Základní klinické vyšetření

Základní klinické vyšetření je souhrn úkonů, které lékař provádí za účelem zjištění konkrétního onemocnění. Cílem fyzikálního vyšetření je zaznamenat údaje získané pouze prostřednictvím lékařových smyslů. Aby mohl lékař správně určit diagnózu a následně i optimálně léčit, musí se nejprve seznámit s osobním, rodinným a sociálním zázemím pacienta a vypátrat jaké problémy ho konkrétně trápí. Ze zjištěných údajů sestaví tzv. anamnézu, poté následuje tzv. podrobné fyzikální vyšetření.

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Základní klinické vyšetření je soubor úkonů, které lékař provádí za účelem zjištění konkrétního onemocnění. Cílem fyzikálního vyšetření je zaznamenat údaje zjištěné pouze prostřednictvím lékařových smyslů. Aby mohl lékař správně určit diagnózu a následně i optimálně léčit, musí se nejprve seznámit s osobním, rodinným a sociálním zázemím pacienta a vypátrat, jaké problémy ho konkrétně trápí. Ze zjištěných údajů sestaví takzvanou anamnézu. Poté následuje podrobné fyzikální vyšetření. Nacházíme se na půdě Masarykova onkologického ústavu. MUDr. Jiří Tomášek nám popíše, jak se základní fyzikální vyšetření provádí a co všechno zahrnuje. Anamnéza je v podstatě soubor informací, nebo jsou informace, které lékař získá pouze rozhovorem s pacientem - takzvaná přímá anamnéza - případně... ... rozhovorem s jeho příbuznými, nepřímá anamnéza, ale v naprosté většině případů se jedná o tu přímou anamnézu, o... ... rozhovor... ... s pacientem. Pane Jiří, já bych se Vás zeptal, jak se na Vaše onemocnění přišlo? Jaké jste měl potíže začátku? Rozhovor je strukturovaný, to znamená, lékař se ptá na soubor jednotlivých otázek, které mají nějaký logický sled. Zjišťujeme, jestli jsou v rodině některá onemocnění, která by mohla mít dědičný podklad. Zjišťujeme, jaká onemocnění pacient prodělal a čím se léčí, a co samozřejmě může mít vztah k nemoci, s kterou aktuálně přichází. Důležitá je informace o tom, jaké užívá léky. a na co je alergický, zjistit, v jakém prostředí pacient pracoval a jestli jeho práce nemá nějaký vztah k nemoci, kterou... se kterou pacient přichází, důležitá je také sociální anamnéza, zjistit, v jakém prostředí pacient žije, jestli žije sám nebo s rodinou. Důležité je, jestli se má o pacienta v nemoci kdo doma postarat. A potom máme anamnézu epidemiologickou, zjišťujeme... jestli pacient přišel do kontaktu s nějaký infekčním onemocněním, a u žen je to anamnéza gynekologická, velmi důležité, zjišťujeme počet porodů, kdy byly první menzes... a jestli byla nějaká gynekologická operace. Když získáme tento soubor onemocnění, tak se soustředíme na takzvané nynější onemocnění. To znamená, ptám se pacienta, proč ke mně vlastně přichází. Dá se říct, že dobře odebraná anamnéza je z poloviny postavená diagnóza. Fyzikální vyšetření je v podstatě základní metoda, kterou by měl lékař používat při vyšetření pacienta. Je pravda, že v dnešní přetechnizované době se na toto mnohdy neklade až takový důraz, ale je pravda, že o základních, o běžných nemocech, a nakonec i o složitějších nemocech, získá lékař maximum informací syntézou anamnézy a toho takzvaného klinického vyšetření. To klinické vyšetření je v podstatě vyšetření, kdy lékař používá pouze své smysly, to znamená zrak, sluch.... ...hmat, případně čich... ... a zapojením těchto smyslů vyšetří pacienta případně s použitím nějakých jednoduchých pomůcek, jako je fonendoskop, tonometr ke změření tlaku, teploměr ke změření teploty. Pohledem v podstatě začíná vyšetření už při vstupu pacienta do ambulance. Vidím, v jakém je rozpoložení, jestli například má nějaké bolestivé grimasy, jestli napadá, styl chůze... Pacienta vyšetřujeme zásadně svlečeného minimálně do půli těla. Při tomto