Srdeční katetrizace

Diagnostická srdeční katetrizace je vyšetřovací metoda, kterou pacient podstupuje, je-li u něj podezření na srdeční chorobu. Diagnostická srdeční katetrizace je založená na zavádění katetrů tepenným systémem k odstupu věnčitých tepen a do jednotlivých srdečních oddílů. Při vyšetření se vstřikuje kontrastní látka katetrem do věnčitých tepen a pod rentgenem se zobrazí obě tepny vyživující srdeční svalovinu.

V České republice podlehne srdečně-cévním chorobám každý druhý člověk. Každoročně onemocní zhruba 830 tisíc lidí některou z forem ischemické choroby srdeční. Na základě příznaků a výsledků předchozích vyšetření je pacientům indikována diagnostická srdeční katetrizace.

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

V České republice podlehne srdečně-cévním chorobám každý druhý člověk. Každoročně onemocní zhruba 830 tisíc lidí v naší zemi některou z forem ischemické choroby srdeční. Na základě příznaků a výsledků předchozích vyšetření je pacientům indikována diagnostická srdeční katetrizace. Většinou se jedná o vyšetření srdečních tepen, takzvanou angiografii věnčitých tepen neboli koronarografii. Jejím cílem je prokázat přítomnost zúžení některé z tepen, a případně pomoci rozhodnout, zda je nutné provést další zákrok, jako je roztažení zúžené části tepny nebo přemostění takzvaným bypassem. Nacházíme se na kardiologickém oddělení Nemocnice Na Homolce. Docent Martin Mates nám vysvětlí, jak se provádí srdeční katetrizace. Když popisujeme srdce, tak já nejraději používám příměr, že je veliké jako větší paprika, jejíž stěny jsou tvořeny ze svalů. K tomu, aby to srdce mohlo pumpovat, což je jeho primární funkce, potřebuje krevní zásobení. A krevní zásobení probíhá pomocí srdečních tepen, kterým říkáme koronární neboli také věnčité, které probíhají po jeho povrchu. A na tomto modelu jsou znázorněné těmi červenými liniemi. Takže když si představíte, že na povrchu srdce probíhají tepny, jsou dvě. Levá tepna a pravá. A ony vydávají drobné větývky do toho srdečního svalu, a tím mu přivádějí krev a ostatní živiny. Ty srdeční tepny začínají z aorty, což je taková ta hlavní, největší tepna v těle. Těsně po vyústění aorty ze srdce. Proto my, když katetrizujeme, tak se dostáváme přes tepnu v zápěstí nebo v třísle katetry do aorty, zpětně proti proudu přes aortu až k srdci, těsně nad aortální chlopeň, kde začínají ty koronární tepny. Srdeční katetrizace je vyšetření, které pacient podstupuje, protože má většinou podezření na nějakou srdeční chorobu. V takovém širokém slova smyslu to obnáší zavedení katetrů, což jsou většinou tenké hadičky, do srdečních oddílů a změření tlakových poměrů. A ve velké části to obnáší to, že se zavede hadička přímo do koronární tepny, což je tepna, která zásobuje srdeční sval, a provede se takzvaná angiografie, což je vyšetření průchodnosti těch srdečních tepen. My, abychom se dostali k srdci, tak se tam dostáváme punkcí tepny. Buď tepny v třísle, nebo v zápěstí ruky. A jdeme katetry, postupujeme proti směru krevního proudu až k srdci. V poslední době se prosazuje stále více přístup přes tepnu radiální neboli vřetenní, to je tepna v zápěstí. Je tam několik limitací, které ta tepna v zápěstí má. Je to menší tepna, je někdy složitější jí napíchnout a rovněž je někdy složitější se k tomu srdci dostat. Mohou za to anatomické varianty toho, jak jsou tepny uspořádané v paži. Někdy ta tepna je příliš tenká a vlastně nám nedovolí to, abychom zavedli potřebné instrumentárium. Někdy dojde po předchozí katetrizaci k uzávěru té tepny. U některých pacientů, zejména u takových, kteří jsou velmi vystrašení z toho výkonu, dojde po punkci tepny ke spasmu, ke křeči té tepny. A pak se tam také rovněž nemůžeme dostat. Ta femorální tepna, tepna v třísle je větší, je snáze punktovatelná. To znamená, my se snáze do ní trefíme jehlou a zavedeme do ní ty potřebné katetry. Ale pochopitelně pro následnou péči po tom výkonu je složitější, protože je hlouběji a vlastně přímo nekontrolujeme vizuálně, jestli tam dochází ke krvácení, nebo ne. Buď jsou to nemocní, kteří k nám přijíždějí akutně. A to se jedná většinou o nemocné, kteří mají akutní infarkt myokardu nebo stavy, které se nazývají různě, ale jsou v podstatě takovým náběhem na akutní infarkt myokardu. Tam