Ultrazvukové vyšetření břicha

Ultrazvuk je nejdostupnější a nejbezpečnější přístrojová vyšetřovací metoda používaná v gastroenterologii. Principem tohoto vyšetření je použití přístroje, který využívá zvuk o frekvenci 2 až 20 megahertzů, který výborně proniká naším tělem. Důležité je, že samotné vyšetření je pro pacienta nebolestivé a dokáže poměrně kvalitně zobrazit měkké tkáně v našem těle - kromě těch, které jsou vyplněné vzduchem nebo ukryté za kostí.

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Ultrazvuk je nejdostupnější a nejbezpečnější přístrojová vyšetřovací metoda používaná v gastroenterologii. Principem tohoto vyšetření je použití přístroje, který využívá zvuk o frekvenci 2 až 20 megahertzů, který výborně proniká naším tělem. Takové akustického vlnění je vysoko nad hranicí vnímání lidským sluchem. Důležité je, že samotné vyšetření je pro pacienta nebolestivé a dokáže poměrně kvalitně zobrazit měkké tkáně v našem těle - kromě těch, které jsou vyplněné vzduchem nebo ukryté za kostí. Ultrazvuk je neinvazivní, nebolestná, neškodná zobrazovací metoda, která nezatěžuje organismus pronikavým zářením ani nutností podávat kontrastní látku jako v případě zobrazovacích rentgenových metod. Vyšetřovací přístroj není zdaleka tak drahý jako v případě počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Ultrazvuková zobrazovací metoda vznikla díky ponorkám. Vývoj sonarů a echolokátorů ve válečném zbrojení dal podnět ke zkoumání jejich uplatnění i v medicíně. Nacházíme se na Pracovišti radiodiagnostiky a intervenční radiologie Institutu klinické a experimentální medicíny. S ultrazvukových vyšetřením nás seznámí paní primářka Helena Filipová. Při ultrazvukovém vyšetření je využíván přístroj, který je vybaven řadou sond. A tyto sazby vlastně působí jako vysílač a zároveň jako přijímač, neboli vysílají ultrazvukové vlny, které procházejí různými tkáněmi v těle, a podle jejich hustoty se odrážejí zpět se změněnou energií. A tyto odražené vlny zachytí, odesílá je do přístroje, kde je počítačově provedeno zpracování, a vzniká nám výsledný obraz, který potom vidíme na monitoru. Máme-li ho popsat, tak ta velká součást, to je mozek a střeva toho přístroje. Ta obrazovka, na té se nám zobrazuje, co jsme vyšetřili. A velmi důležitou součástí celého přístroje je tento ovládací panel. A tím úplně zásadním pro vyšetření jsou vyšetřovací sondy. Těch sond existuje mnoho typů. Toto je sonda pro vyšetření orgánů dutiny břišní. Na tam ovládacím panelu si jednak můžeme upravovat obraz, který vidíme na monitoru, jednak při vyšetření si upravovat parametry těch vysílacích frekvencí a parametry, které chceme, aby se nám ukázaly na obraze. Důležitou součástí je spojení toho přístroje s informačním systémem, s takzvaným Paxem, kam odesíláme obrázky, které si už můžeme potom kdekoliv prohlédnout, můžeme je dokonce odesílat na jiná pracoviště, a jsou přístupné všem lékařům v nemocnici. Vyšetření ultrazvukem je využíváno především v diagnostice břišní a v diagnostice kardiologické, neboli při vyšetření srdečních onemocnění a při vyšetření cév. V dutině břišní je možno ultrazvukem vyšetřovat takzvané parenchymatózní orgány, to znamená játra, slinivku břišní, slezinu, ledviny. Dále orgány, které jsou vyplněny tekutinou, jako je žlučník, jako jsou žlučové cesty, pokud jsou rozšířené, dobře lze vyšetřit močový měchýř, u mužů prostatu, u žen dělohu. Méně vhodné je ultrazvukové vyšetření pro zobrazování trávící trubice, kde přeci jenom za prvé je pohyb, za druhé v trávící trubici je vzduch, a vzduch pro nás je velkou překážkou při tom vyšetření. Dá se to přirovnat, jako když mezi sebe postavíme stěnu. Druhou takovou překážkou jsou struktury s velkou hustotou, jako je kost, kterou ultrazvuk také neprochází. A současně je toho ale možné využít v diagnostice nebo k průkazu například žlučových kamenů. Tak, v prvé řadě záleží na tom, co má být vyšetřeno, jaké vyšetření požaduje ten odesílající lékař. Obecně platí, že je výhodou vyšetřovat pacienty, kteří nejméně 6 hodin před vyšetřením lační, protože za prvé nemají vyprázdněný žlučník, nemají obsah v trávící trubici, a ty orgány jsou mnohem lépe vidět. Jsou samozřejmě výjimky, kdy pacient nemusí být na lačno, a to je, pokud přichází například k vyšetření pouze ledvin. Naopak, při vyšetření orgánů malé pánve a močového měchýře, to znamená u žen ještě k tomu močovému měchýři i prostatu, u žen dělohu a vaječníky. Tam je výhodou, aby pacient měl naplněný močový měchýř, protože ta tekutina v měchýři vlastně působí jako jakési akustické okno, a naopak přes ní my dobře vidíme. Před začátkem každého vyšetření musíme do přístroje zadáte údaje o