vyšetření pohledem neboli aspekcí zjišťujeme stav jednotlivých orgánů, které vidíme - na hlavě je to stav očí, nosu, uší, vidíme, jestli je výtok z těchto orgánů, není výtok na kůži, vidíme změny v ochlupení nebo ve vlasové části. Tak, vyplázněte jazyk, prosím... Můžeme prohlédnout dutinu ústní... ... Takto, všimneme si... jizev, které má pacient na sobě... všimneme si tvaru prsou, která mohou být trochu atypická, třeba u muže. Jiný cíl vyšetření bude mít ortoped, který se bude soustředit na tvar kloubů a končetin, jiný cíl tohoto vyšetření bude mít kardiolog, který se soustředí na kardiovaskulární aparát. Dobře, pane inženýre, nyní Vás vyšetřím pohmatem, což je metoda, při které zjistím, jestli Vás něco na pohmat bolí, a zjistím, jestli některé orgány v dutině břišní jsou zvětšený, nebo jestli je tam nějaká jiná patologie, která je tady tímto způsobem zjistitelná. Při pohmatu provedu nejdříve palpaci povrchovou, kde zjistíme kvalitu kůže, jestli je dostatečná hydratace, jestli je dostatečné zavodnění v těle, a jestli není nějaká bolestivost břicha - pokrčit nohy, prosím... ... při hlubší palpaci mohu zjistit, ohraničení některých orgánů. Tímto způsobem mohu vyhmátnout játra a zkontroluji v dutině břišní, jestli není přítomna nějaká resistence, něco patologického, něco špatného. Je pravda, že struktury, které jsou veliké jeden, dva centimetry, obvykle nejsem schopen nahmátnout, a proto je potřeba podle potřeby doplnit další způsoby vyšetření zobrazovacími metodami, jako je ultrazvuk, computerová tomografie, případně magnetická rezonance. Poslechem dokážeme - nebo se snažíme - slyšet zvukové projevy, které probíhají v těle nebo které vydává organismus při normální nebo v případě patologické činnosti. Vyšetření poslechem se přednostně týká vyšetření srdce, kde slyšíme srdeční ozvy, dokážeme čistě poslechem s použitím fonendoskopu poznat, jestli je srdeční rytmus pravidelný, nepravidelný jestli jsou takzvané šelesty, které vznikají tím, že srdečními chlopněmi protéká krev přes nějakou překážku, když je chlopeň zúžená, nebo naopak, když nedomyká, srdce funguje jako jakési čerpadlo a poruchu čerpadla také někdy můžeme slyšet. O plicích to platí také. Při dýchání vznikají zvuky, které jsou vyvolány tím, jak proudí vzduch v průduškách, průdušnicích a šíří se až do průdušinek, patologické zvuky vznikají například také při zánětu pohrudnice, kdy se listy pohrudniční, které jsou normálně hladké, třou o sebe při zánětu a je slyšet zvuk, který normálně neslyšíme. Můžeme ale slyšet také střevní pohyby ve formě přelévání tekutiny ve střevech, což je dobrá známka toho, že střeva fungují normálně. Poklep je také důležité vyšetření, na které se možná někdy v praxi trochu zapomíná, nebo neklade takový důraz (hlavně v době velké dostupnosti rentgenu a CT vyšetření), ale je to relativně jednoduchá metoda, jak dokážeme odlišit, jestli některý orgán je dobře provzdušněný, případně není provzdušněný, že je v něm zánět, nebo je tam nějaká tekutina. Poklep je důležitá metoda, kterou můžeme zjistit vzdušnost plic, které za normálních okolností zní jako... ... buben... což je poklep plný, jasný nad plicemi, říkáme... ... ale zkrátka se nám ozývá jak nad vzdušným orgánem, pokud by byl v plicích výpotek, voda na plicích, tak ten zvuk je jiný, takový tlumený, je zkrácený. Položte se, prosím, na záda. Pohmat břicha, o kterém jsme mluvili před chvílí, doplňuje dobře poklep, kde zjistíme, že nad některými částmi břicha je zvuk různý, tedy tímto poklepem zjištěný, proto tento poklep se nazývá poklep diferencovaný bubínkový. Je to tak, že tento takový dutý zvuk... ... zjišťujeme nad orgánem - obvykle je to střevo, případně žaludek - kde je nahromaděný plyn. V oblastech, kde plyn není, což je ve Vašem případě