Podle dostupných dat pacienti s krvácivým onemocněním – hemofilií – naštěstí nepatří mezi zvlášť ohrožené jedince nemocí COVID-19. Když už k nákaze novým koronavirem dojde, je namístě postupovat podobně jako u obecné populace. Výjimkou by samozřejmě byly komplikace infekce, které vyžadují invazivní lékařský zákrok, uvádí v rozhovoru MUDr. Ester Zápotocká z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Existují v souvislosti s pandemií COVID-19 nějaká zvláštní doporučení určená speciálně pro pacienty s krvácivým onemocněním, hemofilií? Je vhodné konzultovat s lékařem schéma profylaktické léčby, případně jej nějak měnit, upravovat?

V souvislosti s nemocí COVID-19 zatím nebyla publikovaná data, která by naznačovala, že infekce probíhá u osob s krvácivým onemocněním odlišně. A spíše se zatím informace o eventuálních nemocných sbírají.

Zatím ani není důvod přistupovat ke změnám v zavedené profylaxi. U malých dětí, které jsou teprve v počátcích profylaktické léčby by platilo to, co děláme běžně – pokud je dítě nemocné, má-li teploty či jasnou virózu, tak na pár dnů profylaxi přerušujeme a vracíme se k ní, jakmile je dítě opět v lepším stavu. U nefaktorové léčby obecně není důvod podávání léku přerušovat.

Co když už se pacient nakazí, jak má postupovat? Jak hemofilici obecně snášejí virová onemocnění? A jak je to v případě hospitalizace?

V případě nákazy infekcí COVID-19 by se i u hemofilika mělo postupovat tak, jako u ostatních nemocných. V praxi nevidíme, že by hemofilici stonali jinak než lidé bez krvácivého onemocnění. Někdy se může při infektu objevit častější krvácení z nosu, ale ani to není typické.

V případě hospitalizace kvůli COVID-19 by měl hemofilik vždy trvat na konzultaci s hematologem – jako součást protokolu léčby může být totiž heparin (lék snižující srážení krve), protože COVID-19 vede k protrombotickému efektu (zvýšení srážlivosti krve).

Případné extra podávání koncentrátů chybějícího faktoru by vycházelo z toho, zda se objeví nějaké komplikace infekce, které potřebují buď nějaký lékařský zákrok nebo třeba intubaci a umělou plicní ventilaci. Ale toto už se týká jen těch nemocných, u kterých by infekce probíhala obzvlášť závažně.

Pokud se hemofilik účastní v současnosti klinické studie, je vhodné v ní pokračovat? A naopak, pokud má v blízké době zahájit svou účast ve studii, je namístě nějaká změna? 

V tuto chvíli je obecně snaha omezit co nejvíce návštěvy v nemocnici u pacientů, u kterých lze vyšetření oddálit. Pokud je hemofilik součástí již probíhající studie, pak ve většině případů, pokud vím, není nutné studii přerušit. Ovšem toto bývá ošetřené určitým doporučením z centrály studie. Každý pacient, kterého se to týká, dostane od svého ošetřujícího lékaře zprávu.

V případě zatím neotevřených, ale jen plánovaných studií, se zatím obecně doporučuje vyčkat a pacienty do nich nezařazovat. 

(lek)