Fakta o hemofilii
Hemofilie je poměrně vzácné dědičné onemocnění, které se projevuje poruchou srážlivosti krve. Hemofilici například krvácejí po poranění nebo při operaci delší dobu než zdraví lidé.1,2
Může u nich ale docházet i ke spontánnímu krvácení do kloubů nebo svalů, které se objevuje „bez zjevné příčiny“ či po zcela minimálním traumatu.3 V některých případech může být však krvácení i život ohrožující, pokud zasahuje centrální nervový systém, trávicí systém nebo dýchací cesty.
Nemoc typická pro muže
Hemofilie A se v naprosté většině případů vyskytuje pouze u mužů, protože gen pro faktor VIII je uložen na pohlavním chromozomu X. Jelikož muži mají jen jeden chromozom X, jakákoliv odchylka v genech uložených na tomto chromozomu, se projeví klinicky. V krvi hemofiliků je pozorovaná snížená aktivita srážecího faktoru, což je bílkovina nutná k účinnému srážení krve, či tento faktor fakticky chybí.
U žen jsou typické projevy hemofilie vzácné,4 nicméně při přítomnosti poruchy v genu, jsou schopné tuto odchylku předávat svým potomkům – ženy tedy jsou přenašečkami hemofilie. U některých přenašeček mohou být hladiny daných srážlivých faktorů také významně nižší a mohou trpět krvácivými obtížemi.
Hemofilie A a hemofilie B
Nedostatek koagulačního (srážecího) faktoru VIII je charakteristický pro hemofilii A, zatímco hemofilie B se vyznačuje nedostatkem faktoru IX.
Obě onemocnění se projevují prakticky stejně, pokud jde o klinické příznaky či základní laboratorní nálezy. Hemofilie A se vyskytuje častěji než hemofilie B.5,6
Hemofilie v číslech
- Počet hemofiliků na celém světě je dle odhadu větší než 400 000.5
- V populaci se narodí přibližně 1 hemofilik A mezi 5000 narozenými chlapci a 1 hemofilik B mezi 30 000 narozenými chlapci.13
- V České republice žije něco přes 1 000 pacientů s hemofilií. Z toho tvoří asi ¼ děti.7,8
- 50–60 % z nich má těžkou formu hemofilie.
- U přibližně 1 ze 4 osob s těžkou hemofilií A se při léčbě vytvoří protilátky proti podávanému faktoru VIII (tzv. inhibitor).3
- V České republice žije cca 18 pacientů s inhibitorem.14
Historie léčby hemofilie9,10
M-CZ-00000207
Léčba hemofilie
Hemofilie se v současné době léčí dodáním chybějícího srážecího faktoru přímo do krve nebo v případě hemofilie A nefaktorovou terapií, která napodobuje právě chybějící faktor VIII a podává se podkožně. Preventivní pravidelné podávání srážecího faktoru nebo nefaktorové terapie (tzv. profylaxe) pomáhá mimo jiné předcházet spontánnímu krvácení do kloubů, které je běžné u těžkých forem hemofilie. Opakované krvácení kloub vážně poškozuje a bez rychlé a účinné léčby se rozvíjejí těžké kloubní změny, které pak mohou vést až k trvalé invaliditě. Aby byla profylaxe účinná, musí se dávky srážecího faktoru podávat pravidelně, většinou 2× až 3× týdně.3,5 V případě nefaktorové léčby se jedná o podávání 1x za týden až 1x za měsíc.
Komplikace léčby v podobě inhibitoru
Přibližně u jedné osoby z pěti osob s hemofilií A se vytvoří proti podávanému faktoru VIII tzv. inhibitor.3,4 Inhibitor je protilátka, která neutralizuje podávaný faktor VIII, protože ho organismus považuje za cizorodou látku. Přítomnost inhibitoru závažně komplikuje léčbu.11
U lidí s hemofilií A, u nichž se inhibitor vytvoří, je obtížné zastavit krvácení. Podávaný faktor VIII nefunguje či jen velmi omezeně. Je-li inhibitor přítomen je slabě, pak je nutné podávat vyšší dávky faktoru VIII. Ale pokud je inhibitor přítomen ve větším množství (tzv. titru), běžný koncentrát faktoru VIII již nefunguje a k zastavení krvácení je potřeba použít zcela odlišné léky. Tyto léky působí jinak (obcházejí funkci faktoru VIII) a nemusí být tak účinné, jako faktor VIII.12
Snahou je proto inhibitor z těla odstranit, což se děje pomocí imunotoleranční léčby (nebo také ITI). ITI obnáší časté podávání vysokých dávek faktoru VIII. Celá ITI může trvat i řadu let, je velmi nákladná a asi ve 30 % případů neúčinná,12 tzn. že inhibitor v těle navzdory léčbě zůstává.
Reference:
- Young G. New challenges in hemophilia: long-term outcomes and complications. Hematology Am Soc Hematol Educ Program 2012; 2012: 362–8.
- Zanon E, Iorio A, Rocino A, et al. Intracranial haemorrhage in the Italian population of haemophilia patients with and without inhibitors. Haemophilia 2012; 18: 39–45.
- Franchini M, Mannucci PM. Hemophilia A in the third millennium. Blood Rev 2013;27:179–84
- CDC. Testing for inhibitors and hemophilia. 2024. Dostupné na:https://www.cdc.gov/hemophilia/testing/testing-for-inhibitors-and-hemophilia.html
- WFH. Guidelines for the management of hemophilia. 2020 Dostupné na https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/hae.14046
- Berntorp E, Shapiro AD. Modern haemophilia care. The Lancet 2012; 370:1447-1456.
- Annual Global Survey 2022. World Federation of Hemophilia. Dostupné na: https://wfh.org/research-and-data-collection/annual-global-survey/
- Český národní hemofilický program. Dostupné na https://www.cnhp.cz/
- Behandlung der Hämophilie im Laufe der Zeit. Roche Deutschland. Dostupné na https://www.roche.de/patienten-betroffene/informationen-zu-krankheiten/haemophilie/behandlung#:~:text=1960er%20Jahre&text=Die%20erste%20Behandlungsm%C3%B6glichkeit%20bei%20H%C3%A4mophilie,H%C3%A4mophilie%20A%20zuvor%20unm%C3%B6glich%20war.
- Kaadan, A. N., Angrini, M.: Who discovered hemophilia? (online). 2015, 1-9. Dostupné na: http://www.ishim.net/Articles/Who%20Discovered%20Hemophilia .pdf
- Whelan SF et al. Distinct characteristics of antibody responses against factor VIII in healthy individuals and in different cohorts of hemophilia A patients. Blood 2013;121:1039–48
- Rocino A, et al. Immune tolerance induction in patients with haemophilia and inhibitors: effectiveness and cost analysis in an European Cohort (The ITER Study). Haemophilia 2015: 10.
- Konsenzuální doporučení Českého národního hemofilického programu (CNHP) pro diagnostiku a léčbu pacientů s hemofilií, vydání 3., rok 2021, Transfúze Hematol Dnes 2021 (1): 73-90
- Blatný J, Ovesná P. on behalf of Centres contributing to CNHP registry (Czech National Haemophilia Programme). The status of care for persons with haemophilia registered within CNHP registry, Annual report 2023, p. 6.
Datum přístupu referencí, srpen 2024
M-CZ-00000204