Duševní odolnost

Duševní odolnost je kvalita, která do jisté míry určuje, jak produktivní jedinec bude, je-li vystaven stresorům, tlaku a výzvám. Studenti, kteří podávají dobrý výkon při cvičeních, nemusí podávat perfektní výkon při testech a zároveň studenti, kteří při cvičeních nejsou extra výkonní, mohou být při testech lepší, než průměr. Duševní odolnost ovlivňuje až 25% našeho výkonu. Jsme-li schopni zvládat tlak a minimalizovat účinky stresorů, pravděpodobně budeme schopni podat i lepší výkon. Poslechněte si, jak se stresory pracovat a jak odolávat tlaku. 

Video

Textový přepis

Tip: Kliknutím na místo v textu, přetočíte přehrávané video.

Duševní odolnost. Pojďme se v dnešním videu podívat na to, co to duševní odolnost znamená a co to znamená pro náš život. Představte si situaci, jako je například tato, jste, řekněme, trošičku ve stresu, protože se může něco stát. Prostě vaše duševní odolnost je vystavena určitým stresorům a je otázkou, jak se k nim postavíte, jak je budete vnímat, jakou hladinu stresu ve vás vyvolají. A je hodně zajímavé, jak duševní odolnost ovlivňuje vaši schopnost podat výkon. Konkrétně 2 vědci - Clough a Strycharczyk - před pár lety zjistili, že studenti, kteří podávali dobrý výkon při cvičeních, nepodávali perfektní výkon při testech a zároveň byli studenti, kteří při cvičeních nebyli extra výkonní, ale při testech byli lepší než průměr. A oni to začali měřit a zjistili, že vaše duševní odolnost ovlivňuje až 25% vašeho výkonu. Čili pokud jste schopni odolávat a zvládat tlak a minimalizovat to, co ve vás stresory, o kterých budeme za chvíli mluvit, vyvolávají, pravděpodobně budete schopni podat i lepší výkon. Zmínění vědci popsali 4 stresory a zjistili, že pokud studenti se na tyto stresory zaměřili a měli je lépe pod kontrolou, zlepšili se až o 25%. Pojďme se nyní podívat na to, jaké stresory to jsou a jak s nimi pracovat. Já osobně věřím v to, že je extrémně důležité poznat sám sebe. Vědět, jaké jsou vaše silné stránky, slabé stránky a samozřejmě i to, jak fungujete pod stresem, pod tlakem, proto jsem také test duševní odolnosti podstoupil. V principu je to jednoduchá záležitost, je to test, dotazník v online podobě, který vyplníte, sebere vám to 10-15 minut, pak počkáte a dostanete výsledek. Ten výsledek se v podstatě dělí na 4 kategorie, kdy zjistíte, jak na tom jste. Například jak jste na tom v oblasti sebedůvěry, vytrvalosti a tak dále. A pro mě osobně to bylo docela zajímavé poznání, zajímavá sebereflexe, protože jsem se mohou podívat do zrcadla a zjistit, kde funguji z hlediska odolnosti dobře a kde mám naopak mezery. A to zjištění bylo celkem zajímavé, bylo to něco, co jsem tušil, ale tady jsem to měl napsané černé na bílém. A to je, myslím si, hlavní výhoda testu, který postoupíte, to, že víte. Prvním stresorem je vytrvalost, to znamená, jak jste schopni dotahovat úkoly do konce, jak jste schopni dosahovat svých cílů. A samozřejmě vy můžete podstoupit test, abyste zjistili, jak na tom jste nebo si můžete poslechnout charakteristiky lidí, kteří buďto to skóre mají nízké, anebo vysoké. Čili pokud spíše vás cíle zastrašují nebo se jim vyhýbáte nebo snadno ztrácíte pozornost, dost pravděpodobně by vaše skóre v tom testu bylo nízké. Naopak bude jste spíše v situaci, kdy plníte úkoly v termínu, rádi zdoláváte překážky, rádi si dáváte laťku vysoko, máte dobrý pocit, když ji překonáte, tak pravděpodobně byste v daném testu uspěli kolem 5,6,7,8 bodů čili bavíme se o stupnici od 0 do 10. Teď samozřejmě otázka je, pokud byste měli nízké skóre, co s tím dělat, jaké je doporučení, jak s tímto stresorem naložit. V principu je to o tom, naučit se vystupovat ze své komfortní zóny a stačí malé drobné věci jako: stojím u výtahu a můžu do 4. patra vyjet výtahem, anebo půjdu pěšky. Nechce se vám do toho, ale prostě udělejte ten první krok a vyjděte alespoň 1 patro. Nebo jste ve sprše a zkuste si pustit studenou vodu aspoň na chvíli. Vy víte logicky, že se vám nic nestane, že to přežijete, ale nechce se vám do toho. A právě naučit se zvládat tyto chvilkové nepříjemné situace vám pomůže tom posílit vytrvalost a dotahovat ty věci do konce. Druhým stresorem je sebedůvěra, jak si věříte. A toto v principu funguje tak, že se můžete dostat do situace, kdy jste požádáni o službu a ve vás vzniká určitý přetlak, jestli pomoci, tu službu udělat, nebo ne. Vy na jednu stranu ji máte udělat, protože to možná od vás okolí očekává, a na druhou stranu nechcete. A to je jeden z příkladů lidí nebo toho, co se děje v případě, že sebedůvěra je trošku potlačená. Dalším příkladem může být, že se bojíte promluvit na poradě, že se bojíte podpořit svůj názor, mluvit nahlas nebo protlačit nebo jít proti skupině, když věříte, že vy máte pravdu. Otázkou je, co dělat v případě, že sebedůvěru potřebujete posílit, když víte, že to je váš problém. Co mě osobně pomohlo a co jsem používal a používám vlastně dodnes, je napsat si věci, které se mi povedly v životě dobře, ať už to jsou pracovní věci nebo soukromé, prostě napsat si, co už jste dokázali, protože pokud jste občas potlačeni, ve stresu a vidíte jenom ten daný okamžik, tak se můžete tu chvíli cítit, že nemáte důvěru v sebe, že to nedokážete a když se podíváte na to, co už jste zvládli, tak vás to může posílit dost na to, abyste se posunuli dál a věřili si. Čili to je moje jedno doporučení. Druhé doporučení je vyzkoušet říkat ne, což může být v situaci, kdy potkáte žebrajícího a on vás poprosí o pár korun a zkuste možná dát, možná nedat, ale v tomto případě prostě nedejte, zkuste říct jenom ne. Vyzkoušejte si to, jaké to je. Je to něco, co vám bude nepříjemné, ale je to způsob, jak se naučit více si věřit, být asertivnější. A samozřejmě rovinu pomoci může dorovnat jiným způsobem, to znamená, že můžete pomoci lidem jinou cestou než to, že dáte peníze žebrajícím. Další rovinou může být to, že odmítnete službu, která není kvalitní. To znamená, pokud jdete do restaurace, očekáváte určitou kvalitu jídla a nedostanete ji, řekněte si o to, řekněte si, že chcete něco jiného, že ten výsledek má vypadat jinak. Dostanete málo piva, ozvěte se. To jsou způsoby, jak pracovat se sebedůvěrou a jak se posouvá na tom skóre z té úrovně, kdy máte nízkou sebedůvěru, do těch vyšších úrovní. Třetím stresorem je kontrola, kontrola na sebou, nad svými emocemi nebo nad situací. V principu se to může projevovat i tak, že buďto máte určitou bublinu, od které se třeba narážky okolí, jejich kritika, provokace odrazí, anebo tu bublinu nemáte a dopadnou přímo na vás a vy na ně reagujete čili nemáte pod kontrolou vlastní emoce. Stejně tak se dá uvažovat nad tím, jestli to, co se kolem vás děje, je náhoda a vy jen vlajete, anebo jestli věci ovlivňujete, což vidím jako kontrolu nad situací. A samozřejmě pouze jste spíše v té situaci, že si myslíte, že na nic nemáte vliv, tak tu kontrolu ztrácíte na rozdíl od lidí, kteří vlastně vidí za roh a tu budoucnost si vlastně vytváří svými činy. Pro mě osobně mít kontrolu nad situací znamená, že vím ovšem, co se děje, já si rád věci zapisuji a vím o všech svých úkolech, o všech závazcích. V principu pro mě kontrola je ovlivňovat situaci. A když vám dám příklad: pokud budete pilotem letadla, tak vy vlastně nejste v situací, kdy sedíte v tom letadle, ale vy jste před ním, vy musíte předpovídat, co se stane, vy žijete vlastně trošku v budoucnosti a tu budoucnost si zároveň trošku připravujete, ovlivňujete ji. Sedět v letadle je vlastně špatně, to už se věci dějí, tam už jen reagujete. A to je to, co bych vám doporučil: žijte trošku v budoucnosti, abyste si ji pro sebe připravili a měli nad ní kontrolu. Pokud jste v situaci, kdy kontrolu nemáte, určitě se dá doporučit kouč nebo mentor, někdo, kdo vás touto situací provede, s kým jste schopni si promluvit a on vám ukáže správnou cestu. Stejně tak může pomoci to, že si řeknete nebo položíte si otázky, na které hledáte odpověď: co mám dělat v této situaci, co bych udělal tady, teď. Jako kdybyste mluvili se svým kamarádem, zkuste si to napsat a pak se vžijte do role vašeho kamaráda a představte si, že vám někdo položí tyto otázky, jak byste na ně zareagovali. Je to řekněme určitá forma sebekoučinku, ale dokáže vám dát jiný pohled, jinou perspektivu na to, co právě řešíte. Poslední rovinou nebo posledním stresorem je přístup k náročným úkolům. Tak tím je samozřejmě míněno, jak zvládáte věci, které jsou těžké. A když se řekne těžký úkol, co to vlastně znamená. V principu jde o to, že ten úkol nebo vykonání toho úkolu nebo projektu není náročné samo o sobě, ten problém je, že vy se musíte hodně na té cestě rozhodovat, je tam hodně křižovatek. Lehký úkol znamená, že jedu 100m nebo 200m a cestou jsou 1 nebo 2 křižovatky, kdy se musím rozhodovat. Náročný úkol znamená, že pojedu 10km a těch křižovatek tam bude třeba 20 a já neustále se dostávám do té situace, do toho tlaku, kdy se rozhoduji, jestli teď musím jet rovně, nebo dané místo objet. A to je to, co v nás vyvolává ten stres nebo to, co je tím stresorem. Čili doporučení obecně je rozbít věci na atomy. Rozbijte složité věci na menší kroky a na ně myslete, ne na celý ten úkol, ale jen na ten první krok. Zároveň zkuste myslet i v kontextu malých věcí, které vás nakonec dovedou do konce a zároveň definujte si smysl a důvod, proč věci děláte, protože pokud víte, proč daný úkol děláte, proč na něm pracujete, tak na každé té křižovatce si to můžete připomenout a vědět, kudy máte jet. A to vám zjednoduší rozhodování. Kdyby to shrnul, v principu vždycky rozsekejte věci na malé části. Váš mozek, vy nikdy nepracujete na celém projektu, ale vždy pracujete jen na 1 kroku, je to podobné, jako když jdete do schodů do 5. patra, vždy děláte jeden krok za druhým. Čili rozbijte to na atomy a definujte si hodnoty, definujte si smysl dané činnosti. Takže až se dostanete do situace, která bude krizová a vy začnete pochybovat nebo začnete se rozhodovat, ty hodnoty, ten směr, ten cíl vám pomůžou v tom, abyste si ujasnili, kudy se máte vydat. Duševní odolnost je v podstatě to, jak vnímám situaci, ve které se nacházím. Jak vnímám poradu s kolegou, poradnu se šéfem, to, že se mě někdo na něco zeptal, to, jak se mění můj život, zda ho mám pod kontrolou, nemám pod kontrolou a tak dále. To jsou všechno situace, ve kterých se nacházím a otázkou je, jakým filtrem to proženu a jaké stanovisko k tomu zaujmu. Čili já já teď můžu být ve stresové situaci, protože jsem v jakési jámě, ale zároveň to možná může být situace, kdy jsem konečně našel místo, kde nefouká a vy uslyšíte můj hlas absolutně klidně a čistě. Děkuji za pozornost a hezký den.

Podcast

Přehrajte si zvukovou stopu videa:

Klíčová slova: psychoonkologie; video - film

Související články

Komunikace v kostce

Komunikace je stará jako lidstvo samo. Proč nám tedy i ve 21. století dělá potíž správně vyslovit myšlenku tak, aby nás druzí pochopili? V dnešním videu se dozvíte, jak funguje převod mezi myšlenkou a řečí a o tom, co s tím můžeme dělat, když nám to zrovna moc nejde.

Jak na slona aneb emoce v komunikaci

Emoce jsou přirozenou a pravdivou součástí komunikace. Neignorujte emoce a nebojujte s nimi. Jak (nejen v novém roce) na emoce v komunikaci? Podívejte se na naše nové video a dozvíte se jak udržet vlastního slona v klidu, jak nenaštvat slony lidí okolo a jak zastavit slona, který už se rozběhl, zkrátka jak zvládat emoce v komunikaci.  

Jak používat iTunes U

Možností, jak se sebevzdělávat, je dnes celá řada. Jednou z nich je vyzkoušet aplikaci iTunes U, která nabízí spoustu vzdělávacích materiálů včetně audio a video obsahu. Můžete zde najít video přednášky ze základních i středních škol, ale také z univerzit z Velké Británie či Austrálie. iTunes U je nabízeno zcela zdarma, můžete se tedy vzdělávat a učit téměř neustále. V dnešním podcastu si můžete poslechnout, jak aplikaci iTunes U používat a jak využít všechny možnosti, které nabízí.