Cílená léčba je jednou z nejnovějších metod léčby rakoviny plic, která se zaměřuje na specifické molekulární znaky nádorových buněk. Tyto znaky mohou být způsobeny genetickými změnami, které vedou k nadměrnému růstu a dělení buněk. Jako cílená léčba se označují léky, které blokují tyto změny a tím zabraňují růstu nádoru nebo jeho šíření do dalších částí těla.

Cílená léčba se liší od klasické chemoterapie tím, že je více selektivní a má menší negativní vliv na normální buňky. Zároveň také může být účinnější u některých typů rakoviny plic, zejména u těch, které mají přítomné určité genetické mutace nebo biomarkery. 

Je nutné podotknout, že ne všichni pacienti jsou vhodnými adepty pro cílenou léčbu. Je nutné provést podrobnou diagnostiku nádoru a určit jeho molekulární profil. K tomu se používají různé laboratorní testy, jako je imunohistochemický test (IHC), polymerázová řetězová reakce (PCR) nebo sekvenace DNA. Testy lze provést buď z tkáně nádoru nebo z krve. Tyto testy umožňují identifikovat přítomnost či nepřítomnost určitých genetických změn nebo biomarkerů v nádorových buňkách.