zde, tak tento dutý zvuk se neozývá. V oblasti břicha v průběhu dne, dokonce i hodin - tak jak se mění střevní činnost - tak tento poklep se mění. Hlavně důležité je zjištění, jestli poklep je bolestivý, nebo jestli není bolestivostí provázen. Podle toho lze také mnohem zjistit. Můžeme vyšetřit také činnost ledvin, nebo stav ledvin, v podstatě... tupým úderem do oblasti ledvin zjistíme bolestivost a vypovídá nám to o tom, jestli v oblasti ledvin probíhá nějaké akutní ledvinné onemocnění ve smyslu akutního zánětu nebo něčeho podobného. Vyšetřením per rectum - vyšetřením konečníku - dokážeme odhalit několik patologií nebo několik nemocí, které pokud jsou zachyceny včas, tak dokáží pacientovi zachránit život. Týká se to především v časného záchytu nádoru konečníku, které pokud jsou v dosahu prstu, mohou mít hmatné, a druhá věc je - u mužů... ...se to se to týká prostaty, kde minimálně můžeme zjistit takzvanou hyperplazii, nebo zvětšení prostaty, což je nezhoubné onemocnění, ale také v určitých případech pokročilejších můžeme i pohmatem zjistit nádorové onemocnění prostaty. Čistě fyzicky je to vyšetření jako každé jiné, je to spíš psychicky pro pacienta nepříjemné, ale není třeba se tototo vyšetření vůbec v žádném případě obávat. To vyšetření samotné trvá minutu. Základním fyzikálním vyšetřením jsme schopni poznat všechna běžná onemocnění, ať se to týká angíny, ať se to týká běžných onemocnění jako je viróza, můžeme zachytit časné stadium boreliózy, kdy po kousnutí klíštětem vidíme typický kruh, který se vytváří kolem klíštěte, druhá věc je - můžeme zjistit u staršího člověka formy určité artrózy, deformity kloubů... Všechna běžná onemocnění, a nakonec i vzácnější onemocnění, můžeme odhalit čistě fyzikálním vyšetřením, a je nutné říct, že všechna specializovaná vyšetření jsou pouze doplňková k vyšetření fyzikálnímu. Není to naopak, že bychom pacienta vyšetřovali nejdříve složitými přístrojovými metodami a teprve potom fyzikálním vyšetřením, ale naopak, všechna další vyšetření jsou pouze doplňkem tady k tomu základnímu fyzikálnímu vyšetření. Cílem anamnézy a základního vyšetření je stanovení diagnózy. Pokud se mně podaří stanovit diagnózu těmito dvěma metodami, pacientovi předepíšu léčbu... a v podstatě případ je uzavřen. Pozvu si pacienta na kontrolu a nic dalšího, žádné další vyšetření není potřeba. Pokud na základě fyzikálního vyšetření mám podezření na některou určitou nemoc, kterou nemohu čistě fyzikálním vyšetřením prokázat, tak doporučím vhodné další doplňkové vyšetření, například zobrazovací rentgen, případně CT vyšetření, ultrazvukové vyšetření. Ale je nutné vždy volit takové vyšetření, aby bylo pro pacienta co nejpříjemnější, co nejmíň zatěžující, abych z tohoto vyšetření získal maximum informací. Fyzikální vyšetření je základním postupem při vyšetření pacienta. Lékař ho provádí pouze s pomocí vlastních smyslů a poměrně jednoduchých pomůcek, jakými jsou například fonendoskop. Fyzikální vyšetření se řídí takzvaným pravidlem čtyř P: pohled, pohmat, poklep a poslech. Tento výčet však není úplný, protože někdy bývá spíše pro zdůraznění důležitosti jako páté P zmiňováno vyšetření per rectum, tedy vyšetření konečníku. Důležitou informaci může někdy podat i čich, například při diabetické ketoacidóze nebo jaterním selhání. Ihned po provedení klinického vyšetření lékař pacientovi obvykle sdělí, jak bude vypadat další diagnostický nebo léčebný postup. Pamatujte na to, že o své zdraví se musíte sami aktivně starat. Nikdo jiný to za Vás neudělá. Informace jsou důležité, protože pouze dobře informovaný pacient se může lékaře správně ptát a žádat nejlepší dostupnou zdravotní péči a léčbu. Mějte se hezky a příště na viděnou.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa: