Docentka Renata Soumarová: „Česká republika je v léčbě rakoviny prsu na světové úrovni“

Komplexní onkologická centra, která nabízejí pacientkám s karcinomem prsu cílenou léčbu šitou na míru, jsou dnes napříč celou Českou republikou. „V onkologickém centru jsou k dispozici na jednom místě všechny odbornosti, které jsou specializované na danou diagnózu,“ vysvětluje v rozhovoru doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA., přednostka Radioterapeutické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Jak léčba rakoviny prsu za posledních deset či patnáct let pokročila?

U léčby karcinomu prsu je pokrok za posledních 10 či 15 let nesmírný. Je to díky tomu, že umíme rozškatulkovat diagnózu na podskupiny a umíme léčbu přesně šít na míru konkrétní pacientce. Významně prodlužujeme přežití také díky novým lékům. A to nejen v léčbě časného karcinomu, ale i metastatického karcinomu, ze kterého dnes umíme udělat dlouhodobě léčitelné chronické onemocnění. Když má někdo diagnózu karcinomu prsu ve stádiu metastáz, neznamená to, že na toto onemocnění zemře. Možná ano, ale za relativně dlouhou dobu. Ženy se mohou léčit s metastázami řádově i několik let, ani deset let není výjimkou.

Pokud tedy přijde žena s nádorem včas, jsou její šance na přežití nesrovnatelné s tím, co bylo před lety?

Rozhodně. Nejen na přežití, ale také na to, že nebude mít nežádoucí účinky léčby. Léčba je dnes šetrná. Samozřejmě jsou zde negativní účinky, například mohou vypadat vlasy, ty však dorostou. Máme i spoustu léků proti nevolnosti. Ani lymfedémy nevídáme zdaleka tak často jako před lety. Používáme rovněž šetrnější operační metody, neodstraňují se všechny uzliny, ale jenom jedna uzlina, ozáření je také daleko přesnější a šetrnější...

Dá se odhadnout směr, kudy se bude léčba vyvíjet dál?

Směr jednoznačně míří k tomu, abychom našli další vlastnosti nádoru, na který mohou farmaceutické firmy zaměřit výzkum a vývoj nových léků, jež budou specializované na konkrétní situace a podtypy nádorů. Dále léčba směřuje ke genové terapii. Vzhledem k tomu, jak je vývoj v molekulární oblasti rychlý, myslím, že se toho můžeme dožít.

Jak byste hodnotila úroveň léčby v České republice v porovnání s Evropou či světem? Dalo by se říci, že je na světové úrovni?

My máme v České republice velmi dobře nastavenou organizaci péče o onkologická onemocnění. Je zde nastavený systém komplexních onkologických center, kde je léčba napříč republikou standardizovaná a maximálně efektivní. Máme také data, která porovnávají Českou republiku se západoevropskými státy a ty výsledky jsou opravdu srovnatelné. Není tedy pravda, že by ženy v západních zemích mohly mít léčbu lepší nebo jinou než by dostaly tady. V České republice mohou dostat maximální možnou terapii.

Jak často se setkáváte s karcinomem prsu v raném věku?

I když je to onemocnění, které se dominantně týká žen v postmenopauzálním věku, nádory u mladších žen nejsou vzácné. Minimálně jednou za týden taková pacientka přichází. Není to ale extrémně časté, aby měly všechny mladé ženy být zařazeny do screeningového programu. Na druhou stranu pokud nějaké podezření je, musí se myslet na fakt, že i v mladém věku se může rakovina prsu objevit.

Máte zkušenost, že může rakovina prsu souviset s hormonální léčbou ve spojení s IVF?

Ano, je to problém, protože jeden z rizikových faktorů vzniku rakoviny prsu je právě expozice hormonů. Čím větší a delší expozice, tím větší je riziko. Takže samozřejmě spojení s IVF může být rizikové a žena musí o tomto riziku vědět. Což ovšem neznamená, že bychom IVF zakázali.

Měly by tedy ženy, které podstupují IVF, více dbát na prevenci rakoviny prsu?

Přesně tak. A měly by na to myslet ještě dříve, než s programem začnou. Nedávno jsme u nás řešili ženu, která podstupovala IVF, a nádor u ní už byl. Vstupně se však nemyslelo na to, že by měla mít mamografické vyšetření. Na to by měly IVF kliniky upozorňovat.

Doporučila byste tedy ženě, která uvažuje nad IVF, aby absolvovala alespoň ultrazvukové vyšetření nebo mamograf?

Určitě ano.

Proč jsou důležitá onkologická centra? Čím se liší onkologické centrum od onkologického oddělení okresní nemocnice?

Čím více se něčím zabýváte, tím lépe to děláte – to platí nejen v medicíně. V centru jsou k dispozici na jednom místě všechny odbornosti, které jsou specializované na danou diagnózu. Čímž vůbec nechci shazovat onkologická oddělení v okresních nemocnicích, ty mají jednoznačně svou úlohu! Ale jejich záběr je napříč diagnózami, nejsou schopny se specializovat na jednu diagnózu.

Onkologická centra se na diagnózu specializují, mají týmy na jednotlivé diagnózy. Zároveň je na ně vázaná cílená léčba, která se realizuje i před operací a pacientka by se na ni měla dostat co nejrychleji. To je prostřednictvím onkologických center zajištěno.

Jak se žena z malého města může dostat do komplexního centra?

Centra jsou rozprostřena po celé republice, takže de facto v každém kraji, kromě Karlovarského kraje, je komplexní onkologické centrum. Je nastavená síť regionálních pracovišť. Není však problém, aby žena, která má diagnostikovaný karcinom na screeningu ve městě XY, ale chce být léčena v pražském centru, absolvovala léčbu u nás. Neexistuje oblast, kterou bychom brali nebo naopak odmítali. Pacientka si ovšem musí být vědoma, že na určité léčebné procesy bude muset dojíždět.

Jsou případy, kdy žena musí být léčena v komplexním centru?

Je to případ právě cílené léčby, která je vázaná na onkologická centra. Pokud jsou to HER-pozitivní nádory, pacientky by měly minimálně projít multidisciplinárním týmem, jestli jsou nebo nejsou indikovány k cílené léčbě, a pokud ano, je třeba jít cestou komplexního centra. Cílená léčba se dostává do popředí i v časných stádiích, jako jsou triple negativní karcinomy a podobně.

Kolik stojí léčba jedné pacientky?

Nelze to zprůměrovat, protože léčba je u každé pacientky jiná. Když vezmeme tu nejkomplikovanější, cílenou léčbu, cena se pohybovala kolem milionu korun za rok, teď se pohybujeme někde mezi půl a tři čtvrtě milionem.

Mohou i muži onemocnět rakovinou prsu?

Je to raritní, takové případy se objevují spíše ve vyšším věku. Jsou to jednotky případů za rok. Muži nechodí na screening rakoviny prsu, ale pokud si něco nahmatají, mají vyšetření hrazené ze zdravotního pojištění.

Jaká je u žen nejnižší věková hranice výskytu rakoviny prsu?

Rakovinou prsu lze onemocnět i v osmnácti letech, ale opět platí, že je to vzácné.

Má v 18 letech smysl nabádat dívky k samovyšetření?

Je to složitější, ale pravdou je, že by měly sledovat změny ve žláze. Mladá žláza je strukturovanější, plnější, hrubší, je tam spousta změn. Dívky by se však měly znát a poznat, jestli se neobjevilo něco nového, co tam dříve nebylo.

Může se rakovina prsu vyskytnout i u dětí?

Naprosto vzácně.

Může se karcinom objevit i mezi dvěma screeningovými mamografickými vyšetřeními?

Ano, říká se jim intervalové karcinomy a vznikají v mezidobí. Je jich ale málo.

Vždy je třeba vzít v úvahu, že screening musí být nastaven pro celou populaci. Je nutné jej tedy nastavit tak, aby zdravotnictví ten objem absorbovalo.

Jak je to s ultrazvukovým vyšetřením u žen mladších 45 let, které ještě nespadají do mamografického screeningu?

Když si budete platit ultrazvukové vyšetření jako samoplátce jednou za rok, vyjde na přibližně 500 Kč, což není tolik a nemusíme ho pokrývat z veřejného zdravotního pojištění. Nicméně pro zájemkyně je toto vyšetření dostupné.