pacientovi. To znamená rodné číslo, jeho jméno a tak dále, abychom mohli potom dobře při hodnocení obrázků pacienta nalézt. Následuje aplikace gelu na vyšetřovaný povrch, protože se nám lépe zobrazí struktury, které potřebujeme vidět. Poté si nastavíme podle požadované oblasti vyšetření v přístroji program tak, abychom získali optimální obraz. A můžeme začít vyšetřovat. Začínáme obvykle při vyšetření dutiny břišní přehlédnutím jater, obraz můžeme různým způsobem upravovat, můžeme si ho zmenšovat tak, abychom dohlédli do vzdálenějších partií. Pokud se nám nezdá obraz dostatečně světlý, můžeme si jej zesvětlit. Můžeme upravovat hloubku, do které chceme... ve které chceme mít maximální ostrost toho zobrazení. Vyšetření u pacientky, jako je tato, trvá poměrně krátkou dobu, protože je dobře vyšetřitelná, je mladá, dobře spolupracuje, není obézní, takže všechny orgány jsou velmi dobře vidět. Obecně platí, že se má začínat od hlavy k patě, neboli začínáme od orgánů uložených pod bránící k orgánům uloženým v malé pánvi. Ale ten systém, jak říkám, má každý jiný. Tady vidíme část jaterního parenchymu, který má strukturu, nejsou zde žádné patologické útvary. Dále prohlédneme žlučník, který je dobře naplněn, protože pacientka je na lačno. Ten žlučník, vidíte, že je černý, protože obsahuje tekutinu, nejsou v ní žádné defekty, má přiměřeně širokou stěnu. Toto je místo, kde probíhá hlavní žlučovod vedoucí z jater. A pokud není naplněn tekutinou, znamená to, že není rozšířen. A vlastně se nám nezobrazuje. Dále při vyšetření jater zobrazujeme cévní struktury, ke kterým využíváme takzvaného dopplerovského zobrazení, kdy se nám cévy, nebo to, co se obecně pohybuje, zobrazí barevně. Toto je břišní aorta, ze které odstupují velké cévy zásobující orgány dutiny břišní. Dalším orgánem, který vyšetřujeme při vyšetření břicha, je slinivka břišní, která je... její struktura je velmi podobná struktuře jater. Obvykle je o něco světlejší. Tady vidíme část slinivky břišní, které se říká ocas. A dostáváme se k ledvinám. Toto je pravá ledvina, která má typický tvar, vypadá jako fazole. Je normálně velká, o čemž se přesvědčíme tím, že ji změříme. Měří téměř 13 cm. Této části ledviny se říká parenchym, a je to ta část, kde jsou uloženy ty nejdůležitější části ledviny, kde se tvoří moč. Vzhledem k tomu, jak je pacientka velká, tak ta ledvina je větší, než by jí příslušelo, a to z jednoho prostého důvodu - protože má jenom jednu ledvinu. Po skončení vyšetření podá lékař pacientovi ubrousek na utřetní gelu. Pacient se oblékne a odchází. Celé vyšetření trvá asi 10 minut. Stoprocentně v medicíně ani v životě se nemůžete spolehnout na nic. Jediná stoprocentní jistota je smrt. Ale ultrazvukové vyšetření je při potížích, které pacient má, jednou z prvních metod, zejména při obtížích v oblasti dutiny břišní. Je to první vyšetření, na které je pacient odesílán - ze zobrazovacích metod. Samozřejmě, některé věci lze z ultrazvuku jednoznačně zhodnotit a další vyšetření nejsou potřeba. Takovým příkladem jsou například žlučové kameny. Tam je ta diagnóza v 99,9 % jednoznačná. Ale pak jsou nálezy, které nelze buď interpretovat jednoznačně, anebo je potřebné ověřit další metodou. Jako příklad bych uvedla například nález patologického ložiska v játrech. My můžeme usoudit už z ultrazvuku, že se jedná o tu kterou afekci, ale je potřeba ji vždy ověřit další metodou a podle toho, na co máme podezření, tak se pacient odesílá na CT nebo na magnetickou resonanci, případně na obě tyto metody. Snažíme se, pokud je to možné, tak pacientům nález sdělit hned po ukončení vyšetření. Poté nález napíšeme a v písemné formě ho pacientům buď dáme do ruky a ten ho odnese ke svému lékaři - u pacientů, kteří přicházejí od lékařů, kteří jsou napojeni na náš informační systém, tak nedostane pacient písemný nález, ale nález je odesílán elektronicky. Po ultrazvukovém vyšetření může pacient vykonávat jakoukoliv činnost. Vyšetření je bez následků a nijak jej neomezuje. Krátce po vyšetření je vhodné se najíst. Přístroji jsou vybaveny všechny nemocnice i celá řada soukromých ordinací a ambulancí. Po objednání se na vyšetření čeká v závislosti na provozu pracoviště nanejvýš několik dní. Pamatujte na to, že o své zdraví se musíte sami aktivně starat. Nikdo jiný to za Vás neudělá. Informace jsou důležité, protože pouze dobře informovaný pacient se můžu lékaře správně ptát a žádat nejlepší dostupnou zdravotní péči a léčbu. Mějte se hezky a příště na viděnou.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Které orgány lze vyšetřit ultrazvukem: játra * slinivka břišní * slezina * ledviny * žlučník * žlučové cesty * močový měchýř * prostata * děloha *