Hepatocelulární karcinom jater (HCC) je 6. nejčastějším zhoubným nádorem na světě a zároveň je nejvíce zastoupeným primárním nádorem jater. Na celém světě jím každý rok onemocní přibližně 866 000 pacientů.1
Játra mají dva laloky (pravý větší), spojené s bránicí a břišní stěnou a dále se žaludkem a dvanáctníkem. Žlučník se nachází na spodní straně pravého laloku jater. Pod mikroskopem jsou vidět jaterní lalůčky, tvořené hepatocyty, cévami a žlučovými kanálky (portální žíla, jaterní tepna).
- Jsou největší žlázou lidského těla
- Přibližně 25 % objemu krve vydaného srdcem protéká játry
- Podílejí se na řízení hladiny krevního cukru
- V játrech probíhá odstraňování buněčného odpadu a metabolismus škodlivin a alkoholu
- Zpracování živin (bílkovin, cukrů a tuků), léčiv a toxinů
- Tvorba bílkovin (nezbytných například pro srážení krve)
- Metabolismus látek vznikajících v organismu
- Regulace hladiny krevního cukru
- Produkce žluči pro trávení tuků
Základní trávicí šťávou produkovanou v játrech je žluč. Během jídla je žluč vylučována jaterními buňkami a proudí systémem žlučových kanálků a žlučových cest do tenkého střeva, kde se podílí na štěpení tuků. Mezi jídly se žluč skladuje ve žlučníku. Další funkcí žluče je zneškodnění jedovatých látek, které se vstřebávají z krve do jater.
Játra jsou součástí trávicího systému, podílejí se však významným způsobem na krevním oběhu. Shromažďují a zpracovávají krev z celého zažívacího traktu přiváděnou portální žílou a převádějí ji do pravé části srdce. Do jater proudí krev dvěma cévními systémy - portální žilou a jaterní tepnou.
- K rozvoji karcinomu jater dochází nejčastěji u pacientů s chronickým jaterním onemocněním, zejména u cirhózy různého původu: nadměrná konzumace alkoholu, chronická hepatitida B a hepatitida C,
- vyskytuje se častěji u mužů než u žen,
- nejčastěji ve věku 50 let a výše.
- Bolest břicha v pravém podžebří
- Modřiny a krvácení
- Zvětšené břicho
- Nevysvětlitelná ztráta hmotnosti
- Žloutenka
- Tmavá moč a světlá stolice
- Nadměrná konzumace alkoholu – Dlouhodobé nadměrné pití alkoholu poškozuje játra a může vést k cirhóze.
- Chronické virové infekce jater – Hepatitida B (HBV) a hepatitida C (HCV) výrazně zvyšují riziko vzniku hepatocelulárního karcinomu (HCC).
- Nealkoholové ztučnění jater (NAFLD) – Často souvisí s obezitou, cukrovkou 2. typu a metabolickým syndromem.
- Metabolický syndrom - skupina zdravotních problémů, které se vyskytují společně a zvyšují riziko cukrovky, srdečních onemocnění a rakoviny jater. Je často způsoben nezdravým životním stylem – špatnou stravou, nedostatkem pohybu a genetickými faktory.
- Cirhóza jater je zjizvení jaterní tkáně, které je často způsobeno alkoholismem, virovými hepatitidami nebo nealkoholovou steatózou jater (NAFLD).
- Diabetes 2. typu – Zvyšuje riziko rakoviny jater, zejména u osob s NAFLD.
- Obezita – Je spojena s chronickým zánětem a tukovým onemocněním jater, což zvyšuje riziko HCC.
- Genetické a dědičné poruchy – Například hemochromatóza (nadměrné ukládání železa v těle).
- Steatóza jater4 - steatóza jater neboli ztukovatění jater je metabolická porucha, při které dochází k nadměrnému ukládání tuku v jaterních buňkách. Jejich hromadění pak způsobí výrazné zvětšení jater. Toto onemocnění vzniká nejčastěji ze dvou důvodů, a to z nadměrné konzumace alkoholu a dlouhodobě zvýšené hladiny cholesterolu v krvi. Léčba jaterní steatózy spočívá především v abstinenci a úpravě stravy.
Včasný záchyt neboli sekundární prevence hepatocelulárního karcinomu může spočívat v preventivním ultrazvukovém vyšetření břicha, který může odhalit nejen začínající změny na játrech, ale také jiné změny v dutině břišní. V současné době je screening určen pro pacienty, kteří jsou již v péči specialisty pro chronické jaterní onemocnění. Pacienti s asymptomatickým HCC diagnostikovaným v rámci screeningu přežívají díky radikální léčbě 5 leté období ve více než v 50 % případů.
Hepatocelulární karcinom je možné zjistit pomocí vyšetřovacích a zobrazovacích metod:
- Ultrazvukové sonografické vyšetření jater
- Elastografie
- CT vyšetření břicha
- Magnetická rezonance
- Laboratorní vyšetření
- Angiografické vyšetření jater
- Jaterní biopsie
- Laparoskopie
Elastografie je neinvazivní zobrazovací metoda používaná k měření tuhosti jaterní tkáně. Pomáhá diagnostikovat a sledovat fibrózu (jizvení) jater způsobenou různými onemocněními, jako jsou hepatitida, cirhóza nebo nealkoholová tuková choroba jater (NAFLD).
Elastografie využívá ultrazvukové nebo magnetické rezonance vlny k měření pružnosti (elasticity) jaterní tkáně. Čím tužší jsou játra, tím vyšší je pravděpodobnost fibrózy nebo cirhózy.
- Očkování proti hepatitidě B – účinná ochrana proti HBV.
- Bezpečné chování – používání sterilních jehel (při tetování, piercingu), bezpečný sex (kondomy), testování krve.
- Omezení alkoholu – nadměrná konzumace alkoholu vede k cirhóze, která zvyšuje riziko rakoviny.
- Léčba cukrovky – nekontrolovaná cukrovka 2. typu zvyšuje riziko jaterního onemocnění.
- Snížení cholesterolu a triglyceridů – vysoké hladiny mohou přispět k poškození jater.
- Pravidelné lékařské kontroly - screening jater u rizikových osob – pokud máte hepatitidu, cirhózu nebo metabolický syndrom, lékař může doporučit pravidelné neinvazivní metody ke sledování stavu jater (ultrazvuk a krevní testy)
- Zdravá strava – konzumace ovoce, zeleniny, celozrnných produktů, zdravých tuků a omezení zpracovaných potravin.
- Udržování zdravé hmotnosti – obezita je spojena s nealkoholovou tukovou chorobou jater (NAFLD), která může vést k fibróze a cirhóze.
- Pravidelná fyzická aktivita – pomáhá snižovat riziko obezity, cukrovky a tukového onemocnění jater.
Alkohol je významným rizikovým faktorem pro vznik cirhózy a rakoviny jater. Dlouhodobá a nadměrná konzumace alkoholu vede k poškození jaterních buněk, vzniku jizvení (cirhózy) a následně zvyšuje riziko vzniku jaterního karcinomu. Neexistuje bezpečná dávka alkoholu – i malé množství zvyšuje riziko. Ethylalkohol - alkohol patří mezi nejvýznamnější karcinogenní (nádor způsobující) faktory a významně zvyšuje riziko vzniku řady nádorů již při relativně nízké konzumaci.
Nejvýrazněji byl potvrzen vliv alkoholu na vznik nádorů v ústní dutině a krku, jícnu a v játrech, přičemž v těchto lokalizacích je riziko ještě výrazně vyšší u osob, které současně trpí virovou hepatitidou neob kouří. Riziko přitom zvyšuje jakýkoliv alkohol v libovolném nápoji bez ohledu na druh a koncentraci.6
Česká republika patří mezi země s nejvyšší spotřebou alkoholu ve světě. Konzumace alkoholu se z onkologického hlediska nedoporučuje vůbec. Zejména lidé s vyšším rizikem rakoviny jater by se měli rozhodnout k úplné abstinenci.
V Prohlášení České onkologické společnosti ČLS JEP k občanům a k odborné veřejnosti ve věci konzumace alkoholu a rizika vzniku zhoubných nádorů z roku 2018 se mimo jiné uvádí: “Alkohol je látka se schopností vyvolat v lidském organismu nádorové onemocnění. Pití alkoholu prokazatelně zvyšuje riziko vzniku nádorů dutiny ústní, hrtanu, hltanu, jícnu, jater, tlustého střeva, konečníku a prsu, a zřejmě i nádorů slinivky břišní a žaludku. Alkohol je příčinou 3 až 6 % úmrtí na rakovinu. Riziko vzniku nádorů je nejvyšší u osob, které pijí alkohol každý den a/nebo ve zvýšené míře, a to bez ohledu na to o jaký alkoholický nápoj se jedná. Toto riziko dále narůstá, pokud současně kouří a/nebo jsou obézní a mají nízkou pohybovou aktivitu. Alkohol způsobuje i řadu dalších velmi závažných onemocnění, v důsledku kterých může dojít k trvalému poškození zdraví nebo k úmrtí. Užívání alkoholu může vést k úrazům a ke vzniku závislosti. Protože nelze pro jednotlivce stanovit množství alkoholu, jehož konzumace by byla bezpečná, je nutné pití alkoholu obecně nedoporučovat. To platí jak pro zdravé osoby, tak i pro onkologicky nemocné."7
Za optimální tělesnou hmotnost (BMI 18,5–24,9) je považováno rozmezí, které snižuje riziko vzniku mnoha onkologických onemocnění včetně rakoviny jater. Obezita a nadváha zvyšují riziko vzniku nealkoholového ztukovatění jater (NAFLD), cirhózy a následně i jaterních nádorů. Již mírný úbytek hmotnosti (5–10 %) může riziko významně snížit.
Pravidelná pohybová aktivita má ochranný účinek na játra i celkové zdraví. Zlepšuje imunitní funkce, podporuje správnou látkovou výměnu a pomáhá udržovat zdravou tělesnou hmotnost. Nedostatek pohybu je spojen se zvýšeným rizikem vzniku nejen rakoviny jater, ale i dalších nádorů a civilizačních onemocnění.
Dlouhodobá infekce virem hepatitidy B nebo C je jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik rakoviny jater. Prevencí je očkování proti hepatitidě B, bezpečné chování a včasná léčba virových infekcí.
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je rostlina známá svými příznivými účinky na játra. Účinná látka silymarin chrání jaterní buňky před toxiny, podporuje regeneraci jater a má antioxidační a protizánětlivé vlastnosti. Studie ukazují, že silymarin může snižovat hladiny jaterních enzymů a přispívat k ochraně jater před poškozením alkoholem, léky i jinými toxiny. Ostropestřec je využíván jako doplněk stravy při prevenci i léčbě jaterních onemocnění, včetně cirhózy a zánětů jater. Jeho užívání je vhodné konzultovat s lékařem, zejména při chronických onemocněních nebo užívání léků
Léčbu rakoviny jater je nutno přizpůsobit každému pacientovi individuálně. Obecně zvolená léčba závisí na velikosti a lokalizaci nádoru, stádiu onemocnění, celkovém stavu pacienta a přidružených chorobách, na funkčním stavu jater (tj. míra postižení jaterní tkáně nádorem, rozsah a stav zdravé části jater, eventuálně přítomnost jaterní cirhózy) apod.
V léčbě rakoviny jater lze použít chirurgickou léčbu (chirurgické odstranění nádoru, resekce jater nebo transplantace jater), dále tzv. lokoregionální léčbu (radiofrekvenční ablace, transarteriální chemoembolizace) nebo systémovou léčbu (cílená léčba nebo imunoterapie).
