Imunitní systém rozpoznává a ničí vše, co v našem těle nemá co dělat, včetně normálních buněk, ze kterých se staly buňky nádorové. Rozpoznává totiž často nepatrné změny, které promění normální buňku v „cizorodou“. Za normálních okolností odstraňuje imunitní systém tyto cizorodé nebo abnormální buňky pomocí T-lymfocytů, které vyhledávají a ničí potenciální hrozby. V některých případech však dokážou zmutované buňky uniknout imunitní odpovědi a mohou se tak rozvinout v potenciálně zhoubné nádory. Imunoterapie má za úkol pomoci imunitnímu systému rozpoznat a napadnout nádorové buňky. Některé imunoterapie vyhledávají a potlačují mechanismy, které brání T-lymfocytům ve spuštění imunitní odpovědi, jiná se snaží stimulovat imunitní odpověď.

Přestože chemoterapie byla dlouho standardem léčby rakoviny plic, je důležité pochopit rozdíly mezi chemoterapií a imunoterapií. Chemoterapie útočí na rychle se dělící buňky, což zahrnuje nejen rakovinné buňky, ale i zdravé buňky v těle. Na druhé straně, imunoterapie využívá vlastní imunitní systém těla k boji proti rakovině, což může vést k méně vedlejším účinkům. Imunoterapie může mít méně nepříznivých účinků než chemoterapie, což může zlepšit kvalitu života pacientů. Nežádoucí účinky imunitního charakteru spojené s imunoterapií často postihují kůži, tlusté střevo, endokrinní žlázy, plíce a játra. Většina těchto nežádoucích účinků je mírná a lze je zvládnout.

Více informací o imunoterapii naleznete ZDE