to vyšetření se musí udělat velmi rychle, někdy se musí udělat v rámci hodin, třeba do dvanácti hodin po vzniku obtíží. Někdy do několika dní. To je jedna velká skupina. A druhá skupina, to jsou nemocní, kteří mají trvalé obtíže, takzvaní chroničtí pacienti. A ti většinou přicházejí na doporučení jejich ambulantního kardiologa nebo ambulantního internisty. Takže je to součást jejich vyšetřovacího programu, který se provádí právě pro podezření - buď pro onemocnění srdečních tepen, anebo pro onemocnění srdečních chlopní. Důležité je zdůraznit to, že zákrok se provádí při vědomí. A většinou doporučujeme, aby pacienti od půlnoci toho dne nejedli a zhruba od rána, od nějakých pěti, šesti hodin, aby už ani nepili. Mají si vzít jejich normální medikaci. A to je vlastně asi všechna příprava, která je potřeba. Je tam výjimka, a to jsou pacienti, kteří užívají léky proti srážení krve, které se musí vysadit několik dní předem. A pak je ještě lék, který užívají diabetici na léčbu cukrovky. A ten se rovněž musí vysadit zhruba dvacet čtyři nebo osmačtyřicet hodin před podáním té kontrastní látky, tedy před vyšetřením. Buď pacient přijde k nám a je u nás hospitalizovaný, většinou den před zákrokem nebo ráno před zákrokem přijde a je přijatý. Po vyplnění nějaké běžné dokumentace jsou zjištěny podrobnosti o jeho zdravotním stavu, říká se tomu anamnéza a podrobné fyzikální vyšetření. Ten pacient potom přijde a v podstatě je informován o zákroku, je podepsán informovaný souhlas, což je součást legislativní přípravy. S tím, že on souhlasí s výkonem a o tom výkonu byl dostatečně informovaný. Pochopitelně mu zodpovíme jeho dotazy, které má. A pak už vlastně přijde k tomu vlastnímu vyšetření. Jedná se o pacienta, který byl odeslán ambulantním kardiologem k vyšetření koronárních tepen pro podezření anginy pectoris. Měl předchozí testy a vyšetření, které prokázaly podezření na to, že by některé z těch věnčitých tepen mohly být zúžené. Vídáme někdy případy, kdy pacienti si myslí, že budou uspáni, že budou v takzvané celkové anestezii. To naprosto není potřeba, naopak je to zbytečné. To vyšetření je v zásadě nebolestivé, protože jedinou nepříjemnou chvílí je získání punkce nebo přístupu do toho cévního řečiště, což se provádí punkcí tepny buď v zápěstí, nebo v třísle. A to se provádí v lokální anestezii neboli v lokálním umrtvení. - Takže provádím lokální anestezii, teď to trošku píchne a bude to malinko tam tlačit. To je jediný takový bolestivý okamžik toho vyšetření. Teď už se pokusím tu tepnu punktovat jehlou. - Nejsložitějším okamžikem při diagnostické katetrizaci, která se provádí přes tepnu v zápěstí, je punkce zápěstní tepny. - Nebolí nic? Dobrý všechno? - Ne, zatím dobrý. - Následné zavedení katetru už je relativně jednoduché a samotné podání kontrastní látky do té srdeční tepny, levé nebo pravé, už není vůbec složité. - Kdyby se vám udělalo slabo, tak řekněte. Teď jsme punktovali tepnu v zápěstí drobnou jehličkou a zavedeme tam tenký drátek. V této chvíli máme připravený cévní přístup, drobný, asi deseticentimetrový katetr je v zápěstí. A my pomocí tohoto drátu, který je na konci zahnutý a měkký, se dostaneme až do aorty. A posléze dalším už delším katetrem, který je tady, dlouhý asi jeden metr, se dostaneme přímo do těch srdečních tepen. Přes ten katetr přímo do těch tepen vstříkneme kontrastní látku. A budeme současně na tu tepnu svítit rentgenovou žárovkou. Teď už tam vidíte ten drát, který prochází teď z cév, které jsou v pravé horní končetině, v pravé paži, až do aorty. Takže nadechněte se zhluboka. Předpokládám, že vás nic nebolelo. - Ne, ne. - A teď máme katetr někde v oblasti toho ústí koronárních tepen. A pomocí té kontrastní látky a pomocí manipulace s tím katetrem teď nasondujeme věnčité tepny. Nejdříve levou, pak pravou. Vidíte koronární tepnu. Je to levá koronární tepna. V některých případech pacienti mohou cítit ten vstřik kontrastní látky, ale je to spíše výjimečné. Uděláme záznam pravé koronární tepny. Takže to vyšetření je ukončené. A trvalo to přibližně deset minut. Zjistili jsme, že pacient má postiženou jednu věnčitou tepnu, která je chronicky, to znamená už delší dobu, úplně uzavřená. A v této chvíli budeme pokračovat v léčbě léky. Ten zákrok je nebolestivý. Jediný bolestivý okamžik by byl, kdy napichujeme tepnu a na začátku toho výkonu. Je to proto, že příroda nás vybavila receptory na bolest, které jsou na povrchu těla. A případně v těch cévách, které mohou být poraněny bojem, zraněním, aby nás to upozornilo. To vlastní vyšetření potom už je nebolestivé, protože tam ty receptory pro bolest už nejsou přítomny. Protože už vlastně naše tělo nepředpokládá, že by se tam mělo dít něco nekalého. Koronární angiografie je diagnostická metoda. To znamená, nám určí to, zda jsou, nebo nejsou koronární tepny zúžené. Určí nám rozsah zúžení, počet zúžených tepen a na základě této informace rozhodneme o dalším postupu. A ty postupy jsou v zásadě tři. Buď se nedělá nic a doporučí se pokračovat v intenzivní léčbě léky. Nebo se rozhodneme pro takzvanou revaskularizaci. To znamená v případě nálezu zúžených tepen, které ovlivňují negativně zásobení srdečního svalu krví, tak se rozhodneme tento stav zlepšit. A to můžeme udělat dvěma metodami. Buď tu zúženou tepnu roztáhneme balónkem, a případně tam implantujeme koronární stent, což je taková výztuž. Tomu se říká koronární intervence nebo dřív se tomu říkalo koronární angioplastika. A to je zákrok, který můžeme udělat ihned po té diagnostické katetrizaci. A nebo je druhá metoda revaskularizace, a to je, že po dohodě s kardiochirurgy a po prezentaci nálezu se rozhodneme pacienta odeslat k operaci aortokoronárních bypassů. To už je velká operace, ale ta probíhá někdy až třeba za týden, za dva, za měsíc. Ta revaskularizace vede k tomu, že se to cévní zásobení nebo přísun krve, a to znamená i kyslíku do srdečního svalu, se znormalizuje. Což vede k úpravě obtíží nemocného. Ty nejčastější obtíže jsou takzvaná angina pectoris, což je poměrně typický příznak tlaku, svírání za hrudní kostí, která se objevuje velmi typicky při námaze. To znamená při zvýšených nárocích srdečního svalu na to zásobení kyslíkem. Jedná se o invazivní výkon, takže určitě s sebou přináší určitá rizika. Nicméně vážné komplikace počítáme v promile. Nejčastějším problémem je právě získání hemostázy, to znamená vznik modřiny po té punkci té které cévy. A ostatní komplikace jsou naštěstí velmi vzácné a jedná se o zcela rutinní vyšetření, kterého se provádí několik tisícovek ročně na každém pracovišti. Angiografie se provádí podáním kontrastní látky, a ta se vylučuje ledvinami. Takže pochopitelně dostatečný přísun tekutin to vyloučení té kontrastní látky podpoří. A co se týče toho bezprostředního postupu po katetrizaci, tak to závisí na dvou faktorech. A to je to, odkud se katetrizovalo. Pakliže jako přístup do toho cévního řečiště se volí tepna v zápěstí, tak ten pacient má všechny katetry vytažené ihned na katetrizačním sále, kolem zápěstí má natočený takový kompresivní pásek a odjíždí nebo může v podstatě odejít z toho sálu. Pakliže se katetrizuje přes tříslo, tak pochopitelně potom v prostoru k tomu určeném, může to být i na sále, může to být i vedle sálu, je nutné vytáhnout ty hadičky z té tepny v třísle. A buďto manuálně, nebo pomocí dalších metod držet to tříslo, tu tepnu zmáčknutou, dokud nedojde k tomu, že se tam vytvoří krevní sraženina a ustane eventuální krvácení. Potom pacienti musí ještě několik hodin ležet. Diagnostická srdeční katetrizace je vyšetřovací metoda založená na zavádění katetrů tepenným systémem k odstupu věnčitých tepen a do jednotlivých srdečních oddílů. Při vyšetření se vstřikuje kontrastní látka katetrem do věnčitých tepen a pod rentgenem se zobrazí obě tepny vyživující srdeční svalovinu. Tento zobrazovací proces se nazývá angiografie věnčitých tepen, neboli koronarografie. Cílem vyšetření je prokázat přítomnost zúžení některé z tepen, a případně pomoci rozhodnout, zda je nutné provést další zákrok, jako je roztažení zúžené části tepny nebo přemostění takzvaným aortokoronárním bypassem. Pamatujte na to, že o své zdraví se musíte sami aktivně starat. Nikdo jiný to za Vás neudělá. Informace jsou důležité, protože pouze dobře informovaný pacient se může lékaře správně ptát a žádat nejlepší dostupnou zdravotní péči a léčbu. Mějte se hezky a příště na viděnou.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Máte-li kvalitní internetové připojení, můžete se na film podívat v HD kvalitě na YouTube MojeMedicina.