore, je tady, vidíte, ten body mass je 33,3... - To není radostné. - To hodnocení je takový, že do 24 je to normální, kolem těch 30 už se to hodnotí jako obezita, a 33, to je už jako docela velká obezita. Potom samozřejmě v rámci sekundární prevence se dělají ty odběry, krevní testy, případně EKG a případně onkologická prevence. Ta laboratorní vyšetření jsou cílená na metabolické poruchy a na dědičná onemocnění, jako je třeba diabetes. Takže pacienty vždycky nejvíc zajímá hladina cholesterolu, to je jejich oblíbené, oni přicházejí vlastně na tu preventivní prohlídku, víceméně by chtěli znát svůj cholesterol a hladinu glykémie. Změříme mu tlak a pracujeme potom s tou tabulkou koronárního rizika, protože já pro ty pacienty tady tu tabulku mám vytištěnou, takže jim ji dám do ruky a oni si tam sami nahledají, do které kategorie spadají, a dosadí si tam ovlivnitelné a neovlivnitelné rizikové faktory, a de facto si to sami spočítají. - Takže pojďme na to, já Vám napíšu Váš aktuální cholesterol, který jste měl 6,5, což je vyšší. Nekouříte... ten tlak jsme si naměřili, jak je vyšší, a Vy se pro něj léčíte, že jo, pro arteriální hypertenzi, takže já sem napíšu takle 150 na 100. Cukr jsme Vám zatím nezjistili, byť jsme dělali kontrolu glykémie, tak to je dobrý. Obezita, to bych tam měla napsat plus, a jak je to s tou fyzickou aktivitou, tak je nízká, že jo. Takže, když to tady do tý tabulky takle zadáme, tak vidíte, že Vám vyšlo 11 % skóre, což znamená, že ten pacient se musí trošku na něj přitvrdit. Musí se prudit, musí se mu léčit arteriální hypertenze, dyslipidemie, všechny poruchy metabolismu. A ten člověk přichází do dispenzární péče, to znamená, že nebude chodit jednou za rok, ale bude chodit častěji, bude chodit vlastně každé tři měsíce si pro léky a dispenzární prohlídka bude jednou za rok, kdy budeme kontrolovat všechny ty parametry. A víte, že byste měl každej den nachodit alepsoň čtyři kilometry, že to je strašně zdravý a že to je nejlepší forma rehabilitace a nejlepší forma spalování? Říká se, že pokud chcete zachovat stávající stav, tak 3 990 kroků, a pokud chcete redukovat na váze, tak 9 900 kroků. Pokud mají i hypertenzi, protože samozřejmě tato onemocnění zvyšují kardiovaskulární riziko a my to tady počítáme, tak jakmile se dostanou do kategorie, kdy je kardiovaskulární riziko podle tabulky skóre více než 5 %, tak nastavuje medikaci na buď hypertenzi nebo dyslipidemie nebo na nějakou poruchu. Pokud jsou pod 5 %, tak je to v pořádku a domlouváme se na příští vyšetření. Náplň té preventivní prohlídky je daná metodickým pokynem a provádí se EKG od 40 let výše jednou za čtyři roky. To provádí kromě praktických lékařů také gynekolog, případně gastroenterolog. Dneska vlastně gynekologové mohou vydávat i testy na okultní krvácení, takže doporučený postup je ten, že od 50 let buď každý rok jedenkrát hemokult, jedno, jestli u gynekologa nebo u praktika, anebo nabízíme pacientům od 55 let možnost screeningové kolonoskopie, která, pokud je výsledek negativní, tak se opakuje až za deset let. Takže pacienti, dá se říct, nemusí každý rok provádět hemokult. Tak, lze usoudit na to, v jakém riziku ten pacient je. Podle toho, jestli se v rodině případně něco vyskytuje. Potom, my v ordinaci to máme tak, že vlastně já už mám základní krevní testy, takže vidím, jestli má třeba porušenou glukózovou toleranci. Změřím jim opakovaně krevní tlak, počítáme společně tabulku kardiovaskulárního rizika, takzvanou tabulku skóre, kam dosazujeme hodnotu cholesterolu, krevního tlaku, bavíme se o kuřáctví, přesvědčuji pacienty o tom, aby přestali kouřit, protože se ví, že kuřáci mají dvakrát tak větší riziko kardiovaskulárních onemocnění, takže většinou to na závěr s tím pacientem zhodnotíme, kde jsou rezervy v jeho životosprávě, v jeho životním stylu, a co eventuálně budem příště kontrolovat nebo co z té prohlídky vyplyne, že by se mělo hlídat. Pokud při té preventivní prohlídce zjistíme něco, co není v toleranci, tak se samozřejmě domlouváme a používáme naše specialisty z jakýchkoliv oborů, a ten pacient, já ho alespoň sama žádám, aby přinesl zprávu, abych věděla, co se děje, a samozřejmě, pokud je to potřeba, tak se nastavuje příslušná léčba. Pokud ten pacient má jenom rizika a zatím má všechny výsledky v pořádku, tak ale je informovaný o tom, že ta rizika má, čeho by se eventuálně mohl vyvarovat nebo na co by si měl dát pozor, a je to potom taky na něm, protože se snažíme, aby ten... my mu poradíme, všechno vysvětlíme, ale udělat to musí ten pacient. No tak je to určitě proto, že by se mělo předcházet, protože řada pacientů je asymptomatických, a ta vyšetření, když máte zvýšenou hladinu krevního cukru, tak to nemusíte řadu let ani vědět. A přitom Vám běží vlastně změny na cévách, pracuje to, jako samo o sobě ten pacient nemusí mít subjektivně žádné obtíže. Takže, pokud by mu to tady zjistíme, tak už mu dáme edukaci o tom, jak se má chovat, aby udržel tu hladinu krevního cukru v pořádku. Zrovna tak hypertenze. Ti lidi s tím chodí, vůbec neví, jako jestli mají hypertenze nebo ne, když si to nenechají změřit, a zrovna tak všechna tato screeningová vyšetření vlastně slouží k tomu, aby asymptomatičtí pacienti dostali nějakou informaci. Buď to je v pořádku, přijdou znova za rok, nebo řekněme za dva roky, v případě té preventivní prohlídky, nebo to není v pořádku a pak jsou urgentně odesíláni na pracoviště, která to řeší následně. Preventivní prohlídka u praktického lékaře je celkovým vyšetřením, na které bychom měli přijít jednou za dva roky, a to i když nemáme žádné zdravotní potíže. Preventivní prohlídka je hrazena zdravotní pojišťovnu. Pamatujte na to, že o své zdraví se musíte sami aktivně starat. Nikdo jiný to za Vás neudělá. Informace jsou důležité, protože pouze dobře informovaný pacient se můžu lékaře správně ptát a požadovat nejlepší dostupnou zdravotní péči o léčbu. Mějte se hezky a příště na viděnou.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

MUDr. Jana Vojtíšková vám vysvětlí, co by mělo být součástí preventivní prohlídky, jak probíhá a co lze z výsledků vyšetření u praktického lékaře zjistit.