Chirurgická léčba není vhodná pro všechny pacienty. Operabilita nádoru závisí na jeho velikosti, umístění a dalších faktorech, jako je např. funkční stav jater. V případě transplantace musí pacient splňovat přísná kritéria.
Chemoembolizace - se používá především k léčbě nádorů jater nebo jaterních metastáz. Je je metoda, během níž se do cévního řečiště nádoru pomocí speciálního katétru zavedeného přes tříslo injikuje substance zabraňující dalšímu přívodu krve (a tím i výživy) do nádorového ložiska. Nedostatek kyslíku a výživných látek vede k odumření buněk a celé zhoubné tkáně s jejím následným opouzdřením. Tento účinek je posilován současným přívodem cytostatik do nádoru (proto chemoembolizace). Celý proces je kontrolován pomocí rentgenového přístroje, zákrok se provádí za krátkodobé hospitalizace.
Radiofrekvenční ablace - (RFA) je metoda založená na tepelných účincích vysokofrekvenčního elektrického proudu na tkáně. Jedná se metodu vhodnou pro tumory do 5 cm Při RFA se do nádorového ložiska se zavede sonda. K vlastní likvidaci tumoru dochází teplem (80-100°C, které vzniká při vibraci elektronů uvnitř tkáně. Výkon se provádí v celkové anestezii, trvá asi 15 minut a není doprovázen výraznějšími nežádoucími účinky.
Imunoterapie - je rychle se rozvíjející metoda léčby zhoubných nádorů. Tzv. checkpoint inhibitory, monoklonální protilátky, které různými mechanismy obnovují protinádorovou imunitu, patří mezi nejvíce používanou léčbu v oblasti imunoterapie. Imunoterapie nelikviduje přímo nádorové buňky, ale obnovuje schopnost vlastního imunitního systému tyto buňky správně rozpoznat a s pomocí buněk vlastního imunitního systému nádorové buňky zničit. Tento typ léčby se nepoužívá pro léčbu všech typů nádorů.
Cílená léčba (tzv. kinázové inhibitory) - blokuje některé regulační enzymy, které buňkám v lidském těle pomáhají řídit důležité funkce, jako je buněčná signalizace, metabolismus, dělení a přežití.
Podpůrná léčba - jejím cílem je zvládání nežádoucích účinků a udržení kvality života během náročné léčby.
- Worldwide cancer data. American institute for cancer research. Dostupné na: https://gco.iarc.fr/today/en/dataviz/bars?mode=cancer&group_populations=1&cancers=11&populations=900&key=total&sexes=0 (kontrola linku 4/2025)
- O nádorech jater. Linkos.cz. Dostupné na: https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/nadory-jater-a-zlucniku-c22-24/o-nadorech-jater/ (kontrola linku 4/2025)
- Pracovní skupina „HCC 2011“. Doporučený postup pro léčbu a diagnostiku hepatocelulárního karcinomu. Guidelines: Doporučené postupy České hepatologické společnosti. Dostupné na: https://www.ces-hep.cz/guidelines (kontrola linku 4/2025)
- Steatóza jater - příčiny, projevy, diagnostika a léčba. Medlicker.com. Dostupné na: https://cs.medlicker.com/71-steatoza-jater-priciny-projevy-diagnostika-a-lecba (kontrola linku 4/2025)
- Modrá kniha 2025
- https://www.linkos.cz/onkologicka-prevence/zasady-zdraveho-zivotniho-stylu/alkohol/
- Prohlášení České onkologické společnosti na https://www.linkos.cz/ceska-onkologicka-spolecnost-cls-jep/stanoviska-cos/priority-a-stanoviska-cos/prohlaseni-ceske-onkologicke-spolecnosti-cls-jep-k-obcanum-a-k-odborne-